Výbor pro životní prostředí projednal diskutovaný termín ukončení těžby uhlí a další postup ČR v kauze rozšiřování hnědouhelného dolu Turów. Na výboru se dnes projednávalo také hospodaření Státního fondu životního prostředí a státní závěrečný účet Ministerstva životního prostředí za rok 2020, jehož jsem každoročně zpravodajem.

 

 

Jsem rád, že u mnoha programů došlo k navýšení rozpočtu, avšak uvítal bych navýšení počtu výzev  u podprogramu odpadů a materiálových toků, a to především pro řešení ekologické zátěže vzniklé v  souvislosti s koronavirem.

U obou závěrečných účtů mne pak zajímaly důvody nevyčerpání výdajového rozpočtu, a to jak u programů MŽP, kdy to bylo zejména z důvodů pozdního navýšení rozpočtu a nespotřebovanými financemi z předchozího roku, tak především u dotačních titulů SFŽP. Např. u Norských fondů byl totiž výdajový limit naplněn z pouhého 1 %.

Alarmující pak bylo pro mne zjištění, že MŽP obdrželo pouhé necelé 2 miliardy z výnosů z emisních povolenek (tedy méně než 10 %), ačkoliv by se příjmy z povolenek mělo financovat primárně zlepšování stavu životního prostředí.