Petici za klima podepsanou téměř 6 tisíci občany dnes představil na  jednání Výboru pro životní prostředí její autor Jakub Zamouřil. Petice požaduje, aby vláda přijala konkrétní kroky k dosažení klimatické neutrality, zabývala se obnovou české krajiny nebo co nejdříve vydala protierozní vyhlášku.

Piráti následně prosadili usnesení, ve kterém požadují konkrétní kroky vedoucí ke klimatické neutralitě a zlepšení stavu krajiny.

Když se nám v Petičním výboru dostala na stůl Petice za klima, zařídil jsem, z pozice místopředsedy Petičního výboru, její postoupení na Výbor pro životní prostředí, kterého jsem členem a taktéž jsem se zasadil o přizvání iniciátora petice, pana Zamouřila, na dnešní jednání. Požadavky petice jasně ukazují, že občanům není téma klimatu lhostejné a kroky vlády v této věci považují za nedostatečné. V tom jsem s nimi za jedno a proto nechci, aby petice zůstala bez povšimnutí.

Ve vyjádření k petici MŽP slibuje mnohé. Tyto přísliby nesmí zůstat jen na papíře, a proto budu  dohlížet na jejich naplnění.

Na dnešním Výboru pro životní prostředí jsem načetl usnesení vedoucí k naplnění skutkových slibů ministerstva, které mají naplnit chtěné cíle petentů.

Výbor moje usnesení schválil, a tedy jsem se zasadil o to, že ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu musí přepracovat strategické dokumenty o ochraně klimatu a energetické koncepci tak, aby směřovaly především k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a také o to, aby MŽP dostálo svého příslibu a vypracovalo podrobný plán obnovy české krajiny.

 

Má celá zpravodajská zpráva:

Vážené kolegyně, vážení kolegové.

Petici za klima jsme probírali na jednání Petičního Výboru dne 2. Února 2021 a v usnesení jsme doporučili její projednání na Výboru pro životní prostředí, protože se jedná o téma, které je jednoznačně v jeho kompetenci. 

Předmětem petice, pod kterou bylo celkem 5 766 podpisů, je žádost o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejich dopadů. Petenti peticí vyzývájí premiéra ČR, Ministerstvo životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny. 

Na základě přidělené petice jsem vyzval dopisem překladatele petice, pana Zamouřila (Česko za klima, z.s.), aby se ve lhůtě k tomu dané, blíže vyjádřil k podané petici a upřesnil co je jejím kýženým cílem. 

Z vyjádření předkladatele, ze dne 5. 1. 2021, mi bylo sděleno a žádáno po Poslanecké sněmovně a dalších zodpovědných orgánech přijetí šesti konkrétních kroků:

  1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. 
  2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), Státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů
  3. Přijetí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhlášky). Cílem této vyhlášky je vynutit lepší zemědělské postupy vedoucí k vyššímu zadržování vody v půdě a nižší erozi zemědělské půdy – zmírnění sucha v přírodě.
  4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky
  5. Uzavření konkrétních uhelných elektráren cit. v petici.
  6. Vytvoření přehledných webových stránek určených k informování veřejnosti o změně klimatu, aktuálním denním stavu emisí skleníkových plynů a o státních aktivitách vedoucích k mitigaci a adaptaci.

Žádané jsem předložil odpovědnému orgánu – Ministerstvu životního prostředí, které se k celé věci vyjádřilo následovně:

V prvním bodě kde petent požadujete přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, Ministerstvo sdělilo, že Česká republika plně podporuje cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2019. Tento cíl je již obsažen v nové Státní politice životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050, kterou vláda schválila v lednu letošního roku. Rovněž plánované aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR a Státní energetické koncepce budou muset nepochybně tento cíl zohlednit, stejně jako v prosinci 2020 přijatý cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990.

S tím souvisí i bod druhý, který se týká přepracování těchto strategických dokumentů, tak aby reflektovaly cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Ministersvo ujišťuje petenta, že v rámci procesu revize těchto strategických dokumentů bude tyto cíle zohleďnovat a plně příspívat k jejich dosažení. Legislativní rámec pro naplňování těchto cílů EU je však nyní teprve v přípravě a specifické závazky pro ČR tak budou známy až později.

Ve třetím dobu, který se týká protierozní vyhlášky, Ministerstvo sdělilo, že se po dlouhém a náročném vyjednávání se podařilo dosáhnout dohody všech zainteresovaných stran, a k vydání vyhlášky by mělo dojít v průběhu jara tohoto roku. Vyhláška by následně měla nabýt účinnosti od 1. července 2021.

V souvislosti se čtvrtým bodem, ve kterém navrhujete vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky, Ministertsvo odkazuje na Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu, jehož náplň činnosti a složení do značné míry odpovídá Vašemu požadavku. Na této komplexní problematice se podílí řada dalších poradních a pracovních orgánů, zejména Meziresortní komise VODA-SUCHO a Meziresortní pracovní skupina pro otázky ochrany klimatu. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu se však bude Ministerstvo podnětu petenta na vytvoření podrobného plánu obnovy české krajiny spolu se svými vládními kolegy dále zabývat jako se zásadní prioritou vlády.

V pátém bodě žádá petice o uzavření konkrétních uhelných elektráren v navrhovaných termínech. V souvislosti s tímto požadavkem lze uvést, že v roce 2020 byl ukončen provoz elektrárny Prunéřov I, a uzavření dalších uhelných elektráren bude bezpochyby následovat. Je pravděpodobné, že k ukončení využívání uhlí v energetice dojde dříve než v roce 2038, který byl doporučen Uhelnou komisí.

K poslednímu šestému bodu Ministerstvo upozornilo petenta, že informování o denním stavu emisí skleníkových plynů není technicky možné, protože tyto emise nejsou s výjimkou několika velkých zařízení měřeny při jejich vypouštění. Většina emisí skleníkových plynů je dopočítávána na základě statistických údajů o spotřebě paliv, výrobě různých produktů a specifických emisních faktorů. Emise tak mohou být publikovány až s určitým zpožděním.