Revitalizace slepého ramene „Stárka“ – Míkovice

Blízko mého bydliště v Míkovicích je možné navštívit slepé rameno řeky Olšavy nazývané „Stárka“. Již delší dobu pozoruji, jak v něm ubývá vody a rameno je stále menší a menší. Náletové dřeviny navíc zapříčinily, že rameno se pomalu  stává nepřístupným. V posledních měsících a týdnech se intenzivně zabývám myšlenkou, jaká by měla být budoucnost ramena, jak jej vyčistit, obnovit apod.

Dříve se tu nacházela spousta ryb (hlavně karasů), kolem Stárky se dalo chodit, relaxovat a užívat si pobyt v přírodě.  Proto mě velmi potěšilo zjištění, že na rok 2016 byla vypsána dotační výzva na obnovu vodních ploch a majitel ramene (Moravský rybářský svaz – Kunovice) ji hodlá využít pod názvem projektu „Revitalizace slepého ramene u Míkovic“. S velkým zájmem jsem zástupce MRS kontaktoval a nabídl jim spolupráci. Doufám, že se nám společnými silami podaří projekt úspěšně realizovat a prostředí slepeného ramene se opět stane vyhledávanou lokalitou nejen pro místní, ale i celé město Uh. Hradiště a Kunovice. Zase bude možné chytat ušlechtilé ryby, procházet se přírodou, pozorovat místní faunu a naopak zmizí nepořádek a plevel, který oblast znehodnotil. Cílem projektu je hlavně revitalizace celého okolí slepého ramene, dále odstranění náletových dřevin a také odbahnění samotného slepého ramene. Předpokládané zahájeni výstavby je plánováno na 2016 – 2017. Náklady projektu jsou odhadovány na 5 mil. Kč.

Informace o blízkém okolí řeky Olšavy a chráněném území.

Neregulovaná Olšava
Řeka Olšava je levostranný přítok řeky Moravy o délce toku 44,9 km. Plocha povodí měří 520,5 km². Pramení v Bílých Karpatech, na západním úbočí vrchu Na Koncích (652 m), v nadmořské výšce 622,2 m u obce Pitín. Po celé své délce toku teče převážně západním směrem. Ústí do řeky Moravy u obce Kostelany, jihozápadně od Uherského Hradiště, v nadmořské výšce 177 m. Průměrný průtok v Uherském Brodě na 22,10 říčním kilometru činí 2,14 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 270 m³/s. Většina toku řeky Olšavy byla regulována. Zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy, který se nachází mezi obcemi Podolí a Míkovice, byl v roce 1999 vyhlášen přírodní památkou.

Na březích roste vrba bílá, topol černý, trnovník akát, bez černý a popínavá dřevitá liána plamének plotní. Podmínky ke hnízdění tu nachází ledňáček říční, strakapoud malý, slavík obecný, moudivláček lužní, rákosník zpěvný, rehek zahradní, žluna zelená či hajní. V řece lze spatřit mimo ryby, plazy, obojživelníky a další živočichy také bobry.

Základní údaje:
Poslední zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy. Nachází se mezi obcemi Podolí a Míkovice v nadmořské výšce 190 m.

Katastrální území: Míkovice nad Olšavou, Podolí nad Olšavou a Popovice u Uherského Hradiště. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 6/1999 ze dne 1. 9. 1999.
Evidenční kód ÚSOP: 2055. Kategorie IUCN: řízená rezervace.¨Celková výměra: 3,4361 ha.

Předmět ochrany: Poslední zbytek přirozeného neregulovaného úseku řeky Olšavy, zoologicky velmi významná lokalita.
Geologie, půdní poměry: Údolní niva spočívá na paleogenních sedimentech račanské jednotky magurského flyše, reprezentovaných vsetínskými vrstvami zlínského souvrství. Na sedimentech paleogénu spočívá ve strmé, místy až 12 m vysoké stěně levého okraje údolní nivy návěj spraší a sprašových hlín s fosilními půdami a půdními sedimenty. Původně byla Olšava divočící řekou na fluviálních písčitých štěrcích poslední doby ledové (Wurm).

Dnešní reliéf řeky se utvářel v naplaveninách hlín v souvislosti s erozí člověkem postupně obdělávaných ploch během posledních cca 6 000 let. Shodou okolností nebyla Olšava v tomto úseku nikdy regulována a dnes je kromě ukázky původních řek naší krajiny též ukázkou geologického a geomorfologického vývoje čtvrtohorní krajiny.

Květena: Břehové porosty jsou tvořeny vrbou bílou (Salix alba), kultivary topolu černého (Populus nigra cv.), trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia), bezem černým (Sambucus nigra) a popínavou dřevitou liánou plaménkem plotním (Clematis vitalba). V bylinném patře vzhledem k přirozené vysoké nitrifikaci dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Fauna: Ze zoologického hlediska jde o velmi významnou lokalitu. Z ohrožených druhů ptáků zde nachází podmínky ke hnízdění např. ledňáček říční (Alcedo atthis), strakapoud malý (Dendrocopos minor), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník zpěvný (Acrocephalus­palustris), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), žluna zelená (Picus viridis), žluva hajní (Picus viridis), cvrčilka zelená (Locustella naevia). jordan Ještě v 80. letech 20. stol. zde hnízdil i ťuhýk menší (Lanius minor).

Hledat v článcích
Rychlozprávy
Sdílejte

O mně

Kreativec a podnikatel v oblasti webdesignu a reklamy. Zastupitel města Uherské Hradiště. Předseda místního sdružení Pirátů Uherské Hradiště. Podporovatel recyklace a renovací věcí.

Telefon

+420 604 171 281