Organizace Circle Economy představila publikaci s názvem Circularity Gap Report 2021. V ní popisuje strategie oběhového hospodářství, které by dokázaly udržet globální nárůst teplot pod kritickou hranicí 2°C, a to poklesem emisí o 39 % oproti stavu v roce 2019

© Elnur – stock.adobe.com

Emise jsou úzce navázány na spotřebu a využívání zdrojů. Ve zprávě se můžeme dočíst, že celosvětově spotřebujeme více než 100 Gt surovin ročně a pouhých 8, 6 % globální ekonomiky můžeme považovat za oběhové. Přitom ještě v roce 2018 to bylo 9,1 %. Strategie se proto soustředí na snížení této spotřeby a zdvojnásobení oběhovosti do roku 2032 skrze snížení spotřeby surovin na produkci zboží a služeb, udržitelnější využívání zdrojů a nahrazení neobnovitelných zdrojů obnovitelnými. 

Strategie na dosažení cirkularity se liší pro jednotlivé země. Zpráva je rozděluje do třech hlavních skupin podle stupně rozvoje a využívání zdrojů. 

Česká Republika je ve skupině spolu s dalšími zeměmi EU, s USA a dalšími rozvinutými státy. Soustředit bychom se měli na prodloužení životnosti výrobků, efektivnější využívání materiálů pomocí nových technologií a ekodesignu, snižování plýtvání zdroji a snižování množství potřebných produktů (mimo jiné skrze modely sdílené ekonomiky a změny ve spotřebních návycích). Důraz je kladen také na obnovitelné zdroje energie.

Ze zprávy vychází, že za 70 % globálních emisí je zodpovědné bydlení, doprava a výživa.

Stavebnictví spotřebovává mnoho primárních surovin, využívá materiály s výraznou uhlíkovou stopou (cement, ocel apod.), generuje emise a odpad a budovy potom dále spotřebovávají energie na topení, chlazení, osvětlení apod.. Navržené oběhové strategie proto cílí zejména na znovuvyužívání demoličního odpadu a náhradu cementu a oceli za lehčí a méně energeticky náročné materiály, ale také na maximální využívání již stojících staveb a opravy starých budov místo stavění nových, dále propaguje pasivní a maximálně energeticky soběstačné domy, alternativní obnovitelné stavební materiály včetně slámy či konopí, modulární design staveb či spolubydlení. 

Výživa je zodpovědná za emise několika způsoby, zpráva vyzdvihuje nároky na prostor a s tím spojené odlesňováním a úbytek přírodních území, což se děje zejména pro pěstování krmných plodin a pastvu dobytka v souvislosti se vzrůstající poptávkou po živočišných produktech. Jako řešení nabízí regenerativní zemědělsví a akvakulturu a zejména přechod na stravu založenou zejména na nezpracovaných, lokálních a sezónních, zejména rostlinných produktech a celkově na zdravější stravu s omezením potravin s nízkou nutriční hodnotou. Ve vyspělých zemích, včetně ČR bychom se měli soustředit také na snížení kalorického příjmu a příjmu bílkovin na osobu, snížení množství obalů v potravinářství a snížení plýtvání potravinami.  

Doprava generuje emise primárně spalováním fosilních paliv. Strategie se zaměřuje jednak na omezení přepravy (skrze různé nástroje od optimalizace dodavatelských řetězců přes sdílené a virtuální kanceláře po práci z domova), nový design vozidel, tak aby spotřebovávala menší množství paliv a byla opravitelná a jednak na cesty k co nejefektivnějšímu využívání vozidel, jako je carsharing nebo zaměření na veřejnou dopravu. Důležitá je také optimalizace konce životního cyklu vozidel maximální recyklací použitých materiálů. 


Zdroje:

https://drive.google.com/file/d/1MP7EhRU-N8n1S3zpzqlshNWxqFR2hznd/edit

https://www.circularity-gap.world/2021

https://waste-management-world.com/a/circularity-gap-report-shows-the-potential-of-a-circular-economy