PRÁCE: Plán na modernizaci zařízení na tepelné zpracování nemocničního odpadu v nemocnici Uh. Hradišti

Dnes 12. 6. 2020 jsem se zúčastnil tiskové konference v Uherskohradišťské nemocnici s panem ředitel MUDr. Sládkem. Byl nám představen plán modernizace zařízení na tepelné zpracování infekčního a nemocničního  odpadu. Nynější zařízení, které již dosluhuje, plánují přestavět a také přesunout o cca 100 m tak, aby vyhovovalo novým technologiím a dalším záměrům nemocnice. 

Co mi bylo sděleno. Stávající zařízení je 24 let staré (a nejmenší ze všech podobných zařízeních v ČR) a slouží na zpracování cca 350t infekčního a nemocničního odpadu z nemocnice (neslouží pro spalování komunálního odpadu !!!). V plánu na nové zařízení, se kterým jsem se patřičně seznámil nejen dnes na tiskové konferenci, ale také včera při osobním setkání s panem ředitelem, se počítá s kapacitou 1000t ročně. Vzhledem ke kapacitě je navrhováno v případě realizace toto zařízení v budoucnu využívat i pro nemocnice v Kroměříži (200t) a ve Zlíně (450t).  Včera jsem se ředitele ptal na nejpalčivější otázky týkající se logistiky, ovzduší a rovněž jsme se věnovali problematice hluku. Byl jsem ujištěn a padlo to i dnes, že všechny sledované hodnoty jsou a budou podlimitní, a budou striktně dodržovány. To stejné doložil pan ředitel v představené prezentaci  i na stanovisku EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí).

Ředitel mi sdělil, že doprava a zavážení do areálu nemocnice se odhaduje na maximálně 2 auta o velikosti 3.5t denně. Při současném provozu 1200 osobních aut a cca 100 větších a nákladních aut, toto navýšení nehraje žádnou významnou roli. Stejně tak hodnoty hluku nebudou nikterak navýšeny. Pokud se podíváme na velikost stávajícího zařízení a zařízení nového, budou velikostně téměř totožná. Po seznámení se všemi  možnostmi  a faktory, které by mohly jakkoli ohrozit místní občany, musím konstatovat, že nic takového nenastane a ředitel se mi tímto také zavázal. Požádal jsem ho, aby uspořádal veřejné slyšení mezi občany a celou problematiku za účasti odborníků vysvětlil. To mi přislíbil a dnes na TK i potvrdil, navíc k tomu přidá Den otevřených dveří zařízení, aby se veřejnost mohla na zařízení osobně podívat.

Proto prosím uvažme všechny tyto faktory a nedělejme z celé věci něco velmi negativního či monstrózního. Přestavbu starého zařízení na nové hodnotím jako jediné možné řešení a žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by se mělo zhoršit v dané lokalitě či v celém městě životní prostředí. Celá realizace bude hrazena z 85% z dotačního titulu Evropské unie a vyjde cca na 88 mil. korun. Realizace má proběhnout mezi lety 2021 až 2022. V letošním roce se má pouze nachystat projekt. Co velmi kvituji je, že se pan ředitel rozhodl věc řešit velmi zodpovědně a citlivě. Rozhodl se nesvážet nemocniční odpad ze všech nemocnic celého kraje a jen doplnil kapacitu z KM a Zlína do doby, než se naplní kapacita samotnou nemocnicí UH. Potom v podstatě bude řešit jen potřeby uherskohradišťské nemocnice. Této problematice se intenzivně věnuji již několik let a momentálně nenastala žádná okolnost, proč bych tento záměr měl být vnímán předčasně negativně. Pokud se uskuteční vše tak, jak bylo prezentováno a nenastane žádná ekologická zátěž, bude snad vše v pořádku. Celou věc budu bedlivě sledovat.

