PRÁCE: Komentář k projednávání třetího čtení oběhového balíčku, zákon o odpadech

Sněmovna ve středu 8. 7. 2020 na plénu  jednala o zákonu o odpadech  (ST 676), který se však nestihl poslanci prohlasovat celý. Na další dva zákony oběhového balíčku (ST 677 Výrobky s ukončenou životností, ST 678 Změnový zákon)  se tím pádem z časových důvodů také nedostalo. Proto budeme všechny tisky projednávat zřejmě někdy v září.

Mé shrnutí najdete níže včetně mého komentáře, který jsem k tomuto tématu na jednání sněmovny přednesl.

V textové podobě si ho můžete přečíst zde.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci říct jen na závěr, že problematika oběhového balíčku je velice složité téma, o čemž svědčí i množství podaných pozměňovacích návrhů (skoro 100 PN).

Jak jsem již zmiňoval, základem pro cokoliv, jsou věrohodná data. Ta zatím dle mého bohužel nemáme. Data o produkci odpadů poskytovaná MŽP a data ČSÚ se liší, a to dost výrazně:

Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle ČSÚ:  28, 4 milionů tun
Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle MŽP: 37, 8 milionů tun
Komunální odpad za 2018 podle ČSÚ: 3, 7 milionů  tun
Komunální odpad za 2018 podle MŽP: 5,8 milionů tun

Z těchto dat přitom musíme všichni vycházet, včetně investorů, reportujeme do EU -> jde o skutečně závažný problém. Již jsem zmiňoval usnesení, přijaté na můj návrh na VŽP, a skutečně doufám, že do konce roku MŽP podá dobré zprávy a statistiky budou sjednoceny.

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, co si  o tom myslí pan ministr Brabec? Zda to vnímá stejně jako já, jako velký problém?

Tato legislativa tzv. Oběhový balíček má zajistit jasné dosažení cílů recyklace, která musí být v roce 2035 65% komunálního odpadu. V současnosti v ČR však recyklujeme pouze necelých 39 %.
Musíme tedy zvýšit recyklaci o 27% !!!

Musíme také razantně snížit skládkování, v roce 2035 musí být max. 10 % komunálního odpadu. V současnosti však skládkujeme 46 %. Oproti dnešku musíme skládkování snížit o 36%! (data výše jsou podle údajů MŽP)

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, jakými kroky se chce Ministerstvo k těmto procentům dostat? Jaké udělalo v novele zákonů kroky?

Co se skutečně stane po přijetí oběhového balíčku v podobě, jakou má teď ?

Balíček pomáhá ukončit skládkování, avšak vláda nám navrhuje až v termínu 2030, o kterém se již nedá říct, že je kompromisní, všechny PN do druhého čtení podané PN chtějí rok nižší. Kompromis je tedy 2027-2028. Rok 2030 není ambiciózní.

Neobsahuje dostatečnou podporu recyklace, hrozí přesun recyklovatelného materiálu do ZEVO zařízení (zařízení pro energetické využití odpadu = moderní spalovna), což bude bránit splnění recyklačních cílů.

Chápu, že ZEVO ano, ale pouze v kapacitě, kterou naplníme nerecyklovatelným odpadem z ČR! Kapacitu ZEVO musíme počítat pro cílový stav v roce 2035, kdy bude recyklace 65%, skládkování max. 10% a celková produkce směsného odpadu by podle Evropského akčního plánu měla být snížena až o 50%.

Proto předkládáme množství PN (celkem 29), o kterých jsem přesvědčen, že by tomuto procesu prospěly a zlepšily celé oběhové hospodářství České republiky. 

Řešili jsme, že zástupci měst a obcí si stěžují, že se jim zvýší náklady. Ano, protože někteří politici populisticky naháněli voliče tím, že například dali poplatky za komunální odpad občanům zdarma nebo s výraznou slevou. Teď se ovšem bojí, že s navýšením poplatku za skládkování o voliče přijdou. Protože to již nepůjde hradit z městských rozpočtů atd. To je jeden z určitých problémů.

Prosím vážené kolegyně a kolegové, zkusme se před hlasováním zamyslet a podpořme PN, které pomáhají situaci zlepšit a dospět k jasným cílům. To, jak budeme dnes hlasovat, vážené poslankyně a poslanci, ovlivní naše životy na dalších 15 let.

