VIZE: Co vše se dá považovat za recyklaci odpadu, či v jaké fázi sběru, dotřiďování a zpracovávání odpadu bychom měli zjišťovat, jak velká část ho byla zrecyklována?

Na první pohled triviální otázky, na ten druhý se však ukazuje, že věc není tak jasná. Při bližším pohledu např. do diskuzních fór zjistíme, že mnozí lidé si myslí, že třídění odpadu = recyklace. Třídění je však pouze krokem, který recyklaci umožňuje, nikoli zaručuje.

O tom se přesvědčily i mnohé státy, které recyklaci svého odpadu, především plastů, řešily dlouhá léta prodejem balíků vytříděného odpadu do asijských států, zejména do Číny. Toto řešení, kdy odpad jednoho státu se stane surovinou pro výrobu v jiném státě, je zdánlivě velmi jednoduché a na zemi, která odpad produkuje, klade jen minimální nároky – sesbírat odpad a nějakým způsobem jej roztřídit a vyexpedovat. Odpad ze země původu zmizí bez nutnosti složitých technologických řešení a investic, recyklační cíle jsou splněny a o další osud odpadu se již nikdo příliš nezajímá. 

Na serveru Phys.org ( v české mutaci ho shrnuje ekolist.cz) se objevil článek, který popisuje, jakým způsobem tato “recyklace” fungovala a funguje v USA. Ještě v roce 2016 Spojené Státy exportovaly do Číny více než 16 milionů tun plastu, papíru a kovů. Tento odpad měl směřovat k recyklaci, avšak, zejména kvůli jeho špatné kvalitě a obsahu nerecyklovatelných materiálů, se odhaduje že zhruba 30% ho zrecyklováno nebylo a skončilo na nezabezpečených skládkách, v přírodě, a především v oceánu. To si záhy uvědomila i samotná Čína, a v roce 2018 zpřísnila podmínky pro odpad, který dováží ke zpracování. USA by pro pokračování vývozu do Číny musely výrazně zvýšit kvalitu vytříděného odpadu, zajistit, aby vyvážený materiál byl skutečně recyklovatelný. Náročnějším, ale dlouhodobým řešením by bylo zajistit recyklaci již v zemi původu. USA si však vybraly třetí řešení – odpad začaly vyvážet do Vietnamu, Malajsie, Thajska, a když dovoz zakázaly i tyto země, tak do Kambodže, Laosu, Bangladéše a do států východní Afriky, jejichž nižší požadavky a pravidla v oblasti životního prostředí dovoz stále dovolují, ačkoli jsou tyto země již zahlceny svým vlastním odpadem. 

I přes tuto praxi je dnes množství odpadu produkovaného v USA tak velké, že nezbývá, než ho zpracovávat již v zemi vzniku. Avšak kvůli tomu, že se dlouhá léta spoléhaly na pouhé základní vytřídění svého odpadu a jeho vývoz do zahraničí, nemají USA vybudovaný dostatek recyklačních zařízení, chybí jim technologie i systém. Po recyklátu navíc není na trhu dostatečná poptávka. Panenský materiál vychází levněji a výrobci ho používají radši. Recyklace odpadu je tam tak náročná a velmi drahá. Důsledkem je, že se zrecykluje pouhých 27% skla a 8% plastu, zbytek končí povětšinou na skládkách. 

O USA však nepíšeme proto, abychom se mohli poplácat po zádech, že jsme na tom lépe. Procenta zrecyklovaného komunálního odpadu jsou sice v EU vyšší než v USA, ale ani u nás není recyklace zdaleka taková, jaká by měla být, a hlavní problémy máme společné. 

S jakým řešením tedy přichází USA? Aby se recyklace vyplatila, je kromě dobrého třídění a moderních recyklačních technologií zejména nutné, aby byla po recyklátu na trhu poptávka. V USA kromě zvýšení poplatků za skládkování a investic do zařízení na energetické využití odpadu nyní uvažují o potřebě stanovit povinný podíl recyklovaného materiálu v určitých výrobcích, či o zvýhodnění výrobců, kteří recyklát používají, daňovou úlevou. “Tam, kde instituce a města vyžadují určité podíly recyklovaného materiálu ve svých zakázkách, recyklace roste, proto by bylo vhodné zavést takové požadavky plošně”, sdělila zástupkyně Institutu pro udržitelný městský rozvoj. Když budou mít zpracovatelé zajištěn odbyt pro svůj produkt, budou motivováni k investicím do moderních technologií a vybavení, které umožní efektivnější, rychlejší a v důsledku ekonomičtější recyklaci a tím pádem i další rozvoj tohoto odvětví. “Poptávka po recyklátu na světovém trhu se zvyšuje, USA se musí přizpůsobit”. 

