Náš program pro životní prostředí – 5. díl

Milionu druhů hrozí vyhynutí. Dříve běžné druhy se stávají vzácnými a mizí. Krajina ztrácí svou pestrost. Na vině je zábor půdy, přeměna krajiny, znečišťování, změna klimatu a celkově špatné hospodaření v krajině. Některé druhy jsou dokonce ohroženy přímým hubením.
Ztráta biodiverzity je pro nás existenčním ohrožením. Proto jí chceme zamezit nebo ji alespoň zpomalit.

Máme řadu nápadů, jak situaci zlepšit, například

  • Považujeme za nutné, aby byla ochrana přírody a zejména ohrožených druhů více zohledněna v územním plánování, pozemkových úpravách a hornických rekultivacích.
  • Seznam chráněných druhů je potřeba aktualizovat a záchranné programy zacílit na nejohroženější druhy a zrychlit jejich realizaci.
  • Národní parky musíme zbavit finanční závislosti na prodeji dřeva.
  • Podpoříme vznik nových chráněných území, třeba národní park na soutoku Moravy a Dyje.
  • Návrat velkých šelem do krajiny bereme jako fakt. V tuto chvíli je potřeba pomoci zemědělcům a farmářům s preventivními opatřeními proti útokům a usnadnit vyplácení případných škod, vzniklých i přes tato opatření.

Celou problematiku najdete blíže v našem programu zde: https://www.piratiastarostove.cz/program/zivejsi-priroda/

INTERPELACE: Na ministra zemědělství ČR Miroslava Tomana ve věci vodního díla Skalička

Dnes jsem odeslal písemnou interpelaci panu ministru Tomanovi  ve věci vodního díla Skalička.

Ministerstvo zemědělství aktuálně řeší výsledky „Multikriteriální analýzy hodnocení variant vodního díla Skalička“ na řece Bečvě, kterou zadalo a přebírá Povodí Moravy s. p. S ohledem na znění vládního usnesení č. 618, oznámí ministr zemědělství do konce září výsledek analýzy vládě. Sleduji problematiku prosazování záměru VD Skalička zejména proto, že se týká také Zlínského kraje. 

 

Chtěl bych proto požádat pana ministra Tomana, aby zodpověděl následující otázky, a to je ještě před koncem funkčního období:

 

  • Jaké konkrétní výsledky byly pro každou ze šesti posuzovaných variant VD Skalička v Multikriteriální analýze vysloveny, jaká jsou pro každou variantu stanovena rizika a limity? Prosím o stručný přehled.
  • Proč nebyla rozpracována a posuzována také varianta obsahující soubor dílčích technických protipovodňových opatření na řece Bečvě, když byla posuzována nulová varianta?
  • Mohou být měření a monitoring v rámci Hydrogeologické studie považovány za dostatečné, uvědomíme-li si hydrogeologickou složitost území a velmi krátkou časovou řadu prováděných měření? Není hazardem vyslovovat konečný výběr varianty VD Skalička na podkladě tak neúplných dat, věcně kritizovaných všemi oslovenými odborníky (viz vyjádření ČGS, AOPK ČR, SJ ČR, MŽP)? 
  • Pan prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. je zásadním řešitelem Hydrogeologické studie, která je stěžejním podkladem Multikriteriální analýzy (MKA) – pan prof. Říha je však také vyhodnocovatelem MKA. Nejde o střet zájmů?
  • Pokud má nádrž mít protipovodňovou, tedy retenční funkci, je třeba, aby byla v čase srážek a přívalových dešťů poloprázdná. Jakým způsobem to bude zajištěno a řízeno?
  • Dalšími důvody pro stavbu „mokré nádrže“, které Povodí Moravy a MZe opakovaně uvádí ve svých sděleních je „zabezpečení povolených odběrů vody“. Jak velké jsou roční odběry vody z řeky Bečvy, jak jsou regulovány a kdo jsou její hlavní odběratelé?

