PRÁCE: Je novela balíčku psána pro umožnění efektivnější recyklace nebo podporuje bezhlavé spalování?

S novelou zákona o odpadech, která se nyní projednává na plénu Poslanecké sněmovny, se pojí zejména ukončení skládkování. Sám zastávám názor, že je nutné, aby skládkování skončilo co nejdříve. U využitelných, recyklovatelných odpadů jsou dva hlavní důvody, proč je musíme přestat skládkovat. Negativní vliv skládek na životní prostředí je jeden z nich, plýtvání surovinami druhý. 

Odklonem od skládkování se jistě sníží negativní vlivy skládek, avšak nezaručí to, že budou využitelné odpady zrecyklovány. A právě recyklace je potřeba z hlediska efektivního využívání surovin, nadto je to i hlavní cíl, který musíme jako člen EU splnit. Konkrétně se jedná o 60% recyklaci komunálního odpadu v roce 2030 a 65% v roce 2035. V roce 2018 bylo přitom v ČR zrecyklováno pouze necelých 40% komunálních odpadů.  Dále bychom měli podle evropského Akčního plánu pro oběhové hospodářství snížit celkovou produkci směsného komunálního odpadu v EU o 50% do roku 2030.

Směřuje však nový oběhový balíček zákonů k naplnění těchto cílů? Obsahuje nástroje na podporu recyklace? K navýšení recyklace je třeba zlepšit třídění, podpořit trh s recyklovanými výrobky a především zvýšit recyklační kapacity, kterých máme nedostatek. V zákoně najdeme nastavení třídicích a recyklačních cílů, ale skutečná podpora recyklace je v něm obsažena pouze velmi sporadicky. Masivní navyšování recyklačních kapacit a investice do recyklace, dotřiďovacích linek apod. se, pokud mám správné informace, nechystají. Avšak co se týče plánovaných investic, zjistili jsme, že je v plánu výstavba či rozšíření šesti ZEVO (Brno, Mělník (proti tomuto projektu se občané z okolí dlouhodobě staví na odpor), Most, Malešice, České Budějovice, Opatovice), které mají navýšit kapacitu nikoli recyklace, ale energetického využití odpadu ze současných cca 770 000 tun/rok na cca 1 650 000 tun/rok. K tomu ještě můžeme připočítat  stávající a plánované multipalivové kotle na TAP (tuhé palivo z  odpadu) s kapacitou cca 180 000 tun. 

V roce 2018 jsme v ČR vyprodukovali podle oficiálních údajů MŽP cca 5,8 tun komunálního odpadu, z toho 2,8 mil. tun směsného komunálního odpadu. Pokud se nám podaří toto množství snížit podle evropského plánu o 50%, jsme na 1,4 milionů tun směsného komunálního odpadu. Pokud bychom vycházeli z údajů o produkci odpadu nikoli od MŽP, ale od ČSÚ, budou tato čísla ještě nižší. Tedy i kdybychom celé toto množství odpadu poslali na energetické využití (přitom určitá část z něj se bude moci nadále skládkovat, konkrétně 10% komunálního odpadu, jaké bude toto množství a parametry v případě ČR se uvidí podle finální podoby zákona o odpadech), stejně nebude plánovaná kapacita ZEVO naplněna. Čím se tedy bude doplňovat? Recyklovatelným odpadem? Dovozem ze zahraničí? 

Obávám se tedy, že recyklovatelný odpad, který budeme muset přestat skládkovat podle nového odpadového zákona, bude primárně přesunut právě do těchto zařízení. Energetické využití je jistě lepší než skládkování, to nepopírám. Avšak chystané ZEVO bude nutné konstantně “krmit” (tato zařízení nelze jen tak zapínat a vypínat podle potřeby a není to dočasná investice), což znamená, že po jejich postavení (a tedy investování mnoha miliard korun) budou jejich provozovatelé potřebovat stálý přísun odpadu pro jejich provoz. Nebude tedy vůle tyto odpady přesouvat do recyklace, také investice do recyklačních kapacit tím budou značně ztíženy (nebude jistota, že se na odpadech “uživí” vedle velkokapacitních spaloven), a co víc, provozovatelé ZEVO jistě nebudou nakloněni ani dalšímu snižování samotné produkce odpadů, což by měl být náš hlavní cíl k přechodu na udržitelné, oběhové hospodářství. Tato situace se mi nelíbí, neboť by dle mého názoru mělo být maximum recyklovatelných surovin skutečně recyklováno a nyní hrozí, že energeticky budou využity i odpady, které by mohly být bez problémů využity materiálově. 

