REPORT: Balíček nové odpadové legislativy na půdě sněmovny vzbudil emoce

Má Česko  našlápnuto k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů? Nebo se bude držet modelu “vytěžit – vyrobit – použít – vyhodit”? To nám napovědělo výborové jednání na půdě sněmovny, za účastí zástupců ministerstva životního prostředí, bohužel bez účasti veřejnosti. On-line přenosy alespoň přiblížily atmosféru dění, když se veřejnost díky nouzovému stavu nemohla takto důležitých jednání účastnit osobně.

Několik let trvající práce na balíčku zákonů tzv. Oběhového hospodářství se přiblížila do další fáze. V lednu byly představeny vládní návrhy zákonů a proběhlo první čtení na plénu sněmovny. Ve středu 29. dubna byly na Výboru životního prostředí probírány pozměňovací návrhy k zákonům o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. O čtrnáct dní později, rovněž ve středu 13. května, výbor projednal i zbytek balíčku, změnový zákon a zákon o obalech.

Ke všem těmto tiskům jsem podával pozměňovací návrhy, které vznikly na základě spolupráce s experty z neziskových organizací i z praxe odpadového hospodářství. 

 

Zákon o odpadech

K zákonu o odpadech jsem do Výboru ŽP podal 9 pozměňovacích návrhů (z celkového počtu 33 podaných). A netýkaly se zdaleka jen skládkování. Níže podávám jejich stručný přehled.

 

1. Protektorované pneumatiky

Ve svém prvním pozměňovacím návrhu navrhuji, aby se výjimka, která stanoví, že výrobky vzniklé ve vymezených zařízeních nemusí být při uvedení na trh doprovázeny průvodní dokumentací, vztahovala i na zařízení na výrobu protektorovaných pneumatik.  Protektorované pneumatiky jsou dle vládního návrhu zákona o odpadech vyráběny v zařízeních, pro které není vyžadováno povolení pro provoz. Tato zařízení vyrábí finální výrobky, na jejichž uvedení na trh se vztahují přísné požadavky – jak na národní, tak na EU úrovni a pochopitelně i ze strany samotných zákazníků, neboť přímo ovlivňují bezpečnost provozu a efektivitu přepravy. Protektory podléhají každoroční homologaci zkušebnou a jejich použití v autodopravě je přísně regulováno. Ukončení odpadového režimu je zde tedy zřejmé a zpracovat ke každé protektorované pneumatice průvodní dokumentaci je nadbytečným administrativním požadavkem.

 

2. Solvolýza

V dalším pozměňovacím návrhu požaduji, aby do Katalogu činností v příloze zákona byla do vyjmenovaných technologií v kategorii materiálového využití a recyklace odpadu doplněna solvolýza, tedy rozpouštění s produkty použitelnými jako původní surovina.

Jedná se o metodu chemické recyklace, která je vhodná zejména pro recyklaci plastového odpadu. Solvolýza je proces, ve kterém jsou zregenerovány vstupní polymery z materiálů, které mechanickým procesem nelze recyklovat. Jedná se především o vícekomponentní materiály zejména s podílem polypropylenu, polyetylenu, polyamidu a polyesteru, používané v hygienickém, potravinářském, automobilovém, nebo stavebním průmyslu. Výstupním materiálem je opět plnohodnotná surovina.

V zákoně je již chemická recyklace pomocí pyrolýzy a plazmy, měl by tedy být doplněn o tento třetí základní typ chem. recyklace. Procesy chemické recyklace jsou schopné zpracovávat kontaminovaný anebo směsný plastový odpad, který jinak recyklovat nelze. Tyto technologie umožňují použití plastového odpadu jako suroviny pro výrobu nových chemikálií a plastů, jejichž kvalita je stejná jako při výrobě z původních zdrojů, což umožňuje jejich použití i např. ve styku s potravinami. Další výhodou je možnost využití chemické recyklace k zachycení a oddělení problematických nečistot, tzv. látek vzbuzujících mimořádné obavy, které mohou být přítomny v plastických hmotách na konci životnosti.

 

3. Dovoz odpadů do ČR 

Dalším návrhem cílím na zrušení výjimky na dovoz odpadů ze zahraničí do ČR za účelem jejich energetického využití. To je v zákoně povoleno na výjimku a mohlo by to vést k účelovému dovozu odpadu na naše území.  

 

4. Skládkovací poplatek

Klíčovým opatřením ke zvýšení recyklace komunálního odpadu je postupný růst poplatku za ukládání využitelných odpadů na skládky. V zákoně je navrhován nárůst ze současných 500 korun na 800 Kč/tuna v roce 2021 až na 1850 korun v roce 2030 a dále. Já navrhuji navýšit poplatek v průměru až o 300 Kč oproti verzi MŽP, neboť je potřeba razantních kroků, které nás přimějí snižovat samotnou produkci odpadu. Zkušenosti z jiných států EU navíc ukazují, že se zvýšením skládkovacího poplatku se pojí zvýšení recyklace. Např. v Polsku, kde došlo ke zvýšení na 1400 Kč/tunu se velmi rychle začalo recyklovat více odpadu. 

