KOMENTÁŘ: Kulatý stůl na téma: Problematika vlků a jejich ochrana

Dnes jsem na výboru pro Životní prostředí navrhl uspořádání kulatého stolu a to na téma: Problematika vlků a jejich ochrana. Celou problematiku je potřeba rozebrat ze všech stran. Přizveme jak lidi z AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), hnutí DUHA, České zemědělské univerzity, MŽP, Asociace soukromého zemědělství, myslivce a chovatele. Musíme najít efektivní řešení celé problematiky. V plánu je kulatý stůl na konec ledna 2019. Už i díky například tomuto článku: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-myslivcu-tu-nekdo-tajne-vypousti-vlky-do-prirody-dokazat-to-ale-nemohou-byt-jeden-pripad-tu-je?fbclid=IwAR2sTWcSjW7FwGZELnOXZyvKC2OC14MVsPnrhV4ZSBRFRV5Fpp-n1SE-6Nc

PRÁCE: Interpelujeme premiéra kvůli nemocnicím ve Zlínském kraji

Piráti ze Zlínského kraje nadále bojují za lepší lékařskou péči. Po několika jednáních s představiteli měst i kraje se pustili do získání informací přímo od Vlády ČR. Ve čtvrtek 6. prosince předali premiérovi Andrejovi Babišovi písemnou interpelaci. Autorem textu je nový pirátský místostarosta Kroměříže Vratislav Krejčíř, interpelaci ve sněmovně předal náš poslanec František Elfmark. Hlavní text interpelace si můžete přečíst…

Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo v pondělí 5. listopadu 2018 výkup pozemků v lokalitě Malenovice, ve které je navržená výstavba nové krajské Baťovy nemocnice. Podle tvrzení hejtmana Jiřího Čunka přijde výstavba nové nemocnice včetně přístrojového vybavení na 7,4 miliardy korun včetně daně. Rád bych Vám v této souvislosti položil několik dotazů:

1) Podporuje vláda České republiky výstavbu nových nemocnic?

2) Existuje šance, že výstavba nové nemocnice by mohla být spolufinancována z evropských fondů či z národních zdrojů?

3) Obyvatelé Zlínského kraje se obávají, že kvůli stavbě nové nemocnice ve Zlíně budou zastaveny investice do Zlínským kraje zřizovaných nemocnic v okresních městech a také do dalších oblastí, které jsou v kompetenci Zlínského kraje. Obávají se, že dojde k centralizaci minimálně některých oborů do krajského Zlína a že se tím zhorší dostupnost a kvalita poskytované péče ve zmíněných okresech. Podporuje vláda zachování zdravotnické péče v regionech nebo se spíše kloní k centralizované péči poskytované v krajských městech? Dokáže vláda zajistit, případně jak, aby se kvalita a dostupnost zdravotnické péče ve Zlínském kraji nezhoršila?

Těšíme se na odpověď. Na zodpovězení písemné interpelace mají členové vlády 30 dní. Ukazuje se ale, že pro ně tento nástroj demokracie asi není moc důležitý. Dočkáme se?

Ekologii neřešíme jen od stolu, ale i osobně v terénu

Ve dnech 21. – 22. 11. jsme měli Výbor pro životní prostředí i s výjezdem na téma “Odpady a jejich zpracování”. Tuto problematikou se zabývám již 4 roky a proto jsem byl rád, že načerpám informace a zkušenosti z praxe. Zákony se nesmí dělat jen od stolu, ale je třeba jednat s lidmi v oboru, odborníky a naslouchat jim. Přesně to byl účel našeho výjezdního zasedání.

První zastávka byla ve městě Jihlava. Zde jsme se bavili o odpadovém hospodářství města, které má cca 50 tis. obyvatel. Potěšilo mě, jakým způsobem se k této problematice vedení města stavilo a snad i nové stavit bude. Jihlava je první město v ČR nad padesát tisíc obyvatel, kterému se podařilo snížit produkci směsného komunálního odpadu pod 150 kilogramů v přepočtu na 1 obyvatele a rok. Výborně fungují i jejich technické služby, které ovšem nesváží odpad jenom z Jihlavy, ale i ze širšího okolí.