Z toho důvodu podávám do druhého čtení pozměňovací návrh, zavádějící tzv. spalovací poplatek. Tento poplatek je nižší než u skládkování, avšak měl by směřovat k tomu, aby spalování nebyla první a nejjednodušší možnost, jak se zbavit odpadu po zvýšení skládkovacích poplatků, potažmo po zákazu skládkování. 

Zdroje:

https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/pdf/new_circular_economy_action_plan.pdf
Brno chystá třetí kotel spalovny SaKO Brno s kapacitou 110 tis tun/rok
ČEZ připravuje stavbu ZEVO Mělník s kapacitou 320 tis tun/rok
UE může už několik let stavět spalovnu Most-Komořany s kapacitou 150 tis tun/rok
Praha rozšířit spalovnu v Malešicích a do roku 2023 zvýšit kapacitu zařízení ze současných 330 000 tun spáleného odpadu ročně na 394 000 tun.
Teplárna České Budějovice plánuje postavit ZEVO s kapacitou 160 tisíc tun/rok
EOP chystá mezi Hradcem a Pardubicemi ZEVO s kapacitou 100 tisíc tun/rok
https://www.czso.cz/documents/10180/91605329/28002019.pdf/9ee05f2d-39d8-4215-b4ee-849b7761433f?version=1.2

 

Škody způsobené elektrárnou Turów a odpadovou legislativu dnes řešil Výbor pro životní prostředí

Včera zasedal Výbor pro životní prostředí a zabýval se pokračováním projednání odpadové legislativy a dalšími kroky v kauze rozšiřování polského dolu Turów. Na základě výzvy výboru by měla příslušná ministerstva připravit podání žaloby k Evropskému soudu kvůli škodám, které důl způsobuje české straně. Součástí bude i vyčíslení těchto škod.

Abyste si udělali obrázek, jak výbor probíhal, velmi doporučuji poslechnout si zvukový záznam. Ale pozor, je to jen pro silné povahy! To co se včera odehrávalo a jak k celé věci přistupují poslanci za ANO, mě dost zklamalo. Zrychlené jednání celého procesu, předem nachystané z MŽP ač doporučené hlasovací procedury zpravodajů, sjednocení hlasování a to tak, že jsme se nemohli vyjádřit k bodům, kde máme rozdílná stanoviska, komentáře některých poslanců ANO šly dost za hranu běžného a to vše za jejich smíchu a posměšků, včetně paní politicky zvolené náměstkyně Peštové (ANO).  ZDE je záznam:  https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&ido=1317&td=22&cu=29

Na výboru byly projednány pozměňovací návrhy ke třem ze čtyř tisků tzv. oběhového balíčku (ST 676 Odpady, ST 677 VUŽ a ST 678 normy). Výbor nepodpořil dřívější konec skládkování ani mnohé další návrhy, směřující k oběhovému hospodářství. Za pozitivní se dá považovat pouze to, že vydal kladné stanovisko ke dvěma pirátským pozměňovacím návrhům – začlenění do zákona chemické recyklace metodou solvolýzy a zařazení výrobců buničiny mezi zařízení, která nepotřebují povolení k provozu.

„Bylo vidět, že poslanci za ANO nemají chuť problematiku řešit a chtěli by mít vše co nejrychleji schváleno. Síla většiny se projevila a mnohé naše návrhy, které dle mého posouvají oběhové hospodářství do 21. století, nedostaly šanci. Počkáme tedy na třetí čtení, jak rozhodnou poslanci. Budu se snažit s nimi co nejvíce mluvit a shánět pro naše návrhy podporu. Jedná se o tak důležitý zákon, že není možné jej projednávat způsobem, jaký dnes zvolili koaliční poslanci,” uvedl pirátský poslanec František Elfmark.

Výbor pro životní prostředí také znovu projednal kauzu rozšíření těžby na polském dole Turów, kvůli kterému prokazatelně přichází o vodu rozsáhlé české území.  Polsko, které si v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších 6 let, a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje. I proto výbor při posledním projednávání věci požádal Ministerstvo zahraničních věcí o analýzu možností podání žaloby na Polsko k Evropskému soudu pro porušení unijního práva. Ministerstvo zahraničních věcí podání žaloby podpořilo, stejně jako výbor ve svém dnešním usnesení.