 

5. Zařízení na výrobu celulózových vláken a granulí

Tento můj pozměňovací návrh navrhuje doplnit “Seznam zařízení na využití odpadu, která mohou být provozována bez povolení provozu” o zařízení sloužící k výrobě celulózových vláken a granulí. 

Povaha zařízení užívaných k výrobě celulózových vláken nebo granulí je ve vztahu k životnímu prostředí obdobná povaze zařízení na výrobu papíru nebo lepenky. Oproti výrobě papíru a lepenky má výroba celulózových vláken nebo granulí navíc tu výhodu, že při zpracování recyklovaného papíru nedochází k zatěžování životního prostředí, jako je tomu při výrobě papíru nebo lepenky, neboť při výrobě celulózových vláken nebo granulí dochází k rozvlákňování recyklovaného papíru tzv. suchou metodou.

Navrhovaná změna řeší zásah do poměrů hospodářské soutěže, navíc podporuje významné zpracovatele odpadového papíru, mezi které lze řadit výrobce celulózových vláken nebo granulí, čímž dochází k posílení záměru státu spočívajícího v přechodu k oběhovému hospodářství.

 

6. Termín ukončení skládkování

Jelikož silně nesouhlasím s navrhovaným odložením zákazu skládkování využitelných odpadů na rok 2030, podal jsem několik pozměňovacích návrhů, které zákaz vrací na dřívější datum. Jeden se snaží o návrat k původnímu termínu, tedy roku 2024. Další dva jsou potom návrhy kompromisní – navrhuji v nich rok 2027 jakožto zlatou střední cestu. V jednom z nich navíc ke změně roku přidávám zrušení kontroverzního parametru výhřevnosti. 

Snahu o co nejrychlejší ukončení skládkování považuji za prioritu, které se nyní musíme věnovat. Odsouváním termínu pouze prodlužujeme negativní vlivy skládkování na životní prostředí i lidské zdraví a brzdíme tím rozjezd cirkulární ekonomiky. 

V České republice totiž skončí ročně bez jakékoli předchozí úpravy 2,5 milionu tun směsných komunálních odpadů na skládkách. Z jedné tuny neupraveného směsného komunálního odpadu vznikne 100–300 m3 skládkového plynu obsahujícího metan, z něj 30–80 % unikne do okolí a podílí se na klimatických změnách. Skládkovat odpad bez jakékoliv úpravy do roku 2030 znamená vytvořit 1,7–5,2 miliardy m3 skládkového plynu. Do okolí z něj unikne 0,5–4,2 miliardy m3. Tedy asi 10 milionů tun CO​2 ekvivalentu. Proto jsem pro co nejrychlejší ukončení skládkování. 

 

7. Příprava odpadů k opětovnému použití

Při opravách, čištění a podobných úkonech, při kterých není ohroženo životní prostředí, nevidím důvod, aby tato činnost byla prováděna v režimu odpadů v zařízení pro nakládání s odpady. Nyní je např. běžnou praxí, že se krabice používají znovu pro odesílání nových zásilek. V současném legislativním nastavení to nejde udělat legálně mimo režim odpadů.

V případě, že nedochází k ohrožení životního prostředí,  je opětovné použití nejlepším způsobem, jak předcházet vzniku odpadu. Pokud by byl zákon tak jak je navržen vykládán striktně, pak by do definice přípravy k opětovnému použití spadaly i veškeré opravy, kontrola atp. Náročnou administrativu by pak bylo třeba provádět i např. v opravnách. To by mohlo proces oprav zejména u menších subjektů zkomplikovat. 

Bohužel žádný z mých návrhů nebyl na výboru podpořen. To však neznamená hození ručníku do ringu. Návrhy budu (některé s mírnou úpravou) podávat do druhého čtení. Přinejmenším u několika z nich předpokládám, že na druhém čtení podpořeny budou. Kromě těchto návrhů budu navíc pokládat i návrhy další. 

Za úspěch také považuji, že cíl, kterého jsem chtěl dosáhnout prvním uvedeným pozměňovacím návrhem, tedy zařazení protektoroven mezi zařízení, které finální výrobky nemusí vybavovat průvodní dokumentací, byl dosažen skrze návrh poslankyně Pěnčíkové. Po přijetí tohoto návrhu, který řeší totéž, jen legislativně mírně odlišně,  se můj návrh již nehlasoval, neboť by měl stejný účinek. 

Co se týče skládkování, jsem samozřejmě zklamaný, že potřeba co nejrychlejšího ukončení skládkování není většinou členů Výboru životního prostředí sdílena. Pro mne osobně je ukončení skládkování prioritou a základem pro fungování oběhového hospodářství. Na druhou stranu alespoň kvituji, že neprošly ani návrhy, které se snažily konec skládkování posunout ještě na pozdější termín.

 

Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností

K vládnímu návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností (VUŽ) jsem podal 4 PN z celkových 32 podaných. Mé návrhy se zabývají oddělením vlastníků kolektivních systémů od zpracovatelů, odlišností zacházení s pneumatikami skupin 3,4 a 5 od skupin 1 a 2 na konci jejich životnosti, vedením evidence toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností a podmínkami k vydání oprávnění k provozování kolektivního systému. Níže je jejich stručný přehled.

 

1. Podmínka pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému

V zákoně je pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému stanovena podmínka, že žadatel se nesmí podílet na podnikání jiné osoby. Tato povinnost je však nejasná, neúčelná a potenciálně zneužitelná, proto navrhuji její zrušení.

