Piráti zavázali ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu k přepracování strategií, aby směřovaly k dosažení klimatické neutrality 2050

Petici za klima podepsanou téměř 6 tisíci občany dnes představil na  jednání Výboru pro životní prostředí její autor Jakub Zamouřil. Petice požaduje, aby vláda přijala konkrétní kroky k dosažení klimatické neutrality, zabývala se obnovou české krajiny nebo co nejdříve vydala protierozní vyhlášku.

Piráti následně prosadili usnesení, ve kterém požadují konkrétní kroky vedoucí ke klimatické neutralitě a zlepšení stavu krajiny.

Když se nám v Petičním výboru dostala na stůl Petice za klima, zařídil jsem, z pozice místopředsedy Petičního výboru, její postoupení na Výbor pro životní prostředí, kterého jsem členem a taktéž jsem se zasadil o přizvání iniciátora petice, pana Zamouřila, na dnešní jednání. Požadavky petice jasně ukazují, že občanům není téma klimatu lhostejné a kroky vlády v této věci považují za nedostatečné. V tom jsem s nimi za jedno a proto nechci, aby petice zůstala bez povšimnutí.

Ve vyjádření k petici MŽP slibuje mnohé. Tyto přísliby nesmí zůstat jen na papíře, a proto budu  dohlížet na jejich naplnění.

Na dnešním Výboru pro životní prostředí jsem načetl usnesení vedoucí k naplnění skutkových slibů ministerstva, které mají naplnit chtěné cíle petentů.

Výbor moje usnesení schválil, a tedy jsem se zasadil o to, že ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu musí přepracovat strategické dokumenty o ochraně klimatu a energetické koncepci tak, aby směřovaly především k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a také o to, aby MŽP dostálo svého příslibu a vypracovalo podrobný plán obnovy české krajiny.

 

Má celá zpravodajská zpráva:

Vážené kolegyně, vážení kolegové.

Petici za klima jsme probírali na jednání Petičního Výboru dne 2. Února 2021 a v usnesení jsme doporučili její projednání na Výboru pro životní prostředí, protože se jedná o téma, které je jednoznačně v jeho kompetenci. 

Předmětem petice, pod kterou bylo celkem 5 766 podpisů, je žádost o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejich dopadů. Petenti peticí vyzývájí premiéra ČR, Ministerstvo životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny. 

Na základě přidělené petice jsem vyzval dopisem překladatele petice, pana Zamouřila (Česko za klima, z.s.), aby se ve lhůtě k tomu dané, blíže vyjádřil k podané petici a upřesnil co je jejím kýženým cílem. 

Z vyjádření předkladatele, ze dne 5. 1. 2021, mi bylo sděleno a žádáno po Poslanecké sněmovně a dalších zodpovědných orgánech přijetí šesti konkrétních kroků:

  1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. 
  2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), Státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů
  3. Přijetí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhlášky). Cílem této vyhlášky je vynutit lepší zemědělské postupy vedoucí k vyššímu zadržování vody v půdě a nižší erozi zemědělské půdy – zmírnění sucha v přírodě.
  4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky
  5. Uzavření konkrétních uhelných elektráren cit. v petici.
  6. Vytvoření přehledných webových stránek určených k informování veřejnosti o změně klimatu, aktuálním denním stavu emisí skleníkových plynů a o státních aktivitách vedoucích k mitigaci a adaptaci.

Žádané jsem předložil odpovědnému orgánu – Ministerstvu životního prostředí, které se k celé věci vyjádřilo následovně:

V prvním bodě kde petent požadujete přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, Ministerstvo sdělilo, že Česká republika plně podporuje cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2019. Tento cíl je již obsažen v nové Státní politice životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050, kterou vláda schválila v lednu letošního roku. Rovněž plánované aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR a Státní energetické koncepce budou muset nepochybně tento cíl zohlednit, stejně jako v prosinci 2020 přijatý cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990.