„Jsem ráda, že dnes výbor vyzval vládu a příslušná ministerstva k tomu, aby zahájily kroky k podání žaloby k Evropskému soudu. Výbor také žádá Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září tohoto roku vyčíslili náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu České republice už způsobilo a do budoucna způsobovat bude,“ dodala pirátská poslankyně Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí.

EKO: Nemusí se všechno hned vyhodit. Obce si mohou zažádat o dotaci na zřízení re-use centra

Re-use centra nabízí obcím řadu benefitů, jak už z pohledu ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Hlavním cílem zřízení takovýchto center je prevence vzniku odpadu, který je pro obce v rozpočtu častou ekonomickou zátěží. Nová re-use centra mohou být příležitostí, jak nepotřebným, ale funkčním věcem najít druhý život.

Aktuálně ve sběrných dvorech končí velké množství velkoobjemového odpadu, nábytku, spotřebičů, elektroniky, ale i dalších věcí, které by ještě mohly dál sloužit a plnit svou funkci. Jednou z možností, jak ještě použitelné věci zachránit, je zřízení tzv. re-use centra, místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Zde je zboží bezúplatně přijato, případně opraveno, zrepasováno a připraveno k prodeji, který přináší do obecního rozpočtu extra příjem.

„V Česku re-use centra existují a efektivně fungují. Jsou většinou zřízena jako místní komunitní centra, nabízející plnohodnotnou alternativu obchodním centrům. Existují i opravárny s designovými předměty,“ vysvětluje Filip Rejthar ze společnosti CIRA Advisory, která poskytuje poradenství v zakládání re-use center.

Zavedení re-use centra nabízí řadu zajímavých benefitů, které jsou pro fungování obce přínosné. Daří se jejich prostřednictvím snižovat náklady na odstraňování odpadu, vytváří se pracovní příležitosti pro osoby, které mívají problematické uplatnění na klasickém pracovním trhu a vznikají dobrovolnické pozice. Z environmentálních aspektů je na místě zmínit naplňování legislativních požadavků MŽP v rámci předcházení vzniku odpadu, ale také zvyšování společenské odpovědnosti vůči životnímu prostředí a vytváření funkční alternativy k nadměrné produkci odpadu.

Až do konce července mají obce možnost čerpat finanční příspěvek na realizaci nových re-use center v rámci 122. výzvy Operačního programu Životní prostředí.

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifický cíl: 3.1 – Prevence vzniku odpadů

Mezi hlavní cíle patří snížit množství odpadů z výroby, příprava výrobků na konci životnosti pro opětovné použití a podpora zavádění tzv. systému door-to-door.

Typy podporovaných projektů a aktivit

Podporované aktivity:

  • Podporovaná aktivita 3.1.1: Předcházení vzniku komunálních odpadů,
  • Podporovaná aktivita 3.1.2: Předcházení vzniku průmyslových odpadů (např. aplikace technologií, které sníží měrné množství odpadů vznikající ve výrobě).
Příklady podporovaných projektů 3.1.1:
    • Předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů prostřednictvím domácích kompostérů pro občany, vztahuje se pouze na biologicky rozložitelné materiály rostlinného původu,
    • předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů,
    • budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů – jedná se o centra pro opětovné použití věcí nebo systémy opětovného použití výrobků,
    • vybudování/rozšíření infrastruktury projektů předcházení vzniku jednorázového nádobí nebo jednorázových obalů, např.: jednorázové nápojové kelímky, jednorázové nádoby na potraviny apod.
Příklady podporovaných projektů 3.1.2:
    • realizace nebo modernizace technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaného odpadu na jednotku výrobku při dané výrobní technologii. Projekt musí být zaměřen na předcházení vzniku průmyslových odpadů, které doposud vznikají při dané výrobní činnosti (v režimu odpadů).

