Nová studie přináší informace o druhu, chování a původu odpadu v oceánech

Asi nikoho z nás nepřekvapuje, že přibližně 80 % odpadu v oceánu je tvořeno plasty. 

  • 10 výrobků ze 112 identifikovaných tvoří přitom tři čtvrtiny veškerého odpadu. Žebříček vedou obaly od jídla a nápojů – krabičky na jídlo s sebou, PET lahve, sáčky, kelímky…
  • Na plážích je potom časté obrovské množství nedopalků. I když jsem kuřák, nemám rád znečišťování pláží vajgly a snažím se všechen vyprodukovaný odpad z pláže zase odnést. Máte to stejně? 
  • Jen 22 % odpadu v oceánech pochází z rybaření, lodní dopravy a dalších vodních aktivit. Zbytek pochází ze souše.

Zatímco dále v moři a na hlubokém mořském dně nacházíme hlavně mikroplasty, plastový odpad před rozpadem se hromadí při pobřeží – je zde tak šace odpad řešit dříve, než se z něj stanou prakticky nezachytitelné mikroplasty a zmizí v oceánu. 

Autoři studie upozorňují na to, že ačkoli počínající snahy o omezení jednorázových plastů v EU a USA jsou chvályhodné, nestačí. Měli bychom se zaměřit na snižování množství odpadu jako takového, zavedení principů rozšířené odpovědnosti výrobce a u alternativ k plastům se zabývat jejich vlivem na životní prostředí v celém životním cyklu. S tím naprosto souhlasím.


Zdroje:

https://phys.org/news/2021-06-full-picture-nature-ocean-litter.html

https://www.pexels.com/cs-cz/foto/plaz-pisek-ocean-pobrezi-2827735/

 

Výbor pro životní prostředí projednal vývoj kauzy Turów i závěrečný účet ministerstva životního prostředí

Výbor pro životní prostředí projednal diskutovaný termín ukončení těžby uhlí a další postup ČR v kauze rozšiřování hnědouhelného dolu Turów. Na výboru se dnes projednávalo také hospodaření Státního fondu životního prostředí a státní závěrečný účet Ministerstva životního prostředí za rok 2020, jehož jsem každoročně zpravodajem.

 

 

Jsem rád, že u mnoha programů došlo k navýšení rozpočtu, avšak uvítal bych navýšení počtu výzev  u podprogramu odpadů a materiálových toků, a to především pro řešení ekologické zátěže vzniklé v  souvislosti s koronavirem.

U obou závěrečných účtů mne pak zajímaly důvody nevyčerpání výdajového rozpočtu, a to jak u programů MŽP, kdy to bylo zejména z důvodů pozdního navýšení rozpočtu a nespotřebovanými financemi z předchozího roku, tak především u dotačních titulů SFŽP. Např. u Norských fondů byl totiž výdajový limit naplněn z pouhého 1 %.

Alarmující pak bylo pro mne zjištění, že MŽP obdrželo pouhé necelé 2 miliardy z výnosů z emisních povolenek (tedy méně než 10 %), ačkoliv by se příjmy z povolenek mělo financovat primárně zlepšování stavu životního prostředí.

I životní prostředí má svůj den s velkým D:-)

Zítra slavíme Světový den životního prostředí. Je to další příležitost, kdy si můžeme připomenout, jak důležitou úlohu v našich životech hraje příroda a prostředí kolem nás, co je ohrožuje, a co můžeme udělat pro jejich ochranu. 

Bohužel, problémů, které zapříčinil člověk, a které způsobují zhoršenou kvalitu životního prostředí, je poměrně dost. Odhlédneme-li od toho asi nejkomplexnějšího a nejvíce řešeného – globální změny klimatu, máme tu úbytek biodiverzity, znečištění ovzduší a vod nebo erozi půdy.

 

Jak tyto problémy řešíme my, politici? Zabýváme se mnoha zákony, které souvisí s životním prostředím a mohou ho změnit – k lepšímu nebo k horšímu.

 

Já osobně se angažuji zejména v oblasti:

  • odpadů a oběhového hospodářství, kdy jsem se např. snažil prosadit, aby skládkování využitelných materiálů skončilo co nejdříve, nebo aby skládky byly lépe zabezpečené a monitorované.
  • Prosazuji také maximální recyklaci a konec plýtvání.
  • V blízké době budeme projednávat zákon na základě evropské směrnice, který má za cíl omezit některé jednorázové plastové výrobky, a tím mimo jiné snižovat znečištění přírody plasty.

Kromě toho se ve sněmovně věnujeme dalším tématům životního prostředí, ať už je to např. novela vodního zákona, myslivecký zákon, nebo těžba v dole Turów

Jakožto člen Rady Státního fondu životního prostředí a zpravodaj rozpočtové kapitoly MŽP se zabývám také dotacemi, které mají přispět ke zlepšení stavu životního prostředí, jedná se např. o známé kotlíkové dotace nebo Dešťovku. 

Jsem také členem různých pirátských pracovních skupin, např. světelné znečištění, zero waste či návrat velkých šelem

 

Kromě toho, že životní prostředí je mým hlavním tématem v práci poslance, snažím se o něj pečovat i v osobním životě.

Každý z nás totiž může svým každodenním chováním přispět k tomu, aby se stav přírody zlepšil.

