PRÁCE: Ministr Brabec odpověděl na mou interpelaci k suchu. Budeme hledat kompromisy

Ministr životního prostředí Richard Brabec tento týden odpověděl na mou interpelaci, ve které se ptám na základě Zprávy o životním prostředí České republiky pro rok 2017 na závažná zjištění ve vztahu k vodě a půdě.

Znění odpovědi si můžete stáhnout i zde.


Vážený pane poslanče,
dovoluji si Vám zaslat odpověď na Vaši písemnou interpelaci (ev. č. 477) ve věci „Závažných zjištění ze Zprávy o životním prostředí ČR pro rok 2017 ve vztahu k vodě a půdě“, která mně byla zaslána dopisem předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 15. března 2019 (č. j. PS2019/003599). Ve Vaší interpelaci jste formuloval celkem 3 dotazy, které rád jeden po druhém zodpovím.

K otázce č. 1: „Plánujete opatření, která by omezila používání herbicidů a pesticidů? Jaká? V jakém časovém horizontu?“
Kontaminaci podzemní vody pesticidy vnímám jako velice závažný problém. Výskyt pesticidů v podzemní vodě monitoruje Český hydrometeorologický ústav (dále jen „ČHMÚ“), který potvrzuje výskyt pesticidů v podzemní vodě ve více než 40 % vzorků. ČHMÚ monitoruje jak pesticidy (mateřská látka), tak jejich metabolity (produkty neúplného rozpadu). Z monitoringu ČHMÚ vyplývá, že limity často překračují právě metabolity pesticidů. Nálezy pesticidních látek a jejich metabolitů v podzemních vodách jsou stabilní. Nález některých mateřských látek a jejich metabolitů (atrazin, alachlor), které se v ČR nesmí již řadu let používat, ukazuje na dlouhou dobu perzistence těchto látek, což svědčí o staré zátěži. Pesticidy jsou především používány v zemědělství a lesnictví. Soubor opatření k eliminaci zátěže životního prostředí ze zemědělství a lesnictví je zakotven v Národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR (dále jen „NAP“). NAP vychází ze zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Tato opatření se dle kompetencí rozdělují mezi Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví a jejich resortní organizace. Hlavním opatřením pro dodržování zásad správné aplikace pesticidních látek je dostatečná vzdálenost od zdrojů podzemních a povrchových vod, které jsou využívány nebo jsou využitelné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok. V těchto oblastech jsou stanovována ochranná pásma vodních zdrojů (dále jen „OPVZ“). MŽP vede podle vodního zákona evidenci OPVZ, jejíž aktualizace probíhala několik let a letos bude dokončena. V OPVZ je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje. Z tohoto důvodu jsou omezeni vlastníci pozemků a staveb v OPVZ. Pokud dojde k prokázanému omezení užívání pozemků či staveb, tak má vlastník pozemku, pachtýř či nájemce nárok na kompenzaci od uživatele vodního zdroje. Jedním z dalších opatření NAP je zavedení vzájemného předávání dat o výskytu reziduí v podzemních a povrchových vodách mezi Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, ČHMÚ, podniky Povodí, orgány ochrany veřejného zdraví a výrobci pitné vody. MŽP se pesticidy dále zabývá v souvislosti s řešením otrav a nelegálního zabíjení volně žijících živočichů, které patří mezi závažné a dlouhodobé problémy, s nimiž se potýkají všechny státy světa, Českou republiku nevyjímaje. MŽP ve spolupráci s dalšími resorty (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Státní veterinární správa, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická, Českomoravská myslivecká jednota) připravilo závěrem roku 2018 Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020-2030. Materiál bude předložen k meziresortnímu projednání a schválení vládou ČR v roce 2019. V rámci plnění opatření NAP v oblasti ochrany necílových druhů živých organismů (tj. organismů, které jsou pesticidy negativně ovlivňovány, ačkoliv proti nim pesticidy zaměřeny nejsou) připravilo MŽP projekt do výzvy Technologické agentury ČR Beta 2 s názvem “Vliv pesticidů na necílové druhy živočichů a regulace používaní rizikových přípravků v zemědělství a lesnictví”, který byl vyhlášen počátkem roku 2018. Cílem projektu je návrh systému monitoringu, včetně jednotného metodického postupu pro sběr a vyhodnocování údajů o otravách necílových druhů. Ze získaných výsledků projektu bude analyzováno, jaké způsoby regulace rizikových látek je vhodné použít při zachování hospodářské produkce zemědělství, např. použití alternativních / méně škodlivých přípravků, lokální zákazy jejich použití v okolí rezervací, úpravu ochranných pásem pro ošetřování u povrchových vod či technické řešení způsobů aplikace.

Závěrem je u této otázky nutné upozornit, že samotné povolování pesticidů, kontrolu aplikací a dodržování zásad provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je podřízený Ministerstvu zemědělství. Velkým přínosem by v tomto směru bylo zavedení elektronické evidence množství a typů používaných pesticidních látek. Nesmírně důležité je také dodržování správné zemědělské praxe.