Podobná řešení by mohla fungovat i u nás, ovšem jen pokud si připustíme, že třídění nám prostě již nestačí. 

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/recyklace-plastu-se-ve-statech-rozbila.co-ji-muze-spravit

PRÁCE: Na projednání odpadové legislativy ve výboru životního prostředí máme ještě měsíc

Ve středu 18.3.2020 jsem poslal na Výbor životního prostředí  (po dohodě s poslankyní Krutákovou a dalšími) apel, na prodloužení termínu dodání pozměňovacích návrhů a projednání oběhového balíčku.

Na základě usnesení ze dne 19.2.2020, které zaslal Hospodářský výbor, bylo sděleno, že se mají všechny PN k oběhovému hospodářství zaslat na výbor do 20.4.2020 (pondělí). Hospodářský výbor bude k tomuto tématu zasedat 29.4.2020. Rád bych proto poprosil předsedkyni výboru pro životní prostředí Danu Balcarovou, aby přesunula projednávání oběhového balíčku z plánovaného výboru 1.4.2020 na další výborový týden společně s prodloužením lhůty pro podání PN do výboruNacházíme se ve výjimečné situaci a podle mého názoru není v silách státního aparátu, aby v této lhůtě řádně proběhly všechny procesy, a to i s ohledem na to, že PN k oběhovému balíčku, což jsou 4 zákony, je skutečně mnoho (desítky). V případě pokračujících nouzových opatření by navíc z jednání VŽP v původním termínu byla vyloučena veřejnost a možná i zástupci médií, což nepovažuji za šťastné.

Proto bych chtěl navrhnout stejný termín pro zaslání PN do VŽP a to do 20.4.2020, a projednávání oběhového balíčku na VŽP odložit na další výborový týden, to je na 29.4.2020.

Tento návrh byl podpořen 12 poslanci a usnesení o prodloužení termínů bylo výborem schváleno.

#recyklace #obehovehospodarstvi21stoleti #pracujemesodpady #cirkulace

PRÁCE: Evropa chce být leaderem v přechodu světa na oběhové hospodářství. Akční plán pro cirkulární ekonomiku

Evropská komise přijala minulý týden nový Akční plán pro cirkulární ekonomiku (EU Circular Economy Action Plan). Podtitulem plánu, který je součástí tzv. Zelené Dohody pro Evropu (Green Deal), by mohlo být v poslední době oblíbené heslo: “Máme jen jednu planetu”. Plán totiž reflektuje potřebu snížit tzv. ekologickou stopu celé EU (víte, co je to ekologická stopa? Bližší informace např. https://www.hra-o-zemi.cz/). 

Akční plán má pomoci EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality a také zastavit rychlý pokles biodiverzity, kterému v posledních letech čelíme. 

Způsob, jakým se tento dokument snaží těchto dvou ambiciózních cílů dosáhnout, je zajistit fungování opravdu cirkulární ekonomiky. EU zdůrazňuje, že nemá jít o cestu omezení, recese a návratu do minulosti, čehož se někteří odpůrci oběhového hospodářství obávají. Cirkulární ekonomika by totiž měla naopak zvýšit hospodářský růst a přinést nová pracovní místa .

Plán obsahuje 3 hlavní bloky opatření:

Zavedení ekodesignu produktů (soustředí se na celý životní cyklus výrobků a minimalizuje negativní vliv všech jeho fází na životní prostředí), posílení role a vlivu zákazníků (zlepšit informovanost zákazníků, zamezit  greenwashingu a umožnit tak lidem moci se zodpovědně rozhodnout, co svým nákupem podpoří) a udržitelné procesy produkce

Zajímavý je pohled, že cirkulární ekonomikou si vlastně udržíme zdroje v EU jak nejdéle to půjde, čímž zamezíme nejen např. zbytečné a zatěžující přepravě a snížíme negativní vliv naší společnosti na druhém konci světa, ale zajistíme si i ekonomické výhody a větší soběstačnost. 

