Dnes jsem požádal pana ministra Blatného o rozšíření výjimky k důvodu opuštění místa trvalého pobytu nebo bydliště pro zahrádkáře a chalupáře

Vážená pane ministře Blatný,

žádám Vás o rozšíření výjimek podle bodu IV. usnesení vlády č. 216 ze dne 26. února 2021 v podobě přidání důvodu k opuštění místa trvalého pobytu nebo bydliště pro zahrádkáře a chalupáře. Blíží se totiž konec období, ve kterém je možné provádět kácení stromů (je vhodné ho provádět pouze v době vegetačního klidu – od 1.10. do 31. 3.) a mnoho zahrádkářů kácení v případě potřeby, stejně jako prořez, provádí právě v předjaří. Jaro je též obdobím dalších příprav na hlavní zahrádkářskou sezonu, které se již nedají dohnat později.

Svoji žádost opírám i o skutkový stav článku 11 Listiny základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.), tedy o základní lidské právo vlastnit majetek. Vlastník má právo svůj majetek držet, užívat, požívat a disponovat s ním, je oprávněn vzdát se své věci, opustit ji, spotřebovat ji nebo ji zničit.

Z ústavní ochrany vlastnického práva v prvé řadě vyplývá zákaz vylučovat či jinak diskriminovat kteréhokoli jednotlivce v jeho právu na vlastnictví a povinnost státu do tohoto práva mimo rámec stanovený Listinou nezasahovat. Omezit výkon vlastnického práva lze připustit pouze zákonem z důvodu ochrany práv druhých a ochrany veřejného zájmu, kterým je zejména ochrana lidského zdraví, přírody a životního prostředí. S ohledem na povinnost šetřit podstatu a smysl vlastnického práva (čl. 4 odst. 4 Listiny) však nesmí být vlastnické právo takto omezeno ve větší než přiměřené míře a pouze tehdy, když je to nezbytné. Je vždy třeba posuzovat, zda omezení užívání majetku (vlastnického práva) sleduje legitimní cíl, za současného zachování vztahu přiměřenosti mezi omezením pro vlastníka a výhodou pro ostatní.

Domnívám se, že se již nyní dostáváme do rozporu s přiměřeností omezení výkonu vlastnického práva k majetku. V případě, že nebude výše popsaná výjimka udělena, je vysoká pravděpodobnost, že bude docházet ke vzniku škod na majetku vlastníků (na úrodě), tak i dalším osobám v bezprostředním okolí. Vlastník totiž odpovídá za škody způsobené svým majetkem.

Přihlédněte prosím k těmto skutečnostem.

Na základě výše uvedeného Vás, pane ministře Blatny, žádám, aby tato výjimka byla udělena.

poslanec PSP ČR František Elfmark v. r.

 

O vyšetřovací komisi k havárii na Bečvě se vůbec nehlasovalo, poslanci ANO účelově požádali o přestávku

Sněmovna dnes projednávala zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Piráti byli pro vznik komise, iniciované opozičními stranami, neboť věříme, že může pomoci k transparentnímu řešení celé kauzy. K hlasování však nedošlo. Poslanci ANO si totiž účelově vzali přestávku a jednání tak zdrželi.

Těsně po zjištění havárie, v září loňského roku, jsem opravdu neočekával, že o 6 měsíců později toho nebudeme vědět o moc více, než tehdy. Bohužel, je tomu tak, za deset dní nás čeká výročí půl roku od havárie a zásadní informace stále neznáme.

Nad kauzou se vznáší mnoho otazníků. Své pochybnosti o tom, zda všechny zapojené orgány postupovaly tak jak měly, jsem koneckonců jsem vyjádřil již mnohokrát. Na Výboru pro životní prostředí jsem vysvětlil, proč si myslím, že obzvláště Česká inspekce životního prostředí pochybila a navrhl jsem usnesení, požadující odvolání ředitele inspekce

Považuji za nutné učinit legislativní opatření, která se soustředí na prevenci a jasný přístup k haváriím. Stále nám chybí metodika, jasný postup popisující kompetence, jak a kdy mají které zúčastněné orgány v případě havárie jednat.  

