REGION: Kácení dřevin v Hřebčíně Napajedla, jednání s ČIŽP

Dne 10. 3. 2020 jsem zaslal otázky, které se týkaly nezákonného pokácení 7 Ks vzrostlých dřevin v areálu Hřebčína Napajedla, na Českou inspekci životního prostředí s prosbou o zaslání odpovědí. Ty přikládám níže.

Otázky:

1. Jak dopadlo řízení o přestupku se společností Sygnum Immo s.r.o. v kauze nepovoleného pokácení 7 ks dřevin rostoucí mimo les v areálu Hřebčína Napajedla které bylo zjištěno při kontrole dne 17. 4. 2019. Byl zjištěn viník, byla uložena pokuta, případně komu a v jakém rozsahu?

2. Krajský úřad Zlínského kraje rozhodnutím ze dne 6. 6. 2019 zrušil rozhodnutí MěÚ Napajedla v částech týkajících se povolení zbývajících 6 ks dřevin a i ve věci náhradní výsadby a vrátil věc MěÚ Napajedla k novému projednání. Toto rozhodnutí by již mělo být v současné době pravomocné. V jakém rozsahu byla nařízena náhradní výsadba včetně místa, počtu a druhu stromů?

3. Jakým způsobem bylo vyřešeno pochybení úřednice odboru Správa majetku, referentky Stanislavy Kozmíkové, která vydala povolení k pokácení dřevin (dle dostupných informací chyběly k vykácení stromů dendrologické posudky a nedostatečné náležitosti týkající se náhradní výsadby). Případně v čí gesci je řešení tohoto pochybení.

4. Bylo ze strany ČIŽP učiněno nějaké opatření, aby se tato situace v budoucnu neopakovala? Jaké?

Odpovědi ČIŽP:

Ad 1.
ČIŽP v řízení o přestupku uložila společnosti Sygnum, s.r.o. pokutu ve výši 60 000 Kč, jakožto zadavateli kácení 7 ks vzrostlých dřevin v areálu Hřebčína. Dále byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč fyzické osobě podnikající za provedení kácení předmětných dřevin. Obě zmiňované pokuty jsou pravomocné. V této věci je také ČIŽP zahájeno správní řízení o nápravném opatření se společností Sygnum s.r.o., o uložení výsadby nových dřevin, jako náhrada za způsobenou ekologickou újmu, která vznikla nezákonným pokácením 7 ks dřevin.

Ad 2.
Dne 18. 3. 2020 inspekce kontaktovala Městský úřad Napajedla s žádostí o zaslání nového rozhodnutí týkající se kácení dřevin v areálu Hřebčína. ČIŽP bylo sděleno, že dosud nebylo ze strany Městského úřadu Napajedla vydáno nové rozhodnutí.

Ad 3.
Česká inspekce životního prostřední není oprávněna k řešení pochybení konkrétního zaměstnance Městského úřadu. V této věci je kompetentní zaměstnavatel, v tomto případě Město Napajedla.

