Včera proběhlo druhé čtení tzv. Oběhového balíčku. Níže přikládám naši TZ a dole najdete pak můj komentář, který jsem na plénu poslanecké sněmovny na úvod přednesl.

Praha, 17. června 2020 – Dřívější zákaz skládkování, dobrovolné zálohování PET lahví i plechovek nebo nižší sazba DPH na zpracování odpadů k dalšímu využití – i tyto pozměňovací návrhy k tzv. oběhovému balíčku dnes představil ve Sněmovně pirátský poslanec František Elfmark a poslankyně Dana Balcarová. „Pirátským mottem je: nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. Budoucnost je v recyklaci a maximálním využívání toho, co máme. Finální podoba, kterou zákonům dáme, rozhodne, zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti, nebo bude stále popelnicí Evropy,“ okomentoval Elfmark, který ochranu životního prostředí považuje za zásadní téma.

Sněmovna dnes jednala ve druhém čtení o čtyřech zásadních odpadových zákonech. Nejvíce se diskutovalo o ukončení skládkování, energetickém využívání odpadů a certifikaci zpracovatelů elektroodpadu. „V první řadě nemá jít pouze o implementaci evropských směrnic, tzv. transpozici, tedy zařazení konkrétních požadavků do naší legislativy, ale hlavně o to najít nejlepší cestu, jak k těmto cílům dojdeme, při ochraně toho nejcennějšího co máme, životního prostředí. Chceme cirkulární ekonomiku, která nebude produkovat nekonečné haldy odpadů, ale naopak v ní bude fungovat kolebohěh surovin, a odpad se tak bude zužitkovávat. Proto Piráti k tzv. oběhovému balíčku připravili třicet pozměňovacích návrhů,“ uvedl Elfmark, který je členem Výboru pro životní prostředí.

Návrhy mimo jiné řeší například rok ukončení skládkování, zavedení poplatku za energetické využití odpadů, nastavení třídící slevy, omezení napojení zpracovatelů výrobků s ukončenou životností na činnosti kolektivního systému, zařazení materiálového využití odpadů do nižší sazby DPH, dosažitelné podmínky pro získání autorizace pro nové obalové společnosti nebo dobrovolné zálohování PET lahví i plechovek.

„Odpadová legislativa by především měla motivovat k opětovnému využití odpadů. Novela navržená vládou má zásadní nedostatky. Například nahrává spalování odpadů, které označuje za energetické využití. Piráti ale chtějí odpad v maximální míře využít jako surovinu, a to také mělo být smyslem nových odpadových zákonů. Dalším cílem je skoncovat se skládkováním, které novela umožňuje až do roku 2030. S poslankyní Markétou Pekarovou  proto podáváme pozměňovací návrh, který skládkování ukončí už k roku 2024 a s pirátským kolegou Elfmarkem pozměňovací návrh zavádějící poplatek za energetické využití odpadů. Zavedlo ho už sedm států EU a České republice tento ekonomický nástroj pro dosažení cílů oběhového hospodářství doporučuje OECD i Evropská komise,” doplnila pirátská poslankyně Dana Balcarová.

„Tuto problematiku nelze řešit narychlo, sám se jí věnuji intenzivně šest let. Máme za sebou transparentní cestu plnou seminářů a tzv. kulatých stolů. Vytvořil jsem speciální webové stránky, oslovil experty z neziskových organizací, odpadového a oběhového hospodářství, firem zpracovávajících odpad a podobně, s nimiž jsem strávil stovky hodin nad jejich podněty, návrhy, komentáři. Z těchto diskuzí a poznatků vycházejí naše návrhy,“ poznamenal Elfmark s tím, že je důležité se dívat na problém odpadů komplexně a optikou budoucnosti. „Co můžeme udělat dnes, neodkládejme na jindy. Nezhoršujme více své životní prostředí a nenechávejme za sebou zátěž, kterou budou muset řešit další generace. Vydejme se společně na cestu kupředu – směrem k oběhovému hospodářství 21.století,“ apeluje poslanec.

Projednávání odpadových zákonů bylo ve středu na plénu přerušeno z časových důvodů v obecné rozpravě zákona o obalech.

Zde přikládám svoji úvodní řeč, kterou jsem včera přednesl.

Máme 21. století a moderní by měl být i náš přístup k odpadům. Nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. Proto vnímám jako výzvu snažit se produkci odpadu minimalizovat. S odpadem, který nám ale přesto vzniká, si musíme poradit co nejlépe. Tedy tak, abychom nezhoršovali své životní prostředí a nenechávali za sebou zátěž, kterou budou muset řešit další generace. Nejlépe tak, aby skutečného odpadu, kterého nejsme schopni využít znovu, bylo co nejméně. 