S tím souvisí i bod druhý, který se týká přepracování těchto strategických dokumentů, tak aby reflektovaly cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Ministersvo ujišťuje petenta, že v rámci procesu revize těchto strategických dokumentů bude tyto cíle zohleďnovat a plně příspívat k jejich dosažení. Legislativní rámec pro naplňování těchto cílů EU je však nyní teprve v přípravě a specifické závazky pro ČR tak budou známy až později.

Ve třetím dobu, který se týká protierozní vyhlášky, Ministerstvo sdělilo, že se po dlouhém a náročném vyjednávání se podařilo dosáhnout dohody všech zainteresovaných stran, a k vydání vyhlášky by mělo dojít v průběhu jara tohoto roku. Vyhláška by následně měla nabýt účinnosti od 1. července 2021.

V souvislosti se čtvrtým bodem, ve kterém navrhujete vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky, Ministertsvo odkazuje na Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu, jehož náplň činnosti a složení do značné míry odpovídá Vašemu požadavku. Na této komplexní problematice se podílí řada dalších poradních a pracovních orgánů, zejména Meziresortní komise VODA-SUCHO a Meziresortní pracovní skupina pro otázky ochrany klimatu. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu se však bude Ministerstvo podnětu petenta na vytvoření podrobného plánu obnovy české krajiny spolu se svými vládními kolegy dále zabývat jako se zásadní prioritou vlády.

V pátém bodě žádá petice o uzavření konkrétních uhelných elektráren v navrhovaných termínech. V souvislosti s tímto požadavkem lze uvést, že v roce 2020 byl ukončen provoz elektrárny Prunéřov I, a uzavření dalších uhelných elektráren bude bezpochyby následovat. Je pravděpodobné, že k ukončení využívání uhlí v energetice dojde dříve než v roce 2038, který byl doporučen Uhelnou komisí.

K poslednímu šestému bodu Ministerstvo upozornilo petenta, že informování o denním stavu emisí skleníkových plynů není technicky možné, protože tyto emise nejsou s výjimkou několika velkých zařízení měřeny při jejich vypouštění. Většina emisí skleníkových plynů je dopočítávána na základě statistických údajů o spotřebě paliv, výrobě různých produktů a specifických emisních faktorů. Emise tak mohou být publikovány až s určitým zpožděním.  

 

Seminář oběhového hospodářství III vzbudil velký zájem odborníků i veřejnosti

Nová legislativa pro nakládání s odpady, obaly a výrobky s ukončenou životností, nazývaná souhrnně jako “oběhový balíček”, platí již více než měsíc. Jejím fungováním v praxi se zabýval můj dnešní online seminář  s názvem Oběhové hospodářství III: Nová legislativa v praxi – jsme na cestě k oběhovému hospodářství?”, jehož se zúčastnilo více než 80 účastníků. 

František Elfmark s jeho odborným týmem v Poslanecké sněmovně.

Na seminář, který je již třetím seminářem oběhového hospodářství, který jsem uspořádal, jsem přizval zástupce významných organizací, které se odpadovému a oběhovému hospodářství věnují. Se svými příspěvky tak vystoupili tito odborníci: Jan Maršák (MŽP), Petr Havelka (Česká asociace odpadového hospodářství), Miloš Kužvart (Česká asociace oběhového hospodářství), Ivo Kropáček (Hnutí DUHA), Pavel Drahovzal (Svaz měst a obcí ČR), Soňa Jonášová (Institut Cirkulární Ekonomiky), Jaroslav Sixta (Český statistický úřad) a Jan Ernest (Český statistický úřad).

Seminář ukázal priority odborné veřejnosti a poukázal na problémy, s nimiž se nyní v praxi potýkáme.

S řadou účastníků semináře se shoduji v názoru, že mnoho současných zmatků a nejasností plyne z toho, že projednávání takto složité legislativy začalo, dalo by se říct, na poslední chvíli. Ministerstvo životního prostředí mělo zahájit legislativní proces podstatně dříve a nyní si musí pospíšit s prováděcími předpisy.

