PRÁCE: Po letech příprav se konečně dočkáme finální podoby nových zákonů tzv. oběhového balíčku

Oběhový balíček, tedy novela zákona o obalech (ST 676), zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností (ST 677), změnový zákon (ST 678) a novela zákona o obalech (ST 679), se nyní formuje do své konečné podoby. Tyto tisky vznikly na základě implementace evropské legislativy a nutnosti  moderních zákonů, které odráží potřeby 21.století. 

Již pozítří, tedy ve středu 29.4.2020, bude oběhový balíček projednán na Výboru pro životní prostředí a také na Hospodářském výboru. Hlavním tématem schůze budou dosud podané pozměňovací návrhy. Těch se jen ve VŽP sešlo téměř 100. 23 pozměňovacích návrhů jsme podali i my, v některých případech ve spolupráci s poslanci dalších stran.

V zákoně o odpadech jsme pozměňovacími návrhy reagovali na datum ukončení skládkování využitelných odpadů, neboť nepodporujeme navrhovaný termín – rok 2030. Původně byl navrhován rok 2024, avšak většina zainteresovaných stran zaspala a nezačala se včas připravovat (budování recyklačních kapacit, tvorba plánů atd.), proto byl původní termín z návrhu zákona vyškrtnut. My věříme, že i termín 2024 je stále uskutečnitelný, avšak protože si uvědomujeme, jak náročné by bylo vše stihnout, navrhujeme i kompromisní řešení – rok 2027. 

Jelikož jsme pro maximální recyklaci, navrhujeme doplnit do zákona zařazení chemické recyklace formou solvolýzy. Dalším tématem, které považujeme za důležité, je zálohování nápojových obalů. Podporujeme variantu dobrovolného zálohování, která v návrhu zákona zatím není umožněna, neboť na základě konzultací s experty a na základě studií a zkušeností ze zahraničí zastáváme názor, že zálohování skutečně může významně pomoci dosažení cílů třídění a potažmo i recyklace obalů. Za zásadní nedostatek návrhu zákona o obalech považujeme i nastavení podmínek autorizace nových obalových společností. Tyto podmínky jsou mnohdy velmi obtížně splnitelné a zbytečně blokují vstup nových AOS na trh. 

Vzhledem k aktuální situaci bohužel nemůžeme pozvat veřejnost ani experty na danou problematiku přímo na jednání Výboru. Jak to vše dopadne, můžete ovšem sledovat díky naší předsedkyni a kolegyni Dany Balcarové online i Vy, za což ji velmi děkuji. Předpokládané trvání je od 10:00 do cca 15:00. Výbor bude streamován online zde:https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=28 .

Jelikož jde o velmi důležitou legislativu, která ovlivní nejen naše životní prostředí, ale i skutečně mnoho subjektů, od výrobců nejrůznějších výrobků přes obce až po provozovatele zařízení na využití odpadu, doufám, že u projednávání bude přítomen i pan ministr Brabec. 

Dnes oslavujeme DEN ZEMĚ a to již po padesáté. Snažíme se Zemi pomáhat alespoň v rámci úpravy oběhové legislativy

Den Země je dnes už tradičně oslavou naší matky planety – připomínkou, že i když je naše země veliká, nesnese všechno. A že tím, jak nás lidí přibývá, se k ní musíme chovat stále zodpovědněji a ohleduplněji. Proto jej slavíme každoročně koncem dubna. Letos má krásných 50 let!

Den Země se slaví nejen u nás, ale i v zahraničí. Díky úspěchu první akce v roce 1970 v San Francisku byla založena Americká agentura pro ochranu životního prostředí, bylo přijato několik klíčových ekologických zákonů a dnes se ke Dni Země připojuje více než miliarda lidí ve 175 státech světa.

