PRÁCE: Celý balíček nové odpadové legislativy se dnes nestihl projednat

Výbor pro životní prostředí, kterého jsem členem, dnes jednal o oběhovém balíčku. Setkání si nenechali ujít zástupci Ministerstva životního prostředí, v čele s ministrem Brabcem. Jelikož díky opatřením, nebyl výbor veřejný, byl zajištěn alespoň přenos online. Historicky první online přenos nebyl sice bez chyby, nicméně všem nepřítomným dokázal zprostředkovat atmosféru, která v Poslanecké sněmovně panovala.

Program dnešního výboru byl jasný. Probrat zásadní legislativu čtyř odpadových zákonů (tzv. oběhový balíček) a projednat aktuální kauzu polského dolu Turów. Hned první projednávaný bod Zákon o odpadech (ST 676) vzbudil vášnivou debatu. Přítomní obhajovali své pozměňovací návrhy, já jich podal k tomuto tisku 20, některé společně s Danou Balcarovou a také jsem některé připodepsal jiným kolegům poslancům. 

Nejvášnivější diskuzi ovšem vzbudil rok skládkování spolu s parametrem výhřevnosti, cena za ukládání odpadu na skládku a nastavení třídící slevy.

Ohledně roku skládkování jsme prosazovali posun na dřívější datum oproti ministerskému návrhu, tedy rok 2024, případně náš kompromisní návrh roku 2027. Bohužel ani jeden z našich návrhů neprošel, a to ani ve variantě s odstraněním parametru výhřevnosti, ani s jeho zachováním. Skládkování má být podle ministerstva i většiny kolegů z výboru povoleno až do roku 2030, tak jak je to v návrhu zákona. S odůvodněním MŽP ani s jeho argumenty pro tento odklad nesouhlasíme a považujeme to za zbytečné prodlužování negativního vlivu na životní prostředí, jaký má ukládání využitelného odpadu na skládky. 

Druhým tématem schůze výboru byl vládní návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností (VUŽ ST 677). K tomuto zákonu jsme podávali 4 pozměňovací návrhy, které se zabývaly oddělením vlastníků kolektivních systémů od zpracovatelů, odlišností zacházení s pneumatikami skupin 3,4 a 5 od skupin 1 a 2 na konci jejich životnosti, vedením evidence toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností a podmínkami k vydání oprávnění k provozování kolektivního systému. Naše návrhy podpořeny bohužel nebyly. 

Důležité téma, které bylo v rámci tohoto tisku řešeno, byla hustota sítě zpětného odběru. Přijat byl pozměňovací návrh poslankyně Fialové, který požaduje návrat stávajícího stavu, tedy povinnost zřídit místo zpětného odběru elektrozařízení ve všech obcích nad 2000 obyvatel, případně nad 1500 obyvatel pro baterie. My však podporujeme rozložení navržené v zákoně, především požadavek na rovnoměrné rozmístění míst zpětného odběru v rámci územních samosprávných celků. 

Co naopak kvitujeme, je přijetí návrhu na doplnění požadavků ekomodulace, neboť ekomodulaci považujeme za velmi potřebnou. Považujeme za nutné  minimalizovat produkci odpadu a to právě i skrze principy znovupoužitelnosti, opravitelnosti atd… zkrátka ekodesignu samotných výrobků, tedy designu takovém, aby výrobky v celém svém životním cyklu znamenaly co nejmenší zátěž pro životní prostředí. Na předcházení vzniku odpadu a maximálním využití druhotných surovin  je koneckonců oběhové hospodářství založeno.

V rámci přípravy návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností byla s odbornou veřejností diskutována potřeba zakotvení zákazu vertikální integrace, tedy omezení napojení zpracovatelů výrobků s ukončenou životností na činnosti kolektivního systému, tzv. „čínská zeď“. Ta by právě měla zabránit monopolizaci trhu sběru a zpracování elektroodpadu. Bohužel pozměňovací návrh, který jsem podal a jasně definoval důsledné oddělení kolektivního systém a zpracovatele, resp. zákaz, aby kolektivní systémy a s nimi propojené osoby vlastnily zpracovatelská zařízení – je běžně užíván v řadě dalších zemí Evropy, nebyl přijat.

