PRÁCE: Jak rozhodnou zastupitelé kraje o projektu nové KNTB?

Zástupci pirátů Zlínský kraj zaslali 31. 3. 2019 krajským zastupitelům dopis v tomto znění:

***

Vážení členové Zastupitelstva Zlínského kraje,

v pondělí 8. dubna 2019 máte svým hlasováním rozhodnout o dalším osudu výstavby nové krajské nemocnice v Malenovicích. Jelikož nejsme i přes účast na několika debatách a po prostudování dostupných dokumentů přesvědčeni o nutnosti a efektivnosti tohoto projektu, rádi bychom Vám položili několik otázek. Měli byste být schopni na ně odpovědět nejen kvůli nám a obyvatelům našeho kraje, ale také kvůli sobě. Je jen a pouze Vaší odpovědností, abyste získali maximální množství kvalitních informací a na jejich základě hlasovali ve prospěch Zlínského kraje a jeho obyvatel.

Nejsme zatvrzelými odpůrci nemocnice v Malenovicích, nicméně hejtman Jiří Čunek nás svými dosavadními činy a prohlášeními v oblasti zdravotnictví nedokázal přesvědčit o tom, že má Krajský úřad projekt pevně v rukou a zná všechna jeho pozitiva a negativa. Z dosavadních mediálních výstupů se tento nápad jeví především jako netransparentní politický pomník, jehož finanční i provozní dopady jsou velmi nejisté. V takovém případě cítíme povinnost se ozvat. Projekt nemocnice v Malenovicích se může proměnit v nezalepitelnou díru v krajském rozpočtu s obrovskými dopady na obyvatele Zlínského kraje. Nedávné vyjádření náměstka hejtmana pro ekonomiku (!) Jiřího Sukopa, který pochybuje o únosnosti finanční zátěže, naše obavy ještě umocnilo.

Naše otázky zní:

  • Máte dostatek informací (studie proveditelnosti, ekonomický dopad…), které Vám umožní zodpovědně hlasovat v případě několikamiliardové investice do výstavby nové nemocnice?
  • Jak bude nová nemocnice financována, když Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo pro místní rozvoj žádnou částku nepřislíbilo?
  • Jak ovlivní výstavba nové nemocnice ostatní investice a rozvoj v kraji v následujících letech?
  • Jak bude zajištěno personální obsazení nové nemocnice a jak se to dotkne ostatních nemocnic v kraji?
  • Je nutné s projektem tak spěchat, když není schválena celková koncepce zdravotnictví v kraji a nebyla vyhlášena veřejná architektonická soutěž?
  • Jaký bude osud stávajícího areálu KNTB?

Děkujeme, že nám i sobě tyto otázky zodpovíte. Jestliže na ně odpovědi neznáte, pochybujeme o tom, že jste připraveni o tomto projektu hlasovat. Věříme, že je ve Vašem zájmu plnit roli zodpovědného a rozvážného hospodáře.

Piráti Zlínský kraj

***

 

PRÁCE: Interpeluji ministryni financí kvůli věznici v Uherském Hradišti

Ministryně financí Alena Schillerová má “na stole” mou interpelaci, kterou se snažím získat podrobnější informace k projektu revitalizace bývalé věznice v Uherském Hradišti. V poslední době se v médiích objevilo hned několik zmínek o zapojení státu a přímo Vlády v této věci, proto bych pro sebe i obyvatele města rád získal přesnější podklady. Znění interpelace si můžete přečíst…

Rád bych se dozvěděl více informací k plánům a financování, které se týkají revitalizace objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Z médií jsem se dozvěděl, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zpracoval komplexní materiál, který navrhuje jak rekonstrukci objektu bývalé věznice, tak i jeho budoucí využití. Náklady na rekonstrukci se údajně odhadují na zhruba čtyři sta milionů korun. Opravy má financovat stát, jehož instituce by následně v objektu bývalé věznice měly sídlit.