Jak předejít další Bečvě? Za vyšetřovací komisi navrhujeme upravit legislativu, vypracovat seznam výústí a stanovit jasné postupy

Praha, 20. září 2021 – Přesně rok od katastrofické ekologické havárie na řece Bečvě jsme zveřejnili závěrečnou zprávu vyšetřovací komise ke způsobu řešení úniku chemických látek, závažného poškození životního prostředí a úhynu 40 tun ryb. Komise nesuplovala práci policie a nehledala viníka – chtěli jsme zjistit, co se dělo bezprostředně po havárii a kde došlo k pochybením a nedostatkům při zjišťování příčin a nápravě série havárií. 

 

Ve zprávě, kterou komise dnes předložila veřejnosti, klademe důraz na objasnění selhání v koordinaci jednotlivých orgánů a jejich činností na místě, především co se týče odběru a předávání vzorků. Ihned po havárii mělo dojít k odebrání dostatečného množství vzorků nad místem úhynu ryb a u známých výpustí z podniků, které v oblasti leží, což se nestalo. 

Celou kauzu provázel enormní tlak, zmatek a mediální zájem. Důvodem je to, že jednou z firem poblíž místa úniku chemických látek je společnost DEZA. Ta je spojena majetkovými vazbami jak s premiérem, tak ministrem životního prostředí. 

 

Jaká jsou zjištění závěrečné zprávy a jak systematizovat postup v budoucnu?

⇒ Projevila se nedostatečná elektronická evidence kanalizačních soustav, především těch, které mají kolaudační rozhodnutí z minulého století a provozů, které byly kolaudovány před desítkami let. Bude proto nutné do budoucna zahájit celorepublikovou inventarizaci a digitalizaci kanalizačních soustav, především těch s potenciálním rizikem vzniku ekologické havárie.

⇒ Je nutné vytvoření propracovaných metodických pokynů pro ČIŽP, vodoprávní úřady, Podniky povodí a Hasičský záchranný sbor pro situace, kdy dojde ke kontaminaci látkou, kterou nelze senzoricky pozorovat. Pro ropné či jiné senzoricky pozorovatelné látky se postupy trénují, pro tuto, která se odehrála na řece Bečvě, bohužel nikoliv. Chybí také řešení postupů v případě havárie na hranici obvodu obce s rozšířenou působností a na hranici dvou krajů. I toto je nutné ošetřit lépe legislativně a metodicky. 

⇒ Česká inspekce životního prostředí postupovala zmatečně a nesystematicky, a dokonce nezahájila včas řízení podle zákona o ekologické újmě. Navrhujeme proto vypracovat jasné metodické pokyny. Také by bylo záhodno, aby činnost vyšetřovací komise pokračovala i po volbách.

⇒ Chybí jasné rozdělení kompetencí v tom, kdo je hlavní odpovědnou osobou při řešení následků, a to i třeba v situaci, kdy havárie přesahuje území ORP či více krajů. Je třeba dopracovat metodické postupy a ty v praxi ověřit a trénovat.

⇒ Povolení k nakládání s vodami a integrovaná povolení je třeba lépe koordinovat mezi krajskými úřady, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností apod. Inspekční činnost ČIŽP musí lépe pracovat s analýzou rizika. Není možné, aby v intenzivně průmyslových areálech docházelo k pochybením, jako jsou popsány ve znaleckém posudku v případě čistírny společnosti Energoaqua a.s. či pochybením, ke kterým došlo v areálu společnosti DEZA a.s., na která upozornil např. Deník Referendum. Stejně tak je nutné zvýšit dostupnost a ochotu pracovníků ČIŽP dorazit na místo a aktivně spolupracovat při řešení havárie. 

 

Považuji za alarmující, že ani rok po havárii nedošlo k žádným systémovým změnám a je nutné zasazovat se o to, aby vůbec nastaly. Pro obdobné havárie lze doporučit případné vyhlášení krizového stavu.

 

Celou zprávu si můžete přečíst zde: https://www.psp.cz/sqw/sd.sqw?cd=9016&o=8

 

Náš program pro životní prostředí – 4. díl

Horké letní dny se ve městě snáší hůř než na venkově. Nedostatek zeleně, rozsáhlé betonové a asfaltové povrchy a hustá zástavba totiž způsobují, že v centru měst se oproti okolí zvyšuje teplota průměrně o 2 – 3 °C. Jedná se o tzv. efekt tepelného ostrova.