Vzhledem k nedostatku času byly zbývající dva body programu, tedy změnový zákon (ST 678) a novela zákona o obalech (ST 679) kterého jsem zpravodaj, přesunuty na další schůzi výboru, tedy na středu 13. května. Začátek rovněž v deset hodin. Věřím, že ve druhém kolem projde více námi navrhovaných “pozměňováků”, kterými vykročíme dopředu – směrem k oběhovému hospodářství 21.století.

Je to těžké, ale jedeme dál.  

PRÁCE: Po letech příprav se konečně dočkáme finální podoby nových zákonů tzv. oběhového balíčku

Oběhový balíček, tedy novela zákona o obalech (ST 676), zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností (ST 677), změnový zákon (ST 678) a novela zákona o obalech (ST 679), se nyní formuje do své konečné podoby. Tyto tisky vznikly na základě implementace evropské legislativy a nutnosti  moderních zákonů, které odráží potřeby 21.století. 

Již pozítří, tedy ve středu 29.4.2020, bude oběhový balíček projednán na Výboru pro životní prostředí a také na Hospodářském výboru. Hlavním tématem schůze budou dosud podané pozměňovací návrhy. Těch se jen ve VŽP sešlo téměř 100. 23 pozměňovacích návrhů jsme podali i my, v některých případech ve spolupráci s poslanci dalších stran.

V zákoně o odpadech jsme pozměňovacími návrhy reagovali na datum ukončení skládkování využitelných odpadů, neboť nepodporujeme navrhovaný termín – rok 2030. Původně byl navrhován rok 2024, avšak většina zainteresovaných stran zaspala a nezačala se včas připravovat (budování recyklačních kapacit, tvorba plánů atd.), proto byl původní termín z návrhu zákona vyškrtnut. My věříme, že i termín 2024 je stále uskutečnitelný, avšak protože si uvědomujeme, jak náročné by bylo vše stihnout, navrhujeme i kompromisní řešení – rok 2027. 

Jelikož jsme pro maximální recyklaci, navrhujeme doplnit do zákona zařazení chemické recyklace formou solvolýzy. Dalším tématem, které považujeme za důležité, je zálohování nápojových obalů. Podporujeme variantu dobrovolného zálohování, která v návrhu zákona zatím není umožněna, neboť na základě konzultací s experty a na základě studií a zkušeností ze zahraničí zastáváme názor, že zálohování skutečně může významně pomoci dosažení cílů třídění a potažmo i recyklace obalů. Za zásadní nedostatek návrhu zákona o obalech považujeme i nastavení podmínek autorizace nových obalových společností. Tyto podmínky jsou mnohdy velmi obtížně splnitelné a zbytečně blokují vstup nových AOS na trh. 

Vzhledem k aktuální situaci bohužel nemůžeme pozvat veřejnost ani experty na danou problematiku přímo na jednání Výboru. Jak to vše dopadne, můžete ovšem sledovat díky naší předsedkyni a kolegyni Dany Balcarové online i Vy, za což ji velmi děkuji. Předpokládané trvání je od 10:00 do cca 15:00. Výbor bude streamován online zde:https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=28 .

Jelikož jde o velmi důležitou legislativu, která ovlivní nejen naše životní prostředí, ale i skutečně mnoho subjektů, od výrobců nejrůznějších výrobků přes obce až po provozovatele zařízení na využití odpadu, doufám, že u projednávání bude přítomen i pan ministr Brabec. 

PRÁCE: Jaká je Vaše priorita? Prioritou Státního fondu životního prostředí ČR je stejně pojmenovaný časopis a nově i web, jenž pomáhají svým čtenářům lépe se zorientovat v dotační politice Evropské unie a České republiky.

Jako člen Státního fondu životního prostředí, bych vás nyní chtěl seznámit s časopisem, který SFŽP vydává a nyní je i online na novém webu.

Kdo všechno může být čtenářem Priority?

Zástupci obcí, státní instituce i široká veřejnost.

 

Co všechno najdete v její tištěné i internetové podobě?