Ke snížení produkce směsného komunálního odpadu v Jihlavě došlo po zavedení motivačních prvků do systému nakládání s odpady (motivační slevy ke třídění) a především plošným snížením frekvence svozu popelnic od rodinných domů a rozšířením sběru biologicky rozložitelných odpadů. Na snížení produkce směsného odpadu má pravděpodobně vliv i zavedení programu pro malé živnostníky Službami města Jihlavy http://www.mitjencernounestaci.cz/

Co mě potěšilo velmi, byl web pro informování obyvatel o odpadovém hospodářství http://www.odpadyjihlavy.cz/ s velkým množstvím informací. Web obsahuje nejen informace o tom, co a jak třídit a co se využilo, ale také ekonomické informace o odpadovém hospodářství a plány na jeho další rozvoj. Něco podobného bychom určitě chtěli spustit i v Uh. Hradišti. Nadchly mě reklamní předměty, které jsou nejen materiálně ekologické, ale taky vtipně pojaté. Jejich textilní tašku jsem si dal do batohu místo tašky Českého rozhlasu, kterou tam nosím přes rok. Plechový hrníček si taky našel své správné místo. Město Jihlava dělá taky pravidelně osvětu a samo jde příkladem tím, že například netiskne letáky, plakáty atd. Za mě celkově velmi dobrý dojem a spousta informací, např. pro město Uherské Hradiště.

 

Další zastávka byla ve firmě Enviropol, která se zabývá zpracováním elektroodpadů. Firma o sobě říká, že je předním zpracovatelem elektroodpadu v České republice, na Slovensku i v Polsku. Pro výrobce a prodejce elektrozařízení, kolektivní sběrné systémy a další průmyslová odvětví přináší jednoduché a nákladově efektivní řešení na zpracování elektroodpadu. V roce 2011 v Jihlavě spustili technologicky nejmodernější závod na zpracování elektroodpadu v Evropě. V současné době dokáží díky inovacím a vlastnímu vývoji efektivně využít až 95 % vysloužilého elektra. Což jsem mohl vidět osobně a můžu potvrdit. Vzhledem k nové lince, která pojme velké kapacity, museli oslovit i okolní státy, kdy i jejich elektroodpad vykupují a sváží do svého podniku. Ke zpracování elektroodpadů využívají speciální linku, která má 6 cyklů. Celý provoz nám byl předveden a musím říct, že tak propracovaný sytém jsem ještě nikde neviděl. Když to zjednoduším, do linky hodíte pračku a vypadne vám na konci linky materiál v podobě malých částí, roztříděných podle druhu materiálu (kov, měď, plast apod.). To vše díky magnetickému separování. V celém podniku dbají na čistotu a také na bezpečnost svých zaměstnanců.

 

Půldenní návštěvu jsme zakončili v enviromentálním centru Trkmanka ve Velkých Pavlovicích„Ekocentrum Trkmanka s environmentální vzdělávací zahradou“ vzniklo na základě projektu rekonstrukce budovy bývalého Zámečku (dříve novorenesanční tvrze) a vytvořilo tak zázemí pro realizaci ekologického vzdělávání, výchovy, osvěty a environmentálního poradenství pro děti, žáky a studenty, rodiny s dětmi, pracovníky veřejné správy, zemědělce (i vinaře a ovocnáře), i pro širokou veřejnost jak na úrovni regionu, tak Jihomoravského kraje a České republiky. Projekt na podporu vytvoření zázemí pro environmentální vzdělávání byl Městu Velké Pavlovice schválen v rámci Operačního programu Životní prostředí a je podporován EU s rozpočtem ve výši téměř 40 milionů Kč.

Druhý den nás hned od rána čekala prezentace na téma Odpadové hospodářství v praxi společnosti Hantály a.s. ve Velkých Pavlovicích. Společnost Hantály a.s. za dobu své více jak 20leté existence ukázala všem svým klientům, co znamená být profesionálem na poli odpadového hospodářství. Společnost Hantály a.s. obsluhuje v Jihomoravském kraji téměř 50 tisíc obyvatel a nabízí komplexní paletu služeb v oblasti nakládání s odpady, obaly, včetně jejich všestranného využití pro obce, města, podniky a živnostníky. Zde jsme navštívili jak třídičku plastů tak i skládku odpadů na okraji města. V poslední řadě jsme se jeli podívat na kompostárnu a na způsob, jakým nakládají s bioodpady.

 

Další přesun následoval do obce Šardice za Petrem Maradou, který nám prezentoval šetrné zemědělství v krajině. Její úskalí a výhody. Bavili jsme se na mnoho témat, např. jak upravit zemědělský terén tak, aby lépe zadržoval vodu. Kdo to je Petr Marada? Člověk, který se zasloužil o revitalizaci a obnovu krajiny na zemědělsky intenzivně obhospodařované půdě především v katastrálních územích Šardice, Nenkovice, Želetice a Hovorany na jižní Moravě. Těmito svými projekty významně přispěl k zvýšení biologické rozmanitosti na velkých lánech (půdních blocích) orné půdy, výraznému snížení vodní a větrné eroze, zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu a adaptovat se na změnu klimatu. Návštěva byla velmi přátelská a hlavně užitečná. Mohli jsme vidět přímo v praxi, jak jeho opatření fungují. Další informace najdete zde.