Nehodláme se smířit s tím, že obyvatelé měst budou zkrátka více trpět a v souvislosti s klimatickou změnou si budou muset zvyknout, že léta pro ně budou stále náročnější. 

Proto v našem koaličním programu https://www.piratiastarostove.cz/program/mirnejsi-vedra-ve-mestech/ prosazujeme opatření v krajině i ve městech samotných, která pomohou v boji proti horku a suchu i naopak proti povodním a jejich následkům. 

 

O jaká opatření se bude jednat?

  • Zejména chceme prosazovat a podporovat budování prvků tzv. modrozelené infrastruktury ve městech. To jsou např. zelené střechy, zasakovací plochy, nádrže na dešťovou vodu nebo vysazování zeleně. Chceme postupovat rozumně a nechávat obcím i investorům možnost volby v tom, jaké prvky na daném místě využijí.
  • Za velmi důležitou považujeme práci s dešťovou i tzv. šedou vodou (voda, která již byla využita). Je škoda, aby tato voda bez užitku odtékala do kanalizace, když se dá ještě využít. 
  • Stavební zákon by podle nás měl obsahovat ustanovení, požadující posuzovat soulad územních plánů s plány na zmírňování klimatické změny a adaptaci na ní.

Pro koho to všechno děláme, jsou samotní obyvatelé měst. Proto pokládáme za potřebné je informovat o tom, co a proč se ve městech realizuje, a jak nová opatření zlepší každodenní život.

Stát by měl jít příkladem. Proto připravíme plán na dosažení klimatické neutrality státních úřadů do roku 2035.

Zkrátka města by měla být MÍSTY K ŽITÍ a NE JEN K PŘEŽÍVÁNÍ! Měla by sloužit lidem, být prostředím pro práci, bydlení i trávení volného času.

Klimatická změna již je tu a nedokážeme jí zabránit, ale můžeme udělat vše pro to, aby nás nepřeválcovala

 

Výbor pro životní prostředí byl moje srdcovka

Celé čtyři roky, po které jsem poslancem, jsem i členem Výboru pro životní prostředí a také několika tematických podvýborů, které pod výbor spadají. Všechny jsou vypsány tady: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4608

Tento výbor má na starosti:
✅projednávání legislativy,
✅dokumentů,
✅kauz a problémů souvisejících právě se životním prostředím.
Kromě toho pořádáme nejrůznější 🟢semináře a 🟢kulaté stoly.
 
Rolí výboru je také hodnocení zákonů a pozměňovacích návrhů k nim. Naše stanoviska, jsme-li určeni k dané legislativě jako výbor tzv. garanční, jsou poté prezentována na plenárním jednání.
Na každém zasedání se obvykle věnujeme několika různým bodům. K většině z nich si zveme také hosty, kteří danou problematiku řeší, a kteří nám následně zodpovídají dotazy a reagují na naše připomínky.
Nejčastěji se jedná o zástupce Ministerstev životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu nebo dopravy, Státního fondu životního prostředí, agentury CENIA a krajů.
K tomu jednání výboru bývají veřejná a možnost vystoupit mají i zájemci z řad široké veřejnosti. Této možnosti nejčastěji využívají zástupci neziskových organizací a oborových svazů, ale i starostové obcí a zástupci firem, méně často pak běžní občané.
V uplynulém volebním období jsme probírali velké množství důležité legislativy, ať už šlo o ZÁKONY OBĚHOVÉHO BALÍČKU, ZÁKON NA OCHRANU ZVÍŘAT PROTI TÝRÁNÍ nebo VODNÍ ZÁKON, mnoho evropských dokumentů, memorand a dohod, jakož i problémů, kterými je OTRAVA BEČVY nebo KAUZA TURÓW.
Zabývali jsme se také rozpočty ministerstva životního prostředí, státního fondu životního prostředí nebo Báňského úřadu.