Ad 4.
Ze strany inspekce bylo rozhodnutí ze dne 6. 2. 2019 pod zn. ŽP/00820/2019/Ko Městského úřadu Napajedla postoupeno k přezkumnému řízení nadřízenému orgánu, kterým je Krajský úřad Zlínského kraje. Ten shledal námitky inspekce proti zákonnosti předmětného rozhodnutí jako opodstatněné. Ve zkráceném přezkumném řízení předmětné rozhodnutí zrušil a věc vrátil Městskému úřadu Napajedla k novému projednání, a to v části týkající doposud nepokácených 6 kusů jasanů na pozemku parc. č. 2063/1 v k. ú. Napajedla a dále v části týkající se uložené
povinnosti náhradní výsadby za vykácené dřeviny. Na základě ust. § 97 odst. 3 správního řádu Krajský úřad uložil Městskému úřadu Napajedla, aby při novém rozhodování o žádosti v rozsahu vráceném k novému projednání při stanovení povinnosti žadatele zajistit náhradní výsadbu za vykácené dřeviny určil počet a druhy dřevin, jejich umístění a termín, do kdy má být výsadba  provedena. ČIŽP tedy tímto postoupením rozhodnutí k přezkumnému řízení prostřednictvím Krajského úřadu Zlínského kraje upozornila Městský úřad Napajedla na povinnost řádného projednání žádosti o kácení dřevin a uložení náhradní výsadby právně vymahatelným způsobem. Jak již bylo uvedeno výše, vůči zodpovědným subjektům byla Českou inspekcí životního prostředí vyvozena odpovědnost a byl jim uložen správní trest v podobě pokut a dále je se společností Sygnum s.r.o., vedeno řízení o uložení náhradní výsadby za nelegálně pokácené dřeviny. Vyvození odpovědnosti, nebezpečí uložení správního trestu, absolvování řízení o přestupku a následná zkušenost a potřeba vypořádat se s následky uložení pokuty, jsou skutečnosti, které mají nejen funkci represivní, tedy potrestání, ale také významnou funkci preventivně výchovnou, která spočívá ve výchovném působení na obviněné a celou společnost a vede k prevenci individuální i generální, čímž je dán jasný signál, že je prováděn dozor nad dodržováním práva, mimo jiné také v oblasti kácení dřevin, což chrání společnost před porušováním práva a následky tohoto porušení.

Ing. Tomáš Augustin
ředitel OI Brno

 

PRÁCE: Evropa chce být leaderem v přechodu světa na oběhové hospodářství. Akční plán pro cirkulární ekonomiku

Evropská komise přijala minulý týden nový Akční plán pro cirkulární ekonomiku (EU Circular Economy Action Plan).  Podtitulem plánu, který je součástí tzv. Zelené Dohody pro Evropu (Green Deal), by mohlo být v poslední době oblíbené heslo: “Máme jen jednu planetu”. Plán totiž reflektuje potřebu snížit tzv. ekologickou stopu celé EU (víte, co je to ekologická stopa? Bližší informace např. https://www.hra-o-zemi.cz/). 

Akční plán má pomoci EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality a také zastavit rychlý pokles biodiverzity, kterému v posledních letech čelíme. 

Způsob, jakým se tento dokument snaží těchto dvou ambiciózních cílů dosáhnout, je zajistit fungování opravdu cirkulární ekonomiky. EU zdůrazňuje, že nemá jít o cestu omezení, recese a návratu do minulosti, čehož se někteří odpůrci oběhového hospodářství obávají. Cirkulární ekonomika by totiž měla naopak zvýšit hospodářský růst a přinést nová pracovní místa .

Plán obsahuje 3 hlavní bloky opatření:

Zavedení ekodesignu produktů (soustředí se na celý životní cyklus výrobků a minimalizuje negativní vliv všech jeho fází na životní prostředí), posílení role a vlivu zákazníků (zlepšit informovanost zákazníků, zamezit  greenwashingu a umožnit tak lidem moci se zodpovědně rozhodnout, co svým nákupem podpoří) a udržitelné procesy produkce

Zajímavý je pohled, že cirkulární ekonomikou si vlastně udržíme zdroje v EU jak nejdéle to půjde, čímž zamezíme nejen např. zbytečné a zatěžující přepravě a snížíme negativní vliv naší společnosti na druhém konci světa, ale zajistíme si i ekonomické výhody a větší soběstačnost. 

Nejdůležitější myšlenky plánu, pro něž nabízí konkrétní opatření:

  • Udržitelné produkty se stanou normou v celé EU – vznikne legislativa, která zajišťuje, že nabízené zboží je udržitelné, např. má co nejdelší životnost, dá se opravit, bylo vyrobeno za co nejméně zatěžujících podmínek.
  • Odpovědnost a síla zákazníků se bude zvyšovat – opatření budou cílit na zvýšení informovanosti zákazníků o tom, co vše se skrývá za produkty, které kupují.
  • Soustředíme se na sektory, které spotřebovávají nejvíce zdrojů a zároveň je zde velký potenciál pro cirkulární ekonomiku – elektronika a ICT, baterie a automobilový  průmysl, obalový průmysl, plasty, textil, stavebnictví a potraviny.
  • Zajistit méně odpadu, podpořit správné zacházení s odpadem, např. nevyvážet odpad z Evropy, zamezit ilegálním způsobům zbavování se odpadu.
  • Cirkularita musí fungovat pro jednotlivce i celé regiony.
  • EU by měla být leaderem celosvětového přechodu k CE.

