Roušky nosí celý svět. Potkáváme je na každém kroku, bohužel i v přírodě. Dá se s tím něco dělat?

Problémy, které v přírodě působí plastový odpad, jsou neoddiskutovatelné. Nebezpečí pro živočichy a rozklad na mikroplasty, které zůstávají v půdě i ve vodě (a slouží také jako vektory pro nejrůznější patogeny), jsou patrně ty nejožehavější z nich. 

Oceans Asia odhadla, že loni skončilo v oceánech přes 1,5 miliardy roušek. Ty jednorázové jsou vyrobené z polyesteru a polypropylenu a v přírodě se rozkládají několik desítek let. Foto | Kadir Celep / Unsplash

Ve chvíli, kdy jsme se v Evropě začali na tento problém více zaměřovat (snaha o přechod na oběhové hospodářství, omezování jednorázových plastů atd.), nám však naše snahy o zlepšení stavu životního prostředí, tak jako mnohá jiná snažení, narušil koronavirus. Problém s plastovým odpadem se zvýšil. Vždyť hádejte, z čeho je vyrobená většina roušek a respirátorů? Ano, jsou to umělá vlákna, mikrovlákna, tedy různé druhy plastů. Jednorázové roušky a respirátory, kterých podle odhadů nyní použijeme na celém světě neuvěřitelných 3 miliony kusů každou minutu, navíc velmi často končí místo v koši v přírodě, ať už neopatrností nebo úmyslným chováním svých nositelů. Tam pak působí problémy, jako kterýkoli jiný plast. Gumičky a šňůrky, které jsou jejich součástí, již byly zdokumentovány omotané kolem nohou ptáků či dokonce okolo krku různých živočichů a v žaludku tučňáka či ryb. Masky jsou navíc vyrobeny přímo z drobných mikrovláken, proto se na mikroplasty, které jsou z prostředí prakticky neodstranitelné, rozpadají snáze a rychleji než např. sáčky či obaly od potravin. U nanovláknových výrobků je toto riziko ještě větší.

 Zvířata se snadno zamotají do gumiček  Zdroj: David Calvert/TV Nova

Ovšem i roušky, které vyhodíme dle pravidel do koše (podle doporučení MŽP patří do směsného odpadu, zavázané v pytli, aby nemohlo dojít k ohrožení pracovníků, pracujících s odpadem), působí problém. Množstvím jsou zhruba srovnatelné s plastovými lahvemi či plastovými pytlíky, ovšem narozdíl od nich nejsou recyklovány. 

S trochou snahy, inovace a za přísných hygienických podmínek však roušky recyklovat pravděpodobně lze. V Itálii vědci navrhli proces, jak z chirurgických roušek vyrobit plastové dále využitelné peletky, ve Francii z nich start-upová společnost chce vyrábět rýsovací potřeby. Zdůrazňují, že roušky před zpracováním projdou důkladnou hygienizací (UV záření + karanténa) a nehrozí tak riziko přenosu infekce. S podobnými řešeními přišli také v USA a Kanadě, ačkoli nikde se zatím nepoužívají plošně, jsou ve fázi vývoje a prvních zkoušek. Jsou to spíše takové první vlaštovky. Pro úspěšnou recyklaci těchto potřeb by bylo nutné je separovat od ostatního odpadu a zajistit bezpečnost všech, kdo s nimi nakládají než dojde k dezinfekci. Ovšem současná pandemie ukazuje, že je potřeba hledat řešení i když je to náročné. Alespoň tedy, pokud nechceme v moři místo medúz a ryb pozorovat plovoucí roušky. Kromě recyklace plastových roušek může být řešením také vývoj nových, neplastových materiálů na výrobu ochranných pomůcek. Australští vedci například vyvíjejí materiál z rostlinných zbytků, který je plně rozložitelný a zároveň má podobné vlastnosti, jako mikro a nano plastová vlákna.