Tiskový mluvčí ministerstva následně v médiích oznámil, že Vláda bude tuto věc řešit nejpozději do konce února 2019. Další informace k věznici se ke mě a občanům našeho města ovšem doposud nedostaly a proto bych rád dostal odpověď na následující otázky:

  • Jaké další kroky plánuje Vláda, případně Ministerstvo financí, ve věci této revitalizace?
  • Jak bude nastaveno financování tohoto velkého projektu?
  • Kdy se plánuje začít s revitalizací a kdy by měl být celý projekt dokončen?
  • Kde lze tento komplexní materiál najít a seznámit se s ním?

 

PRÁCE: Interpeluji ministra Brabce kvůli suchu

Ve čtvrtek 14. března jsem předal do rukou předsedy sněmovny interpelaci na ministra zemědělství Richarda Brabce, ve které se ho ptám na řešení situace kolem sucha. Mé dotazy se opírají zejména o Zprávu o životním prostředí České republiky pro rok 2017, která je v tomto ohledu velmi znepokojivá. Znění interpelace si můžete přečíst…

Vážený pane ministře,

v souladu s ustanovením čl. 53 odst. 1 Ústavy České republiky a § 110 a násl. zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se na Vás jako poslanec zvolený za Piráty obracím s touto interpelací:

Z informací zveřejněných ve Zprávě o životním prostředí České republiky pro rok 2017 vyplývají závažná zjištění ve vztahu k vodě a půdě. Dozvídáme se z ní mimo jiné, že se významně snížily retenční kapacity půdy, a to o celých 40 % od roku 1950. Půda dramaticky ztrácí schopnost vsakovat a zadržovat vláhu, což prohlubuje problémy se suchem, které jsou dány také srážkovými deficity. Přestože množství srážek ovlivnit nemůžeme, je zde spousta věcí, které ministerstvo ovlivnit může a problémy se suchem může pomoci dále neprohlubovat.

Situaci v posledních letech výrazně zhoršuje zejména průmyslové zemědělství. Hlavně trend pěstování plodin jako je řepka nebo kukuřice pro energetické využití, které extrémně zatěžuje půdu i vodní zdroje chemickým znečištěním pesticidy a herbicidy, zhoršuje půdní erozi i hutnění půdy. Objem pěstované řepky se od roku 1990 zvýšil čtyřnásobně. Znečištění vod navíc nabývá na síle kvůli úbytku srážek, čímž se koncentrace škodlivin zvyšuje, takže téměr polovina celkových ploch podzemních vod (přesně 48 %) je dnes podle výše uvedené ”Zprávy” kontaminována dusičnany, pesticidy a jejich reziduy. Dále na 43 % monitorovaných zemědělských lokalit jsou překročené povolené limity pro znečištění. Vzhledem k tomu, že do budoucna i nadále očekáváme srážkový deficit, můžeme logicky brzy očekávat zhoršení situace se znečištěním vod i další pokles jejich zásob v krajině. ČR tedy do budoucna čekají nemalé finance vynaložené na čištění a úpravu vod.

Situace je, jak znovu potvrdil také loňský rok, více než alarmující, a proto se ptáme, jaké konkrétní kroky v oblasti legislativy i financování plánuje MŽP realizovat, aby zabránilo dalšímu růstu znečištění půdního fondu a podzemních vod i fatálním dopadům sucha? Neudržitelné financování vodního hospodářství v Česku předložený návrh novely vodního zákona bohužel neřeší.

Ptám se proto:

  • Plánujete opatření, která by omezila používání herbicidů a pesticidů? Jaká? V jakém časovém horizontu?
  • Jak jste na tom s přípravou erozní vyhlášky, která má řešit dlouholetý problém Česka s erozí půdy? Připravuje se již od roku 2016, v jakém časovém horizontu plánuje MZ a MŽP uvedení vyhlášky v platnost?
  • Plánujete změny financování vodního hospodářství? Pokud ano, jaké a v jakém časovém horizontu?

