Příliš světla v noci – problém, na jehož řešení musíme zapracovat

V rámci ochrany životního prostředí se nyní budu více věnovat tématu světelného znečištění. Protože přemíra světla (či nedostatek tmy?) v noci škodí nejen lidskému zdraví, ale i ostatním živočichům a dokonce i rostlinám. 

 

Tento problém se týká každého z nás – v ČR totiž není žádné místo s přirozeně tmavou oblohou. Nejhorší je samozřejmě situace ve velkých městech a jejich okolí. 

Naše zdraví v případě nedostatečné tmy může trpět rozhozením cirkadiánních rytmů a s tím spojenými problémy. Nová studie týmů z univerzit Lehigh a Colorado Denver dokonce nalezla korelaci mezi světelným znečištěním a předčasnými porody. 

Světelné znečištění má svůj vliv i na úbytku hmyzu či na zhoršení reprodukčních schopností korálů

Jelikož je světelné znečištění z části způsobeno zastaralým či nadbytečným osvětlením, je s ním spojeno i plýtvání energií. 

 

Jak je tato problematika zakotvena v české legislativě?

  • Je zde norma ČSN EN 12464-2 – norma pro osvětlení venkovních pracovních prostor:
  • Vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby – nesmí se ohrožovat zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb, životní prostředí nad stanovené limity.
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podle této vyhlášky se nesmí stavby pro reklamu a reklamní zařízení umisťovat tak, aby kromě jiného obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem nad limitní hodnoty.
  • Nyní probíhá rekodifikace stavebního práva, s tím je spojen vznik norem na světelné znečištění, které budou sloužit jako podklad pro stavební úřady. 

 

Finanční prostředky

  • V přípravě jsou nové dotační tituly. Nyní mohou samopsprávy žádat o finanční podporu při projektech rekonstrukce a instalace nových soustav veřejného osvětlení z dotačních programů MŽP i MPO.
  • V Modernizačním fondu je alokace alokace 2 % na 9. oblast s názvem Modernizace soustav veřejného osvětlení .

 

Jelikož světlo se nezarazí u státních hranic, je důležité tuto problematiku řešit na mezinárodní úrovni. K tomu bude vhodnou příležitostí české předsednictví EU v roce 2022.
Do té doby se budeme tématu věnovat především v rámci České Republiky. 

Zdroje informací: https://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/

https://www.sciencedaily.com/search/?keyword=light+pollution#gsc.tab=0&gsc.q=light%20pollution&gsc.page=1

 

Vládní členové Výboru pro životní prostředí podpořili stávajícího ředitele ČIŽP, který selhal při šetření havárie na Bečvě

Praha, 3. února 2021Výbor pro životní prostředí dnes hlasoval o odvolání ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse. To neprošlo o jediný hlas – stávajícího ředitele, který čelí kritice za neschopnost ČIŽP při šetření příčin ekologické havárie na řece Bečvě, podrželi poslanci ANO, SPD a komunistů. Mezi podezřelé z úniku nebezpečných látek do řeky patří i společnost DEZA z holdingu Agrofert, kde dříve pracoval ministr životního prostředí Richard Brabec. Výbor zamítl rovněž Piráty požadovaný návrh konceptu havarijní služby, který mělo připravit Ministerstvo životního prostředí.

„Piráti považují postup České inspekce životního prostředí při prošetřování kauzy za pochybný, protože dle dostupných informací včas nezahájila úkony ke zjištění původce havárie a o svém postupu neinformovala,“ uvedla Pirátka Dana Balcarová, předsedkyně výboru, k důvodům návrhu na odvolání Geusse a dodala, že poslanci nebyli ochotní přijmout ani požadavek na vypracování konceptu havarijní služby, který by řešil podobné problémy v budoucnu: „Je pro mě nepochopitelné, že výbor nepřijal ani můj požadavek, aby Ministerstvo životního prostředí předložilo jasný koncept havarijní služby v oblasti životního prostředí, včetně jejího odborného, materiálního a finančního zajištění tak, aby byly orgány státní správy při řešení havarijních stavů akceschopné. Orgán zajišťující havarijní službu musí mít při zneškodňování havárií a šetření jejich příčin jasnou pozici.“

„V případu zářijové otravy Bečvy stále čekáme na odhalení původce. Odborníci zdůrazňují důležitost včas odebraných vzorků, které měla inspekce zajistit, ale nezajistila. Česká inspekce životního prostředí navíc již několik měsíců mlčí a v přímém rozporu s informačními zákony odmítá zveřejnit některé své úkony a zjištění. Tohle, vedle dlouhodobých systémových nedostatků, považuji za pochybení inspekce a ředitel Geuss by měl převzít odpovědnost,“ doplnil zpravodaj bodu, pirátský poslanec František Elfmark.