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Žadatelé o dotaci se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce podpory (dále jen PrŽaP). Pro žadatele o dotaci z této výzvy je pro část B PrŽaPu účinná verze č. 24. Tyto verze PrŽaP platí i pro procesy týkající se kontroly formálních náležitostí a pro Přílohu č. 1 PrŽaP. A to i v případě, že dojde k aktualizaci PrŽaP. V ostatních případech se budou žadatelé řídit tou verzí PrŽaP, která bude právě aktuální (tj. poslední verze). Jednotlivé verze dokumentu naleznete na této stránce.


zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/nemusi-se-vsechno-hned-vyhodit.obce-si-mohou-zazadat-o-dotaci-na-zrizeni-re-use-centra?fbclid=IwAR29GF2ezhc9uZVirdnVHn3EVN7RMo_Xz-sHRU5Ri4D8jOi9p3wj_kO1FlU

Vodu řešíme teď: Piráti představili plán na boj s extrémními projevy změny klimatu

Praha, 18. června 2020 Piráti představili před mimořádnou schůzí Sněmovny ohledně sucha svůj třífázový plán „Vodu řešíme teď“. Ten přináší celou řadu ucelených návrhů, jak se v Česku vypořádat s extrémními projevy změny klimatu. Řešení jsou rozdělena do čtyř tematických sekcí: dostupná a kvalitní pitná voda, zdravá krajina, živá i udržitelná města a motivovaný hospodář. V souladu s těmito záměry předloží Piráti na plénu také konkrétní legislativní návrhy, které mají za cíl zlepšit současný stav. 

Některé české obce se ještě ani nevzpamatovaly z víkendových lokálních povodní a už nás čekají další tři dny vydatných dešťů. Přitom 40 až 100 centimetrů pod zemí stále převládá kritické půdní sucho a hladina podzemních vod je hluboce pod normálem. Vláda bohužel situaci neřeší. I proto jsme za Piráty podpořili mimořádnou schůzi k suchu, která se bude zabývat legislativou v oblasti hospodaření a ochrany vody i schopností krajiny vodu zadržovat. Stejně tak jsme připravili plán na boj s klimatickými změnami a v souvislosti s ním představíme ve Sněmovně pět pozměňovacích návrhů ke zlepšení situace,“ popsala pirátská poslankyně Dana Balcarová, která působí jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí. 

Plán „Vodu řešíme teď“  je rozdělen do tří časových horizontů: Co je třeba řešit teď, co do konce roku, co dlouhodobě a stojí na čtyřech pilířích. Náš návrh vychází z toho, co ve Sněmovně už třetím rokem posazujeme v oblasti vody, hospodaření i ochrany půdy a navazuje na plán Budoucnost řešíme teď, v němž jsme detailně rozepsali cestu z koronavirové krize,“ vysvětlil pirátský poslanec Radek Holomčík.

Prvním pilířem našeho plánu je kvalitní a dostupná pitná voda. Nyní jsou zdroje vody ohroženy kontaminací pesticidy či chemikáliemi a sinicemi. Musíme ji tak začít co nejdříve chránit, a to pomocí revize současných zdrojů pitné vody a úpravy ochranných pásem. V tomto duchu podávám pozměňovací návrh k vládní vodní novele,“ nastínila Balcarová s tím, že je rovněž důležité omezit plýtvání s pitnou vodou. „Nebudeme omezovat použití pitné vody, ale chceme nastavit lepší podmínky pro využití šedé vody. Šedá voda je například voda z mytí nádobí, kterou můžeme využít ke splachování záchodů. Radek Holomčík ve svém pozměňovacím návrhu k novele vodního zákona proto odstraňuje administrativní bariéry v jejím používání. Piráti se zasadí o vypsání dotačních programů na využití šedé vody ve veřejných budovách a domácnostech,“ uvedla poslankyně.

Holomčík dále představil návrhy k tématu zdravé krajiny. „Okamžitě musíme zastavit veškeré projekty vedoucí k odvodňování krajiny, jako jsou regulace říčních toků a další zásahy. Na základě údajů od ministerstev zemědělství a životního prostředí zpracováváme analýzu účelnosti investic, abychom zabránili takové praxi, kdy jedno ministerstvo řeky zakrucuje a druhé je rovná do betonových koryt. Je třeba vodu v krajině zadržovat a není možné z veřejných peněz platit opak. Musíme nastavit citlivé a k přírodě šetrné hospodaření v lesích, změnit a zpřísnit požadavky na obdělávání půdy, modernizovat standardy pozemkových úprav a zjednodušit a uvést do života konečně dlouho slibovanou protierozní vyhlášku,“ vysvětlil Holomčík a dodal, že Piráti pracují také na novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která nastaví přísnější podmínky hospodaření na zemědělské půdě. 