Praktickým cílem letošního svátku je uspořádat si své digitální prostředí a smazat z elektronických zařízení všechny nepotřebné informace – staré fotografie, filmy, nepoužívané aplikace, nepřečtené e-maily, zkrátka soubory, které již nepotřebujete a které se postupem času staly odpadem. Často si totiž neuvědomujeme, že i v digitálním světě existuje znečištění, které ovlivňuje reálné prostředí. Téměř všechny online aktivity přitom zvyšují naši uhlíkovou stopu. Odhaduje se, že do roku 2025 budou úložiště dat (především jejich chlazení) využívat pětinu veškeré vyrobené energie a stanou se jedním z největších světových znečišťovatelů. Zapojit se může každý, celosvětovou úsporu zjistíme po akci na webu www.worldcleanupday.org.

Den Země je také ideální příležitostí začít se zajímat o to, jaký produkujeme odpad a co se s ním dále děje. K tomu, aby nás odpad postupně “nezavalil” je potřeba především dvou věcí – osobní uvědomělosti každého z nás a funkčního systému na zacházení s odpadem, upraveného funkčními zákony. Zákony by měly nasměrovat naši zemi k cestě, na které budeme snižovat produkci odpadu, recyklovat, a tím šetřit přírodní zdroje a životní prostředí. A právě snaha o moderní a především funkční zákony v oblasti odpadového hospodářství je to, čemu se věnuji již více než dva roky. Nyní se tzv. oběhový balíček, tedy zákony o odpadech, obalech, výrobcích s ukončenou životností a souvisejících změnách, chystá do výborů a na druhé čtení. To znamená, že právě nyní je ta chvíle, kdy máme poslední možnost zákony podrobit větším či menším úpravám v podobě pozměňovacích návrhů. Jelikož jde o 4 komplexní a poměrně složité zákony, ukazuje se, že úpravu by zasluhovalo mnoho věcí. Já sám nebo ve spolupráci s kolegy podávám více než 30 pozměňovacích návrhů, řešících nejrůznější aspekty legislativy. To, co považuji za nejzásadnější a na čem mi skutečně záleží, je především co nejrychlejší ukončení skládkování využitelných odpadů. S navrhovaným posunem z roku 2024 na rok 2030  nesouhlasím a věřím, že jsme schopni ukončit skládkování dříve a ulehčit tak životnímu prostředí. Dalším tématem, které bylo při jednáních o odpadové legislativě často diskutované, avšak na konečné podobě zákona se v podstatě nijak neprojevilo, je možnost zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Ač nejsem přesvědčen o tom, že by zálohování bylo samospásné a jeho zavedením bez jakýchkoli dalších kroků bychom lehce dosáhli recyklačních cílů, věřím, že může být velmi užitečným nástrojem, který v kombinaci s dalšími faktory zvýšení recyklace výrazně pomůže. Proto podávám a podporuji pozměňovací návrhy, které zálohování dobrovolně umožní. Další pozměňovací návrhy se týkají třeba podmínek autorizace nových obalových společností, které by měly být splnitelné a férové. Všechny pozměňovací návrhy budeme probírat na VŽP 29.4.

PRÁCE: Jaká je Vaše priorita? Prioritou Státního fondu životního prostředí ČR je stejně pojmenovaný časopis a nově i web, jenž pomáhají svým čtenářům lépe se zorientovat v dotační politice Evropské unie a České republiky.

Jako člen Státního fondu životního prostředí, bych vás nyní chtěl seznámit s časopisem, který SFŽP vydává a nyní je i online na novém webu.

Kdo všechno může být čtenářem Priority?

Zástupci obcí, státní instituce i široká veřejnost.

 

Co všechno najdete v její tištěné i internetové podobě?

Informace o možnostech čerpání dotací v Operačním programu Životního prostředí (dále jen OPŽP), nabízí zkušenosti jiných měst s jejich čerpáním a pomáhá provést příp. žadatele úskalími legislativy srozumitelnou formou. Kromě jiného tam najdete aktuální témata, zajímavé rozhovory, reportáže z domova a ze zahraničí, technologie.