Plán prezentuje mimo jiné i tabulku dílčích cílů (hlavně ve formě vytvoření politik, strategií, dohod a smluv, financování pomocí různých fondů atp. ) a dat, do kdy jich má být dosaženo. Jde např. o vytvoření legislativního rámce pro bioplasty a kompostovatelné plasty, vytvoření Evropské strategie pro textil, Zavedení povinného užití recyklovaného materiálu ve výrobě určitých výrobků, či zákaz přidávání mikroplastů do výrobků jako nařízení komise.

Co na to říkáme my? Dle našeho názoru je oběhové hospodářství skutečně jednou z důležitých cest, vedoucích k udržitelnosti. Ohledně  plánu jako takového především doufáme, že budou skutečně na evropské úrovni vytvořeny a prosazovány konkrétní postupy a strategie. Čas na vymýšlení obecných tezí již totiž pominul, pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality a aspoň částečně zachovat přírodní bohatství, musíme jednat. Na české scéně se budeme snažit dále prosazovat cirkulární princip, v čemž nám, doufejme, tento evropský dokument pomůže. 

Zdroj: https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm?fbclid=IwAR3NQosXpUdo_N5BUYeDTsz5ZGwo_2smdoLBsxeWaXuu_riTB4p92_C7kaw

Už za měsíc budeme opět s Piráty a dobrovolníky uklízet Uherské Hradiště, přidej se!

Piráti z Uherského Hradiště se letos vydají uklízet na Výšinu svatého Metoděje. Úklidu se v Uherském Hradišti účastním pravidelně a jsem velmi rád, že i díky naší osvětě, kterou se snažíme provádět, vnímá své okolí a čistotu okolí čím dál více lidí. Je to velmi pozitivní. Uklízet budeme okolí “Vykopávek”, kde najdete jednu z nejhezčích vyhlídek na naše krásné město Uherské Hradiště. Piráti ze Zlínského kraje se již 6. rokem účastní dobrovolnické EKO-kampaně „Ukliďme svět, ukliďme Česko!“ Cílem akce je nejen uklidit naše okolí, ale i ve společné věci zapojit různé zájmové skupiny lidí, např. školáky, vysokoškoláky, úředníky, skauty, pejskaře či politiky. A taktéž mediálně zviditelnit dlouhodobě neřešenou problematiku černých skládek a odhazování odpadků. Těším se na vás.

Termín letošní akce je sobota 4. dubna a to od 9.00 do 12.00 hodin. Sraz bude u bývalého židovského hřbitova v Sadech pod “Vykopávkami”.
Detailní popis akce najdete zde: https://www.uklidmecesko.cz/event/25822

Další místa ve Zlínském kraji, kde budeme s Piráty uklízet:

Střítež nad Bečvou
„Ve Stříteži máme s dobrovolníky sraz již v sobotu 28. března v 9 hodin u pošty. Letos si úklid rozdělíme do několika tras, jak kolem cyklostezky a řeky Bečvy, kde se často nachází naplavený odpad odjinud. Tak v okolí lesních cest či na lokalitu znečišťenou gumárenským odpadem, který zde byl černě navezen,” říká hlavní organizátorka Kamila Gáliková, která úklid ve Stříteži nad Bečvou pořádá již od roku 2015.

Zlín
Ve Zlíně se tentokrát bude uklízet ve velkém! Piráti budou uklízet v centrálním parku na Jižních Svazích a v jeho okolí. Sraz mají v 9 hodin v hlavní úklidový den 4. dubna před Komunitní zahradou v centrálním parku. „Úklidových akcí se jako Piráti účastníme již tradičně. Komunitní zahrada se letos účastní poprvé. Cílem akce je kromě společného úklidu i setkání lidí z (nejen) Jižních Svahů ve Zlíně, ale také snaha o navázání dobrých lidských a sousedských vztahů,” říká pirátský zastupitel Milan Klajn, který tento úklid zaštiťuje.

