V mém minulém článku jste se dozvěděli, že byl vytvořen nový Program péče o vlka obecného (https://www.frantisekelfmark.cz/diskuse-je-vlk-prinosem-pro-nasi-krajinu/). Dnes se podíváme podrobněji, co je jeho obsahem.

 

Cíl: bezproblémové soužití s vlky

Vlk obecný se pomalu vrací na území ČR. Ač se podle mapy z nálezové databáze AOPK (viz níže) může zdát, že je u nás již celkem hojně rozšířen, jeho početnost je stále velmi nízká (do stovky jedinců). Populace nesplňuje ani parametry minimální životaschopné populace, jejíž velikost je u savců definována jako 500-1000 jedinců.

Cílem programu péče je tak i nadále ochrana vlka jako kriticky ohroženého druhu. Avšak k tomu, aby u nás mohla existovat vlčí populace, je kromě zajištění samotné ochrany druhu potřeba nalézt řešení případných konfliktů a problémů, které mohou v souvislosti s jeho šířením nastat. Program proto klade důraz na minimalizaci a především prevenci problémů, konfliktů a obav veřejnosti. 

Základním dlouhodobým cílem Programu péče je tedy přispět k zajištění příznivého stavu druhu z hlediska Směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a současně socioekonomické přijatelnosti výskytu populace vlka v ČR.

 

Střednědobé cíle Programu péče

1) Fungující systém pro poskytování finančních dotací na realizaci preventivních opatření k minimalizaci škod působených vlkem.
2) Funkční systém šetření a vyplácení náhrad škod včetně úpravy stávající nevyhovující legislativní normy (zákon č. 115/2000 Sb. včetně prováděcí vyhlášky č. 360/2000 Sb.).
3) Jednoznačný postup pro případy výskytu nápadně se chovajících vlků včetně jasně vymezených kompetencí zapojených institucí.
4) Ochrana biotopu vlka zachováním propojení jádrových oblastí výskytu vlka prostřednictvím sítě migračních koridorů s cílem umožnit přirozenou biologickou a genetickou konektivitu populací.
5) Jednotný systém monitoringu distribuce a početnosti vlka na území ČR
6) Systematické vyhodnocování dat z monitoringu a hodnocení stavu druhu z hlediska ochrany.
7) Funkční systém předávání informací mezi jednotlivými skupinami, které se s vlkem setkávají a pracují; zajištění objektivního informování veřejnosti.

Vlk a chovatelé hospodářských zvířat

Program nabídne chovatelům materiály s funkčními postupy a preventivními opatřeními na ochranu hospodářských zvířat před vlky, vytvořené na základě zkušeností z okolních evropských zemí s výskytem vlka a dosavadních zkušeností z ČR. Hospodařícím subjektům bude také poskytovat aktuální informace o výskytu vlka. Změní a rozšíří se možnosti financování jak preventivních opatření proti vlčím útokům tak i vyplácení náhrad škod. 

Financování preventivních opatření 

Základními zdroji pro financování preventivních opatření, tedy financí, které lze čerpat na: dostatečné zabezpečení pastvin (oplocení, elektrické ohradníky, ochrana proti podhrabání u farmových chovů atp.), další zabezpečení stáda (např. nákup a chov pasteveckého psa) či výstavbu zařízení na zahánění na noc (košár, salaš), budou pro drobnochovatele zdroje MŽP, pro zemědělské podnikatele bude po vzájemné dohodě resortů MZe a MŽP v programovém období 2021 – 2027 nabídnuta nová možnost čerpat dotace na preventivní opatření z fondů EU. Bude zachována možnost čerpání z OPŽP, oproti dnešku se však zjednoduší metody vykazování a spojená administrativa.

Financování zvýšených nákladů na organizaci pastvy

Účinná ochrana stád klade zvýšené nároky na organizaci pastvin spojené s dalšími náklady (zahánění na noc, rozdělení pastvin, výcvik psa atd.). Na tyto náklady bude nově možné také čerpat podporu (bude možno využít Společné zemědělské politiky v rámci financí na ošetřování travních porostů nebo bude vytvořen komplementární národní zdroj pod MZE nebo MŽP). Opatření by mělo mít podobu podpory pro pastviny v území s trvalým výskytem vlka, určené pro zvýšené náklady na rozčlenění pastviny, zvýšené náklady na údržbu oplocení, náklady na pastevce a pasteveckého psa přítomného na pastvině, na přehánění ovcí (dobytka) během dne a na noc, a s tím spojenou složitější distribuci vody pro stáda.

Náhrady škod způsobených vlky

Program reaguje na zhodnocení současného neuspokojivého stavu, kdy zákon chovatelům neumožňuje poskytnout náhradu za vzniklé vícenáklady, např. náklady za kafilérii a veterinární posudek, nebo škody způsobené na méně obvyklých druzích hospodářských zvířat. Nově to bude možné. Problematická je také výše vyplacené náhrady a nejednotnost stanovení ceny chovaného zvířete, proto budou vytvořeny podrobné aktualizované ceníky hospodářských zvířat včetně registrovaných farmových chovů zvěře nebo zájmových chovů. Zaveden bude i jednotný systém evidence, šetření a vyplácení náhrad za škody v rámci celé ČR, aby došlo k omezení počtu zapojených subjektů a urychlení procesu šetření a přiznání náhrad škod. Vyplácení náhrad škod bude provázáno s minimálními standardy zabezpečení stád hospodářských zvířat v oblastech trvalého výskytu vlka. V případě nového výskytu vlků mohou být během stanovené přechodné doby škody v těchto oblastech hrazeny také v případě, kdy v přechodné době ještě nebyla k dispozici odpovídající ochrana. 