Mezi hlavní současné problémy, na které panelisté nejčastěji upozorňovali, patří dovoz odpadu ze zahraničí nebo nedostatečná poptávka po vytříděných surovinách a recyklátu. Jako řešení byla navrhována mimo jiné větší specifikace prosazování tzv. zelených veřejných zakázek nebo tlak na zavedení funkční ekomodulace a ekodesignu, či nástroje z pera sněmovní skupiny RecHelp. 

Velmi aktuální je také dnes zmíněná obava obcí, že tzv. třídící sleva se vypočítává podle počtu jejich trvalých obyvatel. Nepočítá tak se současnou situací, kdy mnoho lidí setrvává dlouhodobě mimo místo svého bydliště a navyšuje tím množství odpadu na osobu v obcích, kde žijí přechodně, a obce se proto obávají, že na slevu nedosáhnou.  

Jsem velmi rád, že bylo zmíněno i nedostatečné třídění a využívání bioodpadu, který stále tvoří podstatnou část směsného odpadu. Naší půdě přitom chybí organická hmota a právě bioodpad může být levným zdrojem organického hnojiva. Dá se využít také pro výrobu bioplynu namísto cíleně pěstovaných plodin. Mnoho obcí však sběr bioodpadu realizuje pouze prostřednictvím sběrných dvorů, což je pro bioodpad z domácností zcela nevyhovující a je to jedním z hlavních důvodů, proč nedochází k jeho třídění. 

V diskuzi se potom hojně debatovalo třeba o výhodách a nevýhodách paliv z odpadů a také o řešení problému s dvojími daty o odpadech, a to v návaznosti na prezentaci zástupců Českého statistického úřadu. Ti představili změny, které se udály v metodikách za účelem sjednocení dat. Avizovali také chystaný kulatý stůl, kde bude možné tuto problematiku důkladně probrat. 

Celý seminář považuji za velmi přínosný. S mnoha odborníky se shoduji v náhledu na to, co je potřeba změnit pro nastolení skutečného oběhového hospodářství. Některé z těchto změn jsem se dokonce již snažil prosadit v rámci pozměňovacích návrhů k novým zákonům. 

Co vše se na semináři řešilo, a jakým tématům se věnovali jednotliví řečníci? Na stránkách Výboru pro životní prostředí již teď můžete najít prezentace v PDF formátu a zvukový záznam z celé akce

Kam nás vede nová odpadová legislativa?

POZVÁNKA NA SEMINÁŘ

 

Balíček tzv. oběhových zákonů, který schválila Sněmovna v prosinci, je již od ledna účinný. Zajímají nás názory odborníků na to, nakolik nás nové zákony posunou směrem k opravdovému oběhovému hospodářství, a kde jsou jejich největší nedostatky, nejasnosti a úskalí. Proto Výbor pro životní prostředí pod mou záštitou pořádá další, v pořadí již třetí seminář oběhového hospodářství, který se právě na tyto otázky zaměří. 

Seminář  s názvem “Oběhové hospodářství III: Nová legislativa v praxi – jsme na cestě k oběhovému hospodářství?” proběhne 16. února od 9 hodin formou online konference. Vystoupí na něm zástupci organizací, které se zabývají odpadovým hospodářstvím, a součástí bude také diskuze, kde bude skrze platformu Slido moci pokládat otázky i kdokoli ze zúčastněné veřejnosti.

 

Program semináře:

8:30 – 9:00 – přihlašování účastníků

9:00 – 9:15 – úvodní slova

9:15 – 10:00 – prezentace Ministerstva životního prostředí ČR

10:00 – 11:45 – vystoupení panelistů: Česká asociace odpadového hospodářství, Česká asociace oběhového hospodářství, Hnutí DUHA, Institut Cirkulární Ekonomiky, Český statistický úřad, Svaz měst a obcí ČR.

11:45 – 12:00 – přestávka

12:00 – 14:00 – diskuze 

 

Chcete-li se semináře také zúčastnit a poslechnout si názory odborníků či jim položit dotaz, vyjádřete svůj zájem e-mailem na adresu vzp@psp.cz. Na jeho základě Vám budou zaslány instrukce a údaje potřebné k přihlášení do videokonference. 

