Jednou z nejvýraznějších změn, které přináší nový Zákon o odpadech, je bezpochyby postupné zvyšování tzv. skládkovacích poplatků, tedy poplatků za uložení odpadu na skládku. Toto téma a témata úzce související byla od počátku letošního roku (kdy nový zákon vstoupil v účinnost) diskutována v několika článcích. Rozhodl jsem se tedy shrnout i svůj pohled na věc.
Pro odklon ČR od skládkování je navýšení skládkovacích poplatků naprosto zásadní. Zvyšování poplatků má především motivovat původce odpadu, aby se snažili produkci odpadu snižovat a odpad, který vyprodukují, aby byl maximálně využit, tedy aby nebyl “vysypán na skládku” jen proto, že je to levné. Nutnost omezování skládkování a maximalizace recyklace je reflektována v Evropských směrnicích, jejichž implementaci Oběhový balíček provádí.
Odpůrci razantního navyšování poplatků argumentovali často tím, že to přinese neúměrnou finanční zátěž obcím a skrze ně i občanům, neboť se tento poplatek promítne logicky do poplatků, které obyvatelé platí za odpad. Toto se opravdu zdá být logické, na druhou stranu ovšem poplatek “za odpad” nemá hradit pouze náklady za jeho likvidaci, ale také jeho dopravu nebo např. úklid veřejných prostranství. Tím pádem navýšení skládkovacího poplatku o určité procento nebude nutně znamenat zdražení poplatku o stejné procento a naopak, poplatek je ovlivňován i cenami za přidružené služby. Některé obce se navíc příliš logicky ve vztahu k odpadu nechovají – svým obyvatelům za odpad totiž neúčtují vůbec žádný poplatek a náklady hradí z obecního rozpočtu, jinde se poplatky nezvyšovaly už léta, přestože produkce komunálního odpadu roste.
Já jsem zastáncem systému PAYT, tedy toho, aby lidé platili podle toho, kolik odpadu skutečně vyprodukují. V některých obcích toto již alespoň částečně funguje – např. tak, že paušální je pouze část poplatku, která má sloužit na pokrytí služeb, zbytek je řešen poplatkem podle četnosti svozu a velikosti popelnice na směsný odpad.
Proto bych byl rád, kdyby byl rozšířenější (uvědomuji si však, že např. na sídlištích je takový systém obtížně proveditelný). A v tomto duchu je koneckonců i motivační nástroj na snižování produkce směsného odpadu v obcích, obsažený v zákoně – tzv. třídicí sleva, která dává obcím možnost ukládat část odpadu na skládky za poplatek v dnešní výši, 500 Kč za tunu. Snažit se motivovat občany ke snížení produkce odpadu a maximálnímu třídění se tak obcím vyplatí.
Takže ano, zvýšení poplatků bude znamenat zásah do obecních rozpočtů, ale bez něj to bohužel nejde. A je na obcích, zda toto zvýšení plně promítnou do poplatků za odpad, jestli vůbec a na jakém principu budou tento poplatek vybírat. Vždyť produkce komunálního odpadu stále roste, množství odpadu na skládkách také a s tím i všechny negativní vlivy, které to s sebou nese. Proto zvyšování skládkovacích poplatků podporuji, obávám se totiž, že jinak by se recyklace nezvýšila, a na příkladu např. Nizozemí se ukázalo, že navýšení skládkovacích poplatků skutečně znamenalo snížení množství skládkovaného odpadu.
Považuji také za nutné zdůraznit, že Česko má skládkovací poplatky v mezinárodním srovnání podprůměrné – již před několika lety měly některé evropské země skládkovací poplatky na úrovni, kam my se dostaneme až v roce 2030. Současným postupným navyšováním se tak snažíme zbytek vyspělých států dohnat, abychom nebyli skládkou Evropy.
Uvidíme, zda současné navyšování bude pro odklon od skládkování dostačující, nebo jsme pořád příliš mírní. Kostky jsou vrženy a my všichni s nimi musíme pracovat, jak nejlépe dovedeme.
Kreativec a podnikatel v oblasti webdesignu a reklamy. Zastupitel města Uherské Hradiště. Předseda místního sdružení Pirátů Uherské Hradiště. Podporovatel recyklace a renovací věcí.