Kritika za zpackané vyšetřování havárií na Bečvě stekla po ministru Brabcovi jak po teflonu, MŽP nápravu do budoucna nepřipravilo

Praha, 5. října 2021 – Špatná koordinace orgánů zapojených do vyšetřování, nedostatky v jednání České inspekce životního prostředí včetně pozdního odběru vzorků a neuplatnění zákona o ekologické újmě a další pochybení shledala závěrečná zpráva vyšetřovací komise k havárii na Bečvě. Ministr Brabec dnes však jakékoli pochybení Ministerstva životního prostředí nebo inspekce kategoricky odmítl a zprávu komise označil za zmanipulovanou. Členové vyšetřovací komise z řad Pirátů a Starostů František Elfmark a Petr Gazdík, poslanci Zlínského kraje, přitom čerpali informace od osob na místě havárie, které potvrdily závažná pochybení. Kritika zazněla nejen z úst opozičních poslanců, ale i od koaličního partnera ČSSD. Navržené řešení ministerstva, které spočívá v pouhém převedení odpovědnosti na vodoprávní úřady, které nemají dostatečné kapacity, odmítla pirátská předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová jako nedostatečné. Jak dopoledne uvedl Gazdík, podá na základě závažných zjištění trestní oznámení.

„Jako člen vyšetřovací komise mohu potvrdit, že všechna zjištění a doporučení naší závěrečné zprávy vychází z informací, které jsme dostali z první ruky – od osob přítomných na místě havárie a zapojených do jejího řešení a z oficiálních dokumentů. Odmítám proto tvrzení pana ministra, že bychom svou zprávou vyvíjeli tlak na policejní vyšetřovatele. Ministr Brabec se nás dnes snažil přesvědčit o tom, že vše proběhlo tak jak mělo, inspekce nepochybila, vyšetřování spěje ke zdárnému závěru, MŽP navrhlo dokonalou novelu vodního zákona, inspekce upravila své metodiky, vše je tedy v pořádku a kauza se může uzavřít. S tím však nemohu souhlasit.”, řekl František Elfmark, člen vyšetřovací komise za Piráty a člen Výboru pro životní prostředí, který se o kauzu od počátku zajímá. 

„Ministerská novela vodního zákona reagující na havárii na Bečvě se na konci března tohoto roku konečně dostala do připomínkového řízení, ale její podoba pro mě byla velkým zklamáním. Ministerstvo navrhuje přenesení odpovědnosti za šetření příčin havárií výhradně na vodoprávní úřady. To v praxi představuje hned několik problémů. Vodoprávních úřadů je v Česku více než 200 a často vůbec nemají havarijní službu ani odborné kapacity. Není tak možné zajistit jednotný přístup po celé ČR a jsou vodoprávní úřady přetíženy povolovací činností. Navíc šetření příčin havárií je jednou z hlavních kompetencí ČIŽP, která představuje hlavní kontrolní orgán. V šetření havárií má tradici téměř šedesát let a každý z deseti oblastních inspektorátů má havarijní službu. ČIŽP by tedy měla být schopná jednoduše zabezpečit jednotný přístup po celé České republice. Návrh novely jsem proto s pirátským týmem životního prostředí a pirátskými zastupiteli z dotčených krajů připomínkovala. Ministerstvo bohužel naše připomínky odmítlo. Koalice Pirátů a Starostů připravila vlastní verzi novely, kterou podáme v prvních sto dnech po volbách,“ uvedla pirátská předsedkyně Výboru životního prostředí Dana Balcarová.  

Protože nebyly řádně prošetřeny všechny podniky a vyšetřovatelé vůbec se nezabývali firmou Deza, u které se po měsíci zjistilo, že v daný čas zde byla provozní událost či havárie na kaustifikační jednotce a nebyli vyslechnuti svědci, podáme společně s pirátskou poslankyní Balcarovou trestní oznámení na podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a dalších trestných činů. Hrozí, že některá pochybení by mohla být výsledkem nátlaku souvisejícího se zločinným spolčením. Kauza volbami nekončí a naším cílem je nalézt samotného viníka,” uvedl Gazdík.