Roušky se zpracují celé, vyjma kovových sponek. Na jedno plastové pravítko nebo trojúhelník stačí zhruba 20 roušek. Foto | Anna Shvets / Pexels

Snižovat dopad ochranných pomůcek na životní prostředí by se měl snažit každý z nás:

→ neodhazovat je v přírodě a dávat pozor, abychom je neztráceli;

→ vybírat opakovaně použitelné výrobky, pokud je to možné;

→ kupovat pomůcky vyrobené v ČR (a snižovat tak dopad jejich produkce a následné dopravy).

Pokud chceme snížit riziko pro živočichy v případě, že by se námi vyhozená rouška i přes veškerou snahu dostala do přírody, můžeme také přestřihnout její gumičky.

Odhozenou roušku také můžeme vzít v rukavicích do odpadkového pytle, když ji vidíme ležet v přírodě. Na prvním místě je však naše bezpečnost, proto na ni nesahejme bez rukavic, během sběru se nedotýkejme rukama obličeje ani dalších částí těla, a ruce si následně důkladně dezinfikujme. 


Zdroje:

https://www.sciencedaily.com/releases/2021/03/210310122431.htm

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mesto-ve-francii-bude-recyklovat-rousky-a-vyrabet-z-nich-pravitka

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rousky-odhozene-v-prirode-mohou-byt-nebezpecne-pro-zvirata

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rousky-nosi-cely-svet.kdo-je-ale-umi-recyklovat

http://emag.medicalexpo.com/face-masks-new-solutions-to-reduce-their-negative-impact-on-the-environment/

 

Hrozí nám věčné léto?

Probíhající klimatické změny si můžeme všimnout již dnes.

Extrémní jevy počasí, postupné zvyšování teplotních průměrů a nárůst period sucha jsou některými z jejích projevů.

Loňský rok se dělí s rokem 2016 o místo nejteplejšího roku v historii měření a posledních sedm let obsahuje sedm nejvyšších teplotních průměrů.*

V rámci České Republiky byl rok 2019 podle nově zveřejněné Zprávy o životním prostředí České republiky druhý nejteplejší v historii měření a přesto, že roční úhrn srážek nebyl nižší než v předchozích letech, kvůli vysokým teplotám byla velká část území postižena také suchem.**

Nejen hodnota průměrné nebo nejvyšší teploty je však to, co nás může zajímat. Nová studie čínských vědců se zaměřila na to, jak bude v budoucnu vypadat délka ročních období. Za předpokladu, že nebudou učiněna dostatečná mitigační klimatická opatření (tzv. scénář business as usual), budou v roce 2100 léta na severní polokouli trvat v průměru téměř 6 měsíců. Vědci vycházejí z dosavadního vývoje, kdy až do poloviny 20. století roční období přicházela víceméně pravidelně a jejich délka byla poměrně stálá. Mezi lety 1950 a 2011 se však průměrná délka léta zvýšila ze 78 na 95 dní, zima se zkrátila ze 76 na 73 dní, jaro ze 124 na 115 dní a podzim z 87 na 82 dní. Změnila se tím pádem i data začátků období – jaro a léto začínají dřív, zatímco podzim a zima naopak později. Nejvýraznější jsou tyto změny ve Středomoří a v Tibetu.

Bude-li tento trend do budoucna pokračovat, budou se prohlubovat i problémy s tím spojené, ať už jde o negativní vlivy na zemědělství nebo třeba to, že moskiti a další přenašeči nemocí nyní považovaných za tropické, se budou posouvat dále na sever. Dlouhá horká léta samozřejmě znamenají také více letních požárů, krátké zimy naopak s sebou přináší nestabilní počasí s výskytem jevů jako jsou sněhové bouře.

Nyní je tedy opravdu důležité zaměřit se na mitigační opatření a samozřejmě také na adaptaci na změny, kterým už při nejlepší vůli nezabráníme. Proto podporuji snahy o co nejdřívější přechod na bezuhlíkovou ekonomiku. S tím je spojen nejen konec spalování uhlí, ale i oběhový způsob hospodářství nebo změny v zemědělském hospodaření a výrobě.


* Průměrná teplota zemského povrchu podle analýz NASA, více zde: https://www.sciencedaily.com/releases/2021/01/210115103020.htm

** Zprávu o životním prostředí 2019 můžete vidět na webu MŽP zde:

https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2021/03/Zprava_o_ZP_CR_2019.pdf

Zpráva za rok 2020 ještě není k dispozici. 

