Vláda minulý týden schválila návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a o změně souvisejících zákonů, který je implementací stejnojmenné evropské směrnice. Má sloužit k řešení problému s jednorázovými plasty, které často končí v přírodě, kde setrvávají velmi dlouho a působí problémy živočichům a následně i člověku.
Zákon zakazuje uvádět na trh výrobky, jako jsou plastové tyčinky do uší, brčka, podpěry pro balonky, polystyrenové nádoby a kelímky či plastové talíře, příbory a všechny výrobky z oxo-rozložitelného plastu. Pro další výrobky pak stanovuje požadavky na povinné vedení evidence, označování, osvětovou povinnost nebo hrazení nákladů spojených s těmito výrobky obcím.
Primárním cílem, o který bychom se měli snažit a ke kterému právě i nová legislativa směřuje, je především snižovat produkci odpadu, a u již vyprodukovaného odpadu minimalizovat jeho výskyt v přírodě. Další v pořadí by měla být minimalizace odpadů na skládkách a maximalizace recyklace.
Jednorázové výrobky totiž obvykle, ač některé z nich by být mohly, nejsou recyklovány, končí v koších na směsný odpad a ještě častěji v přírodě. To by se nyní mělo změnit. Místo výrobků, na které se vztahuje zákaz, budeme používat alternativy z jiných materiálů. Tyto alternativy by měly být v ideálním případě znovupoužitelné a recyklovatelné. Recyklovatelnost však není jediné rozhodné kritérium – měli bychom upřednostňovat takové alternativy, u kterých je negativní vliv na přírodu v celém jejich životním cyklu co nejmenší. Jestli to je např. v případě brček brčko kovové, papírové, plastové na více použití, skleněné, bambusové nebo rákosové, nedokážu říct – takové tvrzení by mělo být podloženo studií vlivu životního cyklu výrobku (LCA), protože někdy se ze zdánlivě velmi ekologicky šetrného výrobku vyklube pravý opak. Recyklovatelnost je zde důležitým, ale zdaleka ne jediným bodem.
Méně známou, avšak důležitou součástí směrnice je povinný obsah recyklátu v nápojových PET lahvích, který se v případě ČR promítne do Zákona o obalech. Zde už o vlivu na recyklaci není pochyb. Pro splnění požadavků na obsah 25 % recyklátu v roce 2025 a 30 % v roce 2030 budou muset výrobci získat dostatečné množství rPETu použitelného pro styk s potravinami. Je škoda, že v ČR se zatím rPET potravinářské kvality podle mých informací neprodukuje. Pro výrobu takového rPETu je potřeba získat vstupní materiál s množstvím nečistot do 5% a ve výrobě panují přísné hygienické podmínky. Pro zajištění dostatečného množství materiálu pro výrobce lahví i pro další cíl SUP, kterým je vytřídění minimálně 77 % nápojových lahví uvedených na trh v roce 2025 a celých 90 % v roce 2029, se bude muset navýšit míra třídění, která je v ČR u PET lahví cca 50-60%. K tomu se dá využít mimo jiné zálohových systémů, kterými bych se chtěl zabývat v některém z příštích článků.
Foto zdroj: https://www.bioneeds.cz/bioneeds-blog/jednorazove-plasty-vsude-kolem-nas-aneb-je-tu-doba-plastova/
Kreativec a podnikatel v oblasti webdesignu a reklamy. Zastupitel města Uherské Hradiště. Předseda místního sdružení Pirátů Uherské Hradiště. Podporovatel recyklace a renovací věcí.