Mít na zahradě kompost je tak trochu jako mít na zahradě poklad. Pravda, nějaké úsilí to stojí. Odměnou za trošku úsilí Vám však bude úžasné hnojivo a pěstební substrát. Přírodní a zadarmo.
Každá domácnost se zahradou by měla mít v dnešní době kompostér. Zaprvé proto, že se postará o veškerý biologický odpad ze zahrady, stráví většinu kuchyňských zbytků a také proto, že zvládne i to, co byste jinak hodili automaticky do popelnice. Kompostování umožní využít materiál, který by jinak skončil bez užitku na skládce nebo ve spalovně. Je potvrzeno, že až polovina domácího odpadu může být zkompostována.
Proto si pojďme připomenout, jak změníme nevábnou hromadu odpadu v úrodnou zeminu, která potěší srdce nejednoho zahrádkáře. A co do správného kompostu vlastně patří, a co už ne. Pěkně popořádku, krok za krokem.
Správně založený kompost nepáchne a dodává zahradě cenné organické hnojivo. Budete na něj potřebovat místo chráněné před větrem, polostín. Pokud jste kompost nestihli založit na podzim, nezoufejte, jaro je ideálním obdobím k jeho založení.
Kde: Na zahradě vyberte spíše odlehlejší místo, které není po většinu dne na prudkém sluníčku. Vytvořte mu ohrádku, například z prken, kulatiny, nebo z plastových dílů.
Velmi nenápadně působí také plastové kompostéry, které stačí na pozemku umístit a vhazovat do nich ten správný typ zahradního odpadu. Při výběru volte takové modely, které budou mít plnění shora, ale dole dvířka na odebírání již zralého kompostu. Vhodnější je také kompostér dvoukomorový. Pro fajnšmekry existují také otočné kompostéry, které jsou prakticky bezúdržbové či zateplené kompostéry, v nichž kompostování probíhá i v zimě.
Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný i z vaší kuchyně.
Jak: Správné složení kompostu je základ pro jeho správnou tvorbu. Rozlišují se dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.
Při zakládání kompostu začněte s 15 cm vrstvou hnědého odpadu. Na ní přidejte vrstvu listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají. Pozor ale na jejich poměr! Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Proto čerstvě posekanou trávu neházejte bezmyšlenkovitě do kompostéru. Utvořte z ní tenké vrstvy, které proložte např. lepenkami, suchým listím nebo větvemi. Rozkládají se pomalu, ale udržují vzduchové kapsy a napomáhají tak rozkladu toho ostatního.
Dno kompostu v žádném případě nevystýláme fólií nebo textilií. Do kompostu musí mít volný průchod žížaly a hmyz, kteří jsou z velké části ze zrání kompostu zodpovědní.
Bioodpad vhodný pro kompostování:
Do kompostéru rozhodně nepatří:
O kompost je potřeba se starat. Znamená to především ho jednou za čas proházet, aby se důkladně provzdušnil a promíchal. Kompost zraje obvykle půl roku. Záleží na typu kompostu (otevřený, uzavřený) i množství a struktuře materiálu, který do něj dáváme. Poté se promění v humus, kterým lze hnojit záhonky. Dle zkušeností zahrádkářů, kompost, ve kterém je větší podíl ořešákového listí, případně štěpky z tújových větví, zraje déle, třeba i dva roky.
Pokud nemáte zahradu, nezoufejte. Kompostovat můžete i ve městě, je zde hned několik možností.
První možností je kompostování komunitní. Především ve větších městech vznikají komunitní zahrady s komunitními kompostéry. Skupinka uživatelů kompostéru může kompost jak tvořit, tak posléze využívat. Výhodou komunitního kompostování je to, že v komunitě bývá jeden nebo více “správců kompostu”, kteří dohlížejí na správný průběh kompostování, poznají, kdy je hotový kompost možné odebírat a kontrolují, že v něm neskončí něco, co tam nepatří. Komunitní kompostéry bývají navíc dvou nebo vícekomorové, takže můžete kompostér konstantně plnit a zároveň probíhá zrání kompostu. Do kompostovací komunity je zpravidla nutné se včas přihlásit.
Další možností je založit kompost pro Váš bytový dům. Vhodný je tento postup spíše pro menší domy, protože ve velkém množství lidí je velmi obtížné kontrolovat a ovlivňovat skladbu kompostu. I přes informovanost všech uživatelů pak dochází typicky k tomu, že kompost obsahuje příliš málo uhlíkatého materiálu (všichni mají zpravidla nejvíce mokrého, zeleného odpadu, k tomu se přidá sekání trávy…) a začne v něm docházet ke hnití a zápachu.
Pokud chcete jet ”sami na sebe” a kompostovat přímo v bytě, je nejvhodnější možností pořízení vermikompostéru, tedy domácího kompostéru, v němž se o rozklad stará partička žížal. Ačkoli si vystačíte i s bežnými žížalami, které můžete odchytit venku po dešti, nejvhodnější jsou žížaly kalifornské, které dokážou zkonzumovat velké množství materiálu. Z vermikompostéru získáte nejen tuhý kompost, ale i tzv. žížalí čaj, tekutinu, která poslouží jako vynikající hnojivo např. pro pokojové květiny.
K nalezení komunitní kompostárny ve Vašem okolí či vyhledání někoho, kdo nabízí žížaly, slouží tato mapa, vytvořená sdružením KoKoZa https://www.mapko.cz/places?fcat=331&lat=49.905249238801304&lng=15.136413574218752&zoom=8
Více informací najdete i zde: http://www.kompostuj.cz/
Kreativec a podnikatel v oblasti webdesignu a reklamy. Zastupitel města Uherské Hradiště. Předseda místního sdružení Pirátů Uherské Hradiště. Podporovatel recyklace a renovací věcí.