Bezesporu k nejznámějším dotačním programům patří Nová zelená úsporám, který se zaměřuje na úspory energie v budovách pro bydlení, dále program Dešťovka podporuje udržitelné hospodaření s vodou v domácnostech, anebo např. majitelé rodinných domů mohou díky kotlíkovým dotacím žádat o finanční příspěvek na výměnu starých, neekologických kotlů na pevná paliva.

 

Jak často časopis  vychází?

Časopis vychází v nákladu 10 000 výtisků jedenáctkrát do roka (už od roku 2008) a je distribuován bezplatně do schránek odběratelů. Zájemci se mohou přihlásit k odběru prostřednictvím elektronického formuláře. V elektronické podobě je časopis k dispozici ke stažení na webu www.priorita.cz.

V aktuálním dubnovém čísle se tak můžete dozvědět spoustu informací. Například, že Na modernizace a úspory energií veřejných budov jdou přes dvě miliardy, dále užitečné informace Kam s ochrannými pomůckami během epidemie? návod Jak si správně zavést energetický management či informaci, že se prodlužuje příjem žádostí k Ekologické likvidaci vraků. Najdete tam toho však mnohem více…

 

V čem je tedy informační web www.priorita.cz výhodnější oproti své starší papírové verzi?

Na této adrese naleznete nejen články a rozhovory z tištěného časopisu Priorita, ale také další zprávy, které se do aktuálního vydání nevešly. Jako příklad reportáž z regionu o Zavodňování Kněžpolského lesa nebo o obci Vlčnov, kde se mísí tradice s moderními ekologickými přístupy či pravidelné Aktualizování informací souvisejících s nouzovým stavem.

Navíc v archivu najdete elektronické verze již vydaných čísel, které si můžete prohlédnout či stáhnout. Přes web se můžete také přihlásit k odběru papírové Priority, po zadání údajů vám bude chodit do schránky zdarma.

Autoři Priority budou rádi, když jim napíšete svůj názor na nové stránky, případně postřehy, co by se mohlo zlepšit. Podněty můžete zasílat na e-mail: priorita@sfzp.cz.

PRÁCE: Může Koronavirus ovlivnit recyklaci?

Současná pandemie již ovlivnila naše životy v mnoha různých oblastech. Je jí zasažen průmysl, výroba i služby. V tomto článku se zaměříme na to, jakým způsobem může Koronavirus ovlivnit recyklaci plastů. Ještě před příchodem pandemie trh s plasty začala ovlivňovat klesající cena ropy v důsledku cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. Cena tzv. panenského plastu, tedy plastu přímo vyrobeného z ropy, díky tomu klesla (a stále klesá), zatímco cenu recyklovaného plastu toto neovlivňuje. Příchod pandemie se situací zamíchal ještě víc. Změnil totiž chování zákazníků, logistiku i náhled na důležitost samotné recyklace.

 

Nákupní návyky

V souvislosti jednak se strachem z nákazy a jednak s opatřeními, zaváděnými kvůli zpomalení jejího šíření, se mění návyky koncových zákazníků. Dobře to je vidět na příkladu nejvíce recyklovaného plastu, tedy R-PETU, jehož zdrojem jsou zejména nápojové lahve. Lidé si začali dělat zásoby, tudíž poptávka po balených nápojích vzrostla oproti běžnému stavu v zimních měsících. Nakoupené lahve se však již nevracejí do oběhu v takové míře, jako je tomu normálně. Lidé kupí zásoby doma, omezují vycházení. Např. v Německu, kde na plastové lahve funguje zálohový systém (lidé je vracejí v obchodech), již nyní potvrzují, že počet vrácených lahví se snížil. Lidé nakažení Koronavirem i lidé, kteří mají na nákazu vážné podezření, by navíc vůbec neměli třídit odpad, aby nedošlo k ohrožení pracovníků, kteří s odpadem nakládají. Z těchto důvodu se PET nyní vrací do oběhu v menší míře než obvykle a nastává nedostatek R-PET. 