Proto kolegyně, předsedkyně výboru Dana Balcarová, na jednání výboru příští týden (17.3.) zařadila na 11 hodin bod Informace ministra Brabce k přípravě nové legislativy směřující k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí a informace o postupu v šetření kauzy Bečva, na který pozvala ministra Brabce. Velice doufám, že dostaneme od pana ministra dobré zprávy a že nová legislativa  je v procesu tvorby.

Dnes jsem na plénu také připomněl, že otrava řeky a s ní spojený úhyn tisíců ryb a dalších živočichů není jen politickou kauzou, ale pochopitelně stále vzbuzuje emoce u velké části veřejnosti. Vzniklo mnoho iniciativ, petic, akcí na podporu obnovy řeky apod., a občané stejně jako my chtějí po ministerstvu životního prostředí kroky, zajišťující, aby se něco takového v budoucnu pokud možno neopakovalo.

Všem, kdo se zajímají, bych chtěl poděkovat a ujistit je, že Piráti požadují legislativní opatření, která se soustředí právě na zajištění prevence a jasný přístup k haváriím.

O zřízení vyšetřovací komise dnes kvůli zdržení ze strany hnutí ANO, které si vzalo přestávku až do začátku dalšího naplánovaného bodu, nebylo hlasováno. Prohlubuje to ve mně pocit, že vláda si nepřeje, aby kauza byla někdy vyřešena nebo se obává, že by komise mohla odhalit pochybení v činnosti zapojených orgánů. 

 

Příklady aktivit a iniciativ ohledně otravy Bečvy: 

* Náš web zazivoubecvu.cz

* Petice Arnika – Výzvu Řeky bez jedů podepsalo na těchto stránkách 6737 podpisů

* PETICE ZA OBJASNĚNÍ POSTUPU ÚŘADŮ: CO SE SKUTEČNĚ STALO NA BEČVĚ ANEB 8 OTÁZEK, NA KTERÉ SI VEŘEJNOST ZASLOUŽÍ ZNÁT ODPOVĚĎ18 328 podpisů

* Petice za Spravedlnost pro Bečvu

* Petice za  Důsledné vyšetření otravy Bečvy! 3203 podpisů

* Facebooková Skupina Otrávená Bečva nám není lhostejná! 3000 členů

* Facebooková Skupina Bečva bez jedů 822 členů

* Uměním za obnovu řeky Bečvy aneb Bečva teče skrze naše srdce (součástí streamované koncerty) – benefiční aukce uměleckých děl výtvarníků, vybralo se 197 018 Kč na obnovu života v řece 

* Projekt ReBečvuj můžete přispět na investigativní činnost novinářů deníku Referendum zakoupením čelenek a nákrčníků. 

* Čtyři protestní akce za Bečvu ve Valašském Meziříčí (pochody, happeningy, koupel a plánuje se vzkaz pro Bečvu zapálením svíce k půlročnímu “výročí” 20. března)

* Světlo pro Bečvu 

Světlo pro Bečvu v Jaroměři

Světlo PRO BEČVU v Hradci Králové

Světlo PRO BEČVU v Praze, Vypouštění svíček na Vltavu 

* Transparentní účet na obnovu Bečvy – POMOZTE NÁM OŽIVIT ŘEKU BEČVU

Piráti pomohli neoprávněně sterilizovaným obětem k finančnímu zadostiučinění

Dnes na 87. schůzi Poslanecké sněmovny byl projednán v prvním čtení sněmovní tisk 603, tedy poslanecký návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky sterilizovaným osobám.

Jsem velice rád, že díky snaze Pirátů došlo k jeho projednání. Právě kvůli apelu Pirátů došlo k jeho pevnému zařazení na pořad výše zmíněné schůze. Doufám, že opozice bude spolupracovat i v dalším průběhu legislativního procesu, aby mohl stát tímto zákonem jednorázově odškodnit oběti sterilizace, kterých je bezmála 400. Jednalo by se o příspěvek ve výši 300 000 Kč.

Tento návrh zákona se zaměřuje na osoby, na kterých byla provedena sterilizace ve smyslu zdravotnického zákroku podle tehdy účinného zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, v souladu s provádějícími směrnicemi Ministerstva zdravotnictví. Jedná se o specifickou problematiku sterilizačních zákroků, které byly prováděny na osobách, které nebyly samy oprávněny ke sterilizaci dát souhlas. Jde o osoby nezletilé, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům, nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, a také osoby, které trpěly duševní nemocí, kterým byla provedena sterilizace právě z tohoto důvodů. 

