Den Země je dnes už tradičně oslavou naší matky planety – připomínkou, že i když je naše země veliká, nesnese všechno. A že tím, jak nás lidí přibývá, se k ní musíme chovat stále zodpovědněji a ohleduplněji. Proto jej slavíme každoročně koncem dubna. Letos má krásných 50 let!

Den Země se slaví nejen u nás, ale i v zahraničí. Díky úspěchu první akce v roce 1970 v San Francisku byla založena Americká agentura pro ochranu životního prostředí, bylo přijato několik klíčových ekologických zákonů a dnes se ke Dni Země připojuje více než miliarda lidí ve 175 státech světa.

Praktickým cílem letošního svátku je uspořádat si své digitální prostředí a smazat z elektronických zařízení všechny nepotřebné informace – staré fotografie, filmy, nepoužívané aplikace, nepřečtené e-maily, zkrátka soubory, které již nepotřebujete a které se postupem času staly odpadem. Často si totiž neuvědomujeme, že i v digitálním světě existuje znečištění, které ovlivňuje reálné prostředí. Téměř všechny online aktivity přitom zvyšují naši uhlíkovou stopu. Odhaduje se, že do roku 2025 budou úložiště dat (především jejich chlazení) využívat pětinu veškeré vyrobené energie a stanou se jedním z největších světových znečišťovatelů. Zapojit se může každý, celosvětovou úsporu zjistíme po akci na webu www.worldcleanupday.org.

Den Země je také ideální příležitostí začít se zajímat o to, jaký produkujeme odpad a co se s ním dále děje. K tomu, aby nás odpad postupně “nezavalil” je potřeba především dvou věcí – osobní uvědomělosti každého z nás a funkčního systému na zacházení s odpadem, upraveného funkčními zákony. Zákony by měly nasměrovat naši zemi k cestě, na které budeme snižovat produkci odpadu, recyklovat, a tím šetřit přírodní zdroje a životní prostředí. A právě snaha o moderní a především funkční zákony v oblasti odpadového hospodářství je to, čemu se věnuji již více než dva roky. Nyní se tzv. oběhový balíček, tedy zákony o odpadech, obalech, výrobcích s ukončenou životností a souvisejících změnách, chystá do výborů a na druhé čtení. To znamená, že právě nyní je ta chvíle, kdy máme poslední možnost zákony podrobit větším či menším úpravám v podobě pozměňovacích návrhů. Jelikož jde o 4 komplexní a poměrně složité zákony, ukazuje se, že úpravu by zasluhovalo mnoho věcí. Já sám nebo ve spolupráci s kolegy podávám více než 30 pozměňovacích návrhů, řešících nejrůznější aspekty legislativy. To, co považuji za nejzásadnější a na čem mi skutečně záleží, je především co nejrychlejší ukončení skládkování využitelných odpadů. S navrhovaným posunem z roku 2024 na rok 2030  nesouhlasím a věřím, že jsme schopni ukončit skládkování dříve a ulehčit tak životnímu prostředí. Dalším tématem, které bylo při jednáních o odpadové legislativě často diskutované, avšak na konečné podobě zákona se v podstatě nijak neprojevilo, je možnost zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Ač nejsem přesvědčen o tom, že by zálohování bylo samospásné a jeho zavedením bez jakýchkoli dalších kroků bychom lehce dosáhli recyklačních cílů, věřím, že může být velmi užitečným nástrojem, který v kombinaci s dalšími faktory zvýšení recyklace výrazně pomůže. Proto podávám a podporuji pozměňovací návrhy, které zálohování dobrovolně umožní. Další pozměňovací návrhy se týkají třeba podmínek autorizace nových obalových společností, které by měly být splnitelné a férové. Všechny pozměňovací návrhy budeme probírat na VŽP 29.4.