Příliš světla v noci – problém, na jehož řešení musíme zapracovat

V rámci ochrany životního prostředí se nyní budu více věnovat tématu světelného znečištění. Protože přemíra světla (či nedostatek tmy?) v noci škodí nejen lidskému zdraví, ale i ostatním živočichům a dokonce i rostlinám. 

 

Tento problém se týká každého z nás – v ČR totiž není žádné místo s přirozeně tmavou oblohou. Nejhorší je samozřejmě situace ve velkých městech a jejich okolí. 

Naše zdraví v případě nedostatečné tmy může trpět rozhozením cirkadiánních rytmů a s tím spojenými problémy. Nová studie týmů z univerzit Lehigh a Colorado Denver dokonce nalezla korelaci mezi světelným znečištěním a předčasnými porody. 

Světelné znečištění má svůj vliv i na úbytku hmyzu či na zhoršení reprodukčních schopností korálů

Jelikož je světelné znečištění z části způsobeno zastaralým či nadbytečným osvětlením, je s ním spojeno i plýtvání energií. 

 

Jak je tato problematika zakotvena v české legislativě?

  • Je zde norma ČSN EN 12464-2 – norma pro osvětlení venkovních pracovních prostor:
  • Vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby – nesmí se ohrožovat zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb, životní prostředí nad stanovené limity.
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podle této vyhlášky se nesmí stavby pro reklamu a reklamní zařízení umisťovat tak, aby kromě jiného obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem nad limitní hodnoty.
  • Nyní probíhá rekodifikace stavebního práva, s tím je spojen vznik norem na světelné znečištění, které budou sloužit jako podklad pro stavební úřady. 

 

Finanční prostředky

  • V přípravě jsou nové dotační tituly. Nyní mohou samopsprávy žádat o finanční podporu při projektech rekonstrukce a instalace nových soustav veřejného osvětlení z dotačních programů MŽP i MPO.
  • V Modernizačním fondu je alokace alokace 2 % na 9. oblast s názvem Modernizace soustav veřejného osvětlení .

 

Jelikož světlo se nezarazí u státních hranic, je důležité tuto problematiku řešit na mezinárodní úrovni. K tomu bude vhodnou příležitostí české předsednictví EU v roce 2022.
Do té doby se budeme tématu věnovat především v rámci České Republiky. 

Zdroje informací: https://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/

https://www.sciencedaily.com/search/?keyword=light+pollution#gsc.tab=0&gsc.q=light%20pollution&gsc.page=1

 

Vládní členové Výboru pro životní prostředí podpořili stávajícího ředitele ČIŽP, který selhal při šetření havárie na Bečvě

Praha, 3. února 2021Výbor pro životní prostředí dnes hlasoval o odvolání ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse. To neprošlo o jediný hlas – stávajícího ředitele, který čelí kritice za neschopnost ČIŽP při šetření příčin ekologické havárie na řece Bečvě, podrželi poslanci ANO, SPD a komunistů. Mezi podezřelé z úniku nebezpečných látek do řeky patří i společnost DEZA z holdingu Agrofert, kde dříve pracoval ministr životního prostředí Richard Brabec. Výbor zamítl rovněž Piráty požadovaný návrh konceptu havarijní služby, který mělo připravit Ministerstvo životního prostředí.