 

Poslední zastávka po cestě zpět do Prahy byla ve městě Kyjov. Tady jsme se zajímali o jejich motivační systém redukce odpadů. Město se snaží v rámci redukce odpadů dělat také mnohé a postupné zlepšování jde vidět. Bavili jsme se o dobré praxi z jiných měst. Já jsem okomentoval, jak a co se podařilo zavést u nás v Uherském Hradišti a taky jsme vzpomněli dobrou praxi z Jihlavy. Debata se nakonec protáhla o hodinu déle, než bylo plánováno, ale byla věcná a snad jsme si ty základní informace předali k oboustranné spokojenosti.

Shrnutí: Výjezd to byl náročný, ale hodně užitečný. Co jsem si vzal já osobně, je, že vždy se dají věci dělat lépe a efektivněji. Z Jihlavy si odvážím cenné zkušenosti, které bychom chtěli prosadit i v Uherském Hradišti. Např. problematiku čárových kódů. Co nejvíce rezonovalo, bylo to, že plastu je všeobecně moc, různé druhy a na všechny není bohužel odběr. Poté, co se výrazně ponížil odběr Číny, je situace o to horší. Firmy na třídění odpadů neví, jak a kam s plasty, které nikdo nechce, a proto někdy i část končí na skládkách. Bohužel. Další věc, která se často probírala, je odběr kompostů z kompostáren. Mnoho kompostáren vzniklo z EU dotací a proto nesmí vydělávat. I teď, když v podstatě rozdávají kompost zadarmo, ne vždy rozdají celou zásobu. Toto může být velký problém, kam s kompostem. A navíc, pokud se jako surovina bude prodávat. Takže nás čeká hodně věcí, které se musí změnit, např. omezení jednorázových plastů, snažit se komunikovat s výrobci, ať využívají plně recyklované materiály. To je naprostý základ. Dále uzákonit, kam s kompostem, např. využití pro zemědělství apod.

Děkuji všem, že třídíte. Nepomáháte jen sobě, ale nám všem. Po tom všem, co jsem napsal, ale stále platí, nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikne!

Hlasování o nedůvěře vlády

Dnes jsem svým hlasem nedal již potřetí důvěru vládě. Ani jsem ji dát nemohl. Důvod je lidskost, která mi v tom všem chybí a prvně velký střet zájmů pana premiéra. Nemůžu být také spokojený s prací vlády především v segmentu životního prostředí, kterému se ve výboru a nejen tam, věnuji. Z věcí, které se mi nelíbí můžu namátkou vzpomenout – nevstřícnost zapojení veřejnosti do rozhodování, nedostatečná koncepce redukce světelného smogu a lepšího ovzduší, nedostatečné financování kapitoly životního prostředí (cca 1% z celkového rozpočtu), nekvalitně a hlavně pomalu řešící kůrovcová kalamita apod.

Seminář k odpadům a cirkulačnímu hospodářství s účastí ministerstva i odborníků

Praha, 9. října 2018 – Máme za sebou velmi důležitý a plodný seminář k odpadům. Chystají se zásadní změny v legislativě, které mají např. rapidně snížit množství skládkovaného komunálního odpadu a naopak zvýšit procento odpadu tříděného. Bylo by tedy dobré, aby byla ČR připravena. Díky za účast zástupcům Ministerstvo životního prostředí, měst a obcí, soukromých firem i neziskových organizací (Arnika, hnutí DUHA..)

Jaké evropské limity musí Česká republika v oblasti nakládání s odpady splnit? Dotkne se to peněženek obyvatel? A jsme na to vůbec technicky připravení? Tyto a mnohé další otázky zodpověděl seminář „Oběhové hospodářství – méně odpadů, více recyklace“, který se včera  uskutečnil v prostorách Poslanecké sněmovny pod mým vedením.

Jsem rád, že naše pozvání přijali jak delegáti z ministerstva, tak i řada odborníků a zástupců samospráv. Svůj účel to splnilo a celou problematiku jsme posunuli o kus dál. Děkuji zúčastněným za konstruktivní a efektivní diskusi. Oběhové hospodářství je velké téma s několika zásadními otázkami a na některé z nich dnes zazněla odpověď. Pirátský tým bude v řešení této dlouhodobé problematiky pokračovat.

Právě prezentace Ministerstva životního prostředí, která obsahovala informaci o chystaných změnách, zejména implementaci evropského cirkulačního balíčku, směrnici o plastech a chystaných novinek v zákoně o odpadech či obalech, celou akci zahájila. Hlavním blokem semináře pak byla diskuze, které se společně s vyslanci MŽP zúčastnili zástupci samospráv, svazů, soukromých firem i neziskových organizací.