„O katastrofě na řece Bečvě dnes jednal i Senát. Prvním zdviženým prstem pro mě byl závěr parlamentní vyšetřovací komise, který popisuje postup České inspekce životního prostředí jako velmi podezřelý. Pochybnosti nad celým vyšetřováním umocňuje i fakt, že na dnešní senátní komisi předem odmítl vystoupit zástupce životního prostředí s odůvodněním, že se jedná o zpolitizovanou kauzu. A co je pro mě v tomto ohledu nejdůležitější, z informací od senátorky Jitky Seitlové jasně vyplývá flagrantní pochybení tehdejšího hejtmana za hnutí ANO Ladislava Oklešťka. Ten o vzniku havárie prokazatelně věděl a místo toho, aby se snažil minimalizovat škody ekologické katastrofy, tak upřednostnil ochranu firmy spadající do holdingu pana premiéra. Pozdním informováním závažně ohrozil zdraví občanů a jen shodou šťastných okolností nedošlo k fatálním kontaktu lidí s kontaminovanou vodou, která nebyla poznatelná pouhým okem, a došlo k poškození celého ekosystému. Jedná se tedy o kauzu zpolitizovanou hnutím ANO. Proto budu v Senátu bojovat za návrh novely o integrovaném záchranném systému, který v současnosti spolu s dalšími senátory předkládáme a který do budoucna stanoví okamžitou povinnost informovat o vzniklé havárii tak, aby se co nejrychleji podařilo minimalizovat škody na zdraví a majetku,” uvedla pirátská senátorka Adéla Šípová.

INTERPELACE: Na ministra vnitra ČR Jana Hamáčka ve věci vyšetřování neoprávněného nakládání s volně žijícími chráněnými druhy živočichů

Dnes jsem odeslal písemnou interpelaci panu ministru Hamáčkovi ve věci vyšetřování neoprávněného nakládání s volně žijícími chráněnými druhy živočichů.

V minulých týdnech došlo k medializaci dvou velkých kauz pytláctví zvláště chráněných druhů živočichů.
U členů organizované skupiny lovců, pytláků a překupníků bylo nalezeno a zabaveno více než 200 preparátů zvláště chráněných živočichů, včetně ikonických a kriticky ohrožených druhů. Proti několika osobám již bylo vzneseno obvinění.

Ačkoli je toto množství preparátů alarmující, odborníci upozorňují na to, že se jedná pouze o zlomek ze skutečného celkového počtu upytlačených chráněných živočichů. Většina případů totiž nikdy nedojde do fáze, kdy by se dalo vznést obvinění,  obrovské množství případů nikdo neeviduje, nevyšetřuje a nezajímá se o ně. Díky velkoplošnému monitoringu však například víme, že každoročně zmizí až třetina jedinců šumavské populace rysa ostrovida, což je z velké části přičítáno právě nelegálnímu odlovu. 

Pokud dojde k nahlášení podezření na pytláctví (např. nález těla chráněného živočicha), na místo obvykle přijíždí místně příslušný člen Policie, který s podobnými případy nemá zkušenost a neví, jak postupovat. 
V horším případě má dokonce vazby na osoby, které mohou být z pytláctví podezřelé nebo přes ně unikají informace z vyšetřování. Chybí zde odbornost a vůle k vyšetřování. 

K tomu, aby se zvýšil podíl odhalených a vyřešených případů nelegálního nakládání s volně žijícími chráněnými živočichy, a viníci byli spravedlivě potrestáni, je potřeba, aby vyšetřování bylo vedeno kompetentními osobami, které vědí jak postupovat – jak již při prvotním ohledání na místě, tak později v průběhu vyšetřování případu. Odborníci proto navrhují vznik specializované policejní jednotky, která by se zabývala pytláctvím. 

 

Chtěl bych proto požádat pana ministra Hamáčka, aby zodpověděl následující otázky, a to je ještě před koncem funkčního období:

 

  • Jaký je Váš postoj ke vzniku specializované policejní jednotky, která by se zabývala vyšetřováním, ale i prevencí (infiltrace do vytipovaných skupin a uzavřených komunit, kontroly uživatelů honiteb, apod.) neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími druhy živočichů? Plánujete navrhnout zřízení takové jednotky?
  • Máte nějaké jiné návrhy, jak přispět ke snížení míry pytláctví a zvýšení podílu jeho objasněných případů?

 

 

 

 

Náš program pro životní prostředí – 6. díl

Naše společnost produkuje čím dál tím více odpadů.  Využitelné materiály často končí na skládce nebo ve spalovně místo toho, aby byly recyklovány. ♻️ Odpad se bohužel hromadí i v přírodě.
Problém máme u nás zejména s PLASTY a BIOODPADEM.
  • Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu a putuje na skládku, což je škoda, neboť by mohl být zkompostován nebo využit v bioplynových stanicích.
  • Plasty sice umíme docela dobře třídit, ale kvůli nedostatku zpracovatelských kapacit a nedostatečnému odbytu recyklátu a recyklovaných výrobků 55 – 75 % vytříděných plastů není recyklováno. Jednorázové plastové výrobky a obaly bohužel nejsou v mnoha případech ani vytříděny a končí v přírodě, kde se pomalu rozpadají na mikroplasty a působí problémy živočichům.