Zákon je směřován obětem v období komunismu s přesahem do roku 1991, kdy i v dalších letech je pravděpodobné, že orgány státní sociální péče aktivně ovlivňovaly reprodukční chování žen skrze formální a neformální nátlak a motivaci k podstoupení sterilizace. 

Provedení sterilizací v rozporu s právem je bezpochyby zásahem do fyzické a psychické integrity člověka, která je v soukromém právu chráněna jako součást všeobecných osobnostních práv. 

My, Piráti, toto jednání v dobách minulých odsuzujeme, a souhlasíme, že obětem náleží satisfakce za porušení jejich osobních práv. Tento zákon jsme proto podpořili a v 1. čtení jsme hlasovali pro postup návrhu zákona do 2. čtení.

 

Piráti zavázali ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu k přepracování strategií, aby směřovaly k dosažení klimatické neutrality 2050

Petici za klima podepsanou téměř 6 tisíci občany dnes představil na  jednání Výboru pro životní prostředí její autor Jakub Zamouřil. Petice požaduje, aby vláda přijala konkrétní kroky k dosažení klimatické neutrality, zabývala se obnovou české krajiny nebo co nejdříve vydala protierozní vyhlášku.

Piráti následně prosadili usnesení, ve kterém požadují konkrétní kroky vedoucí ke klimatické neutralitě a zlepšení stavu krajiny.

Když se nám v Petičním výboru dostala na stůl Petice za klima, zařídil jsem, z pozice místopředsedy Petičního výboru, její postoupení na Výbor pro životní prostředí, kterého jsem členem a taktéž jsem se zasadil o přizvání iniciátora petice, pana Zamouřila, na dnešní jednání. Požadavky petice jasně ukazují, že občanům není téma klimatu lhostejné a kroky vlády v této věci považují za nedostatečné. V tom jsem s nimi za jedno a proto nechci, aby petice zůstala bez povšimnutí.

Ve vyjádření k petici MŽP slibuje mnohé. Tyto přísliby nesmí zůstat jen na papíře, a proto budu  dohlížet na jejich naplnění.

Na dnešním Výboru pro životní prostředí jsem načetl usnesení vedoucí k naplnění skutkových slibů ministerstva, které mají naplnit chtěné cíle petentů.

Výbor moje usnesení schválil, a tedy jsem se zasadil o to, že ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu musí přepracovat strategické dokumenty o ochraně klimatu a energetické koncepci tak, aby směřovaly především k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a také o to, aby MŽP dostálo svého příslibu a vypracovalo podrobný plán obnovy české krajiny.

 

Má celá zpravodajská zpráva:

Vážené kolegyně, vážení kolegové.

Petici za klima jsme probírali na jednání Petičního Výboru dne 2. Února 2021 a v usnesení jsme doporučili její projednání na Výboru pro životní prostředí, protože se jedná o téma, které je jednoznačně v jeho kompetenci. 

Předmětem petice, pod kterou bylo celkem 5 766 podpisů, je žádost o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejich dopadů. Petenti peticí vyzývájí premiéra ČR, Ministerstvo životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny. 

Na základě přidělené petice jsem vyzval dopisem překladatele petice, pana Zamouřila (Česko za klima, z.s.), aby se ve lhůtě k tomu dané, blíže vyjádřil k podané petici a upřesnil co je jejím kýženým cílem. 

Z vyjádření předkladatele, ze dne 5. 1. 2021, mi bylo sděleno a žádáno po Poslanecké sněmovně a dalších zodpovědných orgánech přijetí šesti konkrétních kroků:

  1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. 
  2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), Státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů
  3. Přijetí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhlášky). Cílem této vyhlášky je vynutit lepší zemědělské postupy vedoucí k vyššímu zadržování vody v půdě a nižší erozi zemědělské půdy – zmírnění sucha v přírodě.
  4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky
  5. Uzavření konkrétních uhelných elektráren cit. v petici.
  6. Vytvoření přehledných webových stránek určených k informování veřejnosti o změně klimatu, aktuálním denním stavu emisí skleníkových plynů a o státních aktivitách vedoucích k mitigaci a adaptaci.