Zdroj: https://ednh.news/climate-change-to-bring-longer-droughts-in-europe-study/

 

Dnes jsem požádal pana ministra Blatného o rozšíření výjimky k důvodu opuštění místa trvalého pobytu nebo bydliště pro zahrádkáře a chalupáře

Vážená pane ministře Blatný,

žádám Vás o rozšíření výjimek podle bodu IV. usnesení vlády č. 216 ze dne 26. února 2021 v podobě přidání důvodu k opuštění místa trvalého pobytu nebo bydliště pro zahrádkáře a chalupáře. Blíží se totiž konec období, ve kterém je možné provádět kácení stromů (je vhodné ho provádět pouze v době vegetačního klidu – od 1.10. do 31. 3.) a mnoho zahrádkářů kácení v případě potřeby, stejně jako prořez, provádí právě v předjaří. Jaro je též obdobím dalších příprav na hlavní zahrádkářskou sezonu, které se již nedají dohnat později.

Svoji žádost opírám i o skutkový stav článku 11 Listiny základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.), tedy o základní lidské právo vlastnit majetek. Vlastník má právo svůj majetek držet, užívat, požívat a disponovat s ním, je oprávněn vzdát se své věci, opustit ji, spotřebovat ji nebo ji zničit.

Z ústavní ochrany vlastnického práva v prvé řadě vyplývá zákaz vylučovat či jinak diskriminovat kteréhokoli jednotlivce v jeho právu na vlastnictví a povinnost státu do tohoto práva mimo rámec stanovený Listinou nezasahovat. Omezit výkon vlastnického práva lze připustit pouze zákonem z důvodu ochrany práv druhých a ochrany veřejného zájmu, kterým je zejména ochrana lidského zdraví, přírody a životního prostředí. S ohledem na povinnost šetřit podstatu a smysl vlastnického práva (čl. 4 odst. 4 Listiny) však nesmí být vlastnické právo takto omezeno ve větší než přiměřené míře a pouze tehdy, když je to nezbytné. Je vždy třeba posuzovat, zda omezení užívání majetku (vlastnického práva) sleduje legitimní cíl, za současného zachování vztahu přiměřenosti mezi omezením pro vlastníka a výhodou pro ostatní.

Domnívám se, že se již nyní dostáváme do rozporu s přiměřeností omezení výkonu vlastnického práva k majetku. V případě, že nebude výše popsaná výjimka udělena, je vysoká pravděpodobnost, že bude docházet ke vzniku škod na majetku vlastníků (na úrodě), tak i dalším osobám v bezprostředním okolí. Vlastník totiž odpovídá za škody způsobené svým majetkem.

Přihlédněte prosím k těmto skutečnostem.

Na základě výše uvedeného Vás, pane ministře Blatny, žádám, aby tato výjimka byla udělena.

poslanec PSP ČR František Elfmark v. r.

 

O vyšetřovací komisi k havárii na Bečvě se vůbec nehlasovalo, poslanci ANO účelově požádali o přestávku

Sněmovna dnes projednávala zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Piráti byli pro vznik komise, iniciované opozičními stranami, neboť věříme, že může pomoci k transparentnímu řešení celé kauzy. K hlasování však nedošlo. Poslanci ANO si totiž účelově vzali přestávku a jednání tak zdrželi.

Těsně po zjištění havárie, v září loňského roku, jsem opravdu neočekával, že o 6 měsíců později toho nebudeme vědět o moc více, než tehdy. Bohužel, je tomu tak, za deset dní nás čeká výročí půl roku od havárie a zásadní informace stále neznáme.

Nad kauzou se vznáší mnoho otazníků. Své pochybnosti o tom, zda všechny zapojené orgány postupovaly tak jak měly, jsem koneckonců jsem vyjádřil již mnohokrát. Na Výboru pro životní prostředí jsem vysvětlil, proč si myslím, že obzvláště Česká inspekce životního prostředí pochybila a navrhl jsem usnesení, požadující odvolání ředitele inspekce

Považuji za nutné učinit legislativní opatření, která se soustředí na prevenci a jasný přístup k haváriím. Stále nám chybí metodika, jasný postup popisující kompetence, jak a kdy mají které zúčastněné orgány v případě havárie jednat.  