Kroměříž
Piráti v Kroměříži vsadili na hlas lidu, sami totiž navrhovali a rozhodovali o místě úklidu. „Zvítězila varianta úklidu cyklostezky u Kotojed ve směru na letiště a okolní cesty, potkáme se v 4. dubna v 9 hodin na začátku cyklostezky za Bagrákem ze směru od Kotojed,” říká kandidátka na hejtmanku Hana Ančincová, která se organizaci úklidů pravidelně věnuje a dodává: „Motivace na úklid není třeba, beru to jako samozřejmost. Myslím si, že je to to nejmenší, co můžeme pro životní prostředí ve svém okolí udělat. Neustále od přírody bereme, alespoň někdy ji můžeme něco málo vrátit.”

Napajedla
V Napajedlích se Piráti sejdou v hlavní úklidovou sobotu v 9 hodin na Chmelnickém mostu. „Projdeme řeku Moravu od Chmelnického mostu po Pahrbek a uklidíme i břehy,” komentuje úklid zastupitel Michal Štěpaník.

Vizovice
Ve Vizovicích se Piráti setkají v hlavním úklidovém termínu v 9 hodin na Masarykově náměstí u kašny. Lokace úklidu bude upřesněna na místě setkání, podle toho, jak dopadne online anketa na Facebooku vizovických pirátů. „Chceme navázat na úspěšný úklid v minulých letech a zároveň přilákat co nejvíce nových dobrovolníků a zvelebit prostředí našeho krásného města a jeho okolí,” řekl k úklidu zastupitel Jaromír Slezák.

Valašské Meziříčí:
Poslední jarní úklidová akce se uskuteční 18. dubna ve Valašském Meziříčí, kde se Piráti po konzultaci s občany vydají uklízet okolí řeky Bečvy a Huťského lesíku. „V 10 hodin ráno se sejdeme u Kapličky sv. Rocha hned vedle hospůdky Přístav. Zúčastněné bych po úklidu rád pozval někam na oběd za odměnu,” dodal k úklidu zastupitel z Valašského Meziříčí Denis Rychtar, který má úklid na starost.

Rozcestník pirátských úklidů najdete na Facebooku zde

 

KOMENTÁŘ: Nový stavební zákon nevychází z analytických dat, podle MMR by to bylo složité

Praha, 18. února 2020 – Dnes proběhla již třetí debata nad podklady k novému stavebnímu zákonu poslanecké pracovní skupiny pro elektronizaci stavebního řízení a pro rekodifikaci stavebního zákona, která je nově zřízena pod Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Bohužel se potvrdilo, že zcela chybí analytická data, ze kterých by mohl nový návrh stavebního zákona vycházet. Bez toho však budeme mít zákon, který se nebude opírat o realitu, ale zřejmě jen o domněnky paní ministryně Dostálové. Argument Ministerstva pro místní rozvoj, že analytická data nejsou, protože je celý proces složitý, je alarmující

Navíc ani poslanecká pracovní skupina nebude pracovat systematicky ani koncepčně dokud nedostane relevantní analýzy k novému návrhu stavebního zákona od MMR. Sdělení ministerstva, že analytická data nejsou, protože je celý proces složitý, je zcela zásadní problém v celé věci. Pokud chce MMR něco změnit či napravit v povolovacím řízení, musí být ještě před věcným záměrem vytvořena zevrubná analýza, která ukáže kde, co, kolik a proč nefunguje, a ze které vzejde návrh potřebných změn.

Prvotní potřeba podrobných analýz pro tvorbu věcného záměru zákona vychází i z Legislativních pravidel vlády, které sjednocují postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů a přispívají ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová sama několikrát uvedla, že data jsou základ, bez kterého to je celé na vodě a je třeba mít nejprve analýzy a až pak začít s novým věcně správným návrhem záměru.

 

PRÁCE: Piráti nesouhlasí s klecovým chovem slepic. Kolega Pošvář vysvětluje proč

Kolega poslanec Jan Pošvář chce nastavit přijatelné standardy pro chov slepic. Narozdíl od jiných zvířat, kde se aktuálně používají klecové systémy, již existují osvědčené a rentabilní alternativní systémy chovu.  Zákon jde do výborů před sněmovním druhým čtením. Budeme se s ním zabývat i ve výboru životního prostředí.