„Piráti považují postup České inspekce životního prostředí při prošetřování kauzy za pochybný, protože dle dostupných informací včas nezahájila úkony ke zjištění původce havárie a o svém postupu neinformovala,“ uvedla Pirátka Dana Balcarová, předsedkyně výboru, k důvodům návrhu na odvolání Geusse a dodala, že poslanci nebyli ochotní přijmout ani požadavek na vypracování konceptu havarijní služby, který by řešil podobné problémy v budoucnu: „Je pro mě nepochopitelné, že výbor nepřijal ani můj požadavek, aby Ministerstvo životního prostředí předložilo jasný koncept havarijní služby v oblasti životního prostředí, včetně jejího odborného, materiálního a finančního zajištění tak, aby byly orgány státní správy při řešení havarijních stavů akceschopné. Orgán zajišťující havarijní službu musí mít při zneškodňování havárií a šetření jejich příčin jasnou pozici.“

„V případu zářijové otravy Bečvy stále čekáme na odhalení původce. Odborníci zdůrazňují důležitost včas odebraných vzorků, které měla inspekce zajistit, ale nezajistila. Česká inspekce životního prostředí navíc již několik měsíců mlčí a v přímém rozporu s informačními zákony odmítá zveřejnit některé své úkony a zjištění. Tohle, vedle dlouhodobých systémových nedostatků, považuji za pochybení inspekce a ředitel Geuss by měl převzít odpovědnost,“ doplnil zpravodaj bodu, pirátský poslanec František Elfmark.


Celá má zpráva zde:

Zpravodajská zpráva k bodu Informace ministra životního prostředí k postupu při šetření havárií na vodách v návaznosti na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 1391

Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře.
Dne 3. Prosince 2020 přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR následující usnesení k informaci ministra životního prostředí k situaci na řece Bečvě: 

Poslanecká sněmovna

  1. I. konstatuje, že ekologická katastrofa na řece Bečvě ze dne 20. září 2020 způsobená únikem nezjištěného množství kyanidů, které v řece způsobily otravu a úhyn všech živých organismů
    na 38 kilometrech řeky, doposud nebyla uspokojivě vysvětlena. Navíc dne 27. října 2020 došlo k dalšímu úniku neznámé chemikálie. Ani tato událost není dosud vysvětlena;
  2. II. žádá vládu, aby

1) zajistila důkladné vyšetření úniku chemikálií ze dnů 20. září 2020 a 27. října 2020; 

2) dohlédla na udělení exemplárních pokut viníkům včetně povinnosti proplatit finanční náhrady za způsobené škody;

3) předložila Poslanecké sněmovně konkrétní návrh opatření, kterým dojde k zamezení podobných úniků chemikálií nejen na řece Bečvě, ale na všech vodních tocích v České republice;

III. žádá ministra životního prostředí, aby

1) do 60 dnů od dnešního dne předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a informoval o průběhu vyšetřování, změnách a postupu v případě otrávené Bečvy;

2) zveřejnil metodiku, podle které jsou v případě takových havárií odebírány vzorky a důkazy;

  1. IV. vyzývá ministra životního prostředí k vypracování a projednání závazného předpisu sloužícího k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí, ze kterého
    by vyplývaly kompetence jednotlivých orgánů státní správy a dalších zúčastněných subjektů. Dále jasné závazné postupy upravující postup šetření a předávání informací mezi všemi zúčastněnými včetně vedení evidence všech úkonů tak, aby mohl být zpětně celý postup vyhodnocen, a tento závazný předpis předložit do dvou měsíců Poslanecké sněmovně.

 

V návaznosti na toto usnesení bych tedy chtěl pana ministra požádat o informování Výboru pro životní prostředí o plnění úkolů vyplývajících z tohoto usnesení. 

Rád bych zde podotknul, že ani dnes, po více než čtyřech měsících od události, neznáme původce havárie. Znalecké posudky měly být vyhotoveny do 20. prosince, soudní znalec však požádal o prodloužení termínu. V minulých dnech však znalec pan Jiří Klicpera veřejně vystoupil, a v médiích prohlásil, že viníka již zná, avšak potřebuje shromáždit silné důkazy. “Nemůžu vám k tomu víc říct, protože když se takové věci dostanou ven, viník se samozřejmě připraví na obhajobu a použije argumenty, které dopředu vím. Proto se musím snažit, abych argumentaci podepřel větším a rozsáhlejším studiem.”, sdělil v rozhovoru pro Deník Referendum.