Proto kolegyně, předsedkyně výboru Dana Balcarová, na jednání výboru příští týden (17.3.) zařadila na 11 hodin bod Informace ministra Brabce k přípravě nové legislativy směřující k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí a informace o postupu v šetření kauzy Bečva, na který pozvala ministra Brabce. Velice doufám, že dostaneme od pana ministra dobré zprávy a že nová legislativa  je v procesu tvorby.

Dnes jsem na plénu také připomněl, že otrava řeky a s ní spojený úhyn tisíců ryb a dalších živočichů není jen politickou kauzou, ale pochopitelně stále vzbuzuje emoce u velké části veřejnosti. Vzniklo mnoho iniciativ, petic, akcí na podporu obnovy řeky apod., a občané stejně jako my chtějí po ministerstvu životního prostředí kroky, zajišťující, aby se něco takového v budoucnu pokud možno neopakovalo.

Všem, kdo se zajímají, bych chtěl poděkovat a ujistit je, že Piráti požadují legislativní opatření, která se soustředí právě na zajištění prevence a jasný přístup k haváriím.

O zřízení vyšetřovací komise dnes kvůli zdržení ze strany hnutí ANO, které si vzalo přestávku až do začátku dalšího naplánovaného bodu, nebylo hlasováno. Prohlubuje to ve mně pocit, že vláda si nepřeje, aby kauza byla někdy vyřešena nebo se obává, že by komise mohla odhalit pochybení v činnosti zapojených orgánů. 

 

Příklady aktivit a iniciativ ohledně otravy Bečvy: 

* Náš web zazivoubecvu.cz

* Petice Arnika – Výzvu Řeky bez jedů podepsalo na těchto stránkách 6737 podpisů

* PETICE ZA OBJASNĚNÍ POSTUPU ÚŘADŮ: CO SE SKUTEČNĚ STALO NA BEČVĚ ANEB 8 OTÁZEK, NA KTERÉ SI VEŘEJNOST ZASLOUŽÍ ZNÁT ODPOVĚĎ18 328 podpisů

* Petice za Spravedlnost pro Bečvu

* Petice za  Důsledné vyšetření otravy Bečvy! 3203 podpisů

* Facebooková Skupina Otrávená Bečva nám není lhostejná! 3000 členů

* Facebooková Skupina Bečva bez jedů 822 členů

* Uměním za obnovu řeky Bečvy aneb Bečva teče skrze naše srdce (součástí streamované koncerty) – benefiční aukce uměleckých děl výtvarníků, vybralo se 197 018 Kč na obnovu života v řece 

* Projekt ReBečvuj můžete přispět na investigativní činnost novinářů deníku Referendum zakoupením čelenek a nákrčníků. 

* Čtyři protestní akce za Bečvu ve Valašském Meziříčí (pochody, happeningy, koupel a plánuje se vzkaz pro Bečvu zapálením svíce k půlročnímu “výročí” 20. března)

* Světlo pro Bečvu 

Světlo pro Bečvu v Jaroměři

Světlo PRO BEČVU v Hradci Králové

Světlo PRO BEČVU v Praze, Vypouštění svíček na Vltavu 

* Transparentní účet na obnovu Bečvy – POMOZTE NÁM OŽIVIT ŘEKU BEČVU

Nová partnerství mají za cíl pokrok v přechodu na nízkouhlíkovou evropu i digitalizaci

Evropská komise navrhla vznik nových partnerství mezi EU, členskými státy, výzkumnými organizacemi, průmyslem a dalšími organizacemi. Ty mají za cíl rozvíjet řešení v 10 oblastech, mezi nimiž jsou mimo jiné i udržitelnost a cirkularita, nízkoemisní letecká doprava, rozvoj a zefektivnění železnic nebo chytrá řešení a digitalizace, tedy témata, které jsou prioritou i pro mne a které považuji za důležité pro budoucnost. 