„Nechceme řešit odpadové hospodářství pouze jako třídění komunálního odpadu, to jsou velmi nízké cíle. Chceme reálné odpadové hospodářství. Nejlepší je odpad který nevznikne, připomněla pirátské stanovisko předsedkyně Výboru pro životní prostředí poslankyně Dana Balcarová. I proto mezi významnými opatřeními, na kterém se přítomní shodli, byla nutnost zvýšení poplatku za skládkování. Dále se debatovalo o možnostech daňového zvýhodnění výrobků z recyklovaných materiálů a o způsobech většího motivování k třídění a recyklaci odpadu.

Zmíněný evropský balíček a další legislativní změny mají za cíl zdokonalit oběhové hospodářství, tedy začlenit odpady a obaly do výroby dalších produktů. Účelem je snížit množství odpadu na minimum. Do roku 2025 by se u nás například mělo recyklovat 55 % komunálního odpadu, v roce 2035 pak 65 %. Během roku 2030 by současně měla být ČR schopná recyklovat 70 % veškerých obalů. V roce 2035 by mělo končit maximálně 10 % komunálního odpadu na skládkách.

Více informací najdete v prezentaci zde: prezentace mžp
Otázky, které zůstaly nezodpovězeny, najdete zde: https://app2.sli.do/event/shxhmebx/questions

Nechci, aby zůstalo jen u jednoho semináře a proto zakládám platformu na adrese www.obehovehospodarstvi.eu, kde se budeme touto problematikou dále zabývat.

 

Ve sněmovně zavládla doba dřevěná

Mnozí jste zaznamenali, že ve sněmovně řešíme změny s nakládáním plastů (nádobí, příbory, koše), jejich třídění apod. Děkuji panu kancléři Morávkovi za vstřícnost a podporu. V deníku Právo vyšel tento týden článek dokonce i na titulní straně. Jeho přepis dávám i sem. Hezké letní dny.

Svět vytáhl do boje proti plastům.

Také v Poslanecké sněmovně zabubnovali do útoku proti „době plastové“, konkrétně pirát František Elfmark, který nevydržel pohled na přeplněné odpadkové koše přímo v budově parlamentu. 
„Protože se ekologickému odpadovému hospodářství věnuji a podařilo se mi zavést odpovědný přístup lidí k třídění odpadu v uherskohradišťském úřadu, tak mě napadlo, proč to nezkusit právě i ve Sněmovně,“ prozradil Právu.

Voda z kohoutku místo v petkách.

Protože je členem komise pro práci kanceláře Sněmovny, zmínil se o tom při jejím jednání. A začaly se dít věci.  Z kavárny ze dne na den zmizely plastové příbory a nahradily je dřevěné, zákusky a chlebíčky se servírují na papírových či dřevěných táccích. Jak Právu sdělil kancléř Jan Morávek, byl to jen začátek. „Vybavili jsme kanceláře klubů i poslanců a úředníků i společné prostory odpadkovými koši na tříděný odpad. Úměrně tomu jsme ubrali koše na netříděný odpad. Při jednání výborů či při seminářích již poslanci mají k dispozici karafy s kohoutkovou vodou místo minerálky v plastových lahvích,“ sdělil. Nezůstalo jen u viditelných změn. Podle kancléře se dosluhující spotřebiče budou postupně nahrazovat úspornými, LED žárovky odzvoní těm klasickým.

Na okna přijdou fólie, které budou lépe izolovat, na chodbách bude světlo řízeno pohybovými čidly. Víc se bude šetřit i s papírem tím, že agenda, u které to půjde, například výplatní pásky zaměstnanců, bude vedena elektronicky, jak je tomu běžně ve firmách. Modernizace čeká i kotelnu, která bude vypouštět méně emisí. Na konci roku si pak Sněmovna nechá udělat ekologický audit, který může nastartovat další opatření.

Začít od maličkostí

„Překvapuje mě, že s návrhem na změny nepřišel ministr životního prostředí Richard Brabec, který všude píše, jak jsou plasty špatné, jak jimi máme zaneřáděné oceány. Přitom začít se má u maličkostí. Jsem rád, že se dobrá věc daří,“ podotkl Elfmark. Evropská komise zvažuje zákaz některých plastových výrobků či zdanění plastů na jedno použití. Hovořil o tom nedávno v britském listu The Guardian viceprezident Evropské komise Frans Timmermans. „Plasty na jedno použití jsou vyrobeny za pět sekund, používáte je pět minut a trvá 500 let, než se rozpadnou. Pokud s tím nic neuděláme, za 50 let budeme mít v oceánech víc plastu než ryb,“ řekl.

zdroj: ww.pravo.czhttps://www.novinky.cz/domaci/477362-ve-snemovne-zavladla-doba-drevena.html?sznhp%3Drss