Třetí pilíř „živá a udržitelná města“ popsal pirátský poslanec František Elfmark. „Musíme v maximální možné míře začít vracet zeleň a vodu do měst a obcí. Můžeme to realizovat formou zelených střech, fasád, dešťových zahrádek, zachytáváním dešťové vody, umisťováním prvků zeleně na veřejná místa. Pro podporu výše uvedených opatření je nutné navýšení Státního fondu životního prostředí, kterého jsem členem. Důležité pro nás je také zachovat zapojení  veřejnosti a spolků v územních řízeních,“ řekl Elfmark s tím, že je nutná  také revitalizace toků jak v obcích, tak i mimo ně. 

Čtvrtý pilíř našeho plánu se jmenuje Motivovaný hospodář. Pokud chceme obnovit krajinu, musí to být týmová práce, a proto potřebujeme podporovat a motivovat lidi, kteří v krajině hospodaří. Budeme tlačit vládu, aby skončila s praxí neustálé buzerace namísto toho, aby zemědělcům, lesníkům a dalším nabízela pomocnou ruku. Nesmíme po nich chtít nesmyslnou byrokracii, vedení bezúčelných evidencí, nesystémově a nadbytečně je kontrolovat,“ uvedl pirátský poslanec Jan Pošvář. Podle něj má být člověk hospodařící v krajině hospodář, ne úředník. „Proto zpracováváme analýzu zbytečné byrokracie, která nepřispívá k lepšímu stavu krajiny, ochraně veřejného zdraví nebo ochraně zvířat před týráním. Připravujeme seznam zbytečných formulářů k odstranění. Chceme také podpořit lokální a ekologické zemědělce,“ uzavřel Pošvář. 

KE STAŽENÍ: E-book_voduresimeted_pirati

K PROLISTOVÁNÍ: https://issuu.com/elfik/docs/e-book_voduresimeted_pirati

VIZE: Piráti odmítají odklad zákazu skládkování i nekonečnou produkci odpadu. Požadují maximální recyklaci a šetrná řešení

Včera proběhlo druhé čtení tzv. Oběhového balíčku. Níže přikládám naši TZ a dole najdete pak můj komentář, který jsem na plénu poslanecké sněmovny na úvod přednesl.

Praha, 17. června 2020 – Dřívější zákaz skládkování, dobrovolné zálohování PET lahví i plechovek nebo nižší sazba DPH na zpracování odpadů k dalšímu využití – i tyto pozměňovací návrhy k tzv. oběhovému balíčku dnes představil ve Sněmovně pirátský poslanec František Elfmark a poslankyně Dana Balcarová. „Pirátským mottem je: nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. Budoucnost je v recyklaci a maximálním využívání toho, co máme. Finální podoba, kterou zákonům dáme, rozhodne, zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti, nebo bude stále popelnicí Evropy,“ okomentoval Elfmark, který ochranu životního prostředí považuje za zásadní téma.

Sněmovna dnes jednala ve druhém čtení o čtyřech zásadních odpadových zákonech. Nejvíce se diskutovalo o ukončení skládkování, energetickém využívání odpadů a certifikaci zpracovatelů elektroodpadu. „V první řadě nemá jít pouze o implementaci evropských směrnic, tzv. transpozici, tedy zařazení konkrétních požadavků do naší legislativy, ale hlavně o to najít nejlepší cestu, jak k těmto cílům dojdeme, při ochraně toho nejcennějšího co máme, životního prostředí. Chceme cirkulární ekonomiku, která nebude produkovat nekonečné haldy odpadů, ale naopak v ní bude fungovat kolebohěh surovin, a odpad se tak bude zužitkovávat. Proto Piráti k tzv. oběhovému balíčku připravili třicet pozměňovacích návrhů,“ uvedl Elfmark, který je členem Výboru pro životní prostředí.

Návrhy mimo jiné řeší například rok ukončení skládkování, zavedení poplatku za energetické využití odpadů, nastavení třídící slevy, omezení napojení zpracovatelů výrobků s ukončenou životností na činnosti kolektivního systému, zařazení materiálového využití odpadů do nižší sazby DPH, dosažitelné podmínky pro získání autorizace pro nové obalové společnosti nebo dobrovolné zálohování PET lahví i plechovek.