Jaký bude další vývoj nákupního chování a zacházení s odpadem lze jen těžko předpokládat. Pokud budou přetrvávat vysoké riziko nákazy, omezení volného pohybu a shromažďování, je pravděpodobné, že v letní sezoně (která je po balené nápoje tou nejsilnější) dojde k poklesu poptávky po balených nápojích v důsledku nekonání se hromadných akcí a nízkého prodeje v turistických destinacích. Lidé se budou více zdržovat doma, někteří budou možná i z ekonomických důvodů pít více vody z kohoutku na úkor balených nápojů. 

Podobný vývoj, tedy pokles množství materiálu, vraceného do oběhu, je předpokládán i u dalších materiálů, jako je R-PE a R-PP.

Jelikož ve zpracovatelském sektoru se snížení množství materiálu odevzdaného k recyklaci projevuje s časovým zpožděním, předpokládá se, že nedostatek recyklátu se plně projeví až v řádů týdnů nebo měsíců. 

 

Poptávka po recyklátu 

Poptávka po samotném recyklátu se v souvislosti s Koronavirem také mění. Např. R-PO se hojně používá v automobilovém a konstrukčním průmyslu. Ten však v současnosti snižuje výrobu, některé automobilky dokonce dočasně výrobu úplně přerušily. Na druhou stranu však kvůli zvýšeným hygienickým opatřením roste poptávka po materiálu na výrobu obalů, zejména obalů potravin. 

V době krize je však bohužel ochrana životního prostředí poněkud upozaděna. Pro výrobce je důležitá zejména stabilita v přísunu materiálu a jeho ceny, poptávka koncových zákazníků po mnoha produktech se mění. Proto lze předpokládat, že někteří výrobci přejdou na panenský plast (kvalitního recyklátu použitelného např. v potravinářství je nedostatek, který se z výše uvedených důvodů bude spíše prohlubovat a jeho cena je často vyšší než cena panenského plastu). 

 

Logistika

Některé státy uzavřely hranice pro pohyb osob, pohyb zboží je zpomalen kvůli hraničním kontrolám. Tím se přeprava zboží stává problematickou, hrozí i nedostatek pracovních sil kvůli odlivu zahraničních pracovníků.

   

Dlouhodobé dopady

Na recyklaci jako takovou může mít současná situace dopad i v budoucnu. Kromě možného nedostatku recyklátu na trhu, může mít nedostatek pracovních sil i nedostatek materiálu ke zpracování fatální dopad na menší zpracovatele plastů, dotřiďovací linky apod.

To, co nás znepokojuje asi nejvíce, je odklon od ochrany životního prostředí jako takové. Už po globální ekonomické krizi v roce 2008 byly několik následujících let investovány prostředky především do povzbuzení ekonomiky na úkor životního prostředí. A nyní se dá předpokládat, že podobná situace nastane znovu. Již teď se ozývají některé hlasy, které požadují přesměrování peněz určených na zlepšení stavu životního prostředí (např. prostředky investované v rámci Evropské zelené dohody) do jiných sektorů. Pokud chceme splnit recyklační cíle, které jsme si vytyčili, je potřeba investic do nových technologií a metod, zvyšování kapacit třídíren atd. Tyto investice jsou však nyní ohroženy. A problém není v tom, zda si odkrtneme nějaký cíl jako splněný. Problém je, jaké důsledky může mít, pokud to neuděláme. 

 

Zdroj: https://waste-management-world.com/a/european-markets-for-recycled-materials-react-in-the-face-of-coronavirus

PRÁCE: Nový program péče o vlky – nejzásadnější body

V mém minulém článku jste se dozvěděli, že byl vytvořen nový Program péče o vlka obecného (https://www.frantisekelfmark.cz/diskuse-je-vlk-prinosem-pro-nasi-krajinu/). Dnes se podíváme podrobněji, co je jeho obsahem.