 

2. Evidence toku VUŽ 

Tento návrh upravuje povinnost výrobce týkající se vedení evidence toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností. Navrhuji, aby tato povinnost byla od místa zpětného odběru až po předání osobě oprávněné k jejich konečnému využití,, nikoli od místa zpětného odběru až po jejich konečné využití, jak je navrhováno v zákoně.

Věřím, že zavedená evidence toku odpadů napomůže k určení, zda je s vyprodukovanými odpady ze zpracování dále správně nakládáno, ale vzhledem k nemožnosti provozovatele kolektivního systému stanovovat podmínky odběratelům materiálů ze zpracování, protože nejsou v žádném obchodním vztahu (původcem, vlastníkem odpadu a smluvním partnerem je vždy zpracovatel), není schopen výrobce/provozovatel KS toto nikterak zajistit. Je nezbytné povinnosti evidence v případě konečného využití, opětovného použití, nebo odstranění uložit konkrétním zpracovatelům.  

 

3. Tzv. Čínská zeď

V rámci přípravy návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností byla s odbornou veřejností diskutována potřeba zakotvení zákazu vertikální integrace, tedy omezení napojení zpracovatelů výrobků s ukončenou životností na činnosti kolektivního systému, tzv. „čínská zeď“. Úprava v předkládaném znění zákona je však nedůsledná, omezuje přímou účast provozovatele kolektivního systému na zpracování výrobků s ukončenou životností, nicméně už neřeší situaci, kdy je provozovatel tohoto systému přímo či nepřímo napojen na zpracovatele.

Text návrhu zákona tedy navrhuji doplnit tak, aby se omezení zapojení zpracovatelů vztahovalo právě také na situace, kdy je zpracovatel napojen na kolektivní systém přímo či nepřímo prostřednictvím propojených osob tak, aby byla zajištěna efektivní ochrana volného trhu a zdravého konkurenčního prostředí.

Pokud kolektivní systém nebo s ním propojené osoby vlastní přímo či nepřímo zpracovatelské společnosti, jedná se o významný střet zájmů.

 

4. Specifika pneumatik skupin 3, 4 a 5

Navrhuji zavést výjimku z povinnosti zřizování míst zpětného odběru na každých 25 000 obyvatel, příp. v každé obci, která o to projeví zájem, pro výrobce pneumatik skupiny 3, 4 a 5 a ponechat jim tak volnost v tom, jakým způsobem zajistí zpětný odběr pneumatik na konci životnosti.

Současný požadavek návrhu zákona je z důvodu specifik, kterými se velké nákladní pneumatiky odlišují svým způsobem prodeje a sběru od malých pneumatik, neopodstatněný. Není zvykem, aby pneumatika skupiny 3, 4 a 5 (o hmotnosti mezi 27 kg a 80 kg) byla na konci životnosti jejím majitelem dopravena do sběrného dvora nebo do jinde zřízeného veřejného místa zpětného odběru a to z toho důvodu, že po její výměně buď vlastními silami autodopravce, nebo ve smluvním speciálně vybaveném pneuservisu, je odborně prohlédnuta a s jejím majitelem je dohodnut další postup jejího využití – prořezání, protektorování. Pouze poškozené kostry jsou předány do místa zpětného odběru,, které je většinou zřízeno smluvně v daném pneuservise.

Jejich prodej je realizován pouze podnikajícím subjektům, které v rámci smluvních vztahů uplatňují požadavek na zpětný odběr pneumatik, které již nehodlají opětovně využít.

Zcela běžný je způsob prodeje těchto pneumatik B2B, tj. jejich zavážení dodavatelem objednateli a odběr použitých pneumatik v režimu „kus za kus“ zpět, a proto pro ně není potřeba zřizovat veřejná místa zpětného odběru.

Bohužel ani u tohoto tisku nebyl žádný z mých návrhů Výborem ŽP podpořen. Z těch několika pozměňovacích návrhů jiných poslanců, které podpořeny byly, velmi vítám především návrh, doplňující požadavky ekomodulace. Ekomodulaci totiž považuji za potřebný nástroj, který pomůže v přechodu na cirkulární hospodářství. 

Ekomodulace je zcela nový ekonomicko-environmentální nástroj definovaný ve směrnici 2008/98/ES o odpadech. Jedná se o zohlednění při tvorbě sazebníku „recyklačních“ příspěvků na straně systému rozšířené odpovědnosti výrobce definované environmentální atributy, kterými jsou zejména opětovná použitelnost či recyklovatelnost výrobku a obsah nebezpečných látek v něm. Výrobky, které vykazují v rámci svého životního cyklu nižší dopady na životní prostředí, by tak měly být zatíženy nižším příspěvkem, a naopak výrobky s větším environmentálním dopadem, by měly být zatíženy příspěvkem vyšším. Cílem tohoto nástroje je tedy ekonomické znevýhodnění výrobků s vyššími negativními environmentálními externalitami za účelem jejich eliminace na trhu.

 

Změnový zákon

Výbor životního prostředí na svém druhém zasedání začal změnovým zákonem, ke kterému jsem podával 2 PN (ze 7), které navrhovaly změny zákona o DPH. Níže je jejich přehled.

