Ministr životního prostředí Richard Brabec tento týden odpověděl na mou interpelaci, ve které se ptám na základě Zprávy o životním prostředí České republiky pro rok 2017 na závažná zjištění ve vztahu k vodě a půdě.

Znění odpovědi si můžete stáhnout i zde.


Vážený pane poslanče,
dovoluji si Vám zaslat odpověď na Vaši písemnou interpelaci (ev. č. 477) ve věci „Závažných zjištění ze Zprávy o životním prostředí ČR pro rok 2017 ve vztahu k vodě a půdě“, která mně byla zaslána dopisem předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 15. března 2019 (č. j. PS2019/003599). Ve Vaší interpelaci jste formuloval celkem 3 dotazy, které rád jeden po druhém zodpovím.

K otázce č. 1: „Plánujete opatření, která by omezila používání herbicidů a pesticidů? Jaká? V jakém časovém horizontu?“
Kontaminaci podzemní vody pesticidy vnímám jako velice závažný problém. Výskyt pesticidů v podzemní vodě monitoruje Český hydrometeorologický ústav (dále jen „ČHMÚ“), který potvrzuje výskyt pesticidů v podzemní vodě ve více než 40 % vzorků. ČHMÚ monitoruje jak pesticidy (mateřská látka), tak jejich metabolity (produkty neúplného rozpadu). Z monitoringu ČHMÚ vyplývá, že limity často překračují právě metabolity pesticidů. Nálezy pesticidních látek a jejich metabolitů v podzemních vodách jsou stabilní. Nález některých mateřských látek a jejich metabolitů (atrazin, alachlor), které se v ČR nesmí již řadu let používat, ukazuje na dlouhou dobu perzistence těchto látek, což svědčí o staré zátěži. Pesticidy jsou především používány v zemědělství a lesnictví. Soubor opatření k eliminaci zátěže životního prostředí ze zemědělství a lesnictví je zakotven v Národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR (dále jen „NAP“). NAP vychází ze zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Tato opatření se dle kompetencí rozdělují mezi Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví a jejich resortní organizace. Hlavním opatřením pro dodržování zásad správné aplikace pesticidních látek je dostatečná vzdálenost od zdrojů podzemních a povrchových vod, které jsou využívány nebo jsou využitelné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok. V těchto oblastech jsou stanovována ochranná pásma vodních zdrojů (dále jen „OPVZ“). MŽP vede podle vodního zákona evidenci OPVZ, jejíž aktualizace probíhala několik let a letos bude dokončena. V OPVZ je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje. Z tohoto důvodu jsou omezeni vlastníci pozemků a staveb v OPVZ. Pokud dojde k prokázanému omezení užívání pozemků či staveb, tak má vlastník pozemku, pachtýř či nájemce nárok na kompenzaci od uživatele vodního zdroje. Jedním z dalších opatření NAP je zavedení vzájemného předávání dat o výskytu reziduí v podzemních a povrchových vodách mezi Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, ČHMÚ, podniky Povodí, orgány ochrany veřejného zdraví a výrobci pitné vody. MŽP se pesticidy dále zabývá v souvislosti s řešením otrav a nelegálního zabíjení volně žijících živočichů, které patří mezi závažné a dlouhodobé problémy, s nimiž se potýkají všechny státy světa, Českou republiku nevyjímaje. MŽP ve spolupráci s dalšími resorty (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Státní veterinární správa, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická, Českomoravská myslivecká jednota) připravilo závěrem roku 2018 Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020-2030. Materiál bude předložen k meziresortnímu projednání a schválení vládou ČR v roce 2019. V rámci plnění opatření NAP v oblasti ochrany necílových druhů živých organismů (tj. organismů, které jsou pesticidy negativně ovlivňovány, ačkoliv proti nim pesticidy zaměřeny nejsou) připravilo MŽP projekt do výzvy Technologické agentury ČR Beta 2 s názvem “Vliv pesticidů na necílové druhy živočichů a regulace používaní rizikových přípravků v zemědělství a lesnictví”, který byl vyhlášen počátkem roku 2018. Cílem projektu je návrh systému monitoringu, včetně jednotného metodického postupu pro sběr a vyhodnocování údajů o otravách necílových druhů. Ze získaných výsledků projektu bude analyzováno, jaké způsoby regulace rizikových látek je vhodné použít při zachování hospodářské produkce zemědělství, např. použití alternativních / méně škodlivých přípravků, lokální zákazy jejich použití v okolí rezervací, úpravu ochranných pásem pro ošetřování u povrchových vod či technické řešení způsobů aplikace.