Celá má zpráva zde:

Zpravodajská zpráva k bodu Informace ministra životního prostředí k postupu při šetření havárií na vodách v návaznosti na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 1391

Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře.
Dne 3. Prosince 2020 přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR následující usnesení k informaci ministra životního prostředí k situaci na řece Bečvě: 

Poslanecká sněmovna

  1. I. konstatuje, že ekologická katastrofa na řece Bečvě ze dne 20. září 2020 způsobená únikem nezjištěného množství kyanidů, které v řece způsobily otravu a úhyn všech živých organismů
    na 38 kilometrech řeky, doposud nebyla uspokojivě vysvětlena. Navíc dne 27. října 2020 došlo k dalšímu úniku neznámé chemikálie. Ani tato událost není dosud vysvětlena;
  2. II. žádá vládu, aby

1) zajistila důkladné vyšetření úniku chemikálií ze dnů 20. září 2020 a 27. října 2020; 

2) dohlédla na udělení exemplárních pokut viníkům včetně povinnosti proplatit finanční náhrady za způsobené škody;

3) předložila Poslanecké sněmovně konkrétní návrh opatření, kterým dojde k zamezení podobných úniků chemikálií nejen na řece Bečvě, ale na všech vodních tocích v České republice;

III. žádá ministra životního prostředí, aby

1) do 60 dnů od dnešního dne předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a informoval o průběhu vyšetřování, změnách a postupu v případě otrávené Bečvy;

2) zveřejnil metodiku, podle které jsou v případě takových havárií odebírány vzorky a důkazy;

  1. IV. vyzývá ministra životního prostředí k vypracování a projednání závazného předpisu sloužícího k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí, ze kterého
    by vyplývaly kompetence jednotlivých orgánů státní správy a dalších zúčastněných subjektů. Dále jasné závazné postupy upravující postup šetření a předávání informací mezi všemi zúčastněnými včetně vedení evidence všech úkonů tak, aby mohl být zpětně celý postup vyhodnocen, a tento závazný předpis předložit do dvou měsíců Poslanecké sněmovně.

 

V návaznosti na toto usnesení bych tedy chtěl pana ministra požádat o informování Výboru pro životní prostředí o plnění úkolů vyplývajících z tohoto usnesení. 

Rád bych zde podotknul, že ani dnes, po více než čtyřech měsících od události, neznáme původce havárie. Znalecké posudky měly být vyhotoveny do 20. prosince, soudní znalec však požádal o prodloužení termínu. V minulých dnech však znalec pan Jiří Klicpera veřejně vystoupil, a v médiích prohlásil, že viníka již zná, avšak potřebuje shromáždit silné důkazy. “Nemůžu vám k tomu víc říct, protože když se takové věci dostanou ven, viník se samozřejmě připraví na obhajobu a použije argumenty, které dopředu vím. Proto se musím snažit, abych argumentaci podepřel větším a rozsáhlejším studiem.”, sdělil v rozhovoru pro Deník Referendum.

Vystoupení znalce v médiích bylo velmi překvapivé, protože znalec by měl být vázán mlčenlivostí, přesto se však vyjadřoval poměrně obšírně. Mimo jiné z jeho vyjádření vyplynulo, že má důkazy, že viníkem není DEZA. Z rozhovoru také vyplývá, že znalec považuje za velmi přínosný vyšetřovací pokus s organickou látkou fluoresceinem, který proběhl v listopadu. Na jeho základě ukazuje na únik z kanálu bývalé Tesly Rožnov, ačkoli podmínky při pokusu nebyly zcela shodné s podmínkami v den havárie. K zamíchání kyanidu do vody mělo podle něj dojít za jezem Juřinka 2 : “Ten jez vlastně způsobil havárii v tomto rozsahu a zmatení pojmů. Protože všichni si mysleli, že to tam vyteklo z Dezy, ale ona to nebyla pravda. Protože Deza tam sice něco pouští, ale ne tohleto. A ta hustá voda, která byla v tom pokuse nahrazena tou barvičkou, tak ta se držela pořád u pravého břehu až do okamžiku, než prolítla přes tenhle jez. A na jezu Juřinka se to — zvlášť za nízké vody — kompletně zamíchalo do vodního toku.” 