Jak jsem říkal v mé řeči ve druhém čtení, jedná se převážně v konečné fázi o politické rozhodnutí…..pane Brabče

——

Nebuďme stále popelnicí Evropy, prosím. Posuňme se k 21. století a buďme sebevědomí.

Děkuji všem za trpělivost a vaši pozornost.

PRÁCE: Je novela balíčku psána pro umožnění efektivnější recyklace nebo podporuje bezhlavé spalování?

S novelou zákona o odpadech, která se nyní projednává na plénu Poslanecké sněmovny, se pojí zejména ukončení skládkování. Sám zastávám názor, že je nutné, aby skládkování skončilo co nejdříve. U využitelných, recyklovatelných odpadů jsou dva hlavní důvody, proč je musíme přestat skládkovat. Negativní vliv skládek na životní prostředí je jeden z nich, plýtvání surovinami druhý. 

Odklonem od skládkování se jistě sníží negativní vlivy skládek, avšak nezaručí to, že budou využitelné odpady zrecyklovány. A právě recyklace je potřeba z hlediska efektivního využívání surovin, nadto je to i hlavní cíl, který musíme jako člen EU splnit. Konkrétně se jedná o 60% recyklaci komunálního odpadu v roce 2030 a 65% v roce 2035. V roce 2018 bylo přitom v ČR zrecyklováno pouze necelých 40% komunálních odpadů.  Dále bychom měli podle evropského Akčního plánu pro oběhové hospodářství snížit celkovou produkci směsného komunálního odpadu v EU o 50% do roku 2030.

Směřuje však nový oběhový balíček zákonů k naplnění těchto cílů? Obsahuje nástroje na podporu recyklace? K navýšení recyklace je třeba zlepšit třídění, podpořit trh s recyklovanými výrobky a především zvýšit recyklační kapacity, kterých máme nedostatek. V zákoně najdeme nastavení třídicích a recyklačních cílů, ale skutečná podpora recyklace je v něm obsažena pouze velmi sporadicky. Masivní navyšování recyklačních kapacit a investice do recyklace, dotřiďovacích linek apod. se, pokud mám správné informace, nechystají. Avšak co se týče plánovaných investic, zjistili jsme, že je v plánu výstavba či rozšíření šesti ZEVO (Brno, Mělník (proti tomuto projektu se občané z okolí dlouhodobě staví na odpor), Most, Malešice, České Budějovice, Opatovice), které mají navýšit kapacitu nikoli recyklace, ale energetického využití odpadu ze současných cca 770 000 tun/rok na cca 1 650 000 tun/rok. K tomu ještě můžeme připočítat  stávající a plánované multipalivové kotle na TAP (tuhé palivo z  odpadu) s kapacitou cca 180 000 tun. 

V roce 2018 jsme v ČR vyprodukovali podle oficiálních údajů MŽP cca 5,8 tun komunálního odpadu, z toho 2,8 mil. tun směsného komunálního odpadu. Pokud se nám podaří toto množství snížit podle evropského plánu o 50%, jsme na 1,4 milionů tun směsného komunálního odpadu. Pokud bychom vycházeli z údajů o produkci odpadu nikoli od MŽP, ale od ČSÚ, budou tato čísla ještě nižší. Tedy i kdybychom celé toto množství odpadu poslali na energetické využití (přitom určitá část z něj se bude moci nadále skládkovat, konkrétně 10% komunálního odpadu, jaké bude toto množství a parametry v případě ČR se uvidí podle finální podoby zákona o odpadech), stejně nebude plánovaná kapacita ZEVO naplněna. Čím se tedy bude doplňovat? Recyklovatelným odpadem? Dovozem ze zahraničí? 

Obávám se tedy, že recyklovatelný odpad, který budeme muset přestat skládkovat podle nového odpadového zákona, bude primárně přesunut právě do těchto zařízení. Energetické využití je jistě lepší než skládkování, to nepopírám. Avšak chystané ZEVO bude nutné konstantně “krmit” (tato zařízení nelze jen tak zapínat a vypínat podle potřeby a není to dočasná investice), což znamená, že po jejich postavení (a tedy investování mnoha miliard korun) budou jejich provozovatelé potřebovat stálý přísun odpadu pro jejich provoz. Nebude tedy vůle tyto odpady přesouvat do recyklace, také investice do recyklačních kapacit tím budou značně ztíženy (nebude jistota, že se na odpadech “uživí” vedle velkokapacitních spaloven), a co víc, provozovatelé ZEVO jistě nebudou nakloněni ani dalšímu snižování samotné produkce odpadů, což by měl být náš hlavní cíl k přechodu na udržitelné, oběhové hospodářství. Tato situace se mi nelíbí, neboť by dle mého názoru mělo být maximum recyklovatelných surovin skutečně recyklováno a nyní hrozí, že energeticky budou využity i odpady, které by mohly být bez problémů využity materiálově. 