 

Vlk a veřejnost

Vlk je přirozeně plachý vůči člověku, avšak nevyhýbá se lidským sídlům. K pohybu využívá i otevřenou a kulturní krajinu. Proto je vzácně možné vlky spatřit, což však není důvod k panice. Problém může nastat pouze v případě, že vlci výrazně ztratí plachost a projevují agresivní chování. To je však velmi vzácné a zpravidla způsobené přikrmováním vlků v sídlech, cíleným lákáním mladých a zvědavých jedinců a pokud jde o jedince nemocné (vzteklina) či zraněné. Pro tyto případy vznikl postup intervence vůči případným zvířatům s nápadným chováním. Jedná se o klasifikaci nezvyklých typů chování, jeho možných příčin a doporučené akce, která jde od pozorování přes telemetrické sledování, zaplašení až k odchytu a odstranění jedince v případě, že se chová vůči lidem agresivně. Budou také zpřísněna pravidla pro chov vlků v zajetí a zpřesněna evidenční opatření, aby se zabránilo únikům z chovů protože tito jedinci se chovají atypicky a vyznačují se sníženou plachostí. K prevenci neodůvodněného strachu z vlků (tzv. Syndrom červené karkulky) a zvýšení informovanosti veřejnosti bude probíhat osvěta, a to zejména v regionech s pravidelným výskytem vlka.

 

Vlk a myslivci

V oblastech s výskytem vlka bude probíhat vyhodnocování změn chování zvěře a vliv přítomnosti šelem na lesní ekosystémy a na možnosti výkonu práva myslivosti. S mysliveckými sdruženími a organizacemi bude probíhat komunikace a výměna informací. Ze strany myslivců však zaznívá, že s nimi nebyl Plán dostatečně konzultován a vytýkají mu, že pevně nestanovil optimální počet vlků na našem území. Tento počet byl totiž podle mnohých z nich již naplněn a není přínosné podporovat další rozvoj vlčí populace na našem území.  Viz text níže.

 

Ochrana vlka

Pro dosažení příznivého stavu populace vlka je zásadní existence dostatečně velkých oblastí, kde je klid a možnost nerušeného rozmnožování, a zároveň zajištění možnosti propojení jednotlivých smeček mezi sebou. Právě možnost nerušené migrace je pro vlky nedostatkovým zbožím. Cestu jim kříží kromě plošné zástavby především množství silnic. Srážka s vozidlem je koneckonců považována za nejčastější příčinu úmrtí vlků. K tomu, aby se stav dále nezhoršoval, mají sloužit územně analytické podklady, které se uplatní v rámci územního plánování a přípravy stavebních záměrů. Probíhat bude také důsledný monitoring populací vlka za použití tradičních i moderních technologií a mezinárodní výzkumné projekty. 

***

27.3. 2020 vyšel článek na serveru Ekolist: Myslivci odmítli ministerský dvouletý plán péče o vlka

Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně, v neomezeném počtu a na celém území republiky, uvedla včera Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již dříve informovalo, že ochranu plán nezmírnil ani nezpřísnil. Podle myslivců nebyly jejich připomínky do plánu zapracovány.

Myslivci uvádějí, že chtěli, aby stát jasně uvedl, jaký počet vlků je pro české území vhodný. “Tento počet stanoven nebyl. Program pouze neurčitě předpokládá jeho možné stanovení v budoucnosti. ČMMJ dále navrhovala určení lokalit, v nichž vlk bude moci žít tak, aby nedocházelo k nadměrným konfliktům s člověkem, a tím zbytečným hospodářským škodám. Ani zde nebyli myslivci vyslyšeni,” uvedla jednota.

Podle Tomáš Havrlanta ze Svazu chovatelů ovcí a koz je program vyjádřením zájmů ochránců přírody. Podle něj naprostá řada států, kde jsou vlci déle než v ČR, přijímá regulační opatření. “Nikde se nepodařilo skloubit zemědělství s absolutní ochranou vlků. Proto je nepřijatelné, aby stát dál trval na nejvyšším stupni ochrany vlků a nereflektoval zkušenosti z okolních zemí. Snaha o omezení škod na hospodářských zvířatech a snížení konfliktů vlka s člověkem je jen deklaratorní. Kopíruje postupy, které jinde selhaly,” uvedl.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že program bude aktualizovaný za dva roky. “Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže – nejde tedy o legislativní normu, ale o plán přístupu, jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat,” sdělilo.

Podle ministerstva se pracuje na systému náhrad, chce také zjednodušit související administrativu. Agentura ochrany přírody a krajiny dodala, že připravuje manuál pro případy výskytu problematických vlků a chce zveřejnit, jak chránit stáda. V Česku žije 60 až 80 vlků.

zdroj:  https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivci-odmitli-ministersky-dvoulety-plan-pece-o-vlka

Co si o tom myslíte? Proč se již konečně nedokážou všechny zainteresované strany normálně domluvit.

Cely program péče si můžete stáhnout zde: https://www.navratvlku.cz/download/439/program_pece_o_vlka.pdf