K otázce č. 2: „Jak jste na tom s přípravou erozní vyhlášky, která má řešit dlouholetý problém Česka s erozí půdy? Připravuje se již od roku 2016, v jakém časovém horizontu plánuje MZ a MŽP uvedení vyhlášky v platnost?“

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje ustanovení o zákazu poškozování zemědělské půdy překračováním přípustné míry erozního ohrožení stanovené prováděcím předpisem, přičemž k tvorbě tohoto předpisu je zmocněno MŽP. MŽP v dohodě s MZe připravilo v roce 2017 návrh protierozní vyhlášky na principu tzv. protierozní kalkulačky, interaktivní aplikace pro hodnocení eroze půdy, kterou vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. a financovalo MZe. Po úspěšném meziresortním připomínkovém řízení, jež bylo stvrzeno dopisem ministra zemědělství o souhlasném vypořádání připomínek, však resort zemědělství (ministerstvo a nevládní organizace – Agrární komora a Zemědělský svaz) vyslovil zásadní nesouhlas s návrhem vyhlášky. Jako důvod nesouhlasu uvedl resort zemědělství právě protierozní kalkulačku (pro údajnou nespolehlivost tohoto nástroje) a zatížení hospodařících subjektů svojí kontrolou – jednak kontrolou prováděnou v rámci zemědělských dotací a jednak zákonnou kontrolou ze strany orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (obce s rozšířenou působností). V této souvislosti je potřebné zmínit, že původní návrh vyhlášky z roku 2017 počítal v dohodě s MZe s komplementaritou obou nástrojů, kdy základem
ochrany půdy bude protierozní vyhláška a systém zemědělských dotací bude nastaven jako doplněk v podobě několika speciálních protierozních opatření.
V průběhu roku 2018 probíhala jednání MŽP a MZe, přičemž MZe předložilo alternativní návrh vyhlášky, postavený na dotačním systému, respektive podmínkách pro udělování dotací. Tento návrh MŽP odmítlo, neboť nenaplňuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, nelze ověřit jeho účinnost a je pouhým odkazem na již existující systém (tj. nařízení vlády k zemědělským dotacím v gesci MZe). Shoda na řešení tedy nebyla nalezena, proto se MŽP
obrátilo na zástupce univerzit a odborníky na ochranu půdy před erozí se žádostí o součinnost na dopracování vyhlášky.
Platforma odborníků navrhuje zachovat zákonnou ochranu zakotvenou v zákoně o ochraně ZPF na principu odborné, celosvětově uznávané metody pro hodnocení erozní ohroženosti půdy – Universální rovnice ztráty půdy (USLE). Zde je nutné poznamenat, že právě na tomto principu je postavena aplikace protierozní kalkulačka a počítá s ním i zákonné ustanovení k ochraně půdy před erozí. Metoda hodnocení erozní ohroženosti dle rovnice USLE je
podrobně popsána v certifikované metodice Ochrana zemědělské půdy před erozí, Janeček a kol., 2012. Metodika je primárně používána v návrzích pozemkových úprav a i z toho důvodu je žádoucí metodiku uičinit závaznou právním předpisem – protierozní vyhláškou. Důvodem je zejména obtížná prosaditelnost návrhů potřebných protierozních opatření, která vycházejí z pozemkových úprav a která uživatelé půdy často odmítají realizovat, přičemž nezájem zdůvodňují tím, že dodržují podmínky zemědělských dotací, které jsou však v praxi často neúčinné.

MŽP z výše uvedených důvodů a s podporou akademické obce a odborných institucí upravuje vyhlášku v souladu s metodikou Ochrany zemědělské půdy před erozí. Návrh plánuje v nejbližší době předložit MZe s tím, že bude navrhovat efektivní využití dosud vyvinutých nástrojů, zejména dat z protierozní kalkulačky (namísto tvorby jiných nástrojů z veřejných prostředků). Předpokladem je opakování meziresortního připomínkového řízení a účinnost vyhlášky až s nástupem nového programového období Společné zemědělské politiky od roku 2021. Důvodem odložené účinnosti je dostatečná příprava uživatelů půdy i kontrolních orgánů na vyhlášku, ale také nastavení dotačního systému MZe jako komplementárního
nástroje v souladu s podmínkami pro nové programové období.

Závěrem lze k této otázce poznamenat, že i při dosavadní neexistenci prováděcí vyhlášky lze aplikovat zákonnou ochranu půdy před poškozováním erozí, např. na základě odborných znaleckých posudků konkrétních případů.

K otázce č. 3: „Plánujete změny financování vodního hospodářství? Pokud ano, jaké a v jakém časovém horizontu?“
MŽP je Vládou ČR pověřeno koordinací adaptace na změnu klimatu v podmínkách ČR. V této souvislosti vznikl v široké meziresortní spolupráci Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda v roce 2017 a obsahuje konkrétní úkoly v gesci jednotlivých ministerstev. Řada úkolů se vztahuje k obnově přirozeného vodního režimu naší krajiny a tím i ke snížení zranitelnosti vůči negativním projevům změny klimatu, kterými jsou sucho,
povodně, zvyšování teplot a extrémní meteorologické jevy. Stěžejním motivačním nástrojem pro podporu vodního režimu jsou dotační podpory.
Financování sektoru vodního hospodářství je primárně v gesci MZe, zejména prostřednictvím státních podniků Povodí a Lesů ČR, jakožto nejvýznamnějších správců toků. MŽP ve své působnosti financuje z dotačních titulů zejména ochranu před povodněmi formou přírodě blízkých protipovodňových opatření (např. retenční nádrže, poldry, opatření pro přirozený rozliv povodňových průtoků), opatření pro snížení znečištění podzemních a povrchových vod (zejm. ČOV a kanalizace) a na zlepšení jakosti a dodávek pitné vody (např. úpravny, přivaděče pitné vody), dále podporuje obnovu přirozených vodních prvků, které snižují zranitelnost krajiny vůči negativním dopadům změny krajiny, zejména revitalizace vodních toků a jejich niv, obnovu mokřadů, tůní, slepých ramen a malých vodních nádrží. Podpora uvedených opatření je z velké části realizována prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, doplňkově jsou pak nastaveny národní programy z prostředků státního rozpočtu.

