Po několika jednáních s obyvateli Ostrožské Nové Vsi a sběru potřebných informací jsem se rozhodl interpelovat ministra životního prostředí ve věci zanedbané ochrany území vodního zdroje v Ostrožské Nové Vsi. Jedná se jak o ochranu samotného vodního zdroje, tak i o okolní pozemky, jejichž zastavění je minimálně velmi podezřelé. Znění interpelace, která vychází z vyjádření a podnětu místního občana p. Koláře, si můžete přečíst níže, cituji:
Jedná se o vodní zdroj Ostrožská Nová Ves, který je strategickým a nenahraditelným zdrojem pitné vody pro okres Uherské Hradiště (zhruba 120 tisíc obyvatel). Za tento vodní zdroj neexistuje, co do velikosti odběru vody, ŽÁDNÁ NÁHRADA. A myslím, že nemá smysl si nalhávat, že situace s vodou se zlepší. Předpoklad je, že odběr z tohoto vodního zdroje se bude zvyšovat, tudíž by měla být řešena taková preventivní opatření, aby bylo zabráněno v současné době i do budoucnosti sebemenšímu možnému ohrožení tohoto významného vodního zdroje.
Bohužel počínaje rokem 2003 až do současné doby odpovědné orgány (vodoprávní a stavební úřad) žádnou účinnou ochranu tohoto významného vodního zdroje neřeší.
Zákaz vjezdu všech motorových vozidel:
Již od roku 1985 platí do OPVZ zákaz vjezdu všech motorových vozidel, tento zákaz byl do konce roku 2002 respektován a vyžadován. Od začátku roku 2003 se situace postupně zhoršovala. Do ochranného pásma do roku 2014 zajížděly bez povolení stovky motorových vozidel ročně, některá vozidla byla v OPVZ i několik dnů zaparkována. V době, kdy bylo realizováno přetěžování “Kunovské tabule” jezdila motorová vozidla po břehu Vodárenského jezera (územím I. OPVZ), aniž by správce ochranného pásma nebo vodoprávní úřad účinně zasáhl.
Dnes jsou nesmyslně vydávány povolení pro vjezd do OPVZ, kdy k vydání povolení k vjezdu stačí jakýkoliv smyšlený důvod.
Ovšem zákon má platit pro každého STEJNĚ.
A i v dnešní době jezdí vozidla po hrázi v bezprostřední blízkosti Vodárenské nádrže. K tomuto hazardování s vodním zdrojem jsou vydávaná povolení k vjezdu správcem ochranného pásma ve spolupráci s dotčenými orgány.
Je zřejmé, že dotčené orgány řešení s vydáváním povolení vjezdů nezvládají. Jakékoliv možné výjimky by měly být pouze velmi výjimečné.
Stavební činnost:
V 70. letech minulého století bylo Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi na Rybářském poloostrově (65 objektů) a Kališti (43 objektů), které jsou součástí Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ), povoleno umístění tzv. rybářských chat, které měly sloužit pro rybáře za účelem výkonu rybářského práva.
Uvedené rybářské boudy byly přebudovány bez potřebného povolení a v rozporu s platnými závaznými podmínkami vydanými Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi. Dokonce většina objektů stojí na zcela jiných parcelách než určoval zastavovací plán. Jednalo se pouze o stavby PROVIZORNÍ !
V závazných podmínkách, které byly součástí vydaného povolení o přípustnosti stavby rybářské boudy v prostoru štěrkopísku je uvedeno: “ Bude-li toho vyžadovat veřejný zájem, budou provizorní stavby odstraněny do 6ti měsíců ode dne oznámení.”
Tato situace nastala v roce 1985, kdy Okr. národní výbor v Uherském Hradišti, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství ve svém rozhodnutí nařídil odstranit část provizorních staveb, které byly v 70. letech minulého století Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi v uvedeném prostoru umístěny.
V té době ještě fungovaly zákony a úředníci skutečně jednali ve VEŘEJNÉM ZÁJMU a dokázali účinně chránit vodní zdroj !
Dnes po 48 letech vydává stavební úřad v rozporu s platnými podmínkami a v rozporu s právními předpisy této země rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání, jako rekreační objekty. Přitom v uvedeném prostoru je zákaz VEŠKERÉ REKREACE.
K rozhodnutí stavebního úřadu je dle ust. § 104, odst. 9, věta první, zákona č. 254/2001 Sb. NUTNÉ souhlasné stanovisko vodoprávního úřadu.
Dle mých informaci vodoprávní úřad žádné kladné stanovisko ke kolaudaci uvedených objektů nevydal. Přesto stavební úřad i v rozporu s uvedeným ustanovením vodního zákona rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání vydává.
Od roku 2003 probíhá čilá stavební činnost na k.ú. Chylice na břehu Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ). V uvedeném prostoru je mimo jiné zákaz VÝSTAVBY všech objektů. Nyní je zde umístěno cca 45 objektů. Stavební úřad, přestože je o uvedeném stavu od začátku informován, situaci NEŘEŠÍ. Situaci neřeší ani vodoprávní úřad a úřad ochrany přírody a krajiny.
V tomto prostoru jsou porušovány současně tyto platné zákony:
Zákon č. 44/1988 Sb.Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
Zákon č.254/2001 Sb., o vodách , ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu – nelze stavbu povolit pokud je umístěna v rozporu s územním plánováním. V tomto zákoně se taky hovoří o užívání staveb bez kolaudace a bez povolení.
Zákon č. 334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu – uvedené pozemky jsou vedeny jako ZPF. V tomto zákoně se například uvádí – je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům, poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.
Podobná situace je na k.ú. Kvačice (břeh Těžebního jezera, II. ochranné pásmo VZ). I zde jsou umístěny objekty v rozporu s platnými vyhláškami a platnými právními předpisy, zde se jedná zhruba o 100 objektů – maringotky, přívěsy, unimobuňky. Dokonce přímo u vody jsou umístěny suché záchody.
Jedno z území, kde je umístěno větší množství objektů patří bývalé místostarostce Města Uh. Ostroh. V podstatě nadřízené pracovníkům dotčeného stavebního úřadu. Takto funguje státní správa v této zemi !!
Na uvedených územích mají objekty čelní funkcionáři veřejného života, příslušníci policie, osoby z řad státních zástupců. Když to otevřeně shrnu, zdejší mafii nezajímá ochrana přírody a ochrana vody, zajímají je jen a pouze jejich zájmy. Je nutné přinutit ústřední správní orgány (MMR a MŽP), aby jednali v souladu se státním cílem a hodnotami, ke kterým se stát hlásí, a ke kterým MÁ dlouhodobě směřovat.
Šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrana přírodního bohatství není vázáno pouze na území České republiky, jak vyplývá z čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR, podle kterého “Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“.(směrnice Evropského parlamentu a rady k ochraně vody, Česká republika je smluvní stranou několika regionálních mnohostranných smluv, zaměřených na ochranu vod , vodních toků či ovzduší).
Moje otázky:
Zabývá se MŽP touto problematikou v ONV a na kterou již delší dobu poukazujeme?
Jaké budou další kroky MŽP, které povedou k nápravě a ochraně vodního zdroje v této lokalitě?
Kreativec a podnikatel v oblasti webdesignu a reklamy. Zastupitel města Uherské Hradiště. Předseda místního sdružení Pirátů Uherské Hradiště. Podporovatel recyklace a renovací věcí.