Dne 6. 2. 2019 jsem okomentoval  Zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Vznik, zpracování a přeprava nebezpečných odpadů a ostatních odpadů v členských státech EU za období 2013–2015; výkon pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.

Po prostudování materiálu z pozice zpravodaje, bych chtěl výbor pro životní prostředí seznámit se zpravodajskou zprávou o zprávě Komise Evropského parlamentu a Rady o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů: Vznik, zpracování a přeprava nebezpečných odpadů a ostatních odpadů v členských státech EU za období 2013–2015; výkon pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.

Evropská unie je smluvní stranou Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989. Cílem této úmluvy je chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky nebezpečných odpadů. Na základě této úmluvy vydal Evropský parlament a Rada nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů, které provádí výše zmíněnou Basilejskou úmluvu do práva EU, která je přímo použitelné v členských státech. Smluvními stranami Basilejské úmluvy jsou všechny členské státy EU, které každý rok podle čl. 13 odst. 3 předkládají sekretariátu úmluvy zprávu o jejím provádění v předchozím roce a Komise vypracovává každé 3 roky zprávu o provádění nařízení Společenstvím a jeho členskými státy.

Předmětem předloženého dokumentu je zpráva Komise o provádění nařízení o přepravě odpadů za roky 2013 – 2015. Předložená zpráva Komise zahrnuje informace jak z dotazníku Basilejské úmluvy, tak z doplňujícího dotazníku EU.

Dokument dále obsahuje informace o výkonu přenesené pravomoci podle čl. 58 nařízení 1013/2006. Komise v dokumentu informuje, že svěřenou pravomoc nevyužila, protože nenastaly změny, které by její využití odůvodňovaly. Komise sděluje, že využití pravomoci lze očekávat v průběhu příštích let, pokud budou dohodnuty změny v rámci Basilejské úmluvy.

Komise v předložené zprávě komentuje podávání zpráv členskými státy a vyhodnocuje údaje, které členské státy poskytly o produkci odpadů, o přepravách odpadů z a do členských států, o nedovolených přepravách odpadů, o kontrolách a sankcích v členských státech.

V roce 2015 vzniklo v EU – 70 mil.tun nebezpečného odpadu, v roce 2014 – 71 milionů a v roce 2013 – 75 milionů tun. Roční průměr vzniklého nebezpečného odpadu v EU za období 2013 – 2015 na jednoho obyvatele obnášel 143 kg. Z členských států EU bylo v Německu vyprodukováno nejvíce nebezpečného odpadu za zkoumané období.

V letech 2013 – 2015 bylo z členských státu z EU přepraveno 1,2 milionu tun nebezpečných odpadů, zatímco ve stejném období bylo do EU přepraveno z třetích zemích 6,2 milionů tun. EU proto zůstává i nadále čistým “dovozcem” nebezpečných odpadů, neboť jich na své území přepravila o 5 milionů tun víc, než z něj vyvezla.

Největším vývozcem všech oznámených odpadů bylo Spojené království UK (za účelem energetického využití). Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Malta a Rumunsko vyvezly nejvyšší procentní podíl nebezpečných odpadů z jejich celkového vykázaného vývozu odpadů, kdy nebezpečné odpady tvořily 90% z celkového množství. Švédsko jako jediné z těchto zemí uvedlo, že vyvezlo odpady shromážděné z domácností za účelem jejich uložení do země (např. skládkování).

Podíl nebezpečných odpadů přepravovaných z členských států za účelem využití zůstal od roku 2001 více méně beze změny a v období 2013-2015 se pohyboval kolem 75%. Na druhé straně podíl nebezpečných odpadů přepravovaných za účelem odstranění se zvýšil z 16% v roce 2001 na 24% v roce 2015. Zdá se, že EU jako celek není v oblasti zpracování všech oznámených odpadů ani specifických nebezpečných odpadů soběstačnější než v roce 2001.

Informace o nedovolené přepravě oznámilo 25 členských států s výjimkou Lotyšska, Lucemburska a Malty. V roce 2013 – 2015 bylo nahlášeno 2800 případů nedovolené přepravy odpadů, což je o 12% více než v období 2010 – 2012. Údaje o počtu se v průřezu členských státu liší. V souhrnu se celkový počet oznámených kontrol zvýšil na přibližně 600 tis. v období 2013-2015 a nejvíce případů nedovolené přepravy se stalo v Belgii.

Třináct členských států včetně České republiky uvedlo podrobné informace o sankcích, které lze podle vnitrostátních právních předpisů uložit osobám provádějící nedovolenou přepravu odpadů, kdy Belgie vykázala nejvyšší celkový počet případů nedovolené přepravy.

Komise přiznává, že nejsou k dispozici dostatečně kvalitní údaje, a tedy lze činit jen opatrné závěry. Do budoucna Komise očekává zlepšení díky změně některých definic zpřesněných změnovým nařízením 660/2014.

Z předložené zprávy Komise vyplývá, že kvantitativní vyhodnocení dat je na základě informací poskytnutých členskými státy spíše problematické, a tedy má omezenou vypovídací hodnotu, zejména pokud se týká vztahu mezi počtem kontrol, výši sankcí a počtem nedovolených přeprav.

Zpráva Komise neobsahuje informace, z nichž by bylo možné vyvozovat trendy v přepravě odpadů mezi státy. Zaslané údaje o uskutečněných přepravách odpadů z a do členských států jsou podrobovány křížové kontrole a v případě neshod mezi údaji jsou členské státy vyzývány k vyjasnění nesrovnalostí. Přesto podle mého názoru tyto kvantitativní údaje nelze zobecňovat nebo je považovat za ukazatel trendů.

Dle mého názoru je sběr informací v tomto ohledu formální povinností, která zřejmě ani do budoucna neposkytne možnost vyvozovat z ohlašovaných údajů trendy, resp. posuzovat účinnost opatření k prevenci a postihování nedovolených přeprav odpadů.

ZávěrZ pozice České republiky Komise předložením zprávy formálně splnila svoji povinnost podle čl. 51 odst. 4 a čl. 58a odst. 2 nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů a z pozice zpravodaje předkládám výboru životního prostředí doporučující stanovisko k tomu, aby výbor předloženou zprávu Komise vzal na vědomí