 

Cíl: bezproblémové soužití s vlky

Vlk obecný se pomalu vrací na území ČR. Ač se podle mapy z nálezové databáze AOPK (viz níže) může zdát, že je u nás již celkem hojně rozšířen, jeho početnost je stále velmi nízká (do stovky jedinců). Populace nesplňuje ani parametry minimální životaschopné populace, jejíž velikost je u savců definována jako 500-1000 jedinců.

Cílem programu péče je tak i nadále ochrana vlka jako kriticky ohroženého druhu. Avšak k tomu, aby u nás mohla existovat vlčí populace, je kromě zajištění samotné ochrany druhu potřeba nalézt řešení případných konfliktů a problémů, které mohou v souvislosti s jeho šířením nastat. Program proto klade důraz na minimalizaci a především prevenci problémů, konfliktů a obav veřejnosti. 

Základním dlouhodobým cílem Programu péče je tedy přispět k zajištění příznivého stavu druhu z hlediska Směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a současně socioekonomické přijatelnosti výskytu populace vlka v ČR.

 

Střednědobé cíle Programu péče

1) Fungující systém pro poskytování finančních dotací na realizaci preventivních opatření k minimalizaci škod působených vlkem.
2) Funkční systém šetření a vyplácení náhrad škod včetně úpravy stávající nevyhovující legislativní normy (zákon č. 115/2000 Sb. včetně prováděcí vyhlášky č. 360/2000 Sb.).
3) Jednoznačný postup pro případy výskytu nápadně se chovajících vlků včetně jasně vymezených kompetencí zapojených institucí.
4) Ochrana biotopu vlka zachováním propojení jádrových oblastí výskytu vlka prostřednictvím sítě migračních koridorů s cílem umožnit přirozenou biologickou a genetickou konektivitu populací.
5) Jednotný systém monitoringu distribuce a početnosti vlka na území ČR
6) Systematické vyhodnocování dat z monitoringu a hodnocení stavu druhu z hlediska ochrany.
7) Funkční systém předávání informací mezi jednotlivými skupinami, které se s vlkem setkávají a pracují; zajištění objektivního informování veřejnosti.

Vlk a chovatelé hospodářských zvířat

Program nabídne chovatelům materiály s funkčními postupy a preventivními opatřeními na ochranu hospodářských zvířat před vlky, vytvořené na základě zkušeností z okolních evropských zemí s výskytem vlka a dosavadních zkušeností z ČR. Hospodařícím subjektům bude také poskytovat aktuální informace o výskytu vlka. Změní a rozšíří se možnosti financování jak preventivních opatření proti vlčím útokům tak i vyplácení náhrad škod. 

Financování preventivních opatření 

Základními zdroji pro financování preventivních opatření, tedy financí, které lze čerpat na: dostatečné zabezpečení pastvin (oplocení, elektrické ohradníky, ochrana proti podhrabání u farmových chovů atp.), další zabezpečení stáda (např. nákup a chov pasteveckého psa) či výstavbu zařízení na zahánění na noc (košár, salaš), budou pro drobnochovatele zdroje MŽP, pro zemědělské podnikatele bude po vzájemné dohodě resortů MZe a MŽP v programovém období 2021 – 2027 nabídnuta nová možnost čerpat dotace na preventivní opatření z fondů EU. Bude zachována možnost čerpání z OPŽP, oproti dnešku se však zjednoduší metody vykazování a spojená administrativa.