Informace o možnostech čerpání dotací v Operačním programu Životního prostředí (dále jen OPŽP), nabízí zkušenosti jiných měst s jejich čerpáním a pomáhá provést příp. žadatele úskalími legislativy srozumitelnou formou. Kromě jiného tam najdete aktuální témata, zajímavé rozhovory, reportáže z domova a ze zahraničí, technologie.

Bezesporu k nejznámějším dotačním programům patří Nová zelená úsporám, který se zaměřuje na úspory energie v budovách pro bydlení, dále program Dešťovka podporuje udržitelné hospodaření s vodou v domácnostech, anebo např. majitelé rodinných domů mohou díky kotlíkovým dotacím žádat o finanční příspěvek na výměnu starých, neekologických kotlů na pevná paliva.

 

Jak často časopis  vychází?

Časopis vychází v nákladu 10 000 výtisků jedenáctkrát do roka (už od roku 2008) a je distribuován bezplatně do schránek odběratelů. Zájemci se mohou přihlásit k odběru prostřednictvím elektronického formuláře. V elektronické podobě je časopis k dispozici ke stažení na webu www.priorita.cz.

V aktuálním dubnovém čísle se tak můžete dozvědět spoustu informací. Například, že Na modernizace a úspory energií veřejných budov jdou přes dvě miliardy, dále užitečné informace Kam s ochrannými pomůckami během epidemie? návod Jak si správně zavést energetický management či informaci, že se prodlužuje příjem žádostí k Ekologické likvidaci vraků. Najdete tam toho však mnohem více…

 

V čem je tedy informační web www.priorita.cz výhodnější oproti své starší papírové verzi?

Na této adrese naleznete nejen články a rozhovory z tištěného časopisu Priorita, ale také další zprávy, které se do aktuálního vydání nevešly. Jako příklad reportáž z regionu o Zavodňování Kněžpolského lesa nebo o obci Vlčnov, kde se mísí tradice s moderními ekologickými přístupy či pravidelné Aktualizování informací souvisejících s nouzovým stavem.

Navíc v archivu najdete elektronické verze již vydaných čísel, které si můžete prohlédnout či stáhnout. Přes web se můžete také přihlásit k odběru papírové Priority, po zadání údajů vám bude chodit do schránky zdarma.

Autoři Priority budou rádi, když jim napíšete svůj názor na nové stránky, případně postřehy, co by se mohlo zlepšit. Podněty můžete zasílat na e-mail: priorita@sfzp.cz.

PRÁCE: Může Koronavirus ovlivnit recyklaci?

Současná pandemie již ovlivnila naše životy v mnoha různých oblastech. Je jí zasažen průmysl, výroba i služby. V tomto článku se zaměříme na to, jakým způsobem může Koronavirus ovlivnit recyklaci plastů. Ještě před příchodem pandemie trh s plasty začala ovlivňovat klesající cena ropy v důsledku cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. Cena tzv. panenského plastu, tedy plastu přímo vyrobeného z ropy, díky tomu klesla (a stále klesá), zatímco cenu recyklovaného plastu toto neovlivňuje. Příchod pandemie se situací zamíchal ještě víc. Změnil totiž chování zákazníků, logistiku i náhled na důležitost samotné recyklace.

 

Nákupní návyky

V souvislosti jednak se strachem z nákazy a jednak s opatřeními, zaváděnými kvůli zpomalení jejího šíření, se mění návyky koncových zákazníků. Dobře to je vidět na příkladu nejvíce recyklovaného plastu, tedy R-PETU, jehož zdrojem jsou zejména nápojové lahve. Lidé si začali dělat zásoby, tudíž poptávka po balených nápojích vzrostla oproti běžnému stavu v zimních měsících. Nakoupené lahve se však již nevracejí do oběhu v takové míře, jako je tomu normálně. Lidé kupí zásoby doma, omezují vycházení. Např. v Německu, kde na plastové lahve funguje zálohový systém (lidé je vracejí v obchodech), již nyní potvrzují, že počet vrácených lahví se snížil. Lidé nakažení Koronavirem i lidé, kteří mají na nákazu vážné podezření, by navíc vůbec neměli třídit odpad, aby nedošlo k ohrožení pracovníků, kteří s odpadem nakládají. Z těchto důvodu se PET nyní vrací do oběhu v menší míře než obvykle a nastává nedostatek R-PET. 