 

1. Snížená sazba DPH

Podle současného nastavení snížených sazeb DPH vyplývajících z § 47 odst. 1 písm. b), odst. 4 a přílohy č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty se uplatní první snížená sazba DPH, tzn. 15% na “Přípravu k likvidaci a likvidaci komunálního odpadu”. V současném výkladu se tedy snížená sazba DPH týká pouze ukládání odpadů na skládky. To je zcela v rozporu s hierarchií nakládání s odpady. Návrh nového zákona o odpadech navíc pojem “likvidace” nezná. Proto navrhuji, aby se snížená sazba DPH týkala i materiálového využití odpadu, ne pouze jeho likvidace.

 

2. Obce jako osoby povinné k dani 

Dle čl. 13 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty se obce nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními poplatky, příspěvky či platby. Uskutečňují-li takové činnosti nebo plnění, považují se však za osoby povinné k dani v souvislosti s těmito činnostmi či plněními, pokud by zacházení s nimi jako s osobami nepovinnými k dani vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže. Veřejnoprávní subjekty se vždy považují za osoby povinné k dani, pokud uskutečňují činnosti uvedené v příloze č. 1 Směrnice (stejně tak se jedná o Přílohu č. 1 v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Působnost obcí jako orgánů veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství představuje komplexní činnost hospodářské povahy, avšak v příloze č. 1 tato oblast vymezena není.

V některých případech je režim DPH u obcí nejednoznačný a vede k různé aplikaci DPH v praxi. Všechny subjekty zapojené do odpadového hospodářství s výjimkou obcí jsou navíc pro účely DPH považovány za osoby povinné k dani. Tím dochází na trhu nakládání s odpadem k výraznému narušení hospodářské soutěže.

Zařazením sběru, přepravy, třídění nebo dodání komunálního odpadu včetně souvisejících služeb do přílohy č. 1, se sjednocuje daňový režim pro všechny subjekty na trhu.

Ani u tohoto tisku nebyl žádný z mých návrhů podpořen.

 

Zákon o obalech

Dalším projednávaným tiskem byl zákon o obalech. Podal jsem k němu 8 PN (z 19 celkem), které se zabývají cíli recyklace hliníku, sběrnou sítí pro zpětný odběr obalů, podmínkami autorizace nových AOS či zálohovaným sběrem nápojových obalů, který by měl být umožněn dobrovolně. Níže je jejich výčet.

 

1. Vypuštění zákazu být akcionářem či společníkem více kol. systémů pro různé výrobky zároveň

Souhlasím s omezením, aby jedna povinná osoba nemohla být akcionářem více autorizovaných obalových společností. Je však nedůvodné, aby nemohla povinná osoba být jak akcionářem autorizované obalové společnosti, tak akcionářem nebo společníkem kolektivního systému např. na elektro nebo pneumatiky. Proto v tomto pozměňovacím návrhu navrhuji zrušení tohoto zákazu.

 

2. Možnost uzavřít smlouvu s více AOS

V návrhu zákona je povinnost výrobce uzavřít na všechny druhy svých obalů smlouvu s jedinou AOS. Nemůže si tak vybrat, že bude různé druhy svých obalů řešit s různými AOS. To omezuje povinné osoby na spolupráci pouze s jednou autorizovanou obalovou společností. Nemohou si tak vybrat, že budou např. papírové obaly plnit pomocí jedné společnosti a plastové pomocí jiné. Důvody vyjádřené v důvodové zprávě nepřevažují právo na svobodu podnikání a samostatné rozhodování, navíc je ustanovení ve vnitřním rozporu s tím, že vláda předpokládá vznik autorizované obalové společnosti zajišťující sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly. Navrhované ustanovení vznik takové obalové společnosti přímo vylučuje.

Proto navrhuji zrušit tuto povinnost výrobce.

 

3. Zrušení povinnosti zařazení sběrných míst do systémů obcí 

Povinnost zařazení sběrných míst na zpětný odběr obalů do systémů obcí na základě smlouvy s obcí zamezuje rozvoji dalších – nových způsobů zpětného odběru obalů. Jedná se např. o systémy vyzvednutí odpadu přímo z bytu, které mohou sloužit jako náhrada či rozšíření door-to-door systému, v zástavbách, kde ho nelze efektivně provozovat a kde již klasické nádobové sběry nelze dále rozšiřovat.

Je to na závadu zejména v okamžiku, kdy bude probíhat zálohový systém formou individuálního systému, kdy bude potřebný nejen souhlas obce, ale také smlouva s obcí. Pokud nebude obec souhlasit, nelze službu realizovat. Např. pokud by existoval

zálohový systém a v obci by v obchodě potravin byl automat na vracení zálohovaných obalů, musela by na takovýto automat existovat smlouva s obcí. Pokud by nebyla, nemohl by obchodník tento způsob sběru realizovat a nemohl by automat do prodejny umístit. Proto v tomto návrhu navrhuji povinné zařazení do obecního systému zrušit.