Hezké dny.  František Elfmark

PRÁCE: Sucho a odpady pirátským tématem na výboru pro životní prostředí

Dnešní výbor (10.6.2020)  pro životní prostředí zahájil bod „Informace Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR o ochraně před kritickým suchem v České republice”. S poslanci o tomto tématu přišel diskutovat i ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Výbor po diskusi přijal navržené usnesení kolegyně a předsedkyně Dany Balcarové, který vyzývá vládu, aby od roku 2021 významně navýšila prostředky na realizaci opatření sloužících k plošné zádrži vody v krajině a představila jasný plán pro boj se suchem včetně  výčtu finančních prostředků potřebných na realizaci jednotlivých typů opatření, časového harmonogramu a zodpovědnosti za plnění jednotlivými resorty. Oba ministři také do listopadu předloží přehled již podpořených a realizovaných opatření na boj se suchem.

Dalšími body programu byly rozpočtové kapitoly, kde jsem byl u Závěrečného účtu kapitoly 315 MŽP zpravodajem. Ptal jsem se zástupců MŽP na to, proč nedošlo k profinancování celých alokovaných částek na program Zelená úsporám určený pro budovy veřejného sektoru. To mu bylo vysvětleno tím, že na budovy veřejného sektoru existují výhodnější programy, ze kterých je na tyto účely možné čerpat a Zelená úsporám již jen dobíhá. Nová zelená úsporám se čerpá primárně z nároků a ne z rozpočtu, proto se také tam rozpočet snížil oproti očekávání. Program péče o krajinu nebyl vyčerpán ze sta procent alokované částky zejména z důvodů, kdy příjemci nesplní podmínky a musí peníze vrátit. 

Na programu byly též Zprávy o životním prostředí v krajích za rok 2018. Zlínský kraj se může chlubit nejnižší spotřebou vody v domácnostech v přepočtu na osobu/den a nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu na osobu ze všech krajů ČR. Bohužel zde máme problém se znečištěním ovzduší emisemi z Polska a Moravskoslezského kraje  a také z lokálních topenišť.

Zpravodajem jsem byl i u Zprávy Evropské Komise o statistice odpadů a o jejich kvalitě. Zde jsem upozornil na trvající problém s daty o odpadech v ČR, jelikož máme dvě souběžně běžící statistiky, od ČSÚ a od MŽP, které se v údajích o produkci odpadů liší. V usnesení pak vybízíme MŽP k řešení této situace. 

 

PRÁCE: Včera jsme ve Zlíně odstartovali krajskou kampaň

Včera jsme společně s dalšími Piráty na lodi Bárce ve Zlíně oficiálně zahájili kampaň do krajských voleb. Jejich hlavním heslem bude “CHCE TO ZMĚNU”.

Měl jsem tu čest promluvit k novinářům jako první. Zaměřil jsem se na popis spolupráce mezi sněmovnou a krajem, která mě nyní chybí. Věřím, že budeme mít v kraji po volbách zastoupení a bude mnohem efektivnější propojení mezi sněmovnou a krajem.  Dále jsem podpořil kandidáty, které všechny znám a vím, že jsou odborně nachystaní, celou věc dobře uchopit a procesně zvládnout. Mluvil jsem o složitosti práce a tlaku na psychiku o velkém tlaku na rodinné členy a proto také o velmi důležité podpoře rodiny. Na závěr jsem všem kandidátům z čela předal antistresové srdíčko s logem Pirátů. Popřál jsem jim hodně sil a energie.

Piráti představili čtyři hlavní programové priority pro Zlínský kraj, kterými jsou kvalitní a dostupné zdravotnictví, propojená silniční síť, živá krajina a moderní kraj.

„Já osobně slibuji, že dám Zlínskému kraji potřebnou péči a budu jej řídit s čistým štítem. To znamená, že se ty změny doopravdy stanou a nebude z toho jenom malá nebo velká domů. Kraj se postará o své občany a zajistí dostatek zdravotní péče v dojezdové vzdálenosti, zajistíme transparentnost hospodaření nemocnic a postaráme se o důstojné stáří občanů, protože domov se nedá nahradit,” shrnula kandidátka na hejtmanku Hana Ančincová.

„Zpřístupníme úřad občanům, lidé by si měli být schopni vše zařídit online a neměli by být nuceni obíhat úřady. Kraj bude mít transparentní účty, faktury a všechny informace veřejně k dispozici,” ukončil radní Zlína pro oblast IT Jiří Jaroš.