Pošvář Bartoň

Již nyní čekají chovatelé drůbeže velké změny, na které se musejí připravit. Většina obchodních řetězců totiž kývla ochráncům zvířat a postupně ukončí prodej vajec od nosnic v klecích, a to nejpozději v roce 2025. Zavázaly se k tomu například řetězce Globus, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland, Penny Market, Billa i Rohlík.cz, Košík.cz. Kromě prodejních řetězců deklarovaly postupné omezení vajec z klecových chovů společnosti Danone, Nestle, Aramark a Sodexa.

Zavedení vyššího standardu pro chov slepic nepovede ke zdražení vajec. Důkazem jsou například dva online supermarkety Rohlík a Košík, které v červnu 2019 již klecová vejce zcela vyřadily a podestýlková vejce nyní prodávají za stejnou cenu jako dříve klecová.

Slepice v klecových chovech nemohou projevovat své přirozené chování jako je hrabání, popelení, hřadování ve vysokých místech, běh či létání. Nehledě na to, že nemohou dýchat čerstvý vzduch nebo se vyhřívat na slunci. Mezi ptáky proto roste agresivita a objevuje se i kanibalismus. Pro každého ptáka je zde k dispozici prostor jen o něco větší, než je plocha papíru A4. Ani prvky v obohacených klecích nepomáhají výraznou měrou ke zlepšení

Naproti tomu nosnice chované na podestýlce žijí v mnohem lepších podmínkách. Podlaha je z jedné třetiny pokryta podestýlkou ze slámy, písku nebo hoblin, slepice snášejí vejce do hnízd. Na jednom metru čtverečním je zhruba sedm slepic na rozdíl od klecového chovu, kde je 13 slepic na jeden metr čtvereční. Takový chov je také efektivní z hlediska využití vertikálního prostoru, a zvýšené nároky na plochu proto nejsou nijak dramatické. Kapacita nových voliérových hal o stejné výměře je pouze zhruba o třetinu nižší ve srovnání s novými halami klecovými; u starších hal se po přestavbě snižuje kapacita zhruba o polovinu.

Na základě iniciativy Jana Pošváře, pirátského poslance a člena sněmovního Zemědělského výboru, se 31.října v prostorách Poslanecké sněmovny konal seminář o klecových chovech hospodářských zvířat pod záštitou Zemědělského výboru. Prezentace od jednotlivých účastníků naleznete zde.

zdroj: https://www.piratskelisty.cz/clanek-2698-pirati-nesouhlasi-s-klecovym-chovem-slepic-jan-posvar-vysvetluje-proc

PRÁCE: Tzv. oběhové hospodářství jde do druhého čtení a do výborů sněmovny. Navrhl jsem prodloužení projednání o dvacet dnů, na celkem 80 dnů

Ve středu 29.1. 2020 se poprvé dostala oběhová legislativa v 1, čtení na plénum sněmovny. Vzhledem k času kdy projednání začalo, se bohužel nestihl projednat ani první odpadový zákon. Projednání pokračovalo tedy v pátek 31.1.2020. Níže dávám mé komentáře ke všem zákonům, ke kterým jsem vystoupil plus moji zpravodajskou zprávu k zákonu o obalech, kde jsem i výborovým zpravodajem.

***

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Jak již všichni víte, projednáváme zde v prvním čtení oběhovou legislativu.

O co se jedná? Jde o zákony čítající:

ZÁKON O ODPADECH,
ZÁKON O VYBRANÝCH VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ,
ZÁKON O OBALECH
A TZV. ZMĚNOVÝ ZÁKON

Nová legislativa by měla přinést do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko by tak konečně mělo vykročit na cestu k oběhovému hospodářství.  Bude to tak? Zrecyklujeme ČESKO? 

POJĎME K PROJEDNÁVANÉMU ZÁKONU O ODPADECH

Vláda schválila a do sněmovny nám k diskusi do Poslanecké sněmovny poslala dlouho připravovaný  návrh nového zákona o odpadech. Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 mil. Kč. Položme si otázku. Je to správně?

Návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. To podporuji a jsem za to rád. Je to pro ně samozřejmě i motivační. Ovšem v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů do roku 2030. Každoročně skončí na skládkách až 2,5 milionů tun odpadů, z toho až milion tun je snadno kompostovatelných (Jedná se o biologicky rozložitelný komunální odpad). Podle vládního návrhu, tak má na skládkách skončit zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2 ekvivalentu, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období. To vážně chceme?

Přitom k dispozici jsou jak investoři, tak i technologie, které by dokázaly zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024. Ministrem Brabcem navržené nevhodné podmínky však investory odrazují. Vláda sice navrhla prodloužení lhůty pro skládkování, ale alespoň navrhuje zvýšení skládkovacího poplatku a doplňuje jej třídící slevou: obce, které vytřídí velkou část svých odpadů, mohou díky třídící slevě ušetřit na skládkovacím poplatku.  Je dobré, že se podařilo do návrhu legislativy prosadit také povinnost firem zajistit v sídle a provozovnách třídění bioodpadů. Bioodpady jsou složka, která má ve třídění ještě velmi velké mezery. Na druhou stranu návrh zákona zatím neobsahuje poplatek za spalování směsných komunálních odpadů, jehož zavedení nám doporučuje Evropská komise i OECD. Zákon také neobsahuje žádná opatření na podporu skutečné recyklace, například zlepšení odbytu výrobků z recyklátů nebo zdražení primárních surovin, aby se materiál ve finále opravdu využil a nejen vytřídil. TŘÍDĚNÍ NENÍ RECYKLACE.

Tak si to tedy shrňme:

+ vyšší skládkovací poplatek s třídící slevou

+ povinnost třídit bioodpady i u firem

– odsun konce skládkování kompostovatelných odpadů o 6 let na rok 2030

– zákaz skládkování pro odpady podle parametru výhřevnosti (nepožaduje po nás EU legislativa a zákonitě vede k nadkapacitám spalovacích zařízení)

– absence poplatku za spalování jež nám doporučují zavézt OECD i EK

– chybí jasné ustanovení, že domácí a komunitní kompostování se má počítat do cílů třídění  komunálních odpadů

– absence podpory skutečné recyklace. Cíle směrnice jsou na recyklaci, ne na třídění. Jen třídění nám nepomůže, když ty vytříděné suroviny tím je nezrecyklujeme.

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

 

ZÁKON O OBALECH 

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Zákon o obalech provází také několik kontroverzních témat, která rezonují napříč společností. Chtěl bych tady vzpomenout pár z nich.

 Velká diskuze ve výborech bude o tom, jak dosáhnout cíle vytřídění PET lahví a hliníkových obalů (kde vláda navrhuje požádat EK o výjimku, abychom nemuseli recyklovat tolik, jak se dohodly státy EU ve směrnici!). Přitom zálohování by mohlo vést ke zlepšení životního prostředí, k omezení plýtvání surovinami a také by Českou republiku vedlo k čistší přírodě a cirkulační ekonomice. Dále není jasné kdo bude platit sankce za nedosažení cílů třídění PET lahví, když nezavedeme zálohování a cílů nedosáhneme. Směrnice však přitom určuje povinnost pro členské státy EU od roku 2029 zajistit 90% míru třídění (žádná země na světě nedosáhla vytřídění PET lahví nad 80 % bez zálohování).

Další z věcí co budeme určitě na výborech debatovat je faktor monopolu firmy EKO-KOM. Je třeba si ujasnit, zda chceme mít jedinou autorizovanou společnost, která se bude zabývat celorepublikovým systémem třídění, recyklace a využívání obalového odpadu NEBO otevřeme konkurenční prostor pro zdravou soutěž v této oblasti i pro jiné firmy. Dle mého názoru některé ustanovení v tomto zákoně konkurenci znemožňují a zpřísňují jí podmínky, než měl při svém vzniku Eko-kom sám. Pak chybí implementace SUP směrnice o omezení jednorázových plastů do tohoto zákona. Naskýtá se tedy otázka. Proč má Poslanecká sněmovna za půl roku znovu jednat o změně obalového zákona, kvůli implementaci SUP směrnice, když tyto požadavky směrnice jsou známy už přes půl roku.