Naopak odebrané vzorky znalec nepovažuje za vypovídající a správně odebrané. Příčinu havárie neprozradil, ale naznačil, že by mělo jít o souhru několika okolností. Za prvotní příčinu pak označuje zrušenou povinnost, aby firmy měly své vodohospodáře, doslova pan Klicpera řekl: “Ano. Poslanci-debilové zrušili povinnost vodohospodáře, ačkoliv jsem tenkrát řval až do Parlamentu, že je to blbost. Oni řekli, že každý podnik ať si to řeší, jak chce. No a tak si to každý řeší a když tu není povinnost stanovit podnikového vodohospodáře, tak ho neustaví.” Chtěl bych podotknout, že ke zrušení této povinnosti došlo již před 20 lety, proto bych se rád zde ohradil – já ani většina mých nynějších kolegů se tohoto hlasování ani neúčastnila, a oslovení debilové si pan znalec mohl odpustit. 

Ještě bych chtěl připomenout, že okolo odebraných vzorků panuje zmatek. Vzorky, odebrané rybáři bezprostředně po havárii 20.9., a tím pádem potenciálně nejcennější pro analýzy, se totiž kamsi ztratily. Rybáři je přitom údajně předali úředníkům z Hranic na Moravě (potvrzeno panem Pernickým – předseda český rybářský svaz, Hustopeče nad Bečvou), ti je pak dle jeho slov předali pracovníkovi České Inspekce životního prostředí. ČIŽP však převzetí vzorků popírá. 

Kde tedy vzorky skončily, zůstává obestřeno tajemstvím. 

Pokud by ČIŽP vzorky přebrala a neposlala na analýzu, pravděpodobně z důvodu, že byly v PET lahvích a igelitkách a nikoli v odběrových zkumavkách, domnívám se, že to lze považovat za závažné pochybení Inspekce, stejně tak pokud tyto vzorky převzít odmítla a sama bezprostředně po události žádné neodebrala. Vzorky z klíčových výpustí, kudy mohla nebezpečná látka do řeky vniknout, byly odebrány podle dostupných informací částečně 21.9., částečně až 24.9. Odborníci (chemici, toxikolové), kteří se k případu vyjadřovali, přitom tvrdí, že odebrání vzorků co nejdříve po zjištění otravy je naprosto klíčové a je přitom jedno, zda jsou v lahvích nebo ve zkumavkách. Např. chemik Ivan Holoubek, který se podílí na vyhodnocování vzorků, uvedl, že “Co je podstatné, dvacátého září, tedy v den havárie, se na klíčových výpustích vzorky neodebraly. Na jedné z nich se odebíraly až o den později a na dalších až čtyřiadvacátého.”

Nerozumím tomu, že přestože k odběru vzorků z výústí v den havárie nedošlo (pokud ano, tak kde jsou?), ČIŽP podalo k této věci vyjádření, v němž zaznělo, že: “ČIŽP se důrazně ohrazuje proti manipulativním komentářům, které zazněly v rámci pořadu Reportéři ČT na téma Otrávené řeka IV., že by odebrání vzorků po havárii na Bečvě bylo nedostatečné a opožděné. Všechny složky, které byly v době po havárii na místě odebíraly vzorky, včetně ČIŽP.  Znovu opakujeme, že svoji práci odvedla inspekce profesionálně a podle platných zákonů.” 

Pan ředitel Geuss se vyjádřil, že “Česká inspekce životního prostředí nic nezanedbala, v ničem nepochybila a nikoho nekryje. Inspektoři odvedli maximálně možnou profesionální práci.” 

V této souvislosti bych chtěl říct, že v minulosti bylo zvykem, že k podobným haváriím vyjíždělo hned několik pracovníků Inspekce, 3 nebo 4, často včetně výše postaveného pracovníka. V případě Bečvy na místo 20. září přijeli pouze dva inspektoři. O tom, zda tedy převzal či nepřevzal vzorky odebrané rybáři, či zda mu byl příromnými rybáři nahlašován zápach dezinfekce nebo nebyl, se tak můžeme jen dohadovat.  To mi nepřipadá ze strany ČIŽP jako důkaz profesionální práce, o které mluví ředitel Geuss. 