 

 

PRÁCE: Zachovejme vlka jako symbol ochránce lesa

Praha, 5. února 2019 jsem uspořádal pod záštitou Výboru pro životní prostředí kulatý stůl věnovaný výskytu vlků na území České republiky. Debaty se zúčastnili zástupci z Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny, hnutí DUHA, Zemědělské univerzity a Svazu chovatelů ovcí a koz. Řečníci diskutovali především o tom, zda vlci patří na české území, zda mají mít volný prostor k životu nebo jestli mají být zavedeny zóny a jejich kvóty.

Vlci jsou bezpochyby přirozenou součástí našeho území. Raději než hledat důvody, proč je z krajiny vyhnat, musíme hledat vhodné a pro všechny strany přijatelné řešení, jak k existenci vlků v ČR přistupovat. Zachovejme vlka jako symbol ochránce lesa a respektujme jeho život, neboť kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.

Z diskuse vyplynulo, že je nezbytné přispět k zajištění ochrany příznivého stavu vlků v souladu s legislativou EU a chystaným Programem péče o vlka Ministerstva pro životní prostředí. Chystaný program má být klíčovým vodítkem při zajištění náhrady škody a má řešit preventivní opatření, ochranu při případném napadení, průchodnost krajiny, monitoring vlků a jejich výzkum.

Program péče o vlka musí obsahovat i postup v situaci, kdy se vlk dostane do bezprostřední blízkosti člověka v místě jeho obydlí a může být jeho chováním ohrožen. Na jaře letošního roku začne monitoring vlků. Bylo již avizováno, že bude šetrně odchyceno asi 10 vlků za dohledu odborného týmu v čele s veterinářem.

Pokud se o tuto problematiku zajímáte, celý záznam z kulatého stolu najdete zde: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=
nebo další instrukce na speciálním webu https://www.navratvlku.cz/

Můj komentář v České televizi https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2726447-odstrel-selem-nesmi-byt-tabu-rika-cunek-zatim-neni-ve-hre-oponuje-elfmark

 

KOMENTÁŘ: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů

Dne 6. 2. 2019 jsem okomentoval  Zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Vznik, zpracování a přeprava nebezpečných odpadů a ostatních odpadů v členských státech EU za období 2013–2015; výkon pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.

Po prostudování materiálu z pozice zpravodaje, bych chtěl výbor pro životní prostředí seznámit se zpravodajskou zprávou o zprávě Komise Evropského parlamentu a Rady o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů: Vznik, zpracování a přeprava nebezpečných odpadů a ostatních odpadů v členských státech EU za období 2013–2015; výkon pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.

Evropská unie je smluvní stranou Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989. Cílem této úmluvy je chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky nebezpečných odpadů. Na základě této úmluvy vydal Evropský parlament a Rada nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů, které provádí výše zmíněnou Basilejskou úmluvu do práva EU, která je přímo použitelné v členských státech. Smluvními stranami Basilejské úmluvy jsou všechny členské státy EU, které každý rok podle čl. 13 odst. 3 předkládají sekretariátu úmluvy zprávu o jejím provádění v předchozím roce a Komise vypracovává každé 3 roky zprávu o provádění nařízení Společenstvím a jeho členskými státy.

Předmětem předloženého dokumentu je zpráva Komise o provádění nařízení o přepravě odpadů za roky 2013 – 2015. Předložená zpráva Komise zahrnuje informace jak z dotazníku Basilejské úmluvy, tak z doplňujícího dotazníku EU.

Dokument dále obsahuje informace o výkonu přenesené pravomoci podle čl. 58 nařízení 1013/2006. Komise v dokumentu informuje, že svěřenou pravomoc nevyužila, protože nenastaly změny, které by její využití odůvodňovaly. Komise sděluje, že využití pravomoci lze očekávat v průběhu příštích let, pokud budou dohodnuty změny v rámci Basilejské úmluvy.

Komise v předložené zprávě komentuje podávání zpráv členskými státy a vyhodnocuje údaje, které členské státy poskytly o produkci odpadů, o přepravách odpadů z a do členských států, o nedovolených přepravách odpadů, o kontrolách a sankcích v členských státech.