Jaký bude další vývoj nákupního chování a zacházení s odpadem lze jen těžko předpokládat. Pokud budou přetrvávat vysoké riziko nákazy, omezení volného pohybu a shromažďování, je pravděpodobné, že v letní sezoně (která je po balené nápoje tou nejsilnější) dojde k poklesu poptávky po balených nápojích v důsledku nekonání se hromadných akcí a nízkého prodeje v turistických destinacích. Lidé se budou více zdržovat doma, někteří budou možná i z ekonomických důvodů pít více vody z kohoutku na úkor balených nápojů. 

Podobný vývoj, tedy pokles množství materiálu, vraceného do oběhu, je předpokládán i u dalších materiálů, jako je R-PE a R-PP.

Jelikož ve zpracovatelském sektoru se snížení množství materiálu odevzdaného k recyklaci projevuje s časovým zpožděním, předpokládá se, že nedostatek recyklátu se plně projeví až v řádů týdnů nebo měsíců. 

 

Poptávka po recyklátu 

Poptávka po samotném recyklátu se v souvislosti s Koronavirem také mění. Např. R-PO se hojně používá v automobilovém a konstrukčním průmyslu. Ten však v současnosti snižuje výrobu, některé automobilky dokonce dočasně výrobu úplně přerušily. Na druhou stranu však kvůli zvýšeným hygienickým opatřením roste poptávka po materiálu na výrobu obalů, zejména obalů potravin. 

V době krize je však bohužel ochrana životního prostředí poněkud upozaděna. Pro výrobce je důležitá zejména stabilita v přísunu materiálu a jeho ceny, poptávka koncových zákazníků po mnoha produktech se mění. Proto lze předpokládat, že někteří výrobci přejdou na panenský plast (kvalitního recyklátu použitelného např. v potravinářství je nedostatek, který se z výše uvedených důvodů bude spíše prohlubovat a jeho cena je často vyšší než cena panenského plastu). 

 

Logistika

Některé státy uzavřely hranice pro pohyb osob, pohyb zboží je zpomalen kvůli hraničním kontrolám. Tím se přeprava zboží stává problematickou, hrozí i nedostatek pracovních sil kvůli odlivu zahraničních pracovníků.

   

Dlouhodobé dopady

Na recyklaci jako takovou může mít současná situace dopad i v budoucnu. Kromě možného nedostatku recyklátu na trhu, může mít nedostatek pracovních sil i nedostatek materiálu ke zpracování fatální dopad na menší zpracovatele plastů, dotřiďovací linky apod.

To, co nás znepokojuje asi nejvíce, je odklon od ochrany životního prostředí jako takové. Už po globální ekonomické krizi v roce 2008 byly několik následujících let investovány prostředky především do povzbuzení ekonomiky na úkor životního prostředí. A nyní se dá předpokládat, že podobná situace nastane znovu. Již teď se ozývají některé hlasy, které požadují přesměrování peněz určených na zlepšení stavu životního prostředí (např. prostředky investované v rámci Evropské zelené dohody) do jiných sektorů. Pokud chceme splnit recyklační cíle, které jsme si vytyčili, je potřeba investic do nových technologií a metod, zvyšování kapacit třídíren atd. Tyto investice jsou však nyní ohroženy. A problém není v tom, zda si odkrtneme nějaký cíl jako splněný. Problém je, jaké důsledky může mít, pokud to neuděláme. 

 

Zdroj: https://waste-management-world.com/a/european-markets-for-recycled-materials-react-in-the-face-of-coronavirus

OSVĚTA: Česko svítí modře!

Oficiální zahájení kampaně „Česko svítí modře“ bylo stanoveno na 2. dubna na Světový den zvýšení povědomí o autismu. Ačkoli některou formou autismu trpí 148 miliónů lidí, z toho 200 tisíc v ČR – počet lidí s autismem roste alarmujícím tempem, o nemoci se všeobecně stále ví málo. Právě proto vítám a podporuji kampaň Česko svítí modře.