Z vnějšího pohledu to však vypadá, že Inspekce při šetření této kauzy pochybila, a to hned v několika ohledech. Proto budu dnes navrhovat usnesení, v němž Výbor životního prostředí vyzve pana ministra Brabce k odvolání ředitele České inspekce životního prostředí pana Erika Geusse. Usnesení se stejným požadavkem vydalo dne 28.1. také zastupitelstvo města Valašské Meziříčí, kde je starostou pan Střižínek (ANO). 

To je vše a prosím pana ministra o informace o průběhu plnění úkolů z usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 3.12. 2020 a případně také k okomentování celé situace. Děkuji.

 

 

Ochrana klimatu do budoucna je moje priorita!

Dnes jsme na petičním výboru, kterého jsem místopředsedou, projednávali petici za klima, které jsem byl zpravodajem.

Petice byla předložena s celkovým počtem 5 766 podpisů s žádostí o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejích dopadů. Petenti peticí vyzývají premiéra ČR, Ministerstva životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny.

Po obsahové stránce je petice velmi široce zaměřená a petenti mimo jiné žádají, aby byl přijat závazek k přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, dále, aby byla přepracovaná Politika ochrany klimatu v ČR a tzv. protierozní vyhláška. Důraz je kladen i na uzavření uhelných elektráren. Proto se domnívám, že žádané věci přesahují možnosti petice jako takové, a proto jsem navrhnul usnesení, aby byla petice postoupena do Výboru pro životní prostředí k dalšímu řízení.

Petiční výbor moje usnesení schválil.

Na tomto tématu mi záleží, jak z mého osobního zájmu, tak i z pirátského a jsem rád, že pro lepší klima budu moci bojovat dál. Hezké dny přátelé.


Celá zpravodajská zpráva k přečtení

Dne 2. 2. 2021
Zpravodajská zpráva k petici
Zpravodaj Petičního výboru: František Elfmark
Název petice: Petice za klima – č. 20

Petice byla předložena Petičnímu výboru dne 20. 11. 2020 a je evidována pod číslem jednacím PS2020/019785. Předkladatelem petice je občan Ing. Jakub Zamouřil, který je členem výboru Česko za klima, z.s.. Petice byla předložena s celkovým počtem 5 766 podpisů.

Předmětem petice je žádost o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejich dopadů. Petenti peticí vyzývájí premiéra ČR, Ministerstvo životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny.

Na základě přidělené petice jsem vyzval dopisem překladatele petice, pana Zamouřila, aby se ve lhůtě k tomu dané, blíže vyjádřil k podané petici a upřesnil co je jejím kýženým cílem. 

Z vyjádření předkladatele, ze dne 5. 1. 2021, mi bylo sděleno a žádáno po Poslanecké sněmovně a dalších zodpovědných orgánech přijetí šesti konkrétních kroků:

  1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. 
  2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), Státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů
  3. Přijetí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhlášky). Cílem této vyhlášky je vynutit lepší zemědělské postupy vedoucí k vyššímu zadržování vody v půdě a nižší erozi zemědělské půdy – zmírnění sucha v přírodě.
  4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky
  5. Uzavření konkrétnách uhelných elektráren cit. v petici.
  6. Vytvoření přehledných webových stránek určených k informování veřejnosti o změně klimatu, aktuálním denním stavu emisí skleníkových plynů a o státních aktivitách vedoucích k mitigaci a adaptaci.

Žádané jsem předložil odpovědnému orgánu – Ministerstvu životního prostředí, které se k celé věci vyjádřilo následovně:

V prvním bodě kde petent požadujete přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, Ministerstvo sdělilo, že Česká republika plně podporuje cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2019. Tento cíl je již obsažen v nové Státní politice životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050, kterou vláda schválila v lednu letošního roku. Rovněž plánované aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR a Státní energetické koncepce budou muset nepochybně tento cíl zohlednit, stejně jako v prosinci 2020 přijatý cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990.

S tím souvisí i bod druhý, který se týká přepracování těchto strategických dokumentů, tak aby reflektovaly cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Ministersvo ujišťuje petenta, že v rámci procesu revize těchto strategických dokumentů bude tyto cíle zohleďnovat a plně příspívat k jejich dosažení. Legislativní rámec pro naplňování těchto cílů EU je však nyní teprve v přípravě a specifické závazky pro ČR tak budou známy až později.