V roce 2015 vzniklo v EU – 70 mil.tun nebezpečného odpadu, v roce 2014 – 71 milionů a v roce 2013 – 75 milionů tun. Roční průměr vzniklého nebezpečného odpadu v EU za období 2013 – 2015 na jednoho obyvatele obnášel 143 kg. Z členských států EU bylo v Německu vyprodukováno nejvíce nebezpečného odpadu za zkoumané období.

V letech 2013 – 2015 bylo z členských státu z EU přepraveno 1,2 milionu tun nebezpečných odpadů, zatímco ve stejném období bylo do EU přepraveno z třetích zemích 6,2 milionů tun. EU proto zůstává i nadále čistým “dovozcem” nebezpečných odpadů, neboť jich na své území přepravila o 5 milionů tun víc, než z něj vyvezla.

Největším vývozcem všech oznámených odpadů bylo Spojené království UK (za účelem energetického využití). Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Malta a Rumunsko vyvezly nejvyšší procentní podíl nebezpečných odpadů z jejich celkového vykázaného vývozu odpadů, kdy nebezpečné odpady tvořily 90% z celkového množství. Švédsko jako jediné z těchto zemí uvedlo, že vyvezlo odpady shromážděné z domácností za účelem jejich uložení do země (např. skládkování).

Podíl nebezpečných odpadů přepravovaných z členských států za účelem využití zůstal od roku 2001 více méně beze změny a v období 2013-2015 se pohyboval kolem 75%. Na druhé straně podíl nebezpečných odpadů přepravovaných za účelem odstranění se zvýšil z 16% v roce 2001 na 24% v roce 2015. Zdá se, že EU jako celek není v oblasti zpracování všech oznámených odpadů ani specifických nebezpečných odpadů soběstačnější než v roce 2001.

Informace o nedovolené přepravě oznámilo 25 členských států s výjimkou Lotyšska, Lucemburska a Malty. V roce 2013 – 2015 bylo nahlášeno 2800 případů nedovolené přepravy odpadů, což je o 12% více než v období 2010 – 2012. Údaje o počtu se v průřezu členských státu liší. V souhrnu se celkový počet oznámených kontrol zvýšil na přibližně 600 tis. v období 2013-2015 a nejvíce případů nedovolené přepravy se stalo v Belgii.

Třináct členských států včetně České republiky uvedlo podrobné informace o sankcích, které lze podle vnitrostátních právních předpisů uložit osobám provádějící nedovolenou přepravu odpadů, kdy Belgie vykázala nejvyšší celkový počet případů nedovolené přepravy.

Komise přiznává, že nejsou k dispozici dostatečně kvalitní údaje, a tedy lze činit jen opatrné závěry. Do budoucna Komise očekává zlepšení díky změně některých definic zpřesněných změnovým nařízením 660/2014.

Z předložené zprávy Komise vyplývá, že kvantitativní vyhodnocení dat je na základě informací poskytnutých členskými státy spíše problematické, a tedy má omezenou vypovídací hodnotu, zejména pokud se týká vztahu mezi počtem kontrol, výši sankcí a počtem nedovolených přeprav.

Zpráva Komise neobsahuje informace, z nichž by bylo možné vyvozovat trendy v přepravě odpadů mezi státy. Zaslané údaje o uskutečněných přepravách odpadů z a do členských států jsou podrobovány křížové kontrole a v případě neshod mezi údaji jsou členské státy vyzývány k vyjasnění nesrovnalostí. Přesto podle mého názoru tyto kvantitativní údaje nelze zobecňovat nebo je považovat za ukazatel trendů.

Dle mého názoru je sběr informací v tomto ohledu formální povinností, která zřejmě ani do budoucna neposkytne možnost vyvozovat z ohlašovaných údajů trendy, resp. posuzovat účinnost opatření k prevenci a postihování nedovolených přeprav odpadů.