S podporou těchto opatření počítá MŽP i v následujícím programovém období ESI fondů. Jen namátkou lze např. v souvislosti s probíhající suchou periodou jmenovat za MŽP podporu průzkumu, posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody pro obce (včetně napojení na kapacitní vodovody). Aktuálně je otevřená výzva s alokací 600 mil. Kč. Obce mohou rovněž čerpat dotace na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění do toků (např. podzemní nebo plošná povrchová vsakovací a retenční zařízení). Dalším dotačním titulem je program Dešťovka, nabízející lidem financování opatření na využívání srážkové vody. V probíhající výzvě je k dispozici 340 mil. Kč. Pokud jde o aktuálně diskutované návrhy na systémovou změnu financování státních podniků jako důležitých aktérů vodního hospodářství v ČR, iniciativa v této věci je v gesci resortu Ministerstva zemědělství, pod který podniky povodí kompetenčně spadají (viz výše).

V nejbližší době se sejde mezirezortní pracovní skupina svolaná ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, členy této skupiny budou též zástupci MŽP a SFŽP. Úkolem skupiny bude připravit konkrétní návrh na změnu současného systému financování podniků povodí. MŽP bude trvat na tom, aby nové budoucí systémové řešení, ať už bude jakékoliv, neomezilo přínosné investice do vodního hospodářství a neznamenalo zdražení vody pro občany.

V nejbližších dnech proberu postoj ministra s kolegy Radkem Holomčíkem a Janem Pošvářem, kteří jsou v zemědělském výboru. Společně se pokusíme najít kompromisy mezi zájmy obou ministerstev.

PRÁCE: Jak rozhodnou zastupitelé kraje o projektu nové KNTB?

Zástupci pirátů Zlínský kraj zaslali 31. 3. 2019 krajským zastupitelům dopis v tomto znění:

***

Vážení členové Zastupitelstva Zlínského kraje,

v pondělí 8. dubna 2019 máte svým hlasováním rozhodnout o dalším osudu výstavby nové krajské nemocnice v Malenovicích. Jelikož nejsme i přes účast na několika debatách a po prostudování dostupných dokumentů přesvědčeni o nutnosti a efektivnosti tohoto projektu, rádi bychom Vám položili několik otázek. Měli byste být schopni na ně odpovědět nejen kvůli nám a obyvatelům našeho kraje, ale také kvůli sobě. Je jen a pouze Vaší odpovědností, abyste získali maximální množství kvalitních informací a na jejich základě hlasovali ve prospěch Zlínského kraje a jeho obyvatel.

Nejsme zatvrzelými odpůrci nemocnice v Malenovicích, nicméně hejtman Jiří Čunek nás svými dosavadními činy a prohlášeními v oblasti zdravotnictví nedokázal přesvědčit o tom, že má Krajský úřad projekt pevně v rukou a zná všechna jeho pozitiva a negativa. Z dosavadních mediálních výstupů se tento nápad jeví především jako netransparentní politický pomník, jehož finanční i provozní dopady jsou velmi nejisté. V takovém případě cítíme povinnost se ozvat. Projekt nemocnice v Malenovicích se může proměnit v nezalepitelnou díru v krajském rozpočtu s obrovskými dopady na obyvatele Zlínského kraje. Nedávné vyjádření náměstka hejtmana pro ekonomiku (!) Jiřího Sukopa, který pochybuje o únosnosti finanční zátěže, naše obavy ještě umocnilo.

Naše otázky zní:

  • Máte dostatek informací (studie proveditelnosti, ekonomický dopad…), které Vám umožní zodpovědně hlasovat v případě několikamiliardové investice do výstavby nové nemocnice?
  • Jak bude nová nemocnice financována, když Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo pro místní rozvoj žádnou částku nepřislíbilo?
  • Jak ovlivní výstavba nové nemocnice ostatní investice a rozvoj v kraji v následujících letech?
  • Jak bude zajištěno personální obsazení nové nemocnice a jak se to dotkne ostatních nemocnic v kraji?
  • Je nutné s projektem tak spěchat, když není schválena celková koncepce zdravotnictví v kraji a nebyla vyhlášena veřejná architektonická soutěž?
  • Jaký bude osud stávajícího areálu KNTB?

Děkujeme, že nám i sobě tyto otázky zodpovíte. Jestliže na ně odpovědi neznáte, pochybujeme o tom, že jste připraveni o tomto projektu hlasovat. Věříme, že je ve Vašem zájmu plnit roli zodpovědného a rozvážného hospodáře.