„Kraj bude efektivně nakládat s dešťovou vodou a pomocí meandrů, lužních lesů a slepých ramen bude zadržovat vodu v krajině. Zasadí se dále o obnovu a zatravnění starých polních cest. Kraj musí finančně podpořit obnovu lesů, aby naše krajina ožila,” objasnil zastupitel z Valašského Meziříčí Denis Rychtar.

„Prosadíme moderní a rychlou veřejnou dopravu, ve které bude možné platit bezkontaktně. Zainvestujeme do opravy cest, mostů a cyklostezek a zasadíme se o rychlou silniční dopravu napojenou na dálniční síť,” dodal architekt a urbanista Jakub Zach.

Cílem Pirátů je dosáhnout moderního kraje, který se bude starat o své občany a jejich zájmy. Bude dbát na ochranu kulturního dědictví a také zodpovědně přistupovat k naší krajině. Zlínský kraj potřebuje péči a zaslouží si změnu k lepšímu.

Celou kandidátku najdete ZDE Celý plán pro Zlínský kraj najdete ZDE

VIZE: Jakou cenu má čistý vzduch, pitná voda či úrodná půda? Dnes je Světový den životního prostředí

Žít tak, abychom žili v souladu s přírodou, a tedy i životním prostředím, by mělo být samozřejmostí 365 dní v roce. Abychom na to však nezapomínali, je tu den D, kdy si připomínáme význam ochrany a obnovy životního prostředí nejen pro spokojený život, ale také pro budoucnost celého lidstva. Dá se říct, že 5. červen je celosvětově uznávaným svátkem boje za lepší a trvale udržitelnou budoucnost.

Každý rok, letos již po čtyřicáté šesté, se tak snažíme přijít na to, jak to naše zemské žití nastavit ještě lépe. Lidstvo totiž za sebou nechává na Zemi pořádné otisky. Ale co s tím můžeme dělat my sami?  Miliony lidé po celém světě, stejně jako každý jednotlivec v České republice, se může zapojit do Světového dne životního prostředí, ať už prostřednictvím zamyšlení se nad ekologickými otázkami, či ulpěním pozornosti nad zásadními ekologickými výzvami současnosti, nebo ještě lépe – rovnou ekologicky vyznívajícím činem, například v podobě úklidu svého okolí.

Každý rok je věnován určitému tématu, které volí Organizace spojených národů (OSN). Tím letošním je “biologická rozmanitost” neboli “biodiverzita”.

Biodiverzita se týká samotné podstaty života na Zemi. “Biologická rozmanitost je tradičně definována jako rozmanitost života na Zemi ve všech jeho formách. Zahrnuje počet druhů, jejich genetické variace a vzájemné interakce živých organismů v rámci komplexních ekosystémů.”
zdroj: Ztráta biodiverzity: Jaké jsou její důsledky a příčiny? | Zpravodajství

Stručně řečeno, biologická rozmanitost nám poskytuje čistý vzduch, pitnou vodu, kvalitní půdu a opylování plodin. Pomáhá nám v boji proti změně klimatu a přizpůsobování se jim a snižuje dopad přírodních rizik.

Proč dochází k úbytku biologické rozmanitosti?

  •   Změny ve využívání půdy (např. odlesňování, intenzivní monokultury, urbanizace)
  •   Přímé vybíjení nadměrným lovem nebo rybolovem
  •   Změna klimatu
  •   Znečištění
  •   Invazní nepůvodní druhy

Země je jen jedna, je domovem každého živého stvoření a zničení životního prostředí by mělo na vše živé katastrofální dopad. Proto je nezbytné dbát na jeho ochranu. Dejte si při příležitosti mezinárodního dne životního prostředí nějaké předsevzetí. Ale neomezujte se jen na něj a na dnešek. Snažte se všechny tyto věci začlenit do svého každodenního života, aby se staly návykem, každodenní rutinou. Abyste šli svým příkladem ostatním.

 

Pokusíte se, stejně jako já a můj tým asistentů, zamyslet se v tento den nad tím, jak se chováme k přírodě a životnímu prostředí?