Z toho důvodu podávám do druhého čtení pozměňovací návrh, zavádějící tzv. spalovací poplatek. Tento poplatek je nižší než u skládkování, avšak měl by směřovat k tomu, aby spalování nebyla první a nejjednodušší možnost, jak se zbavit odpadu po zvýšení skládkovacích poplatků, potažmo po zákazu skládkování. 

Zdroje:

https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/pdf/new_circular_economy_action_plan.pdf
Brno chystá třetí kotel spalovny SaKO Brno s kapacitou 110 tis tun/rok
ČEZ připravuje stavbu ZEVO Mělník s kapacitou 320 tis tun/rok
UE může už několik let stavět spalovnu Most-Komořany s kapacitou 150 tis tun/rok
Praha rozšířit spalovnu v Malešicích a do roku 2023 zvýšit kapacitu zařízení ze současných 330 000 tun spáleného odpadu ročně na 394 000 tun.
Teplárna České Budějovice plánuje postavit ZEVO s kapacitou 160 tisíc tun/rok
EOP chystá mezi Hradcem a Pardubicemi ZEVO s kapacitou 100 tisíc tun/rok
https://www.czso.cz/documents/10180/91605329/28002019.pdf/9ee05f2d-39d8-4215-b4ee-849b7761433f?version=1.2

 

EKO: Nemusí se všechno hned vyhodit. Obce si mohou zažádat o dotaci na zřízení re-use centra

Re-use centra nabízí obcím řadu benefitů, jak už z pohledu ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Hlavním cílem zřízení takovýchto center je prevence vzniku odpadu, který je pro obce v rozpočtu častou ekonomickou zátěží. Nová re-use centra mohou být příležitostí, jak nepotřebným, ale funkčním věcem najít druhý život.

Aktuálně ve sběrných dvorech končí velké množství velkoobjemového odpadu, nábytku, spotřebičů, elektroniky, ale i dalších věcí, které by ještě mohly dál sloužit a plnit svou funkci. Jednou z možností, jak ještě použitelné věci zachránit, je zřízení tzv. re-use centra, místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Zde je zboží bezúplatně přijato, případně opraveno, zrepasováno a připraveno k prodeji, který přináší do obecního rozpočtu extra příjem.

„V Česku re-use centra existují a efektivně fungují. Jsou většinou zřízena jako místní komunitní centra, nabízející plnohodnotnou alternativu obchodním centrům. Existují i opravárny s designovými předměty,“ vysvětluje Filip Rejthar ze společnosti CIRA Advisory, která poskytuje poradenství v zakládání re-use center.

Zavedení re-use centra nabízí řadu zajímavých benefitů, které jsou pro fungování obce přínosné. Daří se jejich prostřednictvím snižovat náklady na odstraňování odpadu, vytváří se pracovní příležitosti pro osoby, které mívají problematické uplatnění na klasickém pracovním trhu a vznikají dobrovolnické pozice. Z environmentálních aspektů je na místě zmínit naplňování legislativních požadavků MŽP v rámci předcházení vzniku odpadu, ale také zvyšování společenské odpovědnosti vůči životnímu prostředí a vytváření funkční alternativy k nadměrné produkci odpadu.

Až do konce července mají obce možnost čerpat finanční příspěvek na realizaci nových re-use center v rámci 122. výzvy Operačního programu Životní prostředí.

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifický cíl: 3.1 – Prevence vzniku odpadů

Mezi hlavní cíle patří snížit množství odpadů z výroby, příprava výrobků na konci životnosti pro opětovné použití a podpora zavádění tzv. systému door-to-door.