Ve třetím dobu, který se týká protierozní vyhlášky, Ministerstvo sdělilo, že se po dlouhém a náročném vyjednávání se podařilo dosáhnout dohody všech zainteresovaných stran, a k vydání vyhlášky by mělo dojít v průběhu jara tohoto roku. Vyhláška by následně měla nabýt účinnosti od 1. července 2021.

V souvislosti se čtvrtým bodem, ve kterém navrhujete vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky, Ministertsvo odkazuje na Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu, jehož náplň činnosti a složení do značné míry odpovídá Vašemu požadavku. Na této komplexní problematice se podílí řada dalších poradních a pracovních orgánů, zejména Meziresortní komise VODA-SUCHO a Meziresortní pracovní skupina pro otázky ochrany klimatu. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu se však bude Ministerstvo podnětu petenta na vytvoření podrobného plánu obnovy české krajiny spolu se svými vládními kolegy dále zabývat jako se zásadní prioritou vlády.

V pátém bodě žádá petice o uzavření konkrétních uhelných elektráren v navrhovaných termínech. V souvislosti s tímto požadavkem lze uvést, že v roce 2020 byl ukončen provoz elektrárny Prunéřov I, a uzavření dalších uhelných elektráren bude bezpochyby následovat. Je pravděpodobné, že k ukončení využívání uhlí v energetice dojde dříve než v roce 2038, který byl doporučen Uhelnou komisí.

K poslednímu šestému bodu Ministerstvo upozornilo petenta, že informování o denním stavu emisí skleníkových plynů není technicky možné, protože tyto emise nejsou s výjimkou několika velkých zařízení měřeny při jejich vypouštění. Většina emisí skleníkových plynů je dopočítávána na základě statistických údajů o spotřebě paliv, výrobě různých produktů a specifických emisních faktorů. Emise tak mohou být publikovány až s určitým zpožděním.   

Závěr:

Po obsahové stránce je petice velmi široce zaměřená a i přes vyčerpávající odpovědi MŽP, se domnívám, že žádané věci přesahují možnosti petice, jako takové, a proto navrhuji následující usnesení.

Návrh pro petiční výbor: Petiční výbor bere na vědomí Petici za klima č. 20 a postupuje jí Výboru pro životní prostředí k dalšímu řízení.

 

Vývoj situace s vlky v Česku – debatoval jsem s odborníky…

Vlci se k nám začali vracet a rozšiřovat se na našem území (po více než sto letech) okolo roku 2018. Jelikož se dlouhodobě zajímám o stav a vývoj české přírody, zprávy o vlcích od té doby sleduji.  Přítomnost vrcholového predátora v krajině považuji za důležitou a přírodě prospěšnou. 

Když jsem se stal poslancem a členem Výboru pro životní prostředí, začal jsem se tématem zabývat hlouběji, uvědomil jsem si zejména důležitost konstruktivní diskuze mezi aktéry, jichž se rozšiřování velkých šelem dotýká (ochranáři, zemědělci, myslivci, politici, běžní občané…) a nezbytnost práce na opatřeních, která omezí konflikty mezi vlkem a člověkem (potažmo hospodářskými zvířaty). 

V souvislosti s nejnovějšími výsledky monitoringu Hnutí DUHA, podle kterých se v současnosti na našem území nachází nebo do něj zasahuje 22 vlčích teritorií, i v souvislosti s podněty od občanů, z nichž některé požadují nekompromisní likvidaci vlků a jiné naopak požadují jeho ochranu a např. je zajímá, zda je řešeno pytláctví vlků, jsem se na schůzce se zástupci AOPK, DUHY i zemědělců bavil o současné situaci a výhledech do budoucna.

Vědci z Univerzity Karlovy v současné chvíli pracují na analýze zjišťující, jaká je ideální velikost vlčí populace na našem, potažmo středoevropském území. Toto číslo by mělo být vodítkem v posuzování, zda je vlků “moc nebo málo”, což je dnes spíše předmětem hospodských hádek mezi zarytými příznivci a odpůrci vlků. Číslo je velmi obtížné stanovit a v podstatě se nedá určit úplně přesně, avšak věřím, že i přesto nám pomůže udělat si lepší odhad o situaci a možných scénářích do budoucna. Kromě toho čekáme na schválení nového Plánu péče o vlka. 

Stálicí je negativní obraz vlka v očích části veřejnosti. Mým názorem je, že každý by se měl zamyslet nad tím, zda je skutečně pro něj vlk hrozbou a nepřítelem a rozhodovat se na základě faktů a ne domněnek a hoaxů, které jsou bohužel hojně rozšířené. Není třeba mít kvůli výskytu vlků strach jít do lesa na procházku, pro farmáře a zejména chovatele ovcí je však obava na místě. 