Řada významných institucí se při této příležitosti rozsvítí v modrých barvách. Modrá přitom symbolizuje komunikaci a sebevyjádření, tedy právě schopnosti, které často dělají nemocným autismem největší potíže.

Svoji podporu lidem s PAS můžeme také vyjádřit sladěním oblečení či jeho doplňků do modré barvy, nebo jednoduše sdílením informací k této problematice skrz sociální sítě. Důležité je, že každý z nás může nějak pomoci zlepšit komunikaci mezi zdravými a lidmi s některou formou autismu. A jak to uděláme, je už na nás.

Inspiraci můžete najít i na stránkách www.nadejeproautismus.cz.

Osvětová kampaň potrvá do konce dubna. Vznikla jako projekt platformy Naděje pro autismus v roce 2014. Jejím cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o problematice poruch autistického spektra.

 

KLÍČ pro komunikaci

Jak se chovat k osobám s autismem, když se ocitnou v potížích a podlehnou panice? Jak těmto situacím předcházet?

1. Jednej předvídatelně
Vyvarujte se situací, kdy se například – byť s těmi nejlepšími úmysly – dotknete ramene
člověka s autismem, aniž by předem viděl, že se tak chystáte učinit.

2. Plánuj
Rozhodně se vyplatí, když předem popíšete, co se bude dít. Člověku s autismem to velmi
pomůže v orientaci a snáze přečká i nepříjemný rozhovor.

3. Nekřič
Nikdy na člověka s autismem nekřičte ani nezvyšujte hlas, může to zablokovat komunikaci či
vyvolat autistickou krizi. Mnoho lidí s autismem má mnohem citlivější sluch, než si dokážete
představit.

4. Ptej se jasně
Formulujte otázky jednoduše a jasně, nejlépe aby bylo možno odpovídat ANO/NE,
nepoužívejte příměry a nežertujte. Neklaďte více otázek najednou.

5. Mluv jednoduše
Nepokoušejte se oslnit člověka s autismem svou slovní zásobou. Je lepší mluvit pomalu
a spíše v kratších větách a předat sdělení srozumitelně a bez odbíhání. Vyvarujte se
řečnických otázek.

6. Buď trpělivý
Pokud člověk s autismem nereaguje na vyřčené, nemusí to znamenat, že odpovědět nechce.
Pokud se dlouze rozmýšlí, nepobízejte ho, ale přeformulujte otázku.

7. Rozumět a vědět
Pokud rozumí a přesto se nevyjadřuje, pak je možné, že si v panice nedokáže rozmyslet
odpověď. Nebojte se bez afektu zopakovat otázku – pomůžete mu tak se na odpověď
soustředit.

8. Jaký je den?
Člověk v autistické krizi může mít zhoršenou orientaci v čase a prostoru – pomozte mu
popsáním, co se dělo, děje a dít bude. Pokud váhá při chůzi, tak ho doprovoďte, přestože zná
cestu.

9. Omezuj pohled do očí
Každý pohled do očí a zejména navázání očního kontaktu může vyvolat v člověku s autismem
nejistotu nebo i paniku.

10. Dej najevo pochopení
Rozhodně neproděláte, když vyjádříte účast. Vyvarujte se ale frází, místo „To přejde“ řekněte
raději „Chci vám pomoci“ – bude to srozumitelné a povede to k ujištění, že na to není sám.

 „Pamatuj, že tvá slova jsou činem.“ (Antoine de Saint-Exupéry)

PRÁCE: Nový program péče o vlky – nejzásadnější body

V mém minulém článku jste se dozvěděli, že byl vytvořen nový Program péče o vlka obecného (https://www.frantisekelfmark.cz/diskuse-je-vlk-prinosem-pro-nasi-krajinu/). Dnes se podíváme podrobněji, co je jeho obsahem.

 

Cíl: bezproblémové soužití s vlky

Vlk obecný se pomalu vrací na území ČR. Ač se podle mapy z nálezové databáze AOPK (viz níže) může zdát, že je u nás již celkem hojně rozšířen, jeho početnost je stále velmi nízká (do stovky jedinců). Populace nesplňuje ani parametry minimální životaschopné populace, jejíž velikost je u savců definována jako 500-1000 jedinců.