Typy podporovaných projektů a aktivit

Podporované aktivity:

  • Podporovaná aktivita 3.1.1: Předcházení vzniku komunálních odpadů,
  • Podporovaná aktivita 3.1.2: Předcházení vzniku průmyslových odpadů (např. aplikace technologií, které sníží měrné množství odpadů vznikající ve výrobě).
Příklady podporovaných projektů 3.1.1:
    • Předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů prostřednictvím domácích kompostérů pro občany, vztahuje se pouze na biologicky rozložitelné materiály rostlinného původu,
    • předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů,
    • budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů – jedná se o centra pro opětovné použití věcí nebo systémy opětovného použití výrobků,
    • vybudování/rozšíření infrastruktury projektů předcházení vzniku jednorázového nádobí nebo jednorázových obalů, např.: jednorázové nápojové kelímky, jednorázové nádoby na potraviny apod.
Příklady podporovaných projektů 3.1.2:
    • realizace nebo modernizace technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaného odpadu na jednotku výrobku při dané výrobní technologii. Projekt musí být zaměřen na předcházení vzniku průmyslových odpadů, které doposud vznikají při dané výrobní činnosti (v režimu odpadů).

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Žadatelé o dotaci se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce podpory (dále jen PrŽaP). Pro žadatele o dotaci z této výzvy je pro část B PrŽaPu účinná verze č. 24. Tyto verze PrŽaP platí i pro procesy týkající se kontroly formálních náležitostí a pro Přílohu č. 1 PrŽaP. A to i v případě, že dojde k aktualizaci PrŽaP. V ostatních případech se budou žadatelé řídit tou verzí PrŽaP, která bude právě aktuální (tj. poslední verze). Jednotlivé verze dokumentu naleznete na této stránce.


zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/nemusi-se-vsechno-hned-vyhodit.obce-si-mohou-zazadat-o-dotaci-na-zrizeni-re-use-centra?fbclid=IwAR29GF2ezhc9uZVirdnVHn3EVN7RMo_Xz-sHRU5Ri4D8jOi9p3wj_kO1FlU

Vodu řešíme teď: Piráti představili plán na boj s extrémními projevy změny klimatu

Praha, 18. června 2020 Piráti představili před mimořádnou schůzí Sněmovny ohledně sucha svůj třífázový plán „Vodu řešíme teď“. Ten přináší celou řadu ucelených návrhů, jak se v Česku vypořádat s extrémními projevy změny klimatu. Řešení jsou rozdělena do čtyř tematických sekcí: dostupná a kvalitní pitná voda, zdravá krajina, živá i udržitelná města a motivovaný hospodář. V souladu s těmito záměry předloží Piráti na plénu také konkrétní legislativní návrhy, které mají za cíl zlepšit současný stav. 

Některé české obce se ještě ani nevzpamatovaly z víkendových lokálních povodní a už nás čekají další tři dny vydatných dešťů. Přitom 40 až 100 centimetrů pod zemí stále převládá kritické půdní sucho a hladina podzemních vod je hluboce pod normálem. Vláda bohužel situaci neřeší. I proto jsme za Piráty podpořili mimořádnou schůzi k suchu, která se bude zabývat legislativou v oblasti hospodaření a ochrany vody i schopností krajiny vodu zadržovat. Stejně tak jsme připravili plán na boj s klimatickými změnami a v souvislosti s ním představíme ve Sněmovně pět pozměňovacích návrhů ke zlepšení situace,“ popsala pirátská poslankyně Dana Balcarová, která působí jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí. 

Plán „Vodu řešíme teď“  je rozdělen do tří časových horizontů: Co je třeba řešit teď, co do konce roku, co dlouhodobě a stojí na čtyřech pilířích. Náš návrh vychází z toho, co ve Sněmovně už třetím rokem posazujeme v oblasti vody, hospodaření i ochrany půdy a navazuje na plán Budoucnost řešíme teď, v němž jsme detailně rozepsali cestu z koronavirové krize,“ vysvětlil pirátský poslanec Radek Holomčík.

Prvním pilířem našeho plánu je kvalitní a dostupná pitná voda. Nyní jsou zdroje vody ohroženy kontaminací pesticidy či chemikáliemi a sinicemi. Musíme ji tak začít co nejdříve chránit, a to pomocí revize současných zdrojů pitné vody a úpravy ochranných pásem. V tomto duchu podávám pozměňovací návrh k vládní vodní novele,“ nastínila Balcarová s tím, že je rovněž důležité omezit plýtvání s pitnou vodou. „Nebudeme omezovat použití pitné vody, ale chceme nastavit lepší podmínky pro využití šedé vody. Šedá voda je například voda z mytí nádobí, kterou můžeme využít ke splachování záchodů. Radek Holomčík ve svém pozměňovacím návrhu k novele vodního zákona proto odstraňuje administrativní bariéry v jejím používání. Piráti se zasadí o vypsání dotačních programů na využití šedé vody ve veřejných budovách a domácnostech,“ uvedla poslankyně.