ZávěrZ pozice České republiky Komise předložením zprávy formálně splnila svoji povinnost podle čl. 51 odst. 4 a čl. 58a odst. 2 nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů a z pozice zpravodaje předkládám výboru životního prostředí doporučující stanovisko k tomu, aby výbor předloženou zprávu Komise vzal na vědomí

 

PRÁCE: Příští týden chystáme kulatý stůl na téma: Problematika výskytu vlků v ČR

Na úterý chystáme kulatý stůl na téma – Problematika výskytu vlků v ČR. Bude se konat 5. února 2019 od 13.00 v zasedací místnosti K49 – výbor pro životní prostředí, Sněmovní 1.

O co půjde? Na území České republiky se vrátili vlci. Patří sem, nebo ne? Měli bychom jim dát volný prostor k životu, nebo bychom jim měli vytvořit hranice či dokonce snižovat jejich stavy? A může stát zajistit ochranu těchto přirozených predátorů a zároveň vytvořit funkční systém, který by minimalizoval škody způsobené vlkem chovatelům hospodářských zvířat?

Tyto a další otázky kolem vlků by měl zodpovědět seminář Devadesátiminutovou akci zahájí faktický vhled do problematiky, následovat bude minimálně hodinová moderovaná debata.

Zde jsou další témata, pro ty co tato problematika zajímá

Web, který se věnuje přímo dané problematice
https://www.navratvlku.cz/

Odborné weby
https://www.selmy.cz/vlk/rozsireni-vlka/
http://www.ochranazvirat.cz/28/czech/clanek/chceme-chranit-vlka-v-ceske-republice-/
https://www.hnutiduha.cz/selmy

Výstupy v médiích (chronologicky)

září 2015
https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2014/09/vlk-se-vratil-prezije-cechach.html

srpen 2016
https://zpravy.tiscali.cz/vlci-v-cesku-opet-ziji-nejen-v-pohadkach-lide-se-jich-bat-nemuseji-spis-naopak-282471

listopad 2017
https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/vlci-zpet-v-cesku-na-broumovsku-je-potvrzen-pohyb-minimalne-peti-vlku.A171107_143856_ln-zajimavosti_ele
https://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/na-ceskem-uzemi-se-vyskytuji-vlci-nekolika-populaci_456633.html

červen 2018
http://tn.nova.cz/clanek/vlku-v-cesku-pribyva-objevili-se-na-novem-miste.html

říjen 2018
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2539525-divoke-selmy-se-vraci-do-ceska-vlku-pribyva-objevuji-se-i-medvedi-rysum-ale-hrozi
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlci-v-cesku-ztraceji-plachost-utoku-pribyva-zaznelo-v-liberci/1681103

prosinec 2018
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlci-smecky-vyskyt-krusne-hory-ceskosaske-svycarsko-hranice-cesko-sasko.A181209_085836_domaci_mpl
https://www.libereckadrbna.cz/zpravy/spolecnost/17149-v-cesku-dojde-na-odchyt-vlku-cipy-a-obojky-by-mohly-usnadnit-navrat-selmy.html
https://denikn.cz/45284/na-prichazejici-vlky-cekaji-od-noveho-roku-pasti-a-obojky-maji-dokazat-jejich-prinos-krajine/

leden 2019
http://tn.nova.cz/clanek/prvni-mapa-vyskytu-vlku-je-tu-v-cesku-jich-muze-zit-az-70.html
https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/AOPK-CR-Fotopasti-potvrdily-ze-vlci-se-na-jihu-Trebonsku-rozmnozili-566643
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlk-vlci-regulace-myslivci-myslivec-les-zver-skody-ekologie-ekolog-ekologove-cr-cesko.A190118_154909_domaci_onkr
https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/244972-vlci-utoci-nemecko-chce-usnadnit-odstrel-ministryne-uz-sepisuji-zakon/
https://wave.rozhlas.cz/v-okoli-trebone-a-oblasti-novohradskych-hor-se-zacali-pravidelne-objevovat-vlci-7211555
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bobri-vydry-reguleca-svazy-jednoty-myslivci-rybari.A181205_180452_domaci_onkr