Nejdůležitější myšlenky plánu, pro něž nabízí konkrétní opatření:

  • Udržitelné produkty se stanou normou v celé EU – vznikne legislativa, která zajišťuje, že nabízené zboží je udržitelné, např. má co nejdelší životnost, dá se opravit, bylo vyrobeno za co nejméně zatěžujících podmínek.
  • Odpovědnost a síla zákazníků se bude zvyšovat – opatření budou cílit na zvýšení informovanosti zákazníků o tom, co vše se skrývá za produkty, které kupují.
  • Soustředíme se na sektory, které spotřebovávají nejvíce zdrojů a zároveň je zde velký potenciál pro cirkulární ekonomiku – elektronika a ICT, baterie a automobilový  průmysl, obalový průmysl, plasty, textil, stavebnictví a potraviny.
  • Zajistit méně odpadu, podpořit správné zacházení s odpadem, např. nevyvážet odpad z Evropy, zamezit ilegálním způsobům zbavování se odpadu.
  • Cirkularita musí fungovat pro jednotlivce i celé regiony.
  • EU by měla být leaderem celosvětového přechodu k CE.

Plán prezentuje mimo jiné i tabulku dílčích cílů (hlavně ve formě vytvoření politik, strategií, dohod a smluv, financování pomocí různých fondů atp. ) a dat, do kdy jich má být dosaženo. Jde např. o vytvoření legislativního rámce pro bioplasty a kompostovatelné plasty, vytvoření Evropské strategie pro textil, Zavedení povinného užití recyklovaného materiálu ve výrobě určitých výrobků, či zákaz přidávání mikroplastů do výrobků jako nařízení komise.

Co na to říkáme my? Dle našeho názoru je oběhové hospodářství skutečně jednou z důležitých cest, vedoucích k udržitelnosti. Ohledně  plánu jako takového především doufáme, že budou skutečně na evropské úrovni vytvořeny a prosazovány konkrétní postupy a strategie. Čas na vymýšlení obecných tezí již totiž pominul, pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality a aspoň částečně zachovat přírodní bohatství, musíme jednat. Na české scéně se budeme snažit dále prosazovat cirkulární princip, v čemž nám, doufejme, tento evropský dokument pomůže. 

Zdroj: https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm?fbclid=IwAR3NQosXpUdo_N5BUYeDTsz5ZGwo_2smdoLBsxeWaXuu_riTB4p92_C7kaw

OZNÁMENÍ: Naše poslanecká kancelář v týdnu od 16. – 22.3. UZAVŘENA

Naše poslanecká kancelář je do 22. března 2020 UZAVŘENA! a to z bezpečnostních důvodů – v souvislosti se šířením koronaviru (COVID-19). Pracujeme z domova a schůzky sjednáváme i nadále. V době od 9:00 do 10:00 budeme v pondělí, středu a pátek online zde:

https://meet.jit.si/kancelarelfmark

V případě potřeb prosím volejte na tel.: 735 794 141 nebo nás kontaktujte a schůzku či dotaz položte prostřednictvím emailu: iva.kucerova8@gmail.com.

Děkujeme  za pochopení !


Pracujeme ovšem i tak nadále.

  • Momentálně chystáme pozměňovací návrhy k oběhovému hospodářství, kdy zákon půjde do 2. čtení na plénum poslanecké sněmovny. Více info na webu www.obehovehospodarstvi.eu
  • Chystáme program v oblasti životního prostředí do krajských voleb v ZLK
  • Plánujeme schéma akce s veřejností v Uh. Hradišti na různá témata, jako první se budeme věnovat tématu sportu a koncepci sportu
  • Plánujeme akce na první pololetí akce “Na dvě orosené” v ZLK
  • Chystáme veškeré podklady do výboru ŽP (zákon 556 tzv. vodní zákon, závěrečná zpráva MŽP za rok 2018, zpravodajská zpráva kapitoly 315 o financování MŽP aj.)

 

PRÁCE: Jste spokojeni s tím, jak se nakládá s odpady a recykluje v ČR? Nyní máme jedinečnou šanci to změnit. Řekněte mi svůj názor

Jste spokojeni s tím, jak se nakládá s odpady a recykluje? Nyní máme jedinečnou šanci to změnit. Řekněte mi svůj názor. Pojďte  společně s námi dostat oběhového hospodářství do 21. století! Připojte se do Facebookové diskuze na mojí stránce zde: https://www.facebook.com/FrantisekElfmark.DiS/ nebo mi napište váš názor na mail: elfmarkf@psp.cz

ZDE je možné i vyplnit dotazník: https://www.obehovehospodarstvi.eu/dotaznik/

I přes velká bezpečnostní opatření a panující omezení v souvislosti se šířením koronaviru neleníme a se svým týmem se intenzivně věnujeme důležitému tématu – oběhovému hospodářství. I v pantoflích doma se lze věnovat otázkám, které mají dopad na životní prostředí, čili na kvalitu našeho života. Koneckonců hrozba koronaviru záhy přejde, alespoň v to všichni doufáme, ale téma balíčku Oběhového hospodářství je více než aktuální.