Financování zvýšených nákladů na organizaci pastvy

Účinná ochrana stád klade zvýšené nároky na organizaci pastvin spojené s dalšími náklady (zahánění na noc, rozdělení pastvin, výcvik psa atd.). Na tyto náklady bude nově možné také čerpat podporu (bude možno využít Společné zemědělské politiky v rámci financí na ošetřování travních porostů nebo bude vytvořen komplementární národní zdroj pod MZE nebo MŽP). Opatření by mělo mít podobu podpory pro pastviny v území s trvalým výskytem vlka, určené pro zvýšené náklady na rozčlenění pastviny, zvýšené náklady na údržbu oplocení, náklady na pastevce a pasteveckého psa přítomného na pastvině, na přehánění ovcí (dobytka) během dne a na noc, a s tím spojenou složitější distribuci vody pro stáda.

Náhrady škod způsobených vlky

Program reaguje na zhodnocení současného neuspokojivého stavu, kdy zákon chovatelům neumožňuje poskytnout náhradu za vzniklé vícenáklady, např. náklady za kafilérii a veterinární posudek, nebo škody způsobené na méně obvyklých druzích hospodářských zvířat. Nově to bude možné. Problematická je také výše vyplacené náhrady a nejednotnost stanovení ceny chovaného zvířete, proto budou vytvořeny podrobné aktualizované ceníky hospodářských zvířat včetně registrovaných farmových chovů zvěře nebo zájmových chovů. Zaveden bude i jednotný systém evidence, šetření a vyplácení náhrad za škody v rámci celé ČR, aby došlo k omezení počtu zapojených subjektů a urychlení procesu šetření a přiznání náhrad škod. Vyplácení náhrad škod bude provázáno s minimálními standardy zabezpečení stád hospodářských zvířat v oblastech trvalého výskytu vlka. V případě nového výskytu vlků mohou být během stanovené přechodné doby škody v těchto oblastech hrazeny také v případě, kdy v přechodné době ještě nebyla k dispozici odpovídající ochrana. 

 

Vlk a veřejnost

Vlk je přirozeně plachý vůči člověku, avšak nevyhýbá se lidským sídlům. K pohybu využívá i otevřenou a kulturní krajinu. Proto je vzácně možné vlky spatřit, což však není důvod k panice. Problém může nastat pouze v případě, že vlci výrazně ztratí plachost a projevují agresivní chování. To je však velmi vzácné a zpravidla způsobené přikrmováním vlků v sídlech, cíleným lákáním mladých a zvědavých jedinců a pokud jde o jedince nemocné (vzteklina) či zraněné. Pro tyto případy vznikl postup intervence vůči případným zvířatům s nápadným chováním. Jedná se o klasifikaci nezvyklých typů chování, jeho možných příčin a doporučené akce, která jde od pozorování přes telemetrické sledování, zaplašení až k odchytu a odstranění jedince v případě, že se chová vůči lidem agresivně. Budou také zpřísněna pravidla pro chov vlků v zajetí a zpřesněna evidenční opatření, aby se zabránilo únikům z chovů protože tito jedinci se chovají atypicky a vyznačují se sníženou plachostí. K prevenci neodůvodněného strachu z vlků (tzv. Syndrom červené karkulky) a zvýšení informovanosti veřejnosti bude probíhat osvěta, a to zejména v regionech s pravidelným výskytem vlka.

 

Vlk a myslivci

V oblastech s výskytem vlka bude probíhat vyhodnocování změn chování zvěře a vliv přítomnosti šelem na lesní ekosystémy a na možnosti výkonu práva myslivosti. S mysliveckými sdruženími a organizacemi bude probíhat komunikace a výměna informací. Ze strany myslivců však zaznívá, že s nimi nebyl Plán dostatečně konzultován a vytýkají mu, že pevně nestanovil optimální počet vlků na našem území. Tento počet byl totiž podle mnohých z nich již naplněn a není přínosné podporovat další rozvoj vlčí populace na našem území.  Viz text níže.