 

Na tyto projekty by mělo být vyčleněno nejméně 10 miliard euro z evropského rozpočtu a stejná částka by měla přijít také od investorů. 

Partnerství se týkají třech hlavních témat – zdraví, životního prostředí a technologií. Přispět by měla k naplnění cílů Zelené dohody a přechodu na uhlíkovou neutralitu do roku 2050, a to např. i skrze naplnění evropské vodíkové strategie. 

Více informací zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_21_702

Začala platit nová pravidla na opravitelnost výrobků. Mění se i energetické štítky

Od prvního března začaly platit nové požadavky na ekodesign spotřebičů. Výrobci bílého zboží (jako jsou pračky, ledničky, myčky apod.) a displejů nyní musí své výrobky vyrábět opravitelné. Měl by tak být konec nerozmontovatelným spotřebičům, kde díly jsou spojeny nýty nebo se do nich nedají dokoupit náhradní díly. 

Konkrétně nařízení požaduje, aby výrobci poskytovali po dobu nejméně sedmi až deseti let poté, co bude na trh EU uveden poslední kus daného modelu, základní díly a to nejen autorizovaným servisům, ale i odborným opravnám. Díly, které jsou vyměnitelné i amatéry, pak budou muset být dostupné i konečným spotřebitelům. Výrobci budou také muset poskytovat manuály na rozložení a opravy.

Evropská komise vyzdvihuje nejen přínosy environmentální, ale také upozorňuje, že by nové zařízení mohlo průměrné domácnosti uspořit okolo 3900 Kč ročně.


Tento krok směrem k ekodesignu považuji za dobrý a potřebný, v souladu s cirkulární ekonomikou, ovšem je podle mě nutné nařízení co nejdříve rozšířit i na další výrobky, jako jsou počítače nebo menší spotřební elektronika. 


Nalevo je starý štítek, napravo nový. Rozdíly jsou patrné na první pohled.

Zdroj: https://audiovisual.ec.europa.eu/en/photo/P-045972~2F00-24

Spolu s tímto nařízením se od včerejška začaly používat také nové energetické štítky pro chladničky a mrazničky, myčky nádobí, pračky a obrazovky. V dnešní době se totiž většina výrobků chlubí označením A+, A++ a A+++, což je do budoucna neudržitelné, navíc spotřebitelům není dostatečně prezentováno, jak se tyto stupně od sebe liší.  Nové označování znamená návrat k přeškálované stupnici A-G. Většina dnes prodávaných nejúspornějších výrobků (A+ a výše) bude podle nových kritérií v kategorii B, C nebo dokonce D. Je zde tak rezerva a označení A si vyslouží skutečně jen ty nejúspornější výrobky, které se v budoucnu objeví. Na štítcích se také objevují nové prvky a mění se jejich design. Najdeme na nich např. QR kód s odkazem na více informací o výrobku. Stále by pak měly obsahovat i další údaje, např. u praček počet litrů vody na prací cyklus, délku pracího cyklu a spotřebu energie u standardizovaného programu.

Takže až příště půjdete do elektra, nelekněte se, že obchod začal prodávat zastaralé a neúsporné spotřebiče třídy C. Jde zkrátka o novou stupnici a má sloužit i k tomu, aby se výrobci ve snaze “získat zpět označení A” ještě více zaměřili na úspornost svých produktů. 


Více informací zde: https://ec.europa.eu/czech-republic/news/210301_New_EU_energy_labels_applicable_from_1_March_2021_cs

https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/standards-tools-and-labels/products-labelling-rules-and-requirements/energy-label-and-ecodesign_en

https://www.independent.co.uk/life-style/gadgets-and-tech/eu-right-repair-technology-decade-b1809408.html

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2021.068.01.0108.01.ENG&toc=OJ%3AL%3A2021%3A068%3ATOC

https://www.penize.cz/reklamace/412101-pravo-na-opravu-se-blizi-za-spotrebice-muzete-usetrit-tisice

https://www.penize.cz/nakupy/423475-pravo-na-opravu-prichazi-zazraky-ale-necekejte

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/novy-bic-na-vyrobce-pracky-i-televize-musi-jit-otevrit-a-opravit-144718