Ve čtvrtek 14. března jsem předal do rukou předsedy sněmovny interpelaci na ministra zemědělství Richarda Brabce, ve které se ho ptám na řešení situace kolem sucha. Mé dotazy se opírají zejména o Zprávu o životním prostředí České republiky pro rok 2017, která je v tomto ohledu velmi znepokojivá. Znění interpelace si můžete přečíst…

Vážený pane ministře,

v souladu s ustanovením čl. 53 odst. 1 Ústavy České republiky a § 110 a násl. zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se na Vás jako poslanec zvolený za Piráty obracím s touto interpelací:

Z informací zveřejněných ve Zprávě o životním prostředí České republiky pro rok 2017 vyplývají závažná zjištění ve vztahu k vodě a půdě. Dozvídáme se z ní mimo jiné, že se významně snížily retenční kapacity půdy, a to o celých 40 % od roku 1950. Půda dramaticky ztrácí schopnost vsakovat a zadržovat vláhu, což prohlubuje problémy se suchem, které jsou dány také srážkovými deficity. Přestože množství srážek ovlivnit nemůžeme, je zde spousta věcí, které ministerstvo ovlivnit může a problémy se suchem může pomoci dále neprohlubovat.

Situaci v posledních letech výrazně zhoršuje zejména průmyslové zemědělství. Hlavně trend pěstování plodin jako je řepka nebo kukuřice pro energetické využití, které extrémně zatěžuje půdu i vodní zdroje chemickým znečištěním pesticidy a herbicidy, zhoršuje půdní erozi i hutnění půdy. Objem pěstované řepky se od roku 1990 zvýšil čtyřnásobně. Znečištění vod navíc nabývá na síle kvůli úbytku srážek, čímž se koncentrace škodlivin zvyšuje, takže téměr polovina celkových ploch podzemních vod (přesně 48 %) je dnes podle výše uvedené ”Zprávy” kontaminována dusičnany, pesticidy a jejich reziduy. Dále na 43 % monitorovaných zemědělských lokalit jsou překročené povolené limity pro znečištění. Vzhledem k tomu, že do budoucna i nadále očekáváme srážkový deficit, můžeme logicky brzy očekávat zhoršení situace se znečištěním vod i další pokles jejich zásob v krajině. ČR tedy do budoucna čekají nemalé finance vynaložené na čištění a úpravu vod.

Situace je, jak znovu potvrdil také loňský rok, více než alarmující, a proto se ptáme, jaké konkrétní kroky v oblasti legislativy i financování plánuje MŽP realizovat, aby zabránilo dalšímu růstu znečištění půdního fondu a podzemních vod i fatálním dopadům sucha? Neudržitelné financování vodního hospodářství v Česku předložený návrh novely vodního zákona bohužel neřeší.

Ptám se proto:

  • Plánujete opatření, která by omezila používání herbicidů a pesticidů? Jaká? V jakém časovém horizontu?
  • Jak jste na tom s přípravou erozní vyhlášky, která má řešit dlouholetý problém Česka s erozí půdy? Připravuje se již od roku 2016, v jakém časovém horizontu plánuje MZ a MŽP uvedení vyhlášky v platnost?
  • Plánujete změny financování vodního hospodářství? Pokud ano, jaké a v jakém časovém horizontu?