Piráti Zlínský kraj

***

 

PRÁCE: Interpeluji ministryni financí kvůli věznici v Uherském Hradišti

Ministryně financí Alena Schillerová má “na stole” mou interpelaci, kterou se snažím získat podrobnější informace k projektu revitalizace bývalé věznice v Uherském Hradišti. V poslední době se v médiích objevilo hned několik zmínek o zapojení státu a přímo Vlády v této věci, proto bych pro sebe i obyvatele města rád získal přesnější podklady. Znění interpelace si můžete přečíst…

Rád bych se dozvěděl více informací k plánům a financování, které se týkají revitalizace objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Z médií jsem se dozvěděl, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zpracoval komplexní materiál, který navrhuje jak rekonstrukci objektu bývalé věznice, tak i jeho budoucí využití. Náklady na rekonstrukci se údajně odhadují na zhruba čtyři sta milionů korun. Opravy má financovat stát, jehož instituce by následně v objektu bývalé věznice měly sídlit.

Tiskový mluvčí ministerstva následně v médiích oznámil, že Vláda bude tuto věc řešit nejpozději do konce února 2019. Další informace k věznici se ke mě a občanům našeho města ovšem doposud nedostaly a proto bych rád dostal odpověď na následující otázky:

  • Jaké další kroky plánuje Vláda, případně Ministerstvo financí, ve věci této revitalizace?
  • Jak bude nastaveno financování tohoto velkého projektu?
  • Kdy se plánuje začít s revitalizací a kdy by měl být celý projekt dokončen?
  • Kde lze tento komplexní materiál najít a seznámit se s ním?

 

PRÁCE: Interpeluji ministra Brabce ohledně ochrany území v Ostrožské Nové Vsi

Po několika jednáních s obyvateli Ostrožské Nové Vsi a sběru potřebných informací jsem se rozhodl interpelovat ministra životního prostředí ve věci zanedbané ochrany území vodního zdroje v Ostrožské Nové Vsi. Jedná se jak o ochranu samotného vodního zdroje, tak i o okolní pozemky, jejichž zastavění je minimálně velmi podezřelé. Znění interpelace, která vychází z vyjádření a podnětu místního občana p. Koláře, si můžete přečíst níže, cituji:

Jedná se o vodní zdroj Ostrožská Nová Ves, který  je strategickým a nenahraditelným zdrojem pitné vody pro okres Uherské Hradiště (zhruba 120 tisíc obyvatel). Za tento vodní zdroj neexistuje, co do velikosti odběru vody, ŽÁDNÁ NÁHRADA. A myslím, že nemá smysl si nalhávat, že situace s vodou se zlepší. Předpoklad je, že odběr z tohoto vodního zdroje se bude zvyšovat, tudíž by měla být řešena taková preventivní opatření, aby bylo zabráněno v současné době i do budoucnosti sebemenšímu možnému ohrožení tohoto významného vodního zdroje.

Bohužel počínaje rokem 2003 až do současné doby odpovědné orgány (vodoprávní a stavební úřad) žádnou účinnou ochranu tohoto významného vodního zdroje neřeší.

Zákaz vjezdu všech motorových vozidel:

Již od roku 1985 platí do OPVZ zákaz vjezdu všech motorových vozidel, tento zákaz byl do konce roku 2002  respektován a vyžadován. Od začátku roku 2003 se situace postupně zhoršovala. Do ochranného pásma do roku 2014 zajížděly bez povolení stovky motorových vozidel ročně, některá vozidla byla v OPVZ i několik dnů zaparkována. V době, kdy bylo realizováno přetěžování “Kunovské tabule” jezdila motorová vozidla po břehu Vodárenského jezera (územím I. OPVZ), aniž by správce ochranného pásma nebo vodoprávní úřad účinně zasáhl.

Dnes jsou nesmyslně vydávány povolení pro vjezd do OPVZ, kdy k vydání povolení k vjezdu stačí jakýkoliv smyšlený důvod.

Ovšem zákon má platit pro každého STEJNĚ.

A i v dnešní době jezdí vozidla po hrázi v bezprostřední blízkosti Vodárenské nádrže. K tomuto hazardování  s vodním zdrojem jsou vydávaná povolení k vjezdu správcem ochranného pásma ve spolupráci s dotčenými orgány.

Je zřejmé, že dotčené orgány řešení s vydáváním povolení vjezdů nezvládají. Jakékoliv možné výjimky by měly být pouze velmi výjimečné.

Stavební činnost:

V 70. letech minulého století bylo Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi na Rybářském poloostrově (65 objektů) a Kališti (43 objektů), které jsou součástí Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ), povoleno umístění tzv. rybářských chat, které měly sloužit pro rybáře za účelem výkonu rybářského práva.

Uvedené rybářské boudy byly přebudovány bez potřebného povolení a v rozporu s platnými závaznými podmínkami vydanými Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi. Dokonce většina objektů stojí na zcela jiných parcelách než určoval zastavovací plán. Jednalo se pouze o stavby PROVIZORNÍ !

V závazných podmínkách, které byly součástí vydaného povolení o přípustnosti stavby rybářské boudy v prostoru štěrkopísku je uvedeno: “ Bude-li toho vyžadovat veřejný zájem, budou provizorní stavby odstraněny do 6ti měsíců ode dne oznámení.”