Závěrem je u této otázky nutné upozornit, že samotné povolování pesticidů, kontrolu aplikací a dodržování zásad provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je podřízený Ministerstvu zemědělství. Velkým přínosem by v tomto směru bylo zavedení elektronické evidence množství a typů používaných pesticidních látek. Nesmírně důležité je také dodržování správné zemědělské praxe.

K otázce č. 2: „Jak jste na tom s přípravou erozní vyhlášky, která má řešit dlouholetý problém Česka s erozí půdy? Připravuje se již od roku 2016, v jakém časovém horizontu plánuje MZ a MŽP uvedení vyhlášky v platnost?“

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje ustanovení o zákazu poškozování zemědělské půdy překračováním přípustné míry erozního ohrožení stanovené prováděcím předpisem, přičemž k tvorbě tohoto předpisu je zmocněno MŽP. MŽP v dohodě s MZe připravilo v roce 2017 návrh protierozní vyhlášky na principu tzv. protierozní kalkulačky, interaktivní aplikace pro hodnocení eroze půdy, kterou vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. a financovalo MZe. Po úspěšném meziresortním připomínkovém řízení, jež bylo stvrzeno dopisem ministra zemědělství o souhlasném vypořádání připomínek, však resort zemědělství (ministerstvo a nevládní organizace – Agrární komora a Zemědělský svaz) vyslovil zásadní nesouhlas s návrhem vyhlášky. Jako důvod nesouhlasu uvedl resort zemědělství právě protierozní kalkulačku (pro údajnou nespolehlivost tohoto nástroje) a zatížení hospodařících subjektů svojí kontrolou – jednak kontrolou prováděnou v rámci zemědělských dotací a jednak zákonnou kontrolou ze strany orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (obce s rozšířenou působností). V této souvislosti je potřebné zmínit, že původní návrh vyhlášky z roku 2017 počítal v dohodě s MZe s komplementaritou obou nástrojů, kdy základem
ochrany půdy bude protierozní vyhláška a systém zemědělských dotací bude nastaven jako doplněk v podobě několika speciálních protierozních opatření.
V průběhu roku 2018 probíhala jednání MŽP a MZe, přičemž MZe předložilo alternativní návrh vyhlášky, postavený na dotačním systému, respektive podmínkách pro udělování dotací. Tento návrh MŽP odmítlo, neboť nenaplňuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, nelze ověřit jeho účinnost a je pouhým odkazem na již existující systém (tj. nařízení vlády k zemědělským dotacím v gesci MZe). Shoda na řešení tedy nebyla nalezena, proto se MŽP
obrátilo na zástupce univerzit a odborníky na ochranu půdy před erozí se žádostí o součinnost na dopracování vyhlášky.
Platforma odborníků navrhuje zachovat zákonnou ochranu zakotvenou v zákoně o ochraně ZPF na principu odborné, celosvětově uznávané metody pro hodnocení erozní ohroženosti půdy – Universální rovnice ztráty půdy (USLE). Zde je nutné poznamenat, že právě na tomto principu je postavena aplikace protierozní kalkulačka a počítá s ním i zákonné ustanovení k ochraně půdy před erozí. Metoda hodnocení erozní ohroženosti dle rovnice USLE je
podrobně popsána v certifikované metodice Ochrana zemědělské půdy před erozí, Janeček a kol., 2012. Metodika je primárně používána v návrzích pozemkových úprav a i z toho důvodu je žádoucí metodiku uičinit závaznou právním předpisem – protierozní vyhláškou. Důvodem je zejména obtížná prosaditelnost návrhů potřebných protierozních opatření, která vycházejí z pozemkových úprav a která uživatelé půdy často odmítají realizovat, přičemž nezájem zdůvodňují tím, že dodržují podmínky zemědělských dotací, které jsou však v praxi často neúčinné.