Jak na efektivní ochranu stád před predátory, to bylo právě jedním z probíraných témat naší schůzky. Ačkoli žádné opatření není stoprocentní, zabezpečení stád poskytuje jejich vysokou ochranu, pokud je provedeno správně a pečlivě. Farmáři mohou na prevenci ztrát způsobených vlkem také čerpat dotace, které by měly být v nejbližší době zjednodušeny a např. dotace z OPŽP by se měly stát dostupnými i pro menší chovatele. 

Jako velký problém se však ukazuje, že chybí jakákoliv podpora ministerstva zemědělství, a neexistují pravidelné dotace na průběžná preventivní opatření, jako je např. krmení a výcvik pasteveckých psů. To je spolu s obtížností dosáhnout na běžné dotace jedním z důvodů, proč chovatelé ovcí v mnoha případech dostatečné zabezpečení nemají. Proto se spolu s kolegy budeme snažit rozvinout komunikaci s ministerstvem zemědělství na toto téma. 

Chystá se i změna náhrad škod, aby pokrývaly přidružené náklady např. na veterinu či opravy zařízení poškozeného vlky. To je velmi důležité, avšak snahy, aby ke škodám, zejména na životech ovcí, pokud možno nedocházelo, musí být naší prioritou.

Prosím Vás všechny, ověřujte si informace. Vlk nepotřebuje bezmezné adorování a absolutní ochranu ve všech myslitelných případech. Zaslouží si však, aby se o něm (o jeho ochraně a přístupu k němu) rozhodovalo spravedlivě – na základě pravdivých informací a tvrdých dat, a ne v zápalu emocí a pod vlivem syndromu Červené karkulky. 

Já osobně jsem v současnosti pro zachování existujícího stupně ochrany vlka v ČR. 

Nejčastější dotazy ohledně vlků: https://www.navratvlku.cz/caste-dotazy/#kotva3

Současné rozšíření vlků: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/vlcich-teritorii-mezirocne-pribylo-do-ceska-jich-zasahuje-dvaadvacet/

Františkovo Poslanecké okénko / Ohlédnutí za lednem

V lednu vešly v účinnost zákony oběhového balíčku, na nichž jsem usilovně pracoval v uplynulém roce. V médiích i mezi veřejností se diskutovalo zejména o navýšení skládkovacích poplatků a co to může znamenat pro obce a občany. Já jsem se mimo jiné snažil rozklíčovat situaci ohledně dvojích dat o produkci a nakládání s odpady, která by mohla být po dlouhých letech konečně vyřešena. Ministr Brabec mi odpověděl na interpelaci k tomuto tématu a situaci jsem probíral i s vedením Českého statistického úřadu. Toto téma bude společně s dopady, pozitivy a negativy nových zákonů diskutováno na Semináři oběhového hospodářství III, který chystám na únor. 

Tím však odpadová problematika nekončí, neboť na konci ledna vláda schválila návrh zákona o omezení dopadu jednorázových plastů. Zanedlouho se jím budeme zabývat na Výboru pro životní prostředí.  V kauze otravy řeky Bečvy stále čekáme na vysvětlení, ukazuje se stále více podezřelých okolností. Veškeré články a události k této kauze najdete na speciálním webu www.zazivoubecvu.cz, který jsem k tématu vytvořil.

 

Petiční výbor

V rámci Petičního výboru jsem se stal zpravodajem došlé petice bojující za lepší klima, formou snižování emisí skleníkových plynů a zasazující se o obnovu české půdy a krajiny. Předkladatelem petice je spolek Česko za klima, z.s., který jsem oslovil a se kterým o jeho žádosti úzce komunikuji. Výše zmíněný spolek žádá: 1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. 2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), Státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů. 3. Přijetí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhlášky). 4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky.                   5. Uzavření konkrétnách uhelných elektráren. 6. Vytvoření přehledných webových stránek určených k informování veřejnosti o změně klimatu, aktuálním denním stavu emisí skleníkových plynů a o státních aktivitách vedoucích k mitigaci a adaptaci.