Tato situace nastala v roce 1985, kdy Okr. národní  výbor v Uherském Hradišti, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství ve svém rozhodnutí nařídil odstranit část provizorních staveb, které byly v 70. letech minulého století Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi v uvedeném prostoru umístěny.

V té době ještě fungovaly zákony a úředníci skutečně jednali ve VEŘEJNÉM ZÁJMU a dokázali účinně chránit vodní zdroj !

Dnes po 48 letech vydává stavební  úřad v rozporu s platnými podmínkami a v rozporu s právními předpisy této země rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání, jako rekreační objekty. Přitom v uvedeném prostoru je zákaz VEŠKERÉ REKREACE.

K rozhodnutí stavebního úřadu je dle ust. § 104, odst. 9, věta první, zákona č. 254/2001 Sb. NUTNÉ souhlasné stanovisko vodoprávního úřadu.

Dle mých informaci vodoprávní úřad žádné kladné stanovisko ke kolaudaci uvedených objektů nevydal. Přesto stavební úřad i v rozporu s uvedeným ustanovením vodního zákona rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání vydává.

Od roku 2003 probíhá čilá stavební činnost na k.ú. Chylice na břehu Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ). V uvedeném prostoru je mimo jiné zákaz VÝSTAVBY všech objektů. Nyní je zde umístěno cca 45 objektů.  Stavební úřad, přestože je o uvedeném stavu od začátku informován, situaci NEŘEŠÍ. Situaci neřeší ani vodoprávní úřad a úřad ochrany přírody a krajiny.

V tomto prostoru jsou porušovány současně tyto platné zákony:

Zákon č. 44/1988 Sb.Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),

Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

Zákon č.254/2001 Sb., o vodách , ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu – nelze stavbu povolit pokud je umístěna v rozporu s územním plánováním. V tomto zákoně se taky hovoří o užívání staveb bez kolaudace a bez povolení.

Zákon č. 334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu –  uvedené pozemky jsou vedeny jako ZPF. V tomto zákoně se například uvádí – je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům, poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.

Podobná situace je na k.ú. Kvačice (břeh Těžebního jezera, II. ochranné pásmo VZ). I zde jsou umístěny objekty v rozporu s platnými vyhláškami a platnými právními předpisy, zde se jedná zhruba o 100 objektů – maringotky, přívěsy, unimobuňky. Dokonce přímo u vody jsou umístěny suché záchody.

Jedno z území, kde je umístěno větší množství objektů patří bývalé místostarostce Města Uh. Ostroh. V podstatě nadřízené pracovníkům dotčeného stavebního úřadu. Takto funguje státní správa v této zemi !!

Na uvedených územích mají objekty čelní funkcionáři veřejného života, příslušníci policie, osoby z řad státních zástupců. Když to otevřeně shrnu, zdejší mafii nezajímá ochrana přírody a ochrana vody, zajímají je jen a pouze jejich zájmy. Je nutné přinutit ústřední správní orgány (MMR a MŽP), aby jednali v souladu se státním cílem a hodnotami, ke kterým se stát hlásí, a ke kterým MÁ dlouhodobě směřovat.

Šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrana přírodního bohatství není vázáno pouze na území České republiky, jak  vyplývá z čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR, podle kterého “Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“.(směrnice Evropského parlamentu a rady k ochraně vody,  Česká republika je smluvní stranou několika regionálních mnohostranných smluv, zaměřených na ochranu vod , vodních toků či ovzduší).

Moje otázky:

Zabývá se MŽP touto problematikou v ONV a na kterou již delší dobu poukazujeme?
Jaké budou další kroky MŽP, které povedou k nápravě a ochraně vodního zdroje v této lokalitě?

PRÁCE: Čerpáte dotace ze státního fondu životního prostředí? (SFŽP)

Jakožto člen rady tohoto fondu vám chci představit jaké máte dotační možnosti. Víte o tom, že můžete z tohoto fondu čerpat dotace například na zachytávání dešťových  vod (Dešťovka) nebo například kotlíkové dotace a také Nová zelená úsporám? Níže vám dávám popis těchto dotačních titulů.

Program Dešťovka 

Je dotační program Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na podporu udržitelného hospodaření s vodou v domácnostech, vyhlášený v rámci Národního programu Životní prostředí.

Cílem programu je motivovat vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů v celé ČR k udržitelnému a efektivnímu hospodaření s vodou a snížit tak množství odebírané pitné vody z povrchových a podzemních zdrojů.

Z dotace lze pokrýt až 50 procent výdajů na pořízení některého ze tří typů systémů:

  • zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady,
  • akumulaci srážkové vody pro splachování WC a zálivku,
  • využívání přečištěné odpadní vody jako vody užitkové

 

Kotlíkové dotace

Cílem programu je do roku 2020 (2022) snížit emise znečišťujících látek do ovzduší z lokálních topenišť výměnou minimálně 85 tisíc starých kotlů. Celkově bude z fondů EU domácnostem rozděleno ve 3 výzvách 9 miliard korun.

 

Nová zelená úsporám

Podporuje snižování energetické náročnosti obytných budov (komplexní nebo dílčí zateplení), výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností, environmentálně šetrné způsoby vytápění a instalaci obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Hlavním cílem programu je zlepšit stav životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů (především emisí CO2). Přispívá k úspoře energie v konečné spotřebě a stimulaci ekonomiky ČR spolu s dalšími sociálními přínosy, kterými jsou například zvýšení kvality bydlení občanů, zlepšení vzhledu měst a obcí, nastartování dlouhodobých progresivních trendů.