CHCEME TO ZMĚNIT❗️ Chceme s odpadem zacházet jako se surovinou a prosazovat způsoby, jak vzniku odpadu předcházet. Již při designu výrobků je potřeba se zamyslet nad tím, kde a jak výrobek skončí, až doslouží.

Máme řadu návrhů, jak toho dosáhnout, například:
  1. Rozlišovat výrobky na základě analýzy dopadu jejich životního cyklu na životní prostředí.
  2. Daňově zvýhodnit výrobky z recyklátu a naopak znevýhodnit vybrané výrobky z primárních surovin.
  3. Zapracovat využití recyklovaných materiálů do technických norem.
  4. Dotačně podpořit výstavbu dotřiďovacích linek a recyklačních zařízení.
  5. Podpořit domácí a komunitní kompostování, odbyt kompostu a jeho aplikaci na zemědělskou půdu.
V této oblasti nejsme žádní nováčci. Já i další kolegové se odpadem zabýváme dlouhodobě. Uspořádali jsme ve sněmovně několik seminářů a kulatých stolů k odpadovým tématům, podali řadu pozměňovacích návrhů k zákonům oběhového balíčku, prosadili jsme snížení sazby DPH u služby zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití a u druhotných surovin, naši radní zintenzivňují a podporují třídění komunálních odpadů

Pro mě samotného se odpadové hospodářství stalo hlavním tématem mého působení ve sněmovně a stále se v něm snažím vzdělávat, dívat se na věc různými pohledy a diskutovat s odborníky.

Více o našem plánu na přechod k oběhovému hospodářství najdete zde: https://www.piratiastarostove.cz/…/snizeni-mnozstvi…/

Náš program pro životní prostředí – 5. díl

Milionu druhů hrozí vyhynutí. Dříve běžné druhy se stávají vzácnými a mizí. Krajina ztrácí svou pestrost. Na vině je zábor půdy, přeměna krajiny, znečišťování, změna klimatu a celkově špatné hospodaření v krajině. Některé druhy jsou dokonce ohroženy přímým hubením.
Ztráta biodiverzity je pro nás existenčním ohrožením. Proto jí chceme zamezit nebo ji alespoň zpomalit.

Máme řadu nápadů, jak situaci zlepšit, například

  • Považujeme za nutné, aby byla ochrana přírody a zejména ohrožených druhů více zohledněna v územním plánování, pozemkových úpravách a hornických rekultivacích.
  • Seznam chráněných druhů je potřeba aktualizovat a záchranné programy zacílit na nejohroženější druhy a zrychlit jejich realizaci.
  • Národní parky musíme zbavit finanční závislosti na prodeji dřeva.
  • Podpoříme vznik nových chráněných území, třeba národní park na soutoku Moravy a Dyje.
  • Návrat velkých šelem do krajiny bereme jako fakt. V tuto chvíli je potřeba pomoci zemědělcům a farmářům s preventivními opatřeními proti útokům a usnadnit vyplácení případných škod, vzniklých i přes tato opatření.

Celou problematiku najdete blíže v našem programu zde: https://www.piratiastarostove.cz/program/zivejsi-priroda/

INTERPELACE: Na ministra zemědělství ČR Miroslava Tomana ve věci vodního díla Skalička

Dnes jsem odeslal písemnou interpelaci panu ministru Tomanovi  ve věci vodního díla Skalička.

Ministerstvo zemědělství aktuálně řeší výsledky „Multikriteriální analýzy hodnocení variant vodního díla Skalička“ na řece Bečvě, kterou zadalo a přebírá Povodí Moravy s. p. S ohledem na znění vládního usnesení č. 618, oznámí ministr zemědělství do konce září výsledek analýzy vládě. Sleduji problematiku prosazování záměru VD Skalička zejména proto, že se týká také Zlínského kraje. 

 

Chtěl bych proto požádat pana ministra Tomana, aby zodpověděl následující otázky, a to je ještě před koncem funkčního období:

 

  • Jaké konkrétní výsledky byly pro každou ze šesti posuzovaných variant VD Skalička v Multikriteriální analýze vysloveny, jaká jsou pro každou variantu stanovena rizika a limity? Prosím o stručný přehled.
  • Proč nebyla rozpracována a posuzována také varianta obsahující soubor dílčích technických protipovodňových opatření na řece Bečvě, když byla posuzována nulová varianta?
  • Mohou být měření a monitoring v rámci Hydrogeologické studie považovány za dostatečné, uvědomíme-li si hydrogeologickou složitost území a velmi krátkou časovou řadu prováděných měření? Není hazardem vyslovovat konečný výběr varianty VD Skalička na podkladě tak neúplných dat, věcně kritizovaných všemi oslovenými odborníky (viz vyjádření ČGS, AOPK ČR, SJ ČR, MŽP)? 
  • Pan prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. je zásadním řešitelem Hydrogeologické studie, která je stěžejním podkladem Multikriteriální analýzy (MKA) – pan prof. Říha je však také vyhodnocovatelem MKA. Nejde o střet zájmů?
  • Pokud má nádrž mít protipovodňovou, tedy retenční funkci, je třeba, aby byla v čase srážek a přívalových dešťů poloprázdná. Jakým způsobem to bude zajištěno a řízeno?
  • Dalšími důvody pro stavbu „mokré nádrže“, které Povodí Moravy a MZe opakovaně uvádí ve svých sděleních je „zabezpečení povolených odběrů vody“. Jak velké jsou roční odběry vody z řeky Bečvy, jak jsou regulovány a kdo jsou její hlavní odběratelé?