MŽP z výše uvedených důvodů a s podporou akademické obce a odborných institucí upravuje vyhlášku v souladu s metodikou Ochrany zemědělské půdy před erozí. Návrh plánuje v nejbližší době předložit MZe s tím, že bude navrhovat efektivní využití dosud vyvinutých nástrojů, zejména dat z protierozní kalkulačky (namísto tvorby jiných nástrojů z veřejných prostředků). Předpokladem je opakování meziresortního připomínkového řízení a účinnost vyhlášky až s nástupem nového programového období Společné zemědělské politiky od roku 2021. Důvodem odložené účinnosti je dostatečná příprava uživatelů půdy i kontrolních orgánů na vyhlášku, ale také nastavení dotačního systému MZe jako komplementárního
nástroje v souladu s podmínkami pro nové programové období.

Závěrem lze k této otázce poznamenat, že i při dosavadní neexistenci prováděcí vyhlášky lze aplikovat zákonnou ochranu půdy před poškozováním erozí, např. na základě odborných znaleckých posudků konkrétních případů.

K otázce č. 3: „Plánujete změny financování vodního hospodářství? Pokud ano, jaké a v jakém časovém horizontu?“
MŽP je Vládou ČR pověřeno koordinací adaptace na změnu klimatu v podmínkách ČR. V této souvislosti vznikl v široké meziresortní spolupráci Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda v roce 2017 a obsahuje konkrétní úkoly v gesci jednotlivých ministerstev. Řada úkolů se vztahuje k obnově přirozeného vodního režimu naší krajiny a tím i ke snížení zranitelnosti vůči negativním projevům změny klimatu, kterými jsou sucho,
povodně, zvyšování teplot a extrémní meteorologické jevy. Stěžejním motivačním nástrojem pro podporu vodního režimu jsou dotační podpory.
Financování sektoru vodního hospodářství je primárně v gesci MZe, zejména prostřednictvím státních podniků Povodí a Lesů ČR, jakožto nejvýznamnějších správců toků. MŽP ve své působnosti financuje z dotačních titulů zejména ochranu před povodněmi formou přírodě blízkých protipovodňových opatření (např. retenční nádrže, poldry, opatření pro přirozený rozliv povodňových průtoků), opatření pro snížení znečištění podzemních a povrchových vod (zejm. ČOV a kanalizace) a na zlepšení jakosti a dodávek pitné vody (např. úpravny, přivaděče pitné vody), dále podporuje obnovu přirozených vodních prvků, které snižují zranitelnost krajiny vůči negativním dopadům změny krajiny, zejména revitalizace vodních toků a jejich niv, obnovu mokřadů, tůní, slepých ramen a malých vodních nádrží. Podpora uvedených opatření je z velké části realizována prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, doplňkově jsou pak nastaveny národní programy z prostředků státního rozpočtu.

S podporou těchto opatření počítá MŽP i v následujícím programovém období ESI fondů. Jen namátkou lze např. v souvislosti s probíhající suchou periodou jmenovat za MŽP podporu průzkumu, posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody pro obce (včetně napojení na kapacitní vodovody). Aktuálně je otevřená výzva s alokací 600 mil. Kč. Obce mohou rovněž čerpat dotace na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění do toků (např. podzemní nebo plošná povrchová vsakovací a retenční zařízení). Dalším dotačním titulem je program Dešťovka, nabízející lidem financování opatření na využívání srážkové vody. V probíhající výzvě je k dispozici 340 mil. Kč. Pokud jde o aktuálně diskutované návrhy na systémovou změnu financování státních podniků jako důležitých aktérů vodního hospodářství v ČR, iniciativa v této věci je v gesci resortu Ministerstva zemědělství, pod který podniky povodí kompetenčně spadají (viz výše).

V nejbližší době se sejde mezirezortní pracovní skupina svolaná ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, členy této skupiny budou též zástupci MŽP a SFŽP. Úkolem skupiny bude připravit konkrétní návrh na změnu současného systému financování podniků povodí. MŽP bude trvat na tom, aby nové budoucí systémové řešení, ať už bude jakékoliv, neomezilo přínosné investice do vodního hospodářství a neznamenalo zdražení vody pro občany.

V nejbližších dnech proberu postoj ministra s kolegy Radkem Holomčíkem a Janem Pošvářem, kteří jsou v zemědělském výboru. Společně se pokusíme najít kompromisy mezi zájmy obou ministerstev.