„Odpadová legislativa by především měla motivovat k opětovnému využití odpadů. Novela navržená vládou má zásadní nedostatky. Například nahrává spalování odpadů, které označuje za energetické využití. Piráti ale chtějí odpad v maximální míře využít jako surovinu, a to také mělo být smyslem nových odpadových zákonů. Dalším cílem je skoncovat se skládkováním, které novela umožňuje až do roku 2030. S poslankyní Markétou Pekarovou  proto podáváme pozměňovací návrh, který skládkování ukončí už k roku 2024 a s pirátským kolegou Elfmarkem pozměňovací návrh zavádějící poplatek za energetické využití odpadů. Zavedlo ho už sedm států EU a České republice tento ekonomický nástroj pro dosažení cílů oběhového hospodářství doporučuje OECD i Evropská komise,” doplnila pirátská poslankyně Dana Balcarová.

„Tuto problematiku nelze řešit narychlo, sám se jí věnuji intenzivně šest let. Máme za sebou transparentní cestu plnou seminářů a tzv. kulatých stolů. Vytvořil jsem speciální webové stránky, oslovil experty z neziskových organizací, odpadového a oběhového hospodářství, firem zpracovávajících odpad a podobně, s nimiž jsem strávil stovky hodin nad jejich podněty, návrhy, komentáři. Z těchto diskuzí a poznatků vycházejí naše návrhy,“ poznamenal Elfmark s tím, že je důležité se dívat na problém odpadů komplexně a optikou budoucnosti. „Co můžeme udělat dnes, neodkládejme na jindy. Nezhoršujme více své životní prostředí a nenechávejme za sebou zátěž, kterou budou muset řešit další generace. Vydejme se společně na cestu kupředu – směrem k oběhovému hospodářství 21.století,“ apeluje poslanec.

Projednávání odpadových zákonů bylo ve středu na plénu přerušeno z časových důvodů v obecné rozpravě zákona o obalech.

Zde přikládám svoji úvodní řeč, kterou jsem včera přednesl.

Máme 21. století a moderní by měl být i náš přístup k odpadům. Nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. Proto vnímám jako výzvu snažit se produkci odpadu minimalizovat. S odpadem, který nám ale přesto vzniká, si musíme poradit co nejlépe. Tedy tak, abychom nezhoršovali své životní prostředí a nenechávali za sebou zátěž, kterou budou muset řešit další generace. Nejlépe tak, aby skutečného odpadu, kterého nejsme schopni využít znovu, bylo co nejméně. 

Odpad, který dnes končí na skládkách, v energetickém využití nebo nejhůř – v přírodě, v oceánech, v půdě – je velmi často tvořen využitelným materiálem. Vyhazujeme to, co by mohlo sloužit jako surovina místo surovin tzv. panenských. A to se asi shodneme, že je špatně. Takový přístup do 21. století nepatří. Budoucnost je v recyklaci a maximálním využívání toho, co máme. 

Potřeba zachování životního prostředí a tedy i nutnost řešit situaci s odpadem, kterého nám vzniká čím dál tím víc, se nyní promítá do legislativy vyspělých států. Je to jeden z důvodů vzniku nové evropské legislativy, směrnic, které mají vést ke vzniku tzv. Oběhového hospodářství, cirkulární ekonomiky, zkrátka systému, kdy místo přímky surovina->výrobek->odpad, budeme mít uzavřený kruh, koloběh surovin.

Implementace této evropské legislativy je i důvodem vzniku novel českých zákonů tzv. Oběhového balíčku, tedy zákonů, které máme nyní před sebou. Finální podoba, kterou zákonům dáme, rozhodne, zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti, nebo bude stále “popelnicí Evropy”.

Já osobně se této problematice věnuji intenzivně šest  let. Jako poslanec  jsem strávil stovky hodin diskuzí s experty pro tuto oblast, uspořádali jsme mnoho seminářů a kulatých stolů. Na toto téma jsme vytvořili i speciální webovky obehovehospodarstvi.eu.

Ke zlepšení oběhových zákonů se snažím přispět svými pozměňovacími návrhy, o nichž budu za okamžik mluvit. Jejich podoba je výsledkem blízké spolupráce s experty z naší pracovní skupiny. Experti, s nimiž jsem spolupracoval a kteří přispívali svými podněty, návrhy a komentáři, jsou lidé, pohybující se na různých místech okolo odpadového a oběhového hospodářství. Jsou to zástupci neziskových organizací, asociací odpadového a oběhového hospodářství, firem zpracovávajících odpad, kolektivních systémů i autorizovaných společností.