 

Informace převzaty ze stránek www.sfzp.cz

O fondu

Posláním Státního fondu životního prostředí ČR je prostřednictvím investic do životního prostředí chránit zdraví, majetky obyvatel a přírodní bohatství České republiky, přispívat k jejímu udržitelnému rozvoji a uchování pro budoucí generace.

Pečujeme o životní prostředí

Jsme státní institucí rezortu životního prostředí, která od roku 1992 zprostředkovává investice do ochrany a zlepšování životního prostředí v České republice.

Projekty spolufinancujeme nejčastěji formou dotací a půjček na zlepšování kvality vod, ovzduší, nakládání s odpady a ochranu přírody a krajiny. Podporujeme také environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu, využívání obnovitelných zdrojů energie a úsporu energií.

Zajišťujeme čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie pro sektor životního prostředí v Operačním programu Životní prostředí. Jsme odpovědni za administraci programu Nová zelená úsporám, který je finančně kryt z prodeje emisních povolenek, a nově připravujeme nabídku dotací z Norských fondů.  Z vlastních prostředků poskytujeme finanční podporu projektům v Národním programu Životní prostředí.

Jsme zdrojem investic do životního prostředí

Vedle státního rozpočtu představujeme hlavní zdroj investic do životního prostředí a současně základní ekonomický nástroj státní politiky životního prostředí.

Prostředky získáváme především z plateb za znečišťování životního prostředí, ze splátek poskytnutých půjček a jejich úroků, státního rozpočtu a dalších zdrojů.

Jako jeden ze základních ekonomických nástrojů státu hrajeme klíčovou roli při plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, ze členství v Evropské unii a ze státní politiky životního prostředí.

„Továrna na projekty“

Státní fond životního prostředí ČR je každoročně iniciátorem a investorem tisíců projektů, které pomáhají zlepšovat životní prostředí.

Spolupracujeme na tvorbě dotačních programů a výzev. Jsme odpovědni za příjem a hodnocení žádostí, financování a kontrolu realizace projektů, vyhodnocování jejich efektů. Poskytujeme konzultační a poradenskou činnost. Disponujeme zkušenostmi, metodikou a odborníky, díky čemuž jsme vyhledávaným partnerem a zprostředkovatelem investic do životního prostředí. Naše práce spočívá na zásadách otevřenosti a profesionality, vstřícném a rovném přístupu, minimální chybovosti a spolupráci s odborníky i profesními organizacemi.

Můžeme být i vaším partnerem

Máme celorepublikovou síť manažerů a poradců. Naše poradenská pracoviště najdete ve všech 13 krajských městech ČR. Jsme partnerem obcí, měst i krajů, veřejnoprávních i neziskových organizací, podniků i domácností a všech, kterým leží na srdci ochrana a zlepšování životního prostředí. Rádi se staneme i vaším partnerem.

PRÁCE: V komisi se nadále snažíme zefektivňovat chod sněmovny

Práce ve Stálé komisi pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny pokračují. Po úspěších, mezi které můžu zařadit například výměnu příborů za dřevěné či koše na tříděný odpad, tu máme další várku věcí, které jsme společně s kancléřem Janem Morávkem probírali. Podněty sbírám od svých kolegů a poté se je snažím představit kancléři tak, aby se nám ve Sněmovně efektivně a dobře pracovalo. Podívejte se, co jsme řešili posledně (odpovídá kancléř Jan Morávek)…

  1. WiFi sítě. V jaké kvalitě a s jakými nastaveními jsou nyní v provozu nejen ve Sněmovně, ale i v ubytovacích zařízeních?

Budovy Kanceláře:

Stávající pokrytí vychází z projektu z minulého volebního období, který byl zaměřen pokrýt primárně kanceláře poslanců signálem pro potřeby poslaneckých notebooků (v majetku KPS). Nejedná se o 100% pokrytí pro všechna mobilní zařízení. V rámci projektu došlo k výraznému zlepšení pokrytí WiFi signálem v jednacím sále sněmovny. Dále již z minulosti jsou pokryté zasedací místnosti na výborech a klubech. Plošně jsou dostupné sítě PS-Domena, PS-Kancelar, PS-Press a PS-Host. PS-Domena a PS-Kancelar umožňují přístup k vnitřním zdrojům v síti KPS (tiskárny, souborový server, intranet, právní systémy). Přihlášení je podmíněno uživatelským účtem. Síť PS-Press je primárně určena pro novináře. Síť PS-Host je primárně určena všem hostům v objektech PS a do internetu je připojena samostatnou 20 Mbps linkou, bez jakéhokoliv omezení.

Aktuálně je v přípravě projekt na 100% pokrytí všech prostor v objektech PS.

Ubytovny:

WiFi síť PS-Internet je dostupná ve všech ubytovacích objektech PS a umožňuje pouze přístup do internetu pro každý objekt samostatnou 20 Mbps linkou. Jedná se o odlišnou technologii, než v kanceláři, která neumožňuje stejnou úroveň zabezpečení.