Vystoupení znalce v médiích bylo velmi překvapivé, protože znalec by měl být vázán mlčenlivostí, přesto se však vyjadřoval poměrně obšírně. Mimo jiné z jeho vyjádření vyplynulo, že má důkazy, že viníkem není DEZA. Z rozhovoru také vyplývá, že znalec považuje za velmi přínosný vyšetřovací pokus s organickou látkou fluoresceinem, který proběhl v listopadu. Na jeho základě ukazuje na únik z kanálu bývalé Tesly Rožnov, ačkoli podmínky při pokusu nebyly zcela shodné s podmínkami v den havárie. K zamíchání kyanidu do vody mělo podle něj dojít za jezem Juřinka 2 : “Ten jez vlastně způsobil havárii v tomto rozsahu a zmatení pojmů. Protože všichni si mysleli, že to tam vyteklo z Dezy, ale ona to nebyla pravda. Protože Deza tam sice něco pouští, ale ne tohleto. A ta hustá voda, která byla v tom pokuse nahrazena tou barvičkou, tak ta se držela pořád u pravého břehu až do okamžiku, než prolítla přes tenhle jez. A na jezu Juřinka se to — zvlášť za nízké vody — kompletně zamíchalo do vodního toku.” 

Naopak odebrané vzorky znalec nepovažuje za vypovídající a správně odebrané. Příčinu havárie neprozradil, ale naznačil, že by mělo jít o souhru několika okolností. Za prvotní příčinu pak označuje zrušenou povinnost, aby firmy měly své vodohospodáře, doslova pan Klicpera řekl: “Ano. Poslanci-debilové zrušili povinnost vodohospodáře, ačkoliv jsem tenkrát řval až do Parlamentu, že je to blbost. Oni řekli, že každý podnik ať si to řeší, jak chce. No a tak si to každý řeší a když tu není povinnost stanovit podnikového vodohospodáře, tak ho neustaví.” Chtěl bych podotknout, že ke zrušení této povinnosti došlo již před 20 lety, proto bych se rád zde ohradil – já ani většina mých nynějších kolegů se tohoto hlasování ani neúčastnila, a oslovení debilové si pan znalec mohl odpustit. 

Ještě bych chtěl připomenout, že okolo odebraných vzorků panuje zmatek. Vzorky, odebrané rybáři bezprostředně po havárii 20.9., a tím pádem potenciálně nejcennější pro analýzy, se totiž kamsi ztratily. Rybáři je přitom údajně předali úředníkům z Hranic na Moravě (potvrzeno panem Pernickým – předseda český rybářský svaz, Hustopeče nad Bečvou), ti je pak dle jeho slov předali pracovníkovi České Inspekce životního prostředí. ČIŽP však převzetí vzorků popírá. 

Kde tedy vzorky skončily, zůstává obestřeno tajemstvím. 

Pokud by ČIŽP vzorky přebrala a neposlala na analýzu, pravděpodobně z důvodu, že byly v PET lahvích a igelitkách a nikoli v odběrových zkumavkách, domnívám se, že to lze považovat za závažné pochybení Inspekce, stejně tak pokud tyto vzorky převzít odmítla a sama bezprostředně po události žádné neodebrala. Vzorky z klíčových výpustí, kudy mohla nebezpečná látka do řeky vniknout, byly odebrány podle dostupných informací částečně 21.9., částečně až 24.9. Odborníci (chemici, toxikolové), kteří se k případu vyjadřovali, přitom tvrdí, že odebrání vzorků co nejdříve po zjištění otravy je naprosto klíčové a je přitom jedno, zda jsou v lahvích nebo ve zkumavkách. Např. chemik Ivan Holoubek, který se podílí na vyhodnocování vzorků, uvedl, že “Co je podstatné, dvacátého září, tedy v den havárie, se na klíčových výpustích vzorky neodebraly. Na jedné z nich se odebíraly až o den později a na dalších až čtyřiadvacátého.”