  1. Můžeme si vybírat výrobky a potraviny, které mají nízkou ekologickou stopu, byly např. vyrobeny lokálně a v ekologickém zemědělství.
  2. Můžeme omezit využívání motorových vozidel, nebo alespoň se snažit, aby náš vůz neprodukoval nadměrné množství emisí.
  3. Můžeme postavit hmyzí hotel, zasadit původní druhy dřevin nebo luční byliny.
  4. Můžeme vzdělávat své děti a učit je lásce k přírodě.
  5. Můžeme sbírat pohozené odpadky a snažit se svůj vlastní odpad omezovat a maximálně třídit.
  6. Můžeme dělat zkrátka spoustu maličkostí, které ale v součtu znamenají rozdíl.
  7. Můžeme se samozřejmě angažovat i více.

Napadá-li Vás řešení nějakého problému ve Vašem okolí, nebojte se kontaktovat své regionální politiky a svůj nápad jim navrhnout k realizaci.

Máte-li podnět na celorepublikové úrovni, můžete napsat nám, poslancům, kteří se zabýváme životním prostředím.

 

Za sebe můžu říct, že se snažím podněty od občanů poctivě procházet a řešit. 

Dnes oslavujeme čisté ovzduší!

Mezinárodní den čistého ovzduší připadá na 2. červen, kdy vrcholí jaro, všechno kvete a vzduch nádherně voní. Ti uvědomělejší z nás si jej obvykle připomínají tím, že při cestě do práce nechají auto doma a vyrazí na kole nebo i pěšky.

Kvalita ovzduší stále na mnoha místech není dobrá a přispíváme k tomu i my všichni, ve městech zejména právě dopravní zátěží, v menších obcích tím, co spalujeme v kamnech. 

Já se snažím do práce po Praze chodit pěšky i v ostatní dny v roce, a do Prahy pravidelně jezdím vlakem. Doma topíme až ve velkých mrazech, na chalupě dřevem ve starých nově zrekonstruovaných kamnech. 

 

 

  • Jsem také členem Rady Státního fondu životního prostředí a jsem rád, že máme dotační tituly, mířící právě ke zlepšení ovzduší.
  • Podporuji např. prodloužení tzv. kotlíkových dotací. Díky nim si mnoho domácností mohlo pořídit modernější kotle či např. tepelná čerpadla místo starých, emisně nevyhovujících topenišť, a snížit tak znečištění ovzduší v místě svého bydliště. Kotlíková dotace se navíc dá výhodně kombinovat s programem Nová zelená úsporám (dotace na zateplení či na solární systémy).

Důvod pro snahu omezit znečištění ovzduší je jednoduchý – zdraví nás i našich dětí. 

V čase se mění znečišťující látky, způsobující největší problémy – zatímco před rokem 1989 byl hrozbou zejména oxid siřičitý, po odsíření elektráren ho vystřídaly hlavně pevné prachové částice, oxidy dusíku a benzoapyren, a to především z dopravy a lokálních topenišť.

Zajímá Vás, jaká je kvalita ovzduší ve Vašem bydlišti?

Na portále Českého hydrometeorologického ústavu najdete denně aktualizované mapy.

Další interpelace míří na stůl ministru Brabcovi, tentokrát ve věci Vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady

Nový balíček oběhových zákonů, platný od letošního ledna (zákony o odpadech, obalech, výrobcích s ukončenou životností, o souvisejících změnách), obsahuje odkazy na řadu prováděcích předpisů. Proto je problém, že tyto předpisy nebyly dosud vydány.

 

Obrací se na mne lidé, kteří pracují jako odpadoví hospodáři či podnikoví ekologové a zajímá je, zda nemám novinky ohledně Vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, kterou potřebují ke své práci. Ta již prošla připomínkovým řízením, avšak dále v legislativním procesu se neposunula.

 

Jelikož mám pouze neurčité informace o tom, že k jejímu vydání by mělo dojít pravděpodobně v červenci, obrátil jsem se s dotazem v podobě interpelace na ministra Brabce

 

Text interpelace níže: 

S novými zákony tzv. oběhového balíčku je spojeno mnoho prováděcích předpisů. Některé z těch zásadních však dosud nebyly vydány. Bez Vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady mají odpadoví hospodáři velmi ztíženou roli, neboť nemohou bez znalosti této vyhlášky např. sestavovat Provozní řády. 

Chtěl bych proto požádat pana ministra Brabce, aby zodpověděl následující otázky:

  • Kdy bude projednána a vydána Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady? 
  • Čím se mají odpadoví hospodáři řídit do té doby? 

Vážený pane ministře, prosím Vás o rychlou odpověď. 

Stal jsem se jedním ze členů vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě

Dnes večer na plénu Sněmovny proběhla volba členů sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Za Piráty byl nominován a zvolen člověk, který se dlouhodobě zabývá životním prostředím i samotnou zářijovou havárií, která se dotýká i Zlínského kraje. Ano, jsem to já a jsem za to moc rád.

 

Do komise jsem se přihlásil, protože věřím, že katastrofa na Bečvě a zejména postup zúčastněných orgánů musí být řádně přezkoumán.

 

  • Vyšetřovací komise bude mít jedinečný přístup k dokumentům dokládajícím průběh zajištění a šetření havárie, můžeme se podívat na to, jaké přesně kroky byly v jakém čase vykonány a jak byly zdokumentovány.
  • Komise může svá zjištění předat policii, v případě nalezení pochybení může podat trestní oznámení. Znovu bych chtěl zdůraznit, že komise nemá ambici nahradit ve vyšetřování policii ani komplikovat její práci, nemá k tomu ani pravomoci.
  • Určitě nás však bude zajímat znalecký posudek, který policie obdržela od soudního znalce Jiřího Klicpery a který by měl být hlavním podkladem pro nalezení viníka a příčiny havárie.

Uvidíme, zda v posudku či dalších dokumentech nalezneme jasné důkazy a odpovědi, na které všichni již tak DLOUHO ČEKÁME…