Žádané jsem předložil odpovědnému orgánu – Ministerstvu životního prostředí, které se k celé věci vyjádřilo následovně:

V prvním bodě kde petent požadujete přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, Ministerstvo sdělilo, že Česká republika plně podporuje cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2019. Tento cíl je již obsažen v nové Státní politice životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050, kterou vláda schválila v lednu letošního roku. Rovněž plánované aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR a Státní energetické koncepce budou muset nepochybně tento cíl zohlednit, stejně jako v prosinci 2020 přijatý cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990.

S tím souvisí i bod druhý, který se týká přepracování těchto strategických dokumentů, tak aby reflektovaly cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Ministersvo ujišťuje petenta, že v rámci procesu revize těchto strategických dokumentů bude tyto cíle zohleďnovat a plně příspívat k jejich dosažení. Legislativní rámec pro naplňování těchto cílů EU je však nyní teprve v přípravě a specifické závazky pro ČR tak budou známy až později.

Ve třetím dobu, který se týká protierozní vyhlášky, Ministerstvo sdělilo, že se po dlouhém a náročném vyjednávání se podařilo dosáhnout dohody všech zainteresovaných stran, a k vydání vyhlášky by mělo dojít v průběhu jara tohoto roku. Vyhláška by následně měla nabýt účinnosti od 1. července 2021.

V souvislosti se čtvrtým bodem, ve kterém navrhujete vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky, Ministertsvo odkazuje na Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu, jehož náplň činnosti a složení do značné míry odpovídá Vašemu požadavku. Na této komplexní problematice se podílí řada dalších poradních a pracovních orgánů, zejména Meziresortní komise VODA-SUCHO a Meziresortní pracovní skupina pro otázky ochrany klimatu. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu se však bude Ministerstvo podnětu petenta na vytvoření podrobného plánu obnovy české krajiny spolu se svými vládními kolegy dále zabývat jako se zásadní prioritou vlády.

V pátém bodě žádá petice o uzavření konkrétních uhelných elektráren v navrhovaných termínech. V souvislosti s tímto požadavkem lze uvést, že v roce 2020 byl ukončen provoz elektrárny Prunéřov I, a uzavření dalších uhelných elektráren bude bezpochyby následovat. Je pravděpodobné, že k ukončení využívání uhlí v energetice dojde dříve než v roce 2038, který byl doporučen Uhelnou komisí.

K poslednímu šestému bodu Ministerstvo upozornilo petenta, že informování o denním stavu emisí skleníkových plynů není technicky možné, protože tyto emise nejsou s výjimkou několika velkých zařízení měřeny při jejich vypouštění. Většina emisí skleníkových plynů je dopočítávána na základě statistických údajů o spotřebě paliv, výrobě různých produktů a specifických emisních faktorů. Emise tak mohou být publikovány až s určitým zpožděním.  

 

Seminář oběhového hospodářství III vzbudil velký zájem odborníků i veřejnosti

Nová legislativa pro nakládání s odpady, obaly a výrobky s ukončenou životností, nazývaná souhrnně jako “oběhový balíček”, platí již více než měsíc. Jejím fungováním v praxi se zabýval můj dnešní online seminář  s názvem Oběhové hospodářství III: Nová legislativa v praxi – jsme na cestě k oběhovému hospodářství?”, jehož se zúčastnilo více než 80 účastníků. 

František Elfmark s jeho odborným týmem v Poslanecké sněmovně.

Na seminář, který je již třetím seminářem oběhového hospodářství, který jsem uspořádal, jsem přizval zástupce významných organizací, které se odpadovému a oběhovému hospodářství věnují. Se svými příspěvky tak vystoupili tito odborníci: Jan Maršák (MŽP), Petr Havelka (Česká asociace odpadového hospodářství), Miloš Kužvart (Česká asociace oběhového hospodářství), Ivo Kropáček (Hnutí DUHA), Pavel Drahovzal (Svaz měst a obcí ČR), Soňa Jonášová (Institut Cirkulární Ekonomiky), Jaroslav Sixta (Český statistický úřad) a Jan Ernest (Český statistický úřad).

Seminář ukázal priority odborné veřejnosti a poukázal na problémy, s nimiž se nyní v praxi potýkáme.

S řadou účastníků semináře se shoduji v názoru, že mnoho současných zmatků a nejasností plyne z toho, že projednávání takto složité legislativy začalo, dalo by se říct, na poslední chvíli. Ministerstvo životního prostředí mělo zahájit legislativní proces podstatně dříve a nyní si musí pospíšit s prováděcími předpisy.