Co to ten balíček vlastně je? Každý z nás zná balíček, který jako takový plní funkci obalu. Když balíček otevřete, najdete v něm v podstatě cokoliv, v tomto případě čtyři velmi diskutované zákony: o odpadech, o obalech, o výrobcích s ukončenou životností, o obalech a souvisejících zákonech při změně zákonů. Vše pěkně pohromadě v jednom. Více informací najdete na našem webu: www.obehovehospodarstvi.eu

O co konkrétně jde? Veřejnosti jistě neunikla nejvíce diskutovaná témata. Od výše skládkovacího poplatku a termínu ukončení skládkování (dříve či později?) až například po problematiku využití spaloven či zálohování PET lahví. Nastolená témata mají široký záběr, ovlivňující nejenom objekty působících na trhu v těchto oblastech, ale i nás všechny.

Proto bylo důležité vytvořit pracovní skupiny s odborníky, s nimiž se daná problematika řešila z různých úhlů pohledu. Nesmíme také zapomenout, že Odpadová legislativa je silně regulována na úrovni EU formou implementací směrnic, které ČR přejímá.

Na našem webu www.obehovehospodarstvi.eu najdete výsledky z těchto setkání. Názory nebo teze, které by měly vést tou nejjednodušší cestou k efektivní recyklaci a k celkově lepšímu systému nakládání s odpady, jsou k dispozici všem – odborníkům, ale také laické veřejnosti.

Od pondělí 23. 3. až do 28.3. spouštím na mé Facebookové stránce na toto téma diskusi. Mínění široké veřejnosti nám totiž není vůbec lhostejné, zajímá mě každý váš názor.

 

Co očekáváte od města v oblasti sportu, jaké změny?

Město Uherské Hradiště zpracovává novou Koncepci rozvoje a řízení sportu, jejíž součástí je Plán rozvoje sportu ve městě do roku 2030. Rádi bychom znali i názor vás, obyvatel města. Preference a očekávání v oblasti sportu můžete vyjádřit v dotazníku, který lze vyplnit ve vybraných sportovištích (Aquapark, Sportovní hala) nebo on-line na odkazu https://www.surveymonkey.com/r/sportuherskehradiste

Prosím širokou veřejnost o vyplnění dotazníku a nebo můžete napsat konkrétní nápady i mě na email: frantisek.elfmark@pirati.cz nebo na jaroslav.sevcik@pirati.cz

Děkuji moc! Myslím si, že se dá dost věcí řešit jinak. Neustále slyšíme z mnoha míst, že například do Fondu sportu se dává každoročně málo peněz. Slyšíme, jak FC Slovácko dostává velké peníze, že ostatní si je zaslouží také. Slyšíme, že nám chybí sportovní hala s diváckým zázemím apod.
Zkuste se zamyslet a popsat samy jak to vidíte.

Např. Sportovní hala

Sportovní hala a divácké zázemí. Ano, taková hala u nás chybí a je víc než potřebná. Nicméně dříve tady byla, ale místo prostoru pro diváky, tehdejší koalice rozhodla, že místo toho udělá kurty na Squash. Dle určitých indícií bylo patrné, že to byla jakási radost jen pro pár vyvolených. Jaká je situace dnes? Málo kdo ten sport využívá. Ptal jsem se ředitele sportovišť, jestli mi může dodat statistiky návštěvnosti. Žádné jsem nedostal 🙁 Proč tedy není zázemí pro diváky zpět tam, jak bylo dříve? Ano je to málo, ale pro začátek by to stačilo. Pod sedačkami může být klidně například posilovna nebo něco podobného. Dál se hala může rozrůstat i směrem ke stadionu. Proč tady nemáme nějakou studii, udělat divácké zázemí směrem ke stadionu a pod ním udělat další zázemí pro sportovce, šatny, obchůdky apod. Proč do toho všeho lépe nezačlenit hospodu Krček. Nová hala by stála před 400 mil.  a to při ročním rozpočtu města cca 680 mil. je docela problém. Proč se neudělá nafukovací zastřešení nad umělkou za fotbalovým stadionem, aby se dala využívat celoročně a pak by fotbalisti neblokovali haly po celém okrese dalším spolkům? Atd atd. otázek je moc. Řešení to ovšem má. Stačí používat normální selský rozum, o věci se zajímat a někam je posouvat. Co si o tom všem myslíte?

Sledujte náš web https://uh.pirati.cz kde dáme brzy velký článek, který se této problematice bude věnovat.