Rumunská – WiFi signálem jsou pokryty všechny byty i společné prostory v přízemí

Nerudova – WiFi signálem je pokryta většina bytů. Rozšíření pokrytí je podmíněno domluvou s příslušným poslancem. Obecně nemáme do bytů přístup.

Stejným způsobem jsou pokryty ubytovací zařízení Harrachov a Lipnice nad Sázavou.

  1. Nesnědené jídlo. Jaké množství jídla se vyhazuje z restaurací a po rautech? Dalo by se s ním nakládat nějak účelně?

Při organizování různých setkání, přijetí a dalších společenských akcí s občerstvením se plánuje množství připraveného a nabízeného občerstvení dle počtu osob a dle kvalifikovaného odhadu spotřeby.

Je velmi těžké přesně stanovit potřebné množství, protože v případě nízkého odhadu by mohla nastat situace, při které by zůstaly prázdné stoly a hosté by neměli co konzumovat. V případě přemrštěného odhadu zůstane po ukončení akce část pohoštění nezkonzumována. Vedle počtu pozvaných osob je také velmi důležité posoudit důležitost akce, kdy např. při setkáních na vysoké státní, nebo diplomatické úrovni by bylo nepřijatelné, aby stoly byly v průběhu akce prázdné, nebo poloprázdné.

Pokud po ukončení akce zůstane část pohoštění nezkonzumována, záleží na rozhodnutí organizátora a objednatele akce, jak s tímto pohoštěním naloží. V některých případech je toto občerstvení zabaleno a organizátor akce si ho odveze. Pokud se rozhodne opačně, tzn., že pohoštění si neodveze, ani o něho nemá další zájem a vysloví souhlas s jeho zkonzumováním z řad personálu, stane se tak. Zbytek je zlikvidován v souladu s hygienickými předpisy.

V minulosti měla Kancelář Poslanecké sněmovny snahu toto pohoštění využít charitativním způsobem, tzn., že oslovila např. Jedličkův ústav na Praze 4, Armádu spásy v Praze 5, Řád sester milosrdných v nemocnici Pod Petřínem, ale žádná z těchto organizací nabídku neakceptovala vzhledem k nepravidelnosti dodávek, různému množství poskytnutých potravin a také k času ukončení akcí (večerní a noční hodiny), kdy už tyto organizace nabízené potraviny nevyužijí. Zároveň vyvstal problém s dopravou, protože ani jedna z organizací nebyla schopna a ochotna si potraviny vyzvedávat v sídle úřadu, ale chtěly, aby jim případně bylo zaváženo oddělením autodopravy odboru hospodářské správy.

  1. Kvalitnější videopřenosy z pléna. Bylo by možné v HD a s možností výběru z jednotlivých záběrů (nikoli 4 signály v jednom rámci)?

Možnosti vysílání jsou v zásadě omezeny jen cenou požadovaného řešení.

Cenu určuje počet streamovaných kanálů a množství přenesených dat. Nyní je zprostředkování možnosti sledovat jednání PS uživatelům internetové sítě řešeno jedním streamem ve dvou kvalitách přenosu (404p, H.264/AVC a 288p, H.264/AVC). V nejbližší době zprovozníme druhý videostream, který by primárně měl být využíván na přenos z tiskového centra, nicméně v jednacích dnech předpokládáme jeho využití na signál z kamery řečníka v jednacím sále. V průběhu roku bude na službu vypsána nová nadlimitní zakázka, ve které budeme poptávat HD kvalitu přenosu v kodeku H.265. Stávající smluvní vztah končí 8. 2. 2020.

Oddělení audiovizuální techniky disponuje nahrávkami z jednání v HD kvalitě, které na vyžádání dávají k dispozici. OI připravuje videoarchiv ve zmíněné kvalitě, který bude dostupný v rámci naší vnitřní sítě.

  1. Omluvenky. Bylo by možné omluvenky ze zasedání zařadit do nějakého bodu/tisku a nečíst je pokaždé nahlas na mikrofon?

Dle § 9 odst. 2 jednacího řádu, po zahájení schůze Sněmovny nebo jejího orgánu oznámí předsedající jména poslanců, kteří požádali o omluvení neúčasti na jednání

Z uvedeného je patrné, že řídící tak v podmínkách Poslanecké sněmovny důsledně dodržují jednací řád. Tento postup je závazný.

Omluvy jsou tak zaznamenány i ve stenoprotokolech a jsou průběžně během jednacího dne doplňovány. Dochází tak k informovanosti nejen poslanců, ale i veřejnosti.

Pokud by mělo dojít ke změně tohoto postupu a omluvy by neměly být čteny na mikrofon, doporučuji oslovit předsedy jednotlivých klubů a zahájit jednání o takové změně.

  1. Pach v sále Státních aktů. Bylo by možné lépe větrat či jinak zamezit přítomnosti cigaretového kouře?

V minulých letech byly v sále Státních aktů nově instalovány skleněné dveře, které mají zabraňovat pronikání tabákového dýmu do prostoru sálu. Jediným možným dalším opatřením je úplné zamezení kouření v zadní části této prostory. S ohledem na značný počet poslanců využívajících tuto zadní část Kancelář Poslanecké sněmovny toto opatření neiniciuje.