Jak předejít další Bečvě? Za vyšetřovací komisi navrhujeme upravit legislativu, vypracovat seznam výústí a stanovit jasné postupy

Praha, 20. září 2021 – Přesně rok od katastrofické ekologické havárie na řece Bečvě jsme zveřejnili závěrečnou zprávu vyšetřovací komise ke způsobu řešení úniku chemických látek, závažného poškození životního prostředí a úhynu 40 tun ryb. Komise nesuplovala práci policie a nehledala viníka – chtěli jsme zjistit, co se dělo bezprostředně po havárii a kde došlo k pochybením a nedostatkům při zjišťování příčin a nápravě série havárií. 

 

Ve zprávě, kterou komise dnes předložila veřejnosti, klademe důraz na objasnění selhání v koordinaci jednotlivých orgánů a jejich činností na místě, především co se týče odběru a předávání vzorků. Ihned po havárii mělo dojít k odebrání dostatečného množství vzorků nad místem úhynu ryb a u známých výpustí z podniků, které v oblasti leží, což se nestalo. 

Celou kauzu provázel enormní tlak, zmatek a mediální zájem. Důvodem je to, že jednou z firem poblíž místa úniku chemických látek je společnost DEZA. Ta je spojena majetkovými vazbami jak s premiérem, tak ministrem životního prostředí. 

 

Jaká jsou zjištění závěrečné zprávy a jak systematizovat postup v budoucnu?

⇒ Projevila se nedostatečná elektronická evidence kanalizačních soustav, především těch, které mají kolaudační rozhodnutí z minulého století a provozů, které byly kolaudovány před desítkami let. Bude proto nutné do budoucna zahájit celorepublikovou inventarizaci a digitalizaci kanalizačních soustav, především těch s potenciálním rizikem vzniku ekologické havárie.

⇒ Je nutné vytvoření propracovaných metodických pokynů pro ČIŽP, vodoprávní úřady, Podniky povodí a Hasičský záchranný sbor pro situace, kdy dojde ke kontaminaci látkou, kterou nelze senzoricky pozorovat. Pro ropné či jiné senzoricky pozorovatelné látky se postupy trénují, pro tuto, která se odehrála na řece Bečvě, bohužel nikoliv. Chybí také řešení postupů v případě havárie na hranici obvodu obce s rozšířenou působností a na hranici dvou krajů. I toto je nutné ošetřit lépe legislativně a metodicky. 

⇒ Česká inspekce životního prostředí postupovala zmatečně a nesystematicky, a dokonce nezahájila včas řízení podle zákona o ekologické újmě. Navrhujeme proto vypracovat jasné metodické pokyny. Také by bylo záhodno, aby činnost vyšetřovací komise pokračovala i po volbách.

⇒ Chybí jasné rozdělení kompetencí v tom, kdo je hlavní odpovědnou osobou při řešení následků, a to i třeba v situaci, kdy havárie přesahuje území ORP či více krajů. Je třeba dopracovat metodické postupy a ty v praxi ověřit a trénovat.

⇒ Povolení k nakládání s vodami a integrovaná povolení je třeba lépe koordinovat mezi krajskými úřady, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností apod. Inspekční činnost ČIŽP musí lépe pracovat s analýzou rizika. Není možné, aby v intenzivně průmyslových areálech docházelo k pochybením, jako jsou popsány ve znaleckém posudku v případě čistírny společnosti Energoaqua a.s. či pochybením, ke kterým došlo v areálu společnosti DEZA a.s., na která upozornil např. Deník Referendum. Stejně tak je nutné zvýšit dostupnost a ochotu pracovníků ČIŽP dorazit na místo a aktivně spolupracovat při řešení havárie. 

 

Považuji za alarmující, že ani rok po havárii nedošlo k žádným systémovým změnám a je nutné zasazovat se o to, aby vůbec nastaly. Pro obdobné havárie lze doporučit případné vyhlášení krizového stavu.

 

Celou zprávu si můžete přečíst zde: https://www.psp.cz/sqw/sd.sqw?cd=9016&o=8