Co bylo z mého pohledu to nejzajímavější?

Zákony tzv. Oběhového balíčku byly v minulém volebním období tím nejobsáhlejším materiálem, kterým jsem se hloubkově zabýval. Jedná se o zákony o odpadech, obalech, výrobcích s ukončenou životností (elektrospotřebiče, baterie, autovraky apod.) a souvisejících změnách. Navržen byl proto, aby ČR dostála evropským závazkům a modernizovala svůj přístup k odpadům. Za sebe však musím říct, že se to nakonec podařilo jen částečně. Pro zvýšení recyklace a pro čistší životní prostředí šlo udělat více.
  • Na výboru jsme také několikrát probírali situaci s dolem Turów. Tento polský důl je v bezprostřední blízkosti českých hranic a má negativní vlivy na naše území, zejména způsobuje pokles podzemní vody, ale také prašnost a hluk. Jednání s polskou stranou probíhají, ale bohužel zatím nemají uspokojivý výsledek.
  • Několikrát se nám podařilo na Výboru prosadit usnesení, kterými pověřujeme vládu nebo ministry ke krokům, které pomohou směřovat ke zlepšení stavu životního prostředí. Například v návaznosti na Petici za klima, kterou jsem projednával nejprve v Petičním výboru a poté ve Výboru životního prostředí, jsme zavázali ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu k přepracování klíčových strategií, tak aby směřovaly k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 .
  • ☑️ Celé čtyři roky jsem byl zpravodajem rozpočtové kapitoly č. 315 ministerstva životního prostředí, která řeší celý rozpočet ministerstva, vždy na celý rok.

 

                                    S předsedkyní VŽP a pirátskou kolegyní Danou Balcarovou

Můžu říct, že práce ve Výboru životního prostředí byla velmi zajímavá. Mnohá jednání a příprava na ně byla sice náročná, ať už komplikovaností probíraných záležitostí, svou délkou, nebo názorovými střety, ale vždy jsem si z nich něco odnesl.  Zde na blogu najdete k tomuto výboru desítky mých článků. Pokud obhájím svůj mandát, chtěl bych v této práci pokračovat i v následujícím volebním období.

Mějte hezké dny! František

 

Náš program pro životní prostředí – 3. díl

Změna klimatu, nevhodné hospodaření v krajině, průmyslové znečištění a nekoncepční přístup ke zdrojům pitné vody a vodárenské infrastruktuře mají negativní vliv na kvalitu, množství a dostupnost vody. 

Proto se v našem koaličním programu zaměřujeme na to, jak zajistit dostupnost kvalitní pitné vody pro každého a na ochranu stávajících a hledání nových zdrojů pitné vody.

 

  • Za potřebnou pokládáme revizi stávajících zdrojů pitné vody a zanesení jejich ochranných pásem do centrální evidence zemědělské půdy, aby nedocházelo ke znečišťování.
  • Vodní zákon chceme komplexně novelizovat tak, aby odpovídal potřebám dnešní doby a zajišťoval skutečnou ochranu vodních zdrojů.
  • Podpoříme šetření vodou a její recyklaci. 
  • Dotace nasměrujeme jak na budování vodních zdrojů, vodovodů, kanalizací a úpraven vody, tak  na výzkum v oblasti kvality a čištění pitné vody.
  • Zaměříme se na výkupy vodovodní infrastruktury do veřejného vlastnictví, protože nyní mnohé vodovody a kanalizace mají v rukou nadnárodní společnosti, které do nich neinvestují, vyvádějí zisky, ale údržbu nechávají na obcích. 

Zkrátka budeme pokračovat v dosavadní práci – na vodu jsme totiž samozřejmě  mysleli již v uplynulém volebním období.

  • Pracujeme v odborných týmech, pořádali jsme kulaté stoly a semináře, podávali pozměňovací návrhy a novely zákonů.
  • Podařilo se nám také prosadit systematické monitorování úniků odpadních vod z kanalizací, což povede ke zlepšení kvality pitné vody a umožní předcházet kontaminaci a haváriím.