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

 

ZÁKON O VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ

 Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci…  Vzpomenu zase část bodů, které považuji za problematické a budou předmětem projednávání návrhu zákona ve výborech.

 V tomto zákoně se mi jako nejvýznamnější část jeví správné nastavení podmínek pro zpracování elektroodpadu. 

V současné době je vydáno více než 200 povolení pro zpracování elektroodpadu.  Nicméně v souladu s platnými českými standardy vycházejícími z evropských standardů CENELEC zpracovává elektroodpad pouze 12 subjektů.  To má tři zásadní dopady – prvním je, že těchto 12 zpracovatelů má vyšší náklady spojené s dodržováním standardů a s tím spojenými investicemi do nejnovějších technologií a druhým fakt, že ostatní zpracovatelé nedosahují nesprávným způsobem zpracování potřebné kvality materiálových výstupů, čímž dochází doslova k vyhazování cenných surovin oknem, ty se potom musí do ČR draze dovážet. 

A třetím aspektem je fakt, že nesprávným zpracováním dochází k poškození životního prostředí (únik freonů do ovzduší, kondenzátory obsahující PCB jsou skládkovány, nesprávné nakládání s azbestem atp.).

Řešení vidím v zákonem nastavené povinné certifikaci všech zpracovatelů elektroodpadů v souladu s platnými ČSN normami. Pro ilustraci významu surovin získaných ze zpracování elektroodpadu uvádíme, že kolektivní systém Elektrowin za 14 let své existence zajistil zpětný odběr více než 400 000 tun elektrozařízení – díky tomu se zachránilo pro nové použití 200 000 tun železa, 4000 tun mědi, 12 000 tun hliníku a 56 000 tun plastů.

 Dalším výrazným bodem je dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele.

Dle současně platné zákonné úpravy musí každý výrobce elektrozařízení prostřednictvím kolektivního systému mít smluvně zajištěno sběrné místo v každé obci nad 2 000 obyvatel.  Nový zákon však v tomto bodě ustoupil tlaku kolektivních systémů, které nedisponují dostatečnou sběrnou sítí, a prosazují vytvoření místa pro zpětný odběr pouze na každých 10 000 obyvatel v každém kraji.  V praxi to znamená, že kolektivnímu systému stačí pouze vytvořit sběrná místa v největších městech kraje tak, aby splnil podmínku jedno sběrné místo pro 10 000 obyvatel, a nic ho nenutí vytvářet sběrnou síť i v menších obcích.  Pro doplnění informace – v současné době Elektrowin smluvně zajišťuje zpětný odběr ze sběrných dvorů téměř 1 500 obcí, i když obcí přes 2 000 je pouze 703. Navíc je do sběrné sítě zapojeno i více než 3 000 obcí prostřednictvím mobilních sběrů a obecní síť doplňuje více než 1 500 Sborů dobrovolných hasičů (90 % z nich funguje v obcích do 1 000 obyvatel). Dopad na malé obce je v tomto směru jasný – zvýšení nákladů na odpadové hospodářství, a to včetně řešení černých skládek apod.

Řešením tohoto bodu je ponechání současné zákonné úpravy, která byla do této podoby upravena v roce 2014. Posledním bodem, na který bych chtěl upozornit je stanovení jednotných podmínek pro provozování kolektivního systému

Návrh zákona některé aspekty řeší, ale bohužel ne v celé šíři, a to může mít negativní vliv na další vývoj zpětného odběru. Hlavním problémem současné právní úpravy je skutečnost, že zákon fakticky neumožňuje kontrolu kolektivních systémů. To se projevuje naprosto rozdílným přístupem k plnění povinností výrobců jednotlivými kolektivními systémy a má to významný dopad do nákladů jednotlivých systémů. 