 

Iva: Snažím se chodit pěšky, pokud to jde. Třídím odpad, a já ani můj malý synek nechápeme, proč odpadky, které se válejí po zemi, nejsou vyhozené v patřičných kontejnerech. Rovněž se snažím šetřit vodou a zásadně nakupuji do látkových tašek. Určitě ale vím, že pro životní prostředí, s nímž v souladu chci aby žily nejen mé děti, ale také děti mých dětí a tak dále, toho společnými silami zmůžeme daleko více.

Jana: Ve stravě se vyhýbám živočišným produktům, snažím se jíst sezónní a lokální produkty. Vybírám si potraviny bez obalu, pokud jsou k dispozici, nakupuji do vlastních sáčků a tašek… Certifikace jako je “Fair trade”, “GOTS”, nebo “Ecocert” pro mě nejsou záhadné pojmy :). Snažím se nepodléhat tzv.  “fast fashion”, proto nakupuji jen to, co unosím a před nákupem preferuji swap (výměnu oblečení mezi lidmi). Snažím se řídit heslem “Nekupuj zbytečnosti”, vytvářet co nejméně odpadu (to je někdy težké!) a myslet na přírodu v každodenním životě.

Jakub: Mezinárodní den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Vliv jednoho člověka na životní prostředí se nemusí zdát být tak velký. Vliv celé lidské populace, která se skládá z těchto jedinců, je však nedozírný. Každý z nás by se měl zamyslet a zatěžovat životní prostředí co nejméně. Mám rád návštěvy přírody, i to co příroda dává, proto ji nepoškozujme a neznečišťujme, neodhazujme v ní odpadky, neplýtvejme vodou, neplýtvejme energiemi, prostě chovejme se k ní s láskou, protože ona nám to pak několikanásobně víc vrátí.

František: Jde dělat i velmi jednoduché věci. Doma pijeme vodu z kohoutku s domácím sirupem. Balenou vodu (PET) nekupujeme. Důkladně třídíme odpad (papír, sklo, plech, plast, bio, kov). Na chalupě kompostujeme v Komposteru. Pokud to jde, chodím pěšky do práce a snažím se i hýbat. Co je důležité, tak kupovat jen věci, které potřebuji a spotřebuji či sním. Miluji renovace, takže recykluji křesla, staré obrazy, budíky apod. Není třeba kupovat nové věci, když můžu s trochou umu, zrenovovat věc kvalitní a starou.

Hezké dny! František

PRÁCE: Proč si MŽP nenechalo poradit od vlastního poradního orgánu?

Zákony oběhového balíčku z dílny MŽP čelí časté kritice, že neobsahují nástroje na podporu skutečné recyklace a že nesměřují ke splnění recyklačních cílů nastavených EU. První otázka, která mnohé v této souvislosti napadne, je, zda tyto aspekty nových zákonů MŽP při jejich tvorbě dostatečně řešilo s povolanými osobami, s odborníky, kteří se tématu odpadů a recyklace věnují. 

Povolaným poradním orgánem, který by tato témata měl řešit, je i podle samotného předsedy naší vlády tzv. Rada pro odpadové hospodářství. Tato rada vznikla v roce 2005 za účelem koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni a je v ní 33 osob, od zástupců ministerstev, senátu a poslanecké sněmovny, přes zástupce státních organizací jako je CENIA nebo SFŽP, zástupce odborových svazů a svazů samospráv, až po zástupce univerzit, zpracovatelských svazů a Asociace odpadového hospodářství. Tedy průřez celým spektrem zainteresovaných subjektů. Je s podivem, že tento orgán tedy při přípravě odpadových zákonů neřešil a do zákonů neprosazoval to, co mnozí z jeho členů nyní tvrdí, že v zákonech chybí. 

Podíváme-li se však na činnost Rady blíže, zjistíme zarážející skutečnost. Rada totiž za posledních 5 let byla svolána pouze 2 krát, a to v roce 2015 a potom až v říjnu roku 2019! Ve stěžejním období, kdy byly Ministerstvem životního prostředí tvořeny samotné zákony, tak Rada nezasedala ani jednou a nemohla tak plnit svou poradní a koordinační funkci. 

Možná MŽP připadalo, že jediné zasedání v roce 2015 (v roce 2019 již byly návrhy zákonů hotové a zasedání mělo charakter spíše informativní) je dostačující, avšak když se podíváme na konečnou podobu zákonů oběhového balíčku, nabízí se otázka, zda MŽP nemělo využívat poradních orgánů ve větší míře. 