  1. Káva v bufetech. Mohla by být v bufetech kvalitnější káva a také káva Fair Trade?

V současné době je ve stravovacích zařízeních v objektech PS nabízena káva značek:

  • Segafredo
  • Káva Nova
  • Lavazza

 

Na základě Vašeho podnětu je nově v PK II v nabídce káva Fair bio Pražírna (Káva Fair Trade).

  1. Alternativní přístup k adresáři. Bylo by možné zařídit nějaký “read only” přístup k serveru s e-maily, abychom je mohli načítat do našich e-mailových klientů?

Alternativní přístup k adresáři je možný technologií LDAP. Dosud nebyl nikým požadován.

  1. Označování sněmovní pošty jako SPAM. Sněmovní IT oddělení zprovoznilo přístup ke sněmovnímu mail serveru přes protokol IMAP, což velmi oceňujeme. Problém je, že pokud se kdokoliv pokusí tímto způsobem (IMAP) odeslat e-mail ze sněmovního mailserveru, ale není připojen přes sněmovní WiFi, s velkou pravděpodobností se mu odeslání nezdaří s chybovou hláškou “SUSPECTED SPAM” (podezření na spam). S naprostou jistotou se to děje při odesílání z LTE připojení od spol. Vodafone (stovky SIM karet napříč Sněmovnou). Někomu funguje připojit se přes svoji WiFi doma, ale zdaleka ne všem – situace se liší provider od providera. Stáhnout příchozí e-mail lze z libovolného připojení, takže problém je jen při odesílání. Sněmovna má zřejmě v provozu nějaký filtr s blacklistem zakázaných IP adres. Pan Boreš z IT byl na mou žádost schopen do blacklistu vložit nějaké výjimky, ale toto řešení je zdlouhavé, nesystémové a u LTE připojení (např. Vodafone) hlavně nefunkční, protože se IP adresa dynamicky mění, takže výjimka vložená včera dnes už nemusí fungovat a také opravdu nefunguje.

Dotazy:

  1. Jaký účel má tento filtr plnit?
  2. Je používán princip blacklistingu nebezpečných adres (např. adres, odkud chodí spam), nebo whitelistingu těch bezpečných, když si někdo začne stěžovat, že mu něco nefunguje? Máme za to, že by mělo jít o blacklisting, ale chová se to jako whitelisting.

3) Bylo by možné přestat blokovat aspoň mobilní operátory? Když jsem doma, pustím si WiFi. Když jsem v autě uprostřed dálnice, mám prostě smůlu.

Ad 8. 1. Filtr chrání uživatelské účty před jejich zneužitím, lépe řečeno pokusy o jejich zneužití z podezřelých IP adres. Docházelo k bezpečnostnímu zablokovávání účtů po pěti špatných pokusech o ověření. Útoky byly vedeny z celého světa a blokování na jednotlivé IP adresy nebylo účinné. Proto je využíván veřejný blacklist. Ve zmíněném případě výjimka byla zavedena do whitelistu.

Ad 8. 2. Využívá se kombinace blacklistu a whitelistu.

Ad 8. 3. Povolovat jednotlivé identifikované IP adresy operátorů není optimální řešení. Problém řešíme, podmínkou je získat správné rozsahy IP adres českých operátorů, jejich využitím se však opět zvýší bezpečnostní riziko. Nasazení nového firewallu nám v řešení též pomůže. Neexistence vhodného nastavení pro SMTP a IMAP komunikaci na stávajícím firewallu nám neumožňuje optimální nasazení veřejného IMAP a SMTP.

  1. Ekologický audit. Bude se provádět? Jde o to, aby byl celý proces třídění odpadů dotažen do efektivní formy.

Oslovení

Oslovili jsme společnost, která se environmentální problematikou zabývá, a požádali jsme o konzultaci ve věci vypracování ekologického auditu v Kanceláři Poslanecké sněmovny. Existují různé druhy ekologického auditu, přičemž pro podmínky Kanceláře Poslanecké sněmovny byla doporučena archivní rešerše (kategorie D) – porovnání právního rámce a skutečně realizovaných kroků a postupů.

Na této schůzce byl dohodnut postup při vypracování ekologického auditu, včetně součinnosti ze strany některých pracovníků úřadu a přípravy podkladové dokumentace (např. v oblasti nakládání s odpady, nakládání s odpadními vodami, zprávy z měření emisí u kotelen, likvidace nebezpečných odpadů apod.).

Metodika

Ekologický audit bude vypracován dle metodického pokynu Ministerstva Životního prostředí pro průzkum kontaminovaného území v kategorii D – Archivní rešerše.

Předběžná cena

Cena byla předběžně odhadnuta na 30 000 – 60 000 Kč bez DPH. Přesná cena bude v oficiální cenové nabídce, která bude zaslána po úvodní návštěvě objektů úřadu.

Časový rámec

Během měsíce března proběhne návštěva objektů úřadu, na jejímž základě bude zpřesněna cena za provedení ekologického auditu.

Samotný ekologický audit bude v objektech úřadu probíhat cca 1 týden. Zpracování zprávy s výsledky ekologického auditu bude trvat další 2 týdny.

Výsledek

Výsledkem ekologického auditu bude komplexní zpráva, ze které bude patrné, zda všechny postupy v dané oblasti v úřadu probíhají v souladu s platnou legislativou, vč. případných doporučení a nápravných opatření.