V rámci petičního procesu jsem do debaty přizval i Ministerstvo pro životní prostředí, které v tuto chvíli připravuje podklady k žádaným otázkám. Jejich pohled na věc budu Petičnímu výboru dne 2. 2. 2021 tlumočit ve zpravodajské zprávě. Již nyní mohu říct, že toto téma má přesah samotné petice a proto budu navrhovat, aby celá věc byla postoupena Výboru pro životní prostředí, v rámci kterého se budeme moci tomuto tématu blíže věnovat.

 

Recyklace

S novým rokem jsem odstartoval nový seriál, tentokrát o recyklaci. V lednu jsme Vás seznámil s tím, proč je potřeba více recyklovat a jak podpořit recyklaci pomocí daňových nástrojů. Seriál jsem vytvořil proto, abychom si připomněli, že pro udržení a zlepšení stavu životního prostředí prostředí je potřeba přejít na oběhový způsob hospodaření. A maximální recyklace je jedním z principů, na kterých je oběhovost založena. Proto jsem se rozhodl v jednotlivých dílech věnovat např. tomu, co by mohlo pomoci, aby se recyklovalo více,  příkladům dobré praxe či zajímavým postupům. 

 

Týdenní inspirace

I s novým rokem přináším další sérii článků (např. týdenní inspirace článků od 18. 1. – 24. 1. 2021, které mne v daném týdnu zaujaly, a to nejen z oblasti životního prostředí, ale také z oběhového hospodářství. Jsou přehledně rozdělené na celou Českou republiku, Uherské Hradiště a okolní města, Zlínský kraj. Pakliže budete mít čas a chuť, můžete z nich čerpat stejně jako já.

 

Pirátská půlhodinka online

Vzhledem k situaci, která stále panuje, mám každé pondělí od 9:30 do 10:00 hodin vyhrazenou online půl hodinku na komunikační platformě Jitsi https://meet.jit.si/kancelarelfmark, kde vítám dotazy či podněty každého z Vás, tedy mých kolegů a spolupracovníků z celého Zlínského kraje. Rád se tam s Vámi setkám.

 

U hranatého stolu

Jak už víte, pracuji na projektu U hranatého stolu. Během roku, pakliže to protiepidemická opatření dovolí (alternativa on-line), zrealizuji čtyři veřejná setkání, kam si pozvu odborníky k danému tématu a samozřejmě veřejnost. Tím prvním diskutovaným tématem bude SPORT, který rozděluje veřejnost. Již nyní jsem navázal spolupráci se zástupci Sportparku Rybníček, kteří mi představili Náborovou koncepci sportu. V únoru jsem domluvil prezentaci této koncepce i pro kolegy zastupitele ze Zlinskeho kraje. Pokud Vás napadá nějaká otázka, na kterou byste chtěli znát odpověď, neváhejte nám napsat na email: dotazy@uhranatehostolu.cz. Změna proběhne jedině tehdy, když budeme znát váš názor. 

 

Remobil

Sběr vysloužilých mobilů různých značek a velikostí, včetně  jejich příslušenství jako sluchátka a nabíječky, jsem pro vzrůstající zájem prodloužildo pondělí 1. února. Proč je vlastně máme sbírat a nevyhazovat do koše? Recyklací starých mobilů pomáháme mimo jiné snižovat i produkci skleníkových plynů, viz článek. Společně tak pomůžeme jak přírodě, sami sobě vyklizením domácnosti, ale také potřebným. Jaký bude výsledek, co myslíte?

 

Piráti a STAN

Piráti v závěrečném hlasování odsouhlasili koaliční smlouvu s hnutím Starostové a nezávislí. Finálně tak potvrdili, že jdou do nadcházejících sněmovních voleb společně. Podporu návrhu vyjádřilo téměř 79 procent hlasujících (668 pro z 848 hlasů). Referendum zaznamenalo opět velkou účast, zúčastnilo se téměř 77 procent Pirátek a Pirátů. Společně s kolegy z předsednictva kraje jsme schválili založení Krajského volebního štábu (KVV) a spolupráce se STAN již získává konkrétní obrysy.

Závěrem mi dovolte v již rozběhnutém roce popřát hlavně hodně zdraví a pevné nervy! Můžete mě sledovat zde na blogu www.frantisekelfmark.cz (pokud se přihlásíte k odběru mého newsletteru,nic Vám již neuteče. Aktuální zprávy k Vám přiletí na e-mail) a politické Facebookové stránce. Pirátské novinky můžete sledovat na  webových stránkách www.pirati.cz a www.piratskelisty.cz.

