I druhý den našich Cyklotoulek jsme vyrazili, jak jinak než na kole, vstříc novým dobrodružstvím

Dnešní den jsme se Zdeňkem Třosem začali stylově. S míchanými vajíčky z farmy, na cibulce s pažitkou, bylinkovým máslem s chlebem ve stylové donuterii Lujza, v srdci Valašska. Poté jsme rovnou zamířili na valašskomeziříčské náměstí.

“O půl dvanácté na náměstí ve Valašském Meziříčí, jdu co noha nohu mine a každej sám sobě jsme stínem. Nic mi není přitom melu z posledního” Zní vám to povědomě? To jsem lehce parafrázoval song Made in Valmez od skvělé kapely Mňágy a Ždorp. Vše mě bolí, ale tak nějak se cítím spokojeně….a refrén “ Zkouším se prokopat ven” tak nějak jsme si připadali, když jsme jsme se s dvěma vozíky a koly dostávali z rozkopaného náměstí pryč:-) Ale bylo tam krásně – rozdali jsme pár novin, letáků, lidé byli usměvaví, prostě v naprosté pohodě.

Další naše cesty vedly zpátky na náměstí do Rožnova pod Radhoštěm. Vzali jsme to po cyklostezce a jelikož se podél Bečvy válely pohozené odpadky, neváhal jsem a využil místo v mém vozíku. Vzal jsem tedy tyto nevítané  pocestné a pár kilometrů je svezl k prvním popelnicím, kde jsem je pěkně roztřídil.

signal 2021 08 13 210349 002

Někteří z vás si můžou klást otázku, proč mi nevadí sbírání odpadků? Proč bychom vůbec měli sbírat bordel po jiných lidech, není to boj s větrnými mlýny? Je to jednoduché – snažím se svou troškou do mlýna přispět k tomu, aby místa, kudy chodím na procházku nebo kde trávím svůj čas, byla čistá. A protože vím, jaké problémy mohou odpadky v přírodě nadělat, nedělám to pouze kvůli estetickému dojmu.

Nechci totiž, aby se plastové sáčky rozpadaly na mikroplasty, které pak proniknou do půdy i do vody, kterou pijeme, ani aby se lahve či dráty, gumičky a různé šňůrky staly pastí pro živočichy. Také jsem vypozoroval, že když je někde jeden odpadek, brzy se k němu začnou přidávat další, mnozí lidé se totiž nesnaží po sobě uklízet na místech, “kde už je to stejně zaneřáděné”.

Odhozeným papírkem to začíná, a černou skládkou elektrospotřebičů v lese končí. Říkám si, že svým chováním třeba inspiruji ostatní – nejen k tomu, aby také sbírali odpadky, ale především k tomu, aby si uvědomili, že odhazovat nepořádek do přírody není normální. 

Poté jsme už rozložili PirStan a věnovali se kontaktní kampani. Reakce místních byly veskrze pozitivní, některým lidem vadil název naší strany, jiným zase dredy našeho předsedy Ivana Bartoše. Nejvíc jsme ale řešili nepravdy, které se o nás šíří. Fámy o nás jsme uváděli na pravou míru. Většina starších spoluobčanů ale přiznává, že se horko těžko vyznává ve změti informací, které se na ně valí. Tápou, neví čemu věřit. 

Ve večerních hodinách jsem se s kolegou rozloučil, poděkoval za spolujízdu na naší první společné cyklotoulce a zamířil směr domov, protože přece všude dobře, doma nejlíp:-)


Dnešní skóre: V nohách mám za dnešek 35 kilometrů, udělal svět o kousek hezčí, když jsem po cestě posbíral pohozené odpadky, rozdal 200 novin a stejný počet letáků.


Střípky z putování  (2. den)

 

Hledat v článcích
Rychlozprávy
Sdílejte

O mně

Kreativec a podnikatel v oblasti webdesignu a reklamy. Zastupitel města Uherské Hradiště. Předseda místního sdružení Pirátů Uherské Hradiště. Podporovatel recyklace a renovací věcí.

Telefon

+420 604 171 281