Vlci se k nám začali vracet a rozšiřovat se na našem území (po více než sto letech) okolo roku 2018. Jelikož se dlouhodobě zajímám o stav a vývoj české přírody, zprávy o vlcích od té doby sleduji.  Přítomnost vrcholového predátora v krajině považuji za důležitou a přírodě prospěšnou. 

Když jsem se stal poslancem a členem Výboru pro životní prostředí, začal jsem se tématem zabývat hlouběji, uvědomil jsem si zejména důležitost konstruktivní diskuze mezi aktéry, jichž se rozšiřování velkých šelem dotýká (ochranáři, zemědělci, myslivci, politici, běžní občané…) a nezbytnost práce na opatřeních, která omezí konflikty mezi vlkem a člověkem (potažmo hospodářskými zvířaty). 

V souvislosti s nejnovějšími výsledky monitoringu Hnutí DUHA, podle kterých se v současnosti na našem území nachází nebo do něj zasahuje 22 vlčích teritorií, i v souvislosti s podněty od občanů, z nichž některé požadují nekompromisní likvidaci vlků a jiné naopak požadují jeho ochranu a např. je zajímá, zda je řešeno pytláctví vlků, jsem se na schůzce se zástupci AOPK, DUHY i zemědělců bavil o současné situaci a výhledech do budoucna.

Vědci z Univerzity Karlovy v současné chvíli pracují na analýze zjišťující, jaká je ideální velikost vlčí populace na našem, potažmo středoevropském území. Toto číslo by mělo být vodítkem v posuzování, zda je vlků “moc nebo málo”, což je dnes spíše předmětem hospodských hádek mezi zarytými příznivci a odpůrci vlků. Číslo je velmi obtížné stanovit a v podstatě se nedá určit úplně přesně, avšak věřím, že i přesto nám pomůže udělat si lepší odhad o situaci a možných scénářích do budoucna. Kromě toho čekáme na schválení nového Plánu péče o vlka. 

Stálicí je negativní obraz vlka v očích části veřejnosti. Mým názorem je, že každý by se měl zamyslet nad tím, zda je skutečně pro něj vlk hrozbou a nepřítelem a rozhodovat se na základě faktů a ne domněnek a hoaxů, které jsou bohužel hojně rozšířené. Není třeba mít kvůli výskytu vlků strach jít do lesa na procházku, pro farmáře a zejména chovatele ovcí je však obava na místě. 

Jak na efektivní ochranu stád před predátory, to bylo právě jedním z probíraných témat naší schůzky. Ačkoli žádné opatření není stoprocentní, zabezpečení stád poskytuje jejich vysokou ochranu, pokud je provedeno správně a pečlivě. Farmáři mohou na prevenci ztrát způsobených vlkem také čerpat dotace, které by měly být v nejbližší době zjednodušeny a např. dotace z OPŽP by se měly stát dostupnými i pro menší chovatele. 

Jako velký problém se však ukazuje, že chybí jakákoliv podpora ministerstva zemědělství, a neexistují pravidelné dotace na průběžná preventivní opatření, jako je např. krmení a výcvik pasteveckých psů. To je spolu s obtížností dosáhnout na běžné dotace jedním z důvodů, proč chovatelé ovcí v mnoha případech dostatečné zabezpečení nemají. Proto se spolu s kolegy budeme snažit rozvinout komunikaci s ministerstvem zemědělství na toto téma. 

Chystá se i změna náhrad škod, aby pokrývaly přidružené náklady např. na veterinu či opravy zařízení poškozeného vlky. To je velmi důležité, avšak snahy, aby ke škodám, zejména na životech ovcí, pokud možno nedocházelo, musí být naší prioritou.

Prosím Vás všechny, ověřujte si informace. Vlk nepotřebuje bezmezné adorování a absolutní ochranu ve všech myslitelných případech. Zaslouží si však, aby se o něm (o jeho ochraně a přístupu k němu) rozhodovalo spravedlivě – na základě pravdivých informací a tvrdých dat, a ne v zápalu emocí a pod vlivem syndromu Červené karkulky. 

Já osobně jsem v současnosti pro zachování existujícího stupně ochrany vlka v ČR. 

Nejčastější dotazy ohledně vlků: https://www.navratvlku.cz/caste-dotazy/#kotva3

Současné rozšíření vlků: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/vlcich-teritorii-mezirocne-pribylo-do-ceska-jich-zasahuje-dvaadvacet/