Holomčík dále představil návrhy k tématu zdravé krajiny. „Okamžitě musíme zastavit veškeré projekty vedoucí k odvodňování krajiny, jako jsou regulace říčních toků a další zásahy. Na základě údajů od ministerstev zemědělství a životního prostředí zpracováváme analýzu účelnosti investic, abychom zabránili takové praxi, kdy jedno ministerstvo řeky zakrucuje a druhé je rovná do betonových koryt. Je třeba vodu v krajině zadržovat a není možné z veřejných peněz platit opak. Musíme nastavit citlivé a k přírodě šetrné hospodaření v lesích, změnit a zpřísnit požadavky na obdělávání půdy, modernizovat standardy pozemkových úprav a zjednodušit a uvést do života konečně dlouho slibovanou protierozní vyhlášku,“ vysvětlil Holomčík a dodal, že Piráti pracují také na novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která nastaví přísnější podmínky hospodaření na zemědělské půdě. 

Třetí pilíř „živá a udržitelná města“ popsal pirátský poslanec František Elfmark. „Musíme v maximální možné míře začít vracet zeleň a vodu do měst a obcí. Můžeme to realizovat formou zelených střech, fasád, dešťových zahrádek, zachytáváním dešťové vody, umisťováním prvků zeleně na veřejná místa. Pro podporu výše uvedených opatření je nutné navýšení Státního fondu životního prostředí, kterého jsem členem. Důležité pro nás je také zachovat zapojení  veřejnosti a spolků v územních řízeních,“ řekl Elfmark s tím, že je nutná  také revitalizace toků jak v obcích, tak i mimo ně. 

Čtvrtý pilíř našeho plánu se jmenuje Motivovaný hospodář. Pokud chceme obnovit krajinu, musí to být týmová práce, a proto potřebujeme podporovat a motivovat lidi, kteří v krajině hospodaří. Budeme tlačit vládu, aby skončila s praxí neustálé buzerace namísto toho, aby zemědělcům, lesníkům a dalším nabízela pomocnou ruku. Nesmíme po nich chtít nesmyslnou byrokracii, vedení bezúčelných evidencí, nesystémově a nadbytečně je kontrolovat,“ uvedl pirátský poslanec Jan Pošvář. Podle něj má být člověk hospodařící v krajině hospodář, ne úředník. „Proto zpracováváme analýzu zbytečné byrokracie, která nepřispívá k lepšímu stavu krajiny, ochraně veřejného zdraví nebo ochraně zvířat před týráním. Připravujeme seznam zbytečných formulářů k odstranění. Chceme také podpořit lokální a ekologické zemědělce,“ uzavřel Pošvář. 

KE STAŽENÍ: E-book_voduresimeted_pirati

K PROLISTOVÁNÍ: https://issuu.com/elfik/docs/e-book_voduresimeted_pirati

Včerejší protestní pochod Za vodu pro lidi v Uh. Ostrohu

Včera 13. 6. 2020 proběhl Protestní pochod Za vodu pro lidi, kterého jsem se s rodinou zúčastnil. Přidala se k nám také posléze Hanka Ančincová. Startovalo se z náměstí Uherského Ostrohu.  Za velmi dusného počasí se před radnicí sešlo několik set lidí, kteří nesouhlasí s těžbou štěrkopísku a tím ohrožením zdrojů pitné podzemní vody. Více jsem o tom psal již zde: https://www.frantisekelfmark.cz/prace-tezba-sterkopisku-v-uherskem-ostrohu-se-ma-stat-skutecnosti-je-pisek-vzacnejsi-nez-pitna-voda/

Krátce shrnu ty největší body a vložím je do krátkých vět:

záchrana pitné vody pro 140 tis. obyvatel / úložiště pitné vody pro velmi dlouhé období až cca 2000 let /  podzemní voda je mnohem kvalitnější než nadzemní / úložiště štěrku je mnohem větší než se zdálo / bude se kolem stavit R55 / skoro 50% území již vlastní těžaři / koho zajímá životní prostředí / kdo celou věc podporuje / výstavba D-O-L

Včerejšího pochodu se zúčastnilo mnoho politiků ze všech možných stran a hnutí, tak jsem zvědavý, jak se k tomu kolegové i poslanci postaví. Já si tam pro fotku jen nepřijel a již chystám s Radkem Holomčíkem další kroky. Můj krok bude, že ihned v záři na Výboru pro životní prostředí navrhnu zařazení projednání této problematiky. Další krok bude realizace kulatého stolu, kde všechny zainteresované pozveme k diskusi. Mezitím mám schůzky apod., kdy sháním odborné informace. Můj názor je jasný, 5 největší zdroj pitné vody v ČR nesmí být narušen za žádnou cenu !