Mezi hlavní současné problémy, na které panelisté nejčastěji upozorňovali, patří dovoz odpadu ze zahraničí nebo nedostatečná poptávka po vytříděných surovinách a recyklátu. Jako řešení byla navrhována mimo jiné větší specifikace prosazování tzv. zelených veřejných zakázek nebo tlak na zavedení funkční ekomodulace a ekodesignu, či nástroje z pera sněmovní skupiny RecHelp. 

Velmi aktuální je také dnes zmíněná obava obcí, že tzv. třídící sleva se vypočítává podle počtu jejich trvalých obyvatel. Nepočítá tak se současnou situací, kdy mnoho lidí setrvává dlouhodobě mimo místo svého bydliště a navyšuje tím množství odpadu na osobu v obcích, kde žijí přechodně, a obce se proto obávají, že na slevu nedosáhnou.  

Jsem velmi rád, že bylo zmíněno i nedostatečné třídění a využívání bioodpadu, který stále tvoří podstatnou část směsného odpadu. Naší půdě přitom chybí organická hmota a právě bioodpad může být levným zdrojem organického hnojiva. Dá se využít také pro výrobu bioplynu namísto cíleně pěstovaných plodin. Mnoho obcí však sběr bioodpadu realizuje pouze prostřednictvím sběrných dvorů, což je pro bioodpad z domácností zcela nevyhovující a je to jedním z hlavních důvodů, proč nedochází k jeho třídění. 

V diskuzi se potom hojně debatovalo třeba o výhodách a nevýhodách paliv z odpadů a také o řešení problému s dvojími daty o odpadech, a to v návaznosti na prezentaci zástupců Českého statistického úřadu. Ti představili změny, které se udály v metodikách za účelem sjednocení dat. Avizovali také chystaný kulatý stůl, kde bude možné tuto problematiku důkladně probrat. 

Celý seminář považuji za velmi přínosný. S mnoha odborníky se shoduji v náhledu na to, co je potřeba změnit pro nastolení skutečného oběhového hospodářství. Některé z těchto změn jsem se dokonce již snažil prosadit v rámci pozměňovacích návrhů k novým zákonům. 

Co vše se na semináři řešilo, a jakým tématům se věnovali jednotliví řečníci? Na stránkách Výboru pro životní prostředí již teď můžete najít prezentace v PDF formátu a zvukový záznam z celé akce

Kam nás vede nová odpadová legislativa?

POZVÁNKA NA SEMINÁŘ

 

Balíček tzv. oběhových zákonů, který schválila Sněmovna v prosinci, je již od ledna účinný. Zajímají nás názory odborníků na to, nakolik nás nové zákony posunou směrem k opravdovému oběhovému hospodářství, a kde jsou jejich největší nedostatky, nejasnosti a úskalí. Proto Výbor pro životní prostředí pod mou záštitou pořádá další, v pořadí již třetí seminář oběhového hospodářství, který se právě na tyto otázky zaměří. 

Seminář  s názvem “Oběhové hospodářství III: Nová legislativa v praxi – jsme na cestě k oběhovému hospodářství?” proběhne 16. února od 9 hodin formou online konference. Vystoupí na něm zástupci organizací, které se zabývají odpadovým hospodářstvím, a součástí bude také diskuze, kde bude skrze platformu Slido moci pokládat otázky i kdokoli ze zúčastněné veřejnosti.

 

Program semináře:

8:30 – 9:00 – přihlašování účastníků

9:00 – 9:15 – úvodní slova

9:15 – 10:00 – prezentace Ministerstva životního prostředí ČR

10:00 – 11:45 – vystoupení panelistů: Česká asociace odpadového hospodářství, Česká asociace oběhového hospodářství, Hnutí DUHA, Institut Cirkulární Ekonomiky, Český statistický úřad, Svaz měst a obcí ČR.

11:45 – 12:00 – přestávka

12:00 – 14:00 – diskuze 

 

Chcete-li se semináře také zúčastnit a poslechnout si názory odborníků či jim položit dotaz, vyjádřete svůj zájem e-mailem na adresu vzp@psp.cz. Na jeho základě Vám budou zaslány instrukce a údaje potřebné k přihlášení do videokonference.