 

4. Požadavek na smluvní zajištění sběrné sítě 

Nový žadatel o autorizaci obalové společnosti musí podle návrhu zákona ještě před podáním žádosti a udělením autorizace předložit smlouvy s 25 % obcí v ČR. Vzhledem ke stavu, kdy není do udělení autorizace možné přesně stanovit finální rozsah podmínek, neboť tyto jsou průběhem správního řízení nezanedbatelným způsobem ovlivňovány, nelze ze strany žadatele předložit obci smlouvu, která by byla v souladu s budoucími podmínkami autorizace. Obdobně ani zástupce obce není schopen podepsat jakoukoli smlouvu se subjektem, který není oprávněn k podnikání v oblasti, na kterou by měla být smlouva podepsána.

Tento požadavek je prakticky nesplnitelný a tvoří bariéru pro vstup dalších autorizovaných společností na trh.

 

5. Zjišťovací povinnost

Zjišťování výše nákladů obcí na provoz systému zpětného odběru odpadů z obalů by v případě působení více autorizovaných obalových společností mělo být zajišťováno nezávislým orgánem, a to v souladu s evropskou legislativou. Takovouto nezávislou osobou je, jak navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu, Ministerstvo životního prostředí a ne jedna určená AOS, jak je v návrhu zákona.

 

6. Účastenství v řízení o autorizaci 

Ustanovení, které v zákoně specifikuje jako účastníky řízení o autorizaci všechny autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k obalům, kterých se týká řízení o udělení nebo změně autorizace, a žadatelé, kteří žádají o udělení autorizace ve vztahu k obalům, kterých se řízení týká,  je nesoutěžní, neboť umožňuje přímé tržní konkurenci neomezený přístup k detailním informacím o vnitřních procesech, strategiích, koncepcích i finančních informacích tvořících obchodní tajemství účastníka řízení, který správní řízení vyvolal, a to zcela bez ohledu na věcnou i právní podobu jeho ochrany obchodního tajemství. Současně může docházet k účinnému blokování průběhu správního řízení. Proto navrhuji vymezit okruh účastníků všech správních řízení ve věci autorizace pouze na žadatele. 

 

7. Recyklační cíle pro hliník

V případě rozsahu recyklace pro hliníkové odpady z obalů je ve vládním návrhu zákona v rámci implementace uplatňováno odložení termínu pro dosažení cílů v souladu s odst. 1a článku 6, neboť bylo vyhodnoceno, že u tohoto materiálu hrozí největší nebezpečí nesplnění cíle.

Česká republika se tak na jednu stranu chlubí tím, že “již dnes plníme cíle pro recyklaci” a přitom žádá o výjimky u cílů, kde máme strach, že je naplníme. To ukazuje nefunkčnost stávajícího systému, který v rámci zpětného odběru hliníku vykazuje podprůměrné výsledky. Požaduji v rámci pozměňovacího návrhu zachovat původní hodnoty recyklace, které požaduje EU, a to je u hliníku v roce 2025 50 % a v roce 2030 60%. Vychází to ze znalostí v praxi, kdy velké společnosti začínají intenzivně využívat hliníku jako alternativního obalu k plastům a jeho míra produkce bude významně stoupat a proto je třeba nastavit efektivní systém sběru co nejdříve.

 

8. Dobrovolné zálohování

PN, který předkládám, řeší tři oblasti. Zaprvé umožňuje vznik subjektů zajišťujících zálohování, které budou fungovat za podmínek odlišných od klasických AOS, nebudou tak vázány např. podmínkami na zajištění minimální hustoty sítě zpětného odběru. Dále zabraňuje diskriminaci malých a venkovských prodejen ze strany producentů nápojů. Za třetí požaduje oddělení zálohových systémů od systému sběru ostatních obalových odpadů, a to jak organizační, tak zejména finanční, neboť prostředky ze záloh náleží spotřebitelům a musí být jasně odděleny od prostředků ostatních. Více o tomto PN i o mém názoru na zálohování se můžete dočíst zde: https://www.frantisekelfmark.cz/prace-jak-by-melo-fungovat-zalohovani-napojovych-obalu-a-potrebujeme-jej-vubec/

U tohoto tisku jsem zaznamenal úspěch pouze s prvním pozměňovacím návrhem (vypuštění zákazu být akcionářem více kolektivních systémů zároveň, viz výše).

U zálohování, kde se podle očekávání strhla velmi živá diskuze, bohužel neprošel můj pozměňovací návrh (viz výše), ani návrh, který jsem spolupodával s poslankyní Pěnčíkovou, a který řeší stejnou problematiku z trochu jiného úhlu. Alespoň však byl přijat návrh poslankyně Fialové, který by měl dobrovolné zálohování také svým způsobem umožnit.

Dalším diskutovaným tématem byla hustota sítě zpětného odběru, kterou musí smluvně zajistit žadatel o autorizaci obalové společnosti. Sešly se zde návrhy z obou konců spektra – můj, požadující zrušení požadavku smluvního zajištění žadatelů (viz výše) , stejně jako návrh, který naopak požadoval, aby již žadatel měl smluvně zajištěn stejný počet míst, jako musí mít zavedená AOS, tedy 90% hustotu sběrné sítě, a jeden návrh, který požadoval hustší síť pouze pro plastové obaly. Ani jeden z návrhů však výborem podpořen nebyl, výbor tudíž podporuje podmínky, jaké jsou ve vládním návrhu, tedy požadavek na 25% zajištění.