Jedná se o následující oblasti:

  •  založení kolektivního systému – v současné době je sice zákonem stanoveno, že kolektivní systém mohou založit minimálně 4 výrobci elektrozařízení, ale není stanoven např. minimální objem spotřebičů jimi uváděných na trh. 
  • vedení evidence materiálového toku zpětně odebraných spotřebičů – v důsledku nulové kontroly této povinnosti ze strany státních autorit některé systémy pouze tzv. „nakupují čísla o sběru“ a nijak nekontrolují jejich reálný obsah a tím legalizují nesprávný způsob zpracování elektrošrotu. Jejich cílem je pouze splnit vykazovací povinnost vůči MŽP, a tím zajistit důslednou kontrolu. 

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

 

ZPRAVODAJSKÁ ZPRÁVA – OBALY ST 679/0

Předloženým návrhem zákona je novelizován zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o obalech stanovuje práva a povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s obaly, zpětném odběru a využití odpadu z obalů. Nakládáním s obaly se rozumí výroba obalů, uvádění obalů na trh nebo do oběhu a rovněž použití, úprava a opakované použití obalů.  Celou tuto materii ovlivnilo schválení čtyřech směrnic EU, které vstoupily v platnost v červenci v roce 2018, které jsou součástí tzv. balíčku oběhového hospodářství. 

Cílem navržených změn vyplývajících z praxe oběhového hospodářství, které mají zvýšit vyšší transparentnost a efektivitu fungování obalové společnosti tzv. (AOS). !!!!

Obaly jsou neodmyslitelnou součástí celé řady výrobků. Jejich základním posláním je uchovat zboží v nezměněné kvalitě až do doby jeho spotřeby. Z hlediska funkce je lze dělit na obaly „prodejní“ (dříve spotřebitelské), „skupinové“ a „přepravní“, z hlediska četnosti jejich používání na obaly jednorázové nebo opakovaně použitelné a z hlediska materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, např. na obaly plastové, skleněné, papírové či kombinované. Z těchto důvodů jejich běžného výskytu v běžné životě zákon navrhuje zejména následující změny: (na základě směrnice 2018/851/EU) – !!!!!!!!

  • Úprava podmínek plnění povinnosti zpětného odběru (§ 10), včetně stanovení minimální hustoty sběrné sítě, povinnosti zařadit sběrná místa pro odpady z obalů do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí a povinnosti informovat spotřebitele o možnostech předcházení vzniku odpadu a negativních dopadech odkládání odpadů mimo místa k tomu určená (prevence tzv. litteringu). !!!
  • Možnost určení pověřeného zástupce pro zahraniční osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu v ČR (§ 13a).
  • Stanovení povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů tak, aby nedocházelo k nepřiměřené zátěži malých podniků (§ 15a). !!
  • Úprava způsobu stanovení výše poplatků za sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů ze strany AOS (§ 21).
  • Povinnost pro společnost provádět tzv. ekomodulaci a zveřejňovat vlastnickou strukturu, smlouvy a sazebníky; ekomodulací se rozumí zohlednění dopadu obalu na životní prostředí v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku AOS pro jednotlivý obal nebo skupinu podobných obalů, hrazeného osobou uvádějící obal na trh nebo do oběhu za účelem zajištění plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle zákona o obalech, s tím, že je zohledňována zejména opakovaná použitelnost obalu, jeho recyklovatelnost, obsah nebezpečných látek a požadavky stanovené jinými právními předpisy.
  • Podmínky ověřování dat AOS a rozšíření evidenčních povinností AOS (§ 23 a 23a).
  • Stanovení způsobu vyrovnání nákladů jednotlivých AOS (§ 21b).
  • Úprava koordinace mezi jednotlivými AOS, řízená Ministerstvem životního prostředí (§ 21c).
  • Stanovení cílů pro recyklaci a celkové využití odpadu z obalů (příloha č. 3).

Ve chvíli, kdy obal přestane plnit účel, pro který byl vyroben, stává se z něj odpad. Mnohé obalové odpady jsou však velmi dobře využitelné a mohou dále sloužit jako vstupní suroviny pro zpracování jiných výrobků, například dalších obalů. Aby byl proces recyklace co nejúčinnější, je potřeba odpady z obalů třídit na jednotlivé složky podle jejich materiálového složení, tedy je odkládat v rámci odděleného sběru odpadů.