 

Ochrana vlka

Pro dosažení příznivého stavu populace vlka je zásadní existence dostatečně velkých oblastí, kde je klid a možnost nerušeného rozmnožování, a zároveň zajištění možnosti propojení jednotlivých smeček mezi sebou. Právě možnost nerušené migrace je pro vlky nedostatkovým zbožím. Cestu jim kříží kromě plošné zástavby především množství silnic. Srážka s vozidlem je koneckonců považována za nejčastější příčinu úmrtí vlků. K tomu, aby se stav dále nezhoršoval, mají sloužit územně analytické podklady, které se uplatní v rámci územního plánování a přípravy stavebních záměrů. Probíhat bude také důsledný monitoring populací vlka za použití tradičních i moderních technologií a mezinárodní výzkumné projekty. 

***

27.3. 2020 vyšel článek na serveru Ekolist: Myslivci odmítli ministerský dvouletý plán péče o vlka

Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně, v neomezeném počtu a na celém území republiky, uvedla včera Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již dříve informovalo, že ochranu plán nezmírnil ani nezpřísnil. Podle myslivců nebyly jejich připomínky do plánu zapracovány.

Myslivci uvádějí, že chtěli, aby stát jasně uvedl, jaký počet vlků je pro české území vhodný. “Tento počet stanoven nebyl. Program pouze neurčitě předpokládá jeho možné stanovení v budoucnosti. ČMMJ dále navrhovala určení lokalit, v nichž vlk bude moci žít tak, aby nedocházelo k nadměrným konfliktům s člověkem, a tím zbytečným hospodářským škodám. Ani zde nebyli myslivci vyslyšeni,” uvedla jednota.

Podle Tomáš Havrlanta ze Svazu chovatelů ovcí a koz je program vyjádřením zájmů ochránců přírody. Podle něj naprostá řada států, kde jsou vlci déle než v ČR, přijímá regulační opatření. “Nikde se nepodařilo skloubit zemědělství s absolutní ochranou vlků. Proto je nepřijatelné, aby stát dál trval na nejvyšším stupni ochrany vlků a nereflektoval zkušenosti z okolních zemí. Snaha o omezení škod na hospodářských zvířatech a snížení konfliktů vlka s člověkem je jen deklaratorní. Kopíruje postupy, které jinde selhaly,” uvedl.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že program bude aktualizovaný za dva roky. “Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže – nejde tedy o legislativní normu, ale o plán přístupu, jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat,” sdělilo.

Podle ministerstva se pracuje na systému náhrad, chce také zjednodušit související administrativu. Agentura ochrany přírody a krajiny dodala, že připravuje manuál pro případy výskytu problematických vlků a chce zveřejnit, jak chránit stáda. V Česku žije 60 až 80 vlků.

zdroj:  https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivci-odmitli-ministersky-dvoulety-plan-pece-o-vlka

Co si o tom myslíte? Proč se již konečně nedokážou všechny zainteresované strany normálně domluvit.

Cely program péče si můžete stáhnout zde: https://www.navratvlku.cz/download/439/program_pece_o_vlka.pdf

VIZE: Co vše se dá považovat za recyklaci odpadu, či v jaké fázi sběru, dotřiďování a zpracovávání odpadu bychom měli zjišťovat, jak velká část ho byla zrecyklována?

Na první pohled triviální otázky, na ten druhý se však ukazuje, že věc není tak jasná. Při bližším pohledu např. do diskuzních fór zjistíme, že mnozí lidé si myslí, že třídění odpadu = recyklace. Třídění je však pouze krokem, který recyklaci umožňuje, nikoli zaručuje.

O tom se přesvědčily i mnohé státy, které recyklaci svého odpadu, především plastů, řešily dlouhá léta prodejem balíků vytříděného odpadu do asijských států, zejména do Číny. Toto řešení, kdy odpad jednoho státu se stane surovinou pro výrobu v jiném státě, je zdánlivě velmi jednoduché a na zemi, která odpad produkuje, klade jen minimální nároky – sesbírat odpad a nějakým způsobem jej roztřídit a vyexpedovat. Odpad ze země původu zmizí bez nutnosti složitých technologických řešení a investic, recyklační cíle jsou splněny a o další osud odpadu se již nikdo příliš nezajímá. 