Třetím poměrně kontroverzním tématem byl návrh poslance Babky, který jsem s ním spolupředkládal i já a další poslanci, a který požaduje, aby v prodejnách s plochou nad 200 m2, které dávají zdarma tenkostěnné plastové tašky (tedy všem známé “igelitové pytlíky”) byl umístěn text s ekologickým varováním pro spotřebitele. Tento návrh si klade za cíl zvýšit uvědomělost spotřebitelů skrze informování o negativních vlivech, jaké mají tyto jednorázové plasty na životní prostředí. Návrh podpořen nebyl, z velké části proto, že přichází v poněkud nešťastný dobu zvýšených hygienických opatření v době pandemie. Ministerstvo však přislíbilo k tomuto tématu diskuzi.

 

Pokud bych měl průběh a závěry Výboru pro životní prostředí nějak shrnout, řekl bych, že jednání probíhalo (bohužel) víceméně podle očekávání. Žádné větší změny ministerských novel pozměňovacími návrhy prosazeny nebyly, takže mnoho úprav, které považuji za potřebné, se tak budu snažit prosadit ve druhém čtení přímo na plénu poslanecké sněmovny. Snažil jsem se všechny návrhy mít zpracované zodpovědně a nestranně. Některé kroky MŽP nechápu, ale i o tom je politika. Budu doufat, že i přesto se některé věci podaří prosadit. Chtěl bych, aby ČR nebyla dále popelnicí Evropy a stala se ambiciózní zemí s jasnou ekologickou vizí a jasně definovanými cíli. Oběhové hospodářství 21. století.

Ti, které to zajímá, držte palce!


Zde najdete všechny poslance, kteří jsou členy výboru životního prostředí. Můžete se jich zeptat, proč například pro mé PN nehlasovali, nebo se po většinou zdrželi a někteří dokonce ani na výborové hlasování nepřišli. Je to velmi smutné. Buď jsem ve výboru a zajímám se o dění a řeším věci, které tam přichází a nebo se nechám vystřídat jiným poslancem, kterému to téma je bližší 🙁 Zde bude zápis z jednání výboru: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4602

#obehovehospodarstvi #nejlepsijeodpadkterynevznikne

 

 

PRÁCE: Po letech příprav se konečně dočkáme finální podoby nových zákonů tzv. oběhového balíčku

Oběhový balíček, tedy novela zákona o obalech (ST 676), zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností (ST 677), změnový zákon (ST 678) a novela zákona o obalech (ST 679), se nyní formuje do své konečné podoby. Tyto tisky vznikly na základě implementace evropské legislativy a nutnosti  moderních zákonů, které odráží potřeby 21.století. 

Již pozítří, tedy ve středu 29.4.2020, bude oběhový balíček projednán na Výboru pro životní prostředí a také na Hospodářském výboru. Hlavním tématem schůze budou dosud podané pozměňovací návrhy. Těch se jen ve VŽP sešlo téměř 100. 23 pozměňovacích návrhů jsme podali i my, v některých případech ve spolupráci s poslanci dalších stran.

V zákoně o odpadech jsme pozměňovacími návrhy reagovali na datum ukončení skládkování využitelných odpadů, neboť nepodporujeme navrhovaný termín – rok 2030. Původně byl navrhován rok 2024, avšak většina zainteresovaných stran zaspala a nezačala se včas připravovat (budování recyklačních kapacit, tvorba plánů atd.), proto byl původní termín z návrhu zákona vyškrtnut. My věříme, že i termín 2024 je stále uskutečnitelný, avšak protože si uvědomujeme, jak náročné by bylo vše stihnout, navrhujeme i kompromisní řešení – rok 2027. 

Jelikož jsme pro maximální recyklaci, navrhujeme doplnit do zákona zařazení chemické recyklace formou solvolýzy. Dalším tématem, které považujeme za důležité, je zálohování nápojových obalů. Podporujeme variantu dobrovolného zálohování, která v návrhu zákona zatím není umožněna, neboť na základě konzultací s experty a na základě studií a zkušeností ze zahraničí zastáváme názor, že zálohování skutečně může významně pomoci dosažení cílů třídění a potažmo i recyklace obalů. Za zásadní nedostatek návrhu zákona o obalech považujeme i nastavení podmínek autorizace nových obalových společností. Tyto podmínky jsou mnohdy velmi obtížně splnitelné a zbytečně blokují vstup nových AOS na trh. 

Vzhledem k aktuální situaci bohužel nemůžeme pozvat veřejnost ani experty na danou problematiku přímo na jednání Výboru. Jak to vše dopadne, můžete ovšem sledovat díky naší předsedkyni a kolegyni Dany Balcarové online i Vy, za což ji velmi děkuji. Předpokládané trvání je od 10:00 do cca 15:00. Výbor bude streamován online zde:https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=28 .

Jelikož jde o velmi důležitou legislativu, která ovlivní nejen naše životní prostředí, ale i skutečně mnoho subjektů, od výrobců nejrůznějších výrobků přes obce až po provozovatele zařízení na využití odpadu, doufám, že u projednávání bude přítomen i pan ministr Brabec. 