 

V některých obcích se zvýší poplatky za odpad. Může za to nová legislativa, jejímž cílem je motivovat ke třídění. Nebuďme popelnicí Evropy!

Jednou z nejvýraznějších změn, které přináší nový Zákon o odpadech, je bezpochyby postupné zvyšování tzv. skládkovacích poplatků, tedy poplatků za uložení odpadu na skládku. Toto téma a témata úzce související byla od počátku letošního roku (kdy nový zákon vstoupil v účinnost) diskutována v několika článcích. Rozhodl jsem se tedy shrnout i svůj pohled na věc.

Pro odklon ČR od skládkování je navýšení skládkovacích poplatků naprosto zásadní. Zvyšování poplatků má především motivovat původce odpadu, aby se snažili produkci odpadu snižovat a odpad, který vyprodukují, aby byl maximálně využit, tedy aby nebyl “vysypán na skládku” jen proto, že je to levné. Nutnost omezování skládkování a maximalizace recyklace je reflektována v Evropských směrnicích, jejichž implementaci Oběhový balíček provádí.

My zkrátka musíme přestat skládkovat využitelné odpady, musíme pohlížet na odpad jako na surovinu, odlehčit životnímu prostředí.

Odpůrci razantního navyšování poplatků argumentovali často tím, že to přinese neúměrnou finanční zátěž obcím a skrze ně i občanům, neboť se tento poplatek promítne logicky do poplatků, které obyvatelé platí za odpad. Toto se opravdu zdá být logické, na druhou stranu ovšem poplatek “za odpad” nemá hradit pouze náklady za jeho likvidaci, ale také jeho dopravu nebo např. úklid veřejných prostranství. Tím pádem navýšení skládkovacího poplatku o určité procento nebude nutně znamenat zdražení poplatku o stejné procento a naopak, poplatek je ovlivňován i cenami za přidružené služby. Některé obce se navíc příliš logicky ve vztahu k odpadu nechovají – svým obyvatelům za odpad totiž neúčtují vůbec žádný poplatek a náklady hradí z obecního rozpočtu, jinde se poplatky nezvyšovaly už léta, přestože produkce komunálního odpadu roste. 

Já jsem zastáncem systému PAYT, tedy toho, aby lidé platili podle toho, kolik odpadu skutečně vyprodukují. V některých obcích toto již alespoň částečně funguje – např. tak, že paušální je pouze část poplatku, která má sloužit na pokrytí služeb, zbytek je řešen poplatkem podle četnosti svozu a velikosti popelnice na směsný odpad.

Tento systém je motivační – čím méně odpadu vyprodukuji, tím méně zaplatím.

Proto bych byl rád, kdyby byl rozšířenější (uvědomuji si však, že např. na sídlištích je takový systém obtížně proveditelný). A v tomto duchu je koneckonců i motivační nástroj na snižování produkce směsného odpadu v obcích, obsažený v zákoně – tzv. třídicí sleva, která dává obcím možnost ukládat část odpadu na skládky za poplatek v dnešní výši, 500 Kč za tunu. Snažit se motivovat občany ke snížení produkce odpadu a maximálnímu třídění se tak obcím vyplatí.

Takže ano, zvýšení poplatků bude znamenat zásah do obecních rozpočtů, ale bez něj to bohužel nejde. A je na obcích, zda toto zvýšení plně promítnou do poplatků za odpad, jestli vůbec a na jakém principu budou tento poplatek vybírat. Vždyť produkce komunálního odpadu stále roste, množství odpadu na skládkách také a s tím i všechny negativní vlivy, které to s sebou nese. Proto zvyšování skládkovacích poplatků podporuji, obávám se totiž, že jinak by se recyklace nezvýšila, a na příkladu např. Nizozemí se ukázalo, že navýšení skládkovacích poplatků skutečně znamenalo snížení množství skládkovaného odpadu.  

Považuji také za nutné zdůraznit, že Česko má skládkovací poplatky v mezinárodním srovnání podprůměrnéjiž před několika lety měly některé evropské země skládkovací poplatky na úrovni, kam my se dostaneme až v roce 2030. Současným postupným navyšováním se tak snažíme zbytek vyspělých států dohnat, abychom nebyli skládkou Evropy. 

Uvidíme, zda současné navyšování bude pro odklon od skládkování dostačující, nebo jsme pořád příliš mírní. Kostky jsou vrženy a my všichni s nimi musíme pracovat, jak nejlépe dovedeme.