Nerozumím tomu, že přestože k odběru vzorků z výústí v den havárie nedošlo (pokud ano, tak kde jsou?), ČIŽP podalo k této věci vyjádření, v němž zaznělo, že: “ČIŽP se důrazně ohrazuje proti manipulativním komentářům, které zazněly v rámci pořadu Reportéři ČT na téma Otrávené řeka IV., že by odebrání vzorků po havárii na Bečvě bylo nedostatečné a opožděné. Všechny složky, které byly v době po havárii na místě odebíraly vzorky, včetně ČIŽP.  Znovu opakujeme, že svoji práci odvedla inspekce profesionálně a podle platných zákonů.” 

Pan ředitel Geuss se vyjádřil, že “Česká inspekce životního prostředí nic nezanedbala, v ničem nepochybila a nikoho nekryje. Inspektoři odvedli maximálně možnou profesionální práci.” 

V této souvislosti bych chtěl říct, že v minulosti bylo zvykem, že k podobným haváriím vyjíždělo hned několik pracovníků Inspekce, 3 nebo 4, často včetně výše postaveného pracovníka. V případě Bečvy na místo 20. září přijeli pouze dva inspektoři. O tom, zda tedy převzal či nepřevzal vzorky odebrané rybáři, či zda mu byl příromnými rybáři nahlašován zápach dezinfekce nebo nebyl, se tak můžeme jen dohadovat.  To mi nepřipadá ze strany ČIŽP jako důkaz profesionální práce, o které mluví ředitel Geuss. 

Z vnějšího pohledu to však vypadá, že Inspekce při šetření této kauzy pochybila, a to hned v několika ohledech. Proto budu dnes navrhovat usnesení, v němž Výbor životního prostředí vyzve pana ministra Brabce k odvolání ředitele České inspekce životního prostředí pana Erika Geusse. Usnesení se stejným požadavkem vydalo dne 28.1. také zastupitelstvo města Valašské Meziříčí, kde je starostou pan Střižínek (ANO). 

To je vše a prosím pana ministra o informace o průběhu plnění úkolů z usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 3.12. 2020 a případně také k okomentování celé situace. Děkuji.

 

 

Ochrana klimatu do budoucna je moje priorita!

Dnes jsme na petičním výboru, kterého jsem místopředsedou, projednávali petici za klima, které jsem byl zpravodajem.

Petice byla předložena s celkovým počtem 5 766 podpisů s žádostí o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejích dopadů. Petenti peticí vyzývají premiéra ČR, Ministerstva životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny.

Po obsahové stránce je petice velmi široce zaměřená a petenti mimo jiné žádají, aby byl přijat závazek k přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, dále, aby byla přepracovaná Politika ochrany klimatu v ČR a tzv. protierozní vyhláška. Důraz je kladen i na uzavření uhelných elektráren. Proto se domnívám, že žádané věci přesahují možnosti petice jako takové, a proto jsem navrhnul usnesení, aby byla petice postoupena do Výboru pro životní prostředí k dalšímu řízení.

Petiční výbor moje usnesení schválil.

Na tomto tématu mi záleží, jak z mého osobního zájmu, tak i z pirátského a jsem rád, že pro lepší klima budu moci bojovat dál. Hezké dny přátelé.


Celá zpravodajská zpráva k přečtení

Dne 2. 2. 2021
Zpravodajská zpráva k petici
Zpravodaj Petičního výboru: František Elfmark
Název petice: Petice za klima – č. 20

Petice byla předložena Petičnímu výboru dne 20. 11. 2020 a je evidována pod číslem jednacím PS2020/019785. Předkladatelem petice je občan Ing. Jakub Zamouřil, který je členem výboru Česko za klima, z.s.. Petice byla předložena s celkovým počtem 5 766 podpisů.

Předmětem petice je žádost o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejich dopadů. Petenti peticí vyzývájí premiéra ČR, Ministerstvo životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny.

Na základě přidělené petice jsem vyzval dopisem překladatele petice, pana Zamouřila, aby se ve lhůtě k tomu dané, blíže vyjádřil k podané petici a upřesnil co je jejím kýženým cílem. 