PRÁCE: Nová legislativa o odpadech posune ČR k oběhovému hospodářství, prodloužení lhůty skládkování by bylo krokem zpět

Praha, 31. ledna 2020 Poslanecká sněmovna dnes poslala do druhého čtení novelu zákona o odpadech. Vláda v něm chce zavést povinnost třídit bioodpady i u firem, zvýšit skládkovací poplatek s třídící slevou nebo posunout konec skládkování kompostovatelných odpadů o 6 let na rok 2030. Piráti návrh jako celek podpořili, upozorňují však, že jeho součástí je problematická část, která posunuje lhůtu k ukončení skládkování. To je v rozporu s evropskými předpisy, z čehož by mohly hrozit České republice sankce od EU. Chtějí proto předložit pozměňovací návrh, který ponechá lhůtu konce skládkování na rok 2024.

Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 milionů korun. 

Jsem rád, že návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. Tuto vládní iniciativu podporuji. Vláda však v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů do roku 2030.

Každoročně skončí na skládkách až 2,5 milionů tun odpadů, z toho až milion tun je snadno kompostovatelných. Na skládkách tak skončí zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období. Přitom máme k dispozici potřebné technologie a také investory, kteří by dokázali zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024.

Doplním ještě komentář kolegyně Dany Balcarové a předsedkyně VŽP

“Ve vládním návrhu zákona zcela chybí nastavení poplatku za spalování odpadů, které by motivovalo k recyklaci odpadu, namísto jeho skládkování. V rámci obalového zákona pak navrhujeme implementovat směrnici o omezení jednorázových plastů. Dále vyzývám Ministerstvo životního prostředí, aby přestalo prosazovat řešení recyklace pomocí spalování, kterému říká energetické využití odpadů. Odpad je surovina a tak k němu i musíme přistupovat. Evropa již své surovinové zdroje vyčerpala a ceny prvotních surovin neustále rostou, konceptem cirkulární ekonomiky řeší EU především svoji surovinovou bezpečnost. Velký, a zatím málo využitý, potenciál představuje zpracování bioodpadů. Budeme prosazovat zahrnutí do míry třídění odpadů také domácí kompostování. Jedině tak mohou malé obce dosáhnout zákonem požadovaného limitu 70 procent míry třídění komunálního odpadu.” 

Piráti v minulém roce spustili web obehovehospodarstvi.eu, na kterém je možné zjistit odpovědi na nejzásadnější otázky týkající se problematiky odpadů.

RADOST: Slovácko třídí! Učím děti z mateřských škol třídit odpad

V měsíci listopadu pokračuji s osvětovou akci mezi dětmi z mateřských škol v nauce třídění odpadů. Během listopadu a prosince objíždím jednotlivé školky na Zlínsku s akcí „Slovácko třídí”, kde děti učím základním návykům ve třídění odpadů. Také se rovněž obracím na ředitele a učitele s žádostí o pomoc při osvětě a motivaci dětí při třídění. Navázal jsem tak na svou činnost z roku 2016, kdy jsem navštěvoval mateřské školy jako radní města Uherské Hradiště. Osvětu vnímám jako velmi důležitou, právě díky ní se můžeme posunout dál.

Když jsem v roce 2016 měl na starost v Uherském Hradišti životní prostředí, jedno z mých důležitých témat bylo právě odpadové hospodářství. Projekt osvěty formou návštěv přímo v mateřských školách stále vnímám jako velmi pozitivní, i proto jsem na něho chtěl navázat. Potěšilo mě, že po těch třech letech se podvědomí u dětí ve třídění odpadů velmi zlepšilo. Děkuji za to především všem pedagogům a rodičům. Snažím se, aby nauka byla pro děti i zábavná. Mám nachystané různé druhy odpadků – od obalů od šampónu, přes přesnídávky až po například letáky ze supermarketů. Děti následně odpad umisťují do barevné tašky, která je podle nich správná. V případě že vytřídí odpad správně, tak dostanou drobnou sladkost. Práce s dětmi je a musí být zábavná a hravá. Na konec každé návštěvy rozdávám omalovánky, které jsou zároveň formou hry. Dítě musí na archu vybarvit jen ten obrázek, který patří do správně barevného kontejneru. Nakonec jsem nabádal děti i učitelky, aby si omalovánky vzali děti domů a rodiče jim to zkontrolovali.

V této aktivitě chci pokračovat i v roce 2020, rád bych postupně chtěl navštívil více mateřských školek na menších obcích po celém Zlínském kraji. Chystám i pro kolegy Piráty metodiku, aby se akce mohla realizovat po celé ČR. Taky chystáme nové webové stránky www.slovackotridi.cz Dále se nyní v Poslanecké sněmovně připravuje novela odpadové legislativy, ta by se do změn zákonů měla implementovat v průběhu roku 2020. Více informací je na webu www.obehovehospodarstvi.eu, který k této iniciativě Piráti vytvořili.

Jak pracují Piráti?
Přehled nejdůležitějších aktivit nejen pirátských poslanců naleznete na stránce www.piratipracuji.cz.
Držíme kurz!