Odborná veřejnost i veřejnost laická by měla mít možnost podílet se na legislativě, která se jí bezprostředně týká. Jakožto člena Výboru pro životní prostředí mne proto mrzelo, že jednání VŽP bylo kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru neveřejné. Předsedkyně našeho výboru, kolegyně Dana Balcarová, se zasadila alespoň o to, aby byla jednání výboru streamována online, a veřejnosti tak byl umožněn alespoň pasivní přístup. Poprvé se tak stalo u výboru.

Byl jsem rovněž pro to, abychom, podobně jako hospodářský výbor, jednání výboru odložili až na dobu, kdy účast veřejnosti při jednání klubu bude povolena. Někteří kolegové však jednání chtěli co nejvíce uspíšit, a proto se schůze výboru konala i v období mimořádného stavu a to hned 2x. 

Odůvodnění, že je nutné legislativu projednat, či dokonce schválit co nejrychleji, a tedy vyhnout se případným sankcím od Evropské Komise na základě nedodržení transpozičního procesu (5.7.2020), jsem se rozhodl si tuto informaci ověřit u orgánu Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu a dále u zdejších orgánů Ministerstva zahraničí a Úřadu Vlády ČR – Odboru komunitárního práva. 

Obecně k celé věci chci řici, že povinnost České republiky implementovat právo EU vyplývá z jejího členství v EU. U směrnic je součástí povinnosti řádné implementace kromě úplného a včasného provedení (transpozice) do vnitrostátního právního řádu a jeho následné aplikace také sdělení přijatých vnitrostátních opatření Evropské komisi (EK), a to nejpozději v termínu stanoveném konkrétní směrnicí. Pokud nedojde ke splnění uvedeného závazku zahájí EK tzv. formálním upozorněním, v němž dotčený členský stát informuje o tom, že jí nebyly poskytnuty informace o vnitrostátních právních předpisech, které provádějí příslušnou směrnici a stanoví mu přibližně 2 měsíce na nápravu. Vyšší moc (Covid-19) jako možný liberační důvod nesplnění implementační povinnosti lze v obecné rovině připustit. 

Všichni experti z výše jmenovaných institucí sdělují, že k přijetí tak důležitého oběhového balíčku jsme ještě, na základě vzniklých událostí dnešní doby, v časové rezervě, tedy je úplně v pořádku, kdyby běžný legislativní proces přijetí směrnice EU v této věci proběhl až do konce tohoto roku.

Včerejší protestní pochod Za vodu pro lidi v Uh. Ostrohu

Včera 13. 6. 2020 proběhl Protestní pochod Za vodu pro lidi, kterého jsem se s rodinou zúčastnil. Přidala se k nám také posléze Hanka Ančincová. Startovalo se z náměstí Uherského Ostrohu.  Za velmi dusného počasí se před radnicí sešlo několik set lidí, kteří nesouhlasí s těžbou štěrkopísku a tím ohrožením zdrojů pitné podzemní vody. Více jsem o tom psal již zde: https://www.frantisekelfmark.cz/prace-tezba-sterkopisku-v-uherskem-ostrohu-se-ma-stat-skutecnosti-je-pisek-vzacnejsi-nez-pitna-voda/

Krátce shrnu ty největší body a vložím je do krátkých vět:

záchrana pitné vody pro 140 tis. obyvatel / úložiště pitné vody pro velmi dlouhé období až cca 2000 let /  podzemní voda je mnohem kvalitnější než nadzemní / úložiště štěrku je mnohem větší než se zdálo / bude se kolem stavit R55 / skoro 50% území již vlastní těžaři / koho zajímá životní prostředí / kdo celou věc podporuje / výstavba D-O-L

Včerejšího pochodu se zúčastnilo mnoho politiků ze všech možných stran a hnutí, tak jsem zvědavý, jak se k tomu kolegové i poslanci postaví. Já si tam pro fotku jen nepřijel a již chystám s Radkem Holomčíkem další kroky. Můj krok bude, že ihned v záři na Výboru pro životní prostředí navrhnu zařazení projednání této problematiky. Další krok bude realizace kulatého stolu, kde všechny zainteresované pozveme k diskusi. Mezitím mám schůzky apod., kdy sháním odborné informace. Můj názor je jasný, 5 největší zdroj pitné vody v ČR nesmí být narušen za žádnou cenu !

Hezký den. František