Z vyjádření předkladatele, ze dne 5. 1. 2021, mi bylo sděleno a žádáno po Poslanecké sněmovně a dalších zodpovědných orgánech přijetí šesti konkrétních kroků:

  1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. 
  2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), Státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů
  3. Přijetí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhlášky). Cílem této vyhlášky je vynutit lepší zemědělské postupy vedoucí k vyššímu zadržování vody v půdě a nižší erozi zemědělské půdy – zmírnění sucha v přírodě.
  4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky
  5. Uzavření konkrétnách uhelných elektráren cit. v petici.
  6. Vytvoření přehledných webových stránek určených k informování veřejnosti o změně klimatu, aktuálním denním stavu emisí skleníkových plynů a o státních aktivitách vedoucích k mitigaci a adaptaci.

Žádané jsem předložil odpovědnému orgánu – Ministerstvu životního prostředí, které se k celé věci vyjádřilo následovně:

V prvním bodě kde petent požadujete přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, Ministerstvo sdělilo, že Česká republika plně podporuje cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2019. Tento cíl je již obsažen v nové Státní politice životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050, kterou vláda schválila v lednu letošního roku. Rovněž plánované aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR a Státní energetické koncepce budou muset nepochybně tento cíl zohlednit, stejně jako v prosinci 2020 přijatý cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990.

S tím souvisí i bod druhý, který se týká přepracování těchto strategických dokumentů, tak aby reflektovaly cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Ministersvo ujišťuje petenta, že v rámci procesu revize těchto strategických dokumentů bude tyto cíle zohleďnovat a plně příspívat k jejich dosažení. Legislativní rámec pro naplňování těchto cílů EU je však nyní teprve v přípravě a specifické závazky pro ČR tak budou známy až později.

Ve třetím dobu, který se týká protierozní vyhlášky, Ministerstvo sdělilo, že se po dlouhém a náročném vyjednávání se podařilo dosáhnout dohody všech zainteresovaných stran, a k vydání vyhlášky by mělo dojít v průběhu jara tohoto roku. Vyhláška by následně měla nabýt účinnosti od 1. července 2021.

V souvislosti se čtvrtým bodem, ve kterém navrhujete vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky, Ministertsvo odkazuje na Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu, jehož náplň činnosti a složení do značné míry odpovídá Vašemu požadavku. Na této komplexní problematice se podílí řada dalších poradních a pracovních orgánů, zejména Meziresortní komise VODA-SUCHO a Meziresortní pracovní skupina pro otázky ochrany klimatu. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu se však bude Ministerstvo podnětu petenta na vytvoření podrobného plánu obnovy české krajiny spolu se svými vládními kolegy dále zabývat jako se zásadní prioritou vlády.

V pátém bodě žádá petice o uzavření konkrétních uhelných elektráren v navrhovaných termínech. V souvislosti s tímto požadavkem lze uvést, že v roce 2020 byl ukončen provoz elektrárny Prunéřov I, a uzavření dalších uhelných elektráren bude bezpochyby následovat. Je pravděpodobné, že k ukončení využívání uhlí v energetice dojde dříve než v roce 2038, který byl doporučen Uhelnou komisí.

K poslednímu šestému bodu Ministerstvo upozornilo petenta, že informování o denním stavu emisí skleníkových plynů není technicky možné, protože tyto emise nejsou s výjimkou několika velkých zařízení měřeny při jejich vypouštění. Většina emisí skleníkových plynů je dopočítávána na základě statistických údajů o spotřebě paliv, výrobě různých produktů a specifických emisních faktorů. Emise tak mohou být publikovány až s určitým zpožděním.   

Závěr:

Po obsahové stránce je petice velmi široce zaměřená a i přes vyčerpávající odpovědi MŽP, se domnívám, že žádané věci přesahují možnosti petice, jako takové, a proto navrhuji následující usnesení.

Návrh pro petiční výbor: Petiční výbor bere na vědomí Petici za klima č. 20 a postupuje jí Výboru pro životní prostředí k dalšímu řízení.