PRÁCE: Seminář stavební právo a regulační plány

30. 10. 2019 PRAHA

Včera od 9 do 14 hodin probíhal Mezinárodním seminář ke stavebnímu právu s domácími i zahraničními experty z Rakouska, Německa, Španělska a Nizozemska, který jsem měl celý s Jakubem na starost. Díky Ivanovi Bartošovi i Jakubovi Michálkovi za účast a podporu. Taky velké díky patří Kubovi Brejšovi a Tomáši Víchovi za spolupořádání a pomoc. Na Ministerstvu pro místní rozvoj vznikl návrh nového stavební zákona. Novou legislativu očekáváme v Parlamentu v první polovině příštího roku 2020. Chceme přispět ke konstruktivnímu hledání, jak zjednodušit a zrychlit plánování a povolování staveb a přitom nerezignovat na respekt ke všem zúčastněným, ale i k přírodě a potřebám obcí a měst.

Seminář mířil na připravovaný stavební zákon, ve kterém jsou stále nevyřešené palčivé oblasti, které připomínkovali Piráti (máme pracovní skupinu, které jsem vedoucí) i veřejnost a MMR na ně v upraveném věcném záměru z června letošního roku nereagovalo.

Důležitým institutem v územně plánovacím procesu je zejména regulační plán, na který by měl být kladen větší důraz. Právě ten je hlavním předmětem našeho dnešního setkání.

Za Piráty ve stavebním právu razíme tyto požadavky:

👉 Územní plánování jako základní strategický nástroj koordinovaného rozvoje
👉Transparentní a předvídatelné povolovací procesy
👉 Nezávislou a profesionální ochranu veřejného zájmu
👉 Digitalizaci stavební a územně plánovací agendy
👉 A také samozřejmě důraz na kvalitu výstavby – tedy otevřené veřejné soutěže i respekt k roli městského architekta.

Na semináři vystupovali a poté v odborném panelu společně diskutovali zástupci MMR s našimi hosty:

Marcela Pavlová, Roman Vodný – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Juan Carlos Montiel – Barcelona Regional
Wolfganag Amann – Fakulta architektury ČVUT
Karel Maier – Institut für Immobilien, Bauen und Wohnen GmbH ve Vídni
Eliška Vejchodská – Fakulta humanitních studií UK
Jan Kasl – předseda České komory architektů
Petr Hlaváček – radní MHMP pro územní rozvoj
Omar Koleilat – developer – CRESTYL real estate
Kristýna Jirsová- architektka

Těm z vás, kteří se zúčastnili semináře, moc děkuji a těm, kteří nemohli dorazit, posílám odkaz s prezentacemi od řečníků a zvukový zaznam z celé akce.
https://www.uschovna.cz/zasilka/RV87GMGAZWZV358G-EWT/

Interpelace: Sněmovní nástroj, který můžete společně se mnou využít i vy

Víte, co je to interpelace a k čemu slouží? A víte, že máte možnost ji se mnou využít i vy? V tomto článku všechno zjistíte…

Interpelace je klíčový nástroj parlamentní demokracie, která umožňuje zvoleným členům Poslanecké sněmovny prostřednictvím svých dotazů kontrolovat vládu, která je Poslanecké sněmovně odpovědná. Jejím prostřednictvím může jakýkoli poslanec pokládat dotazy konkrétním ministrům či premiérovi. V závislosti na tom, zda poslanec podá interpelaci ústní (odehrává se přímo na jednání Poslanecké sněmovny vždy ve čtvrtek odpoledne), nebo písemnou (zasílá se prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny), se pak liší zákonné lhůty pro její zodpovězení. Ústní bývá zpravidla zodpovězena přímo na místě (pokud je dotazovaný přítomen, což se současné vládě moc nedaří), je však omezena velmi krátkými časovými limity pro otázku i odpověď a nehodí se tedy pro řešení složitějších problémů. Bývá zvykem, že chce-li poslanec konkrétní a věcnou odpověď, zašle znění interpelace dotazovanému předem, aby se mohl připravit. Jindy naopak může být záměrem dotazovaného člena vlády překvapit a donutit k okamžité reakci bez přípravy. Písemná interpelace je naopak vhodná pro podání delších a komplikovanějších dotazů, na ty má ovšem odpovídající 30 dní k písemnému zodpovězení. Podívejte se na loňské pirátské video, které interpelace bezvadně popisuje.

Prostřednictvím interpelací je tedy možné se ministrů či přímo premiéra zeptat na podrobnosti k projektům, kauzám či zamýšleným změnám v zákonech. Právo poslance na informace je v tomto případě velmi užitečné a s trochou snahy může posloužit také obyčejným lidem. Společně s Piráty v Kroměříži jsme například tvořili interpelaci ohledně projektu nové Krajské nemocnice Tomáše Bati, v Uherském Hradišti zase velkou část obyvatel zajímá budoucnost bývalé věznice. U obou projektů byla regionálními politiky zmíněna podpora od státu, bylo tedy na místě se prostřednictvím interpelace zajímat o to, zda je to pravda.

Tím se dostáváme k vaší možnosti, jak se do procesu interpelací zapojit. Prostřednictvím formuláře máte možnost poslat svůj podnět, který podle vás zaslouží pozornost i na plénu Poslanecké sněmovny. Jestliže bude podnět relevantní, můžeme společně vládu, ministry či premiéra interpelovat a pokusit se získat pro vás i veřejnost zásadní informace. Budu rád, když budete posílat podněty v oblastech, které spadají do mé kompetence, tedy především Zlínský kraj, životní prostředí, petice či stavební právo.