Na serveru Phys.org ( v české mutaci ho shrnuje ekolist.cz) se objevil článek, který popisuje, jakým způsobem tato “recyklace” fungovala a funguje v USA. Ještě v roce 2016 Spojené Státy exportovaly do Číny více než 16 milionů tun plastu, papíru a kovů. Tento odpad měl směřovat k recyklaci, avšak, zejména kvůli jeho špatné kvalitě a obsahu nerecyklovatelných materiálů, se odhaduje že zhruba 30% ho zrecyklováno nebylo a skončilo na nezabezpečených skládkách, v přírodě, a především v oceánu. To si záhy uvědomila i samotná Čína, a v roce 2018 zpřísnila podmínky pro odpad, který dováží ke zpracování. USA by pro pokračování vývozu do Číny musely výrazně zvýšit kvalitu vytříděného odpadu, zajistit, aby vyvážený materiál byl skutečně recyklovatelný. Náročnějším, ale dlouhodobým řešením by bylo zajistit recyklaci již v zemi původu. USA si však vybraly třetí řešení – odpad začaly vyvážet do Vietnamu, Malajsie, Thajska, a když dovoz zakázaly i tyto země, tak do Kambodže, Laosu, Bangladéše a do států východní Afriky, jejichž nižší požadavky a pravidla v oblasti životního prostředí dovoz stále dovolují, ačkoli jsou tyto země již zahlceny svým vlastním odpadem. 

I přes tuto praxi je dnes množství odpadu produkovaného v USA tak velké, že nezbývá, než ho zpracovávat již v zemi vzniku. Avšak kvůli tomu, že se dlouhá léta spoléhaly na pouhé základní vytřídění svého odpadu a jeho vývoz do zahraničí, nemají USA vybudovaný dostatek recyklačních zařízení, chybí jim technologie i systém. Po recyklátu navíc není na trhu dostatečná poptávka. Panenský materiál vychází levněji a výrobci ho používají radši. Recyklace odpadu je tam tak náročná a velmi drahá. Důsledkem je, že se zrecykluje pouhých 27% skla a 8% plastu, zbytek končí povětšinou na skládkách. 

O USA však nepíšeme proto, abychom se mohli poplácat po zádech, že jsme na tom lépe. Procenta zrecyklovaného komunálního odpadu jsou sice v EU vyšší než v USA, ale ani u nás není recyklace zdaleka taková, jaká by měla být, a hlavní problémy máme společné. 

S jakým řešením tedy přichází USA? Aby se recyklace vyplatila, je kromě dobrého třídění a moderních recyklačních technologií zejména nutné, aby byla po recyklátu na trhu poptávka. V USA kromě zvýšení poplatků za skládkování a investic do zařízení na energetické využití odpadu nyní uvažují o potřebě stanovit povinný podíl recyklovaného materiálu v určitých výrobcích, či o zvýhodnění výrobců, kteří recyklát používají, daňovou úlevou. “Tam, kde instituce a města vyžadují určité podíly recyklovaného materiálu ve svých zakázkách, recyklace roste, proto by bylo vhodné zavést takové požadavky plošně”, sdělila zástupkyně Institutu pro udržitelný městský rozvoj. Když budou mít zpracovatelé zajištěn odbyt pro svůj produkt, budou motivováni k investicím do moderních technologií a vybavení, které umožní efektivnější, rychlejší a v důsledku ekonomičtější recyklaci a tím pádem i další rozvoj tohoto odvětví. “Poptávka po recyklátu na světovém trhu se zvyšuje, USA se musí přizpůsobit”. 

Podobná řešení by mohla fungovat i u nás, ovšem jen pokud si připustíme, že třídění nám prostě již nestačí. 

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/recyklace-plastu-se-ve-statech-rozbila.co-ji-muze-spravit