Napadne-li nás, zda je Rada odpadového hospodářství skutečně orgánem, který měl vznik nových zákonů řešit, tak kromě celkové koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni má v působnosti také projednávání opatření na plnění a aktualizaci Plánu odpadového hospodářství České republiky. A v Plánu odpadového hospodářství se řeší samozřejmě také jeho soulad s legislativou EU a plnění evropských cílů, a právě evropská legislativa a cíle, které obsahuje, jsou hlavním důvodem celé novelizace oběhového balíčku. Proto také souběžně s tvorbou zákonů měla probíhat aktualizace Plánu. 

Při vzniku Rady pro odpadové hospodářství bylo ustanoveno, že jednání Rady OH svolává její předseda podle potřeby, minimálně však dvakrát ročně. To se však v posledních pěti letech nedělo.

Je tak s podivem, že návrh poslankyně Krutákové (STAN) na vznik vládou zřízené odborné poradní skupiny, která by fungovala do června a která by měla za úkol navrhovat úpravy oběhového balíčku právě za tím účelem, aby se do balíčku lépe promítla podpora recyklace, byl premiérem odmítnut. Pan premiér odmítnutí odůvodnil tím, že již existuje řada “plnohodnotně fungujících struktur”, které tato témata řeší, jmenovitě zejména Rada pro odpadové hospodářství. 

PRÁCE: Kdy půjde oběhový balíček do druhého čtení? Známe předběžný termín

Projednávání odpadových zákonů tzv. oběhového balíčku v druhém čtení je na programu současné 49. schůze Poslanecké sněmovny. Přes snahy MŽP a některých poslanců za ANO, aby byl balíček na program jednání zařazen co nejdříve, se však dostal až na konec pořadu druhých čtení a jeho možné projednávání tak očekáváme v polovině června ve variabilním sněmovním týdnu. Jeho projednání bude řádné, tedy mimo režim legislativní nouze. 

Velmi vítám, že balíček nebude projednáván již nyní v květnu, neboť v takovém případě by ho nestihl řádně projednat Hospodářský výbor, který ho chtěl projednat s účastí veřejnosti 10. 6. Navíc nevidím důvod, proč by mělo být projednávání této legislativy urychleno, a to i za cenu neúčasti veřejnosti na výborech a neprojednání všemi přidělenými výbory. 

Odůvodnění, že balíček je potřeba projednat co nejdříve, protože jinak by nám hrozily sankce ze strany EU za nedodržení transpozičních termínů, nepovažuji za dostatečný důvod ke zrychlenému projednávání takto důležité legislativy. Podle mnou dosud získaných informací však opožděná implementace směrnice nevede k automatickým sankcím. Abych si tyto informace ověřil a zjistil, zda je hrozba sankcí reálná, zaslal jsem podnět na právní oddělení Stálého zastoupení ČR při EU paní Lucii Březinové, aby se vyjádřila k celé situaci. Na odpověď nyní čekám.

Při zjišťování, zda nás při neschválení legislativy do 5. července skutečně čekají sankce, jsem však narazil na to, že MŽP neodeslalo Evropské komisi notifikační zprávu o vládní novele zákona o odpadech. Není mi jasné, zda šlo o nedopatření nebo úmysl, neboť ostatní zákony balíčku notifikovány byly. Od MŽP budu požadovat informace, proč k notifikaci nedošlo. 

Je nutné, aby tato tak důležitá legislativa byla důkladně projednána a byly zváženy všechny faktory. 94 pozměňovacích návrhů značí a nepotvrzují to co nám říká MŽP, že je legislativa konsensem mezi všemi sdruženími, svazy, organizacemi atd. Chceme se dostat v tomto odvětví do 21. století a být i dokonce více ambiciózní než nám směrnicemi přikazuje EU.

Držte oběhovému hospodářství palce a ať zvítězí lidský rozum na různými lobbistickými skupinami. 

Pro další články, které budou následovat, prosím sledujte můj blog. Budeme informovat  o souvisejících tématech a zamyslíme se např. nad fungováním Rady pro odpadové hospodářství.