Hezký den. František

PRÁCE: Plán na modernizaci zařízení na tepelné zpracování nemocničního odpadu v nemocnici Uh. Hradišti

Dnes 12. 6. 2020 jsem se zúčastnil tiskové konference v Uherskohradišťské nemocnici s panem ředitel MUDr. Sládkem. Byl nám představen plán modernizace zařízení na tepelné zpracování infekčního a nemocničního  odpadu. Nynější zařízení, které již dosluhuje, plánují přestavět a také přesunout o cca 100 m tak, aby vyhovovalo novým technologiím a dalším záměrům nemocnice. 

Co mi bylo sděleno. Stávající zařízení je 24 let staré (a nejmenší ze všech podobných zařízeních v ČR) a slouží na zpracování cca 350t infekčního a nemocničního odpadu z nemocnice (neslouží pro spalování komunálního odpadu !!!). V plánu na nové zařízení, se kterým jsem se patřičně seznámil nejen dnes na tiskové konferenci, ale také včera při osobním setkání s panem ředitelem, se počítá s kapacitou 1000t ročně. Vzhledem ke kapacitě je navrhováno v případě realizace toto zařízení v budoucnu využívat i pro nemocnice v Kroměříži (200t) a ve Zlíně (450t).  Včera jsem se ředitele ptal na nejpalčivější otázky týkající se logistiky, ovzduší a rovněž jsme se věnovali problematice hluku. Byl jsem ujištěn a padlo to i dnes, že všechny sledované hodnoty jsou a budou podlimitní, a budou striktně dodržovány. To stejné doložil pan ředitel v představené prezentaci  i na stanovisku EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí).

Ředitel mi sdělil, že doprava a zavážení do areálu nemocnice se odhaduje na maximálně 2 auta o velikosti 3.5t denně. Při současném provozu 1200 osobních aut a cca 100 větších a nákladních aut, toto navýšení nehraje žádnou významnou roli. Stejně tak hodnoty hluku nebudou nikterak navýšeny. Pokud se podíváme na velikost stávajícího zařízení a zařízení nového, budou velikostně téměř totožná. Po seznámení se všemi  možnostmi  a faktory, které by mohly jakkoli ohrozit místní občany, musím konstatovat, že nic takového nenastane a ředitel se mi tímto také zavázal. Požádal jsem ho, aby uspořádal veřejné slyšení mezi občany a celou problematiku za účasti odborníků vysvětlil. To mi přislíbil a dnes na TK i potvrdil, navíc k tomu přidá Den otevřených dveří zařízení, aby se veřejnost mohla na zařízení osobně podívat.

Proto prosím uvažme všechny tyto faktory a nedělejme z celé věci něco velmi negativního či monstrózního. Přestavbu starého zařízení na nové hodnotím jako jediné možné řešení a žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by se mělo zhoršit v dané lokalitě či v celém městě životní prostředí. Celá realizace bude hrazena z 85% z dotačního titulu Evropské unie a vyjde cca na 88 mil. korun. Realizace má proběhnout mezi lety 2021 až 2022. V letošním roce se má pouze nachystat projekt. Co velmi kvituji je, že se pan ředitel rozhodl věc řešit velmi zodpovědně a citlivě. Rozhodl se nesvážet nemocniční odpad ze všech nemocnic celého kraje a jen doplnil kapacitu z KM a Zlína do doby, než se naplní kapacita samotnou nemocnicí UH. Potom v podstatě bude řešit jen potřeby uherskohradišťské nemocnice. Této problematice se intenzivně věnuji již několik let a momentálně nenastala žádná okolnost, proč bych tento záměr měl být vnímán předčasně negativně. Pokud se uskuteční vše tak, jak bylo prezentováno a nenastane žádná ekologická zátěž, bude snad vše v pořádku. Celou věc budu bedlivě sledovat.

Hezké dny.  František Elfmark