Odpad, který dnes končí na skládkách, v energetickém využití nebo nejhůř – v přírodě, v oceánech, v půdě – je velmi často tvořen využitelným materiálem. Vyhazujeme to, co by mohlo sloužit jako surovina místo surovin tzv. panenských. A to se asi shodneme, že je špatně. Takový přístup do 21. století nepatří. Budoucnost je v recyklaci a maximálním využívání toho, co máme. 

Potřeba zachování životního prostředí a tedy i nutnost řešit situaci s odpadem, kterého nám vzniká čím dál tím víc, se nyní promítá do legislativy vyspělých států. Je to jeden z důvodů vzniku nové evropské legislativy, směrnic, které mají vést ke vzniku tzv. Oběhového hospodářství, cirkulární ekonomiky, zkrátka systému, kdy místo přímky surovina->výrobek->odpad, budeme mít uzavřený kruh, koloběh surovin.

Implementace této evropské legislativy je i důvodem vzniku novel českých zákonů tzv. Oběhového balíčku, tedy zákonů, které máme nyní před sebou. Finální podoba, kterou zákonům dáme, rozhodne, zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti, nebo bude stále “popelnicí Evropy”.

Já osobně se této problematice věnuji intenzivně šest  let. Jako poslanec  jsem strávil stovky hodin diskuzí s experty pro tuto oblast, uspořádali jsme mnoho seminářů a kulatých stolů. Na toto téma jsme vytvořili i speciální webovky obehovehospodarstvi.eu.

Ke zlepšení oběhových zákonů se snažím přispět svými pozměňovacími návrhy, o nichž budu za okamžik mluvit. Jejich podoba je výsledkem blízké spolupráce s experty z naší pracovní skupiny. Experti, s nimiž jsem spolupracoval a kteří přispívali svými podněty, návrhy a komentáři, jsou lidé, pohybující se na různých místech okolo odpadového a oběhového hospodářství. Jsou to zástupci neziskových organizací, asociací odpadového a oběhového hospodářství, firem zpracovávajících odpad, kolektivních systémů i autorizovaných společností.

Odborná veřejnost i veřejnost laická by měla mít možnost podílet se na legislativě, která se jí bezprostředně týká. Jakožto člena Výboru pro životní prostředí mne proto mrzelo, že jednání VŽP bylo kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru neveřejné. Předsedkyně našeho výboru, kolegyně Dana Balcarová, se zasadila alespoň o to, aby byla jednání výboru streamována online, a veřejnosti tak byl umožněn alespoň pasivní přístup. Poprvé se tak stalo u výboru.

Byl jsem rovněž pro to, abychom, podobně jako hospodářský výbor, jednání výboru odložili až na dobu, kdy účast veřejnosti při jednání klubu bude povolena. Někteří kolegové však jednání chtěli co nejvíce uspíšit, a proto se schůze výboru konala i v období mimořádného stavu a to hned 2x. 

Odůvodnění, že je nutné legislativu projednat, či dokonce schválit co nejrychleji, a tedy vyhnout se případným sankcím od Evropské Komise na základě nedodržení transpozičního procesu (5.7.2020), jsem se rozhodl si tuto informaci ověřit u orgánu Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu a dále u zdejších orgánů Ministerstva zahraničí a Úřadu Vlády ČR – Odboru komunitárního práva. 

Obecně k celé věci chci řici, že povinnost České republiky implementovat právo EU vyplývá z jejího členství v EU. U směrnic je součástí povinnosti řádné implementace kromě úplného a včasného provedení (transpozice) do vnitrostátního právního řádu a jeho následné aplikace také sdělení přijatých vnitrostátních opatření Evropské komisi (EK), a to nejpozději v termínu stanoveném konkrétní směrnicí. Pokud nedojde ke splnění uvedeného závazku zahájí EK tzv. formálním upozorněním, v němž dotčený členský stát informuje o tom, že jí nebyly poskytnuty informace o vnitrostátních právních předpisech, které provádějí příslušnou směrnici a stanoví mu přibližně 2 měsíce na nápravu. Vyšší moc (Covid-19) jako možný liberační důvod nesplnění implementační povinnosti lze v obecné rovině připustit. 

Všichni experti z výše jmenovaných institucí sdělují, že k přijetí tak důležitého oběhového balíčku jsme ještě, na základě vzniklých událostí dnešní doby, v časové rezervě, tedy je úplně v pořádku, kdyby běžný legislativní proces přijetí směrnice EU v této věci proběhl až do konce tohoto roku.