Praha, 14. dubna 2021 – Poslanci ANO, ODS, SPD, TOP 09, KSČM a řada dalších zmařili šanci projednat ochranu oznamovatelů korupce v tomto volebním období. Tento klíčový protikorupční zákon tak opět spadne pod stůl, ačkoliv posledních 10 let se k ochraně statečných oznamovatelů hlásily – alespoň na oko – všechny vlády. Situaci jsem se včera pokusil zachránit návrhem, aby se vládní i pirátská verze legislativy projednala přednostně, nicméně většina poslanců byla proti. Přitom lidé, kteří se rozhodnou oznámit závažné trestné činy, šetří státu desítky miliard korun a mnohdy čelí šikaně či zastrašování. Piráti se tak dlouhodobě zasazují o jejich legislativní ochranu a podporu,” uvedl pirátský poslanec Lukáš Černohorský, a dále komentuje.

Oznamovatel, který se rozhodne nahlásit závažné kriminální činy, mnohé riskuje. Často se strachuje o svoji práci, čelí veřejné dehonestaci, šikaně i výhrůžkám. Odvetné kroky směřují leckdy také vůči jeho blízkým osobám a může rovněž docházet i k ničení majetku oznamovatele. Zastrašování má zkrátka mnoho podob, a to vše jen proto, že se oznamovatel rozhodl splnit svoji morální i právní povinnost. Stát proto musí podpořit osoby, které se stanou svědkem závažné protiprávní činnosti a nechtějí tomu pouze přihlížet. Pochopitelně se najdou i takoví, jejichž motivací není ochrana veřejných prostředků. Někteří tak činí na základě konkurenčního boje, z pomsty anebo jsou i takoví, kteří záměrně oznamují nepravdivé informace a dopouští se trestného činu pomluvy. S tím vším si ale musí legislativní úprava poradit.

Stalo se téměř tradicí, že minulé vlády vložily závazek prosazení zákona na ochranu oznamovatelů do koaličních smluv a strategických protikorupčních dokumentů. V této věci dokonce založily i pracovní skupinu. Skončilo to ovšem vždy stejně – spousta slibů, ale žádný výsledek. Když jsme viděli, že vláda pořád otálí s předložením klíčového zákona na ochranu oznamovatelů, předložili jsme už v létě minulého roku vlastní opoziční návrh.

Bohužel ani vládní, ani náš pirátský návrh nezískal adekvátní zařazení na pořad pléna, proto jsem včera navrhl, aby byly všechny body týkající se oznamovatelů pevně zařazeny na program právě probíhající schůze. Neúspěšně. Je zřejmé, že samozvané “protikorupční vládě” na ochraně oznamovatelů korupce doopravdy nezáleží. Vypovídá o tom výsledek hlasování, kdy se celé hnutí ANO hlasování zdrželo, ČSSD až na výjimky také a stejně se zachoval i skrytý koaliční partner KSČM. Proti návrhu byla rovněž ODS, SPD či TOP 09. Obávám se, že tak byla promarněna poslední šance, jak by mohl zákon o ochraně oznamovatelů projít standardním legislativním procesem ještě během tohoto volebního období – tj. do října tohoto roku. Pokud se tak nestane, bude se muset s celým procesem začít od začátku.

Evropská směrnice přitom požaduje po členských státech přijetí právní normy na ochranu oznamovatelů nejpozději do 17. prosince 2021. Je zřejmé, že příští vláda již nebude mít možnost volby a tento zákon zkrátka bude muset přijmout. Jde ale o zbytečný odklad, který navíc nevysílá dobrý signál našim občanům. Vláda tak samotné oznamovatele uzamyká v jakési šedé zóně, kde na ně značná část naší společnosti pohlíží s nezaslouženým opovržením. Přitom jsou to lidé, kteří mohou státu, a tudíž nám všem, ušetřit desítky miliard z veřejných prostředků. Pokud ovšem nebudeme mít upřímnou snahu pomoct oznamovatelům, tak pouhý zákon, ač by byl sebelepší, nestačí.

Schvalování takové právní normy na poslední chvíli neprospívá nejen samotným potenciálním oznamovatelům, ale i zaměstnavatelům, kteří o tom, že by se měl nějaký oznamovací systém zavádět uvnitř firem, často ani nevědí. A i když o tom třeba vědí, tak budou čekat do poslední chvíle, protože nemají pevně daná pravidla, jak postupovat, aniž by to museli x-krát měnit.