Cílem programu péče je tak i nadále ochrana vlka jako kriticky ohroženého druhu. Avšak k tomu, aby u nás mohla existovat vlčí populace, je kromě zajištění samotné ochrany druhu potřeba nalézt řešení případných konfliktů a problémů, které mohou v souvislosti s jeho šířením nastat. Program proto klade důraz na minimalizaci a především prevenci problémů, konfliktů a obav veřejnosti. 

Základním dlouhodobým cílem Programu péče je tedy přispět k zajištění příznivého stavu druhu z hlediska Směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a současně socioekonomické přijatelnosti výskytu populace vlka v ČR.

 

Střednědobé cíle Programu péče

1) Fungující systém pro poskytování finančních dotací na realizaci preventivních opatření k minimalizaci škod působených vlkem.
2) Funkční systém šetření a vyplácení náhrad škod včetně úpravy stávající nevyhovující legislativní normy (zákon č. 115/2000 Sb. včetně prováděcí vyhlášky č. 360/2000 Sb.).
3) Jednoznačný postup pro případy výskytu nápadně se chovajících vlků včetně jasně vymezených kompetencí zapojených institucí.
4) Ochrana biotopu vlka zachováním propojení jádrových oblastí výskytu vlka prostřednictvím sítě migračních koridorů s cílem umožnit přirozenou biologickou a genetickou konektivitu populací.
5) Jednotný systém monitoringu distribuce a početnosti vlka na území ČR
6) Systematické vyhodnocování dat z monitoringu a hodnocení stavu druhu z hlediska ochrany.
7) Funkční systém předávání informací mezi jednotlivými skupinami, které se s vlkem setkávají a pracují; zajištění objektivního informování veřejnosti.

Vlk a chovatelé hospodářských zvířat

Program nabídne chovatelům materiály s funkčními postupy a preventivními opatřeními na ochranu hospodářských zvířat před vlky, vytvořené na základě zkušeností z okolních evropských zemí s výskytem vlka a dosavadních zkušeností z ČR. Hospodařícím subjektům bude také poskytovat aktuální informace o výskytu vlka. Změní a rozšíří se možnosti financování jak preventivních opatření proti vlčím útokům tak i vyplácení náhrad škod. 

Financování preventivních opatření 

Základními zdroji pro financování preventivních opatření, tedy financí, které lze čerpat na: dostatečné zabezpečení pastvin (oplocení, elektrické ohradníky, ochrana proti podhrabání u farmových chovů atp.), další zabezpečení stáda (např. nákup a chov pasteveckého psa) či výstavbu zařízení na zahánění na noc (košár, salaš), budou pro drobnochovatele zdroje MŽP, pro zemědělské podnikatele bude po vzájemné dohodě resortů MZe a MŽP v programovém období 2021 – 2027 nabídnuta nová možnost čerpat dotace na preventivní opatření z fondů EU. Bude zachována možnost čerpání z OPŽP, oproti dnešku se však zjednoduší metody vykazování a spojená administrativa.

Financování zvýšených nákladů na organizaci pastvy

Účinná ochrana stád klade zvýšené nároky na organizaci pastvin spojené s dalšími náklady (zahánění na noc, rozdělení pastvin, výcvik psa atd.). Na tyto náklady bude nově možné také čerpat podporu (bude možno využít Společné zemědělské politiky v rámci financí na ošetřování travních porostů nebo bude vytvořen komplementární národní zdroj pod MZE nebo MŽP). Opatření by mělo mít podobu podpory pro pastviny v území s trvalým výskytem vlka, určené pro zvýšené náklady na rozčlenění pastviny, zvýšené náklady na údržbu oplocení, náklady na pastevce a pasteveckého psa přítomného na pastvině, na přehánění ovcí (dobytka) během dne a na noc, a s tím spojenou složitější distribuci vody pro stáda.

Náhrady škod způsobených vlky

Program reaguje na zhodnocení současného neuspokojivého stavu, kdy zákon chovatelům neumožňuje poskytnout náhradu za vzniklé vícenáklady, např. náklady za kafilérii a veterinární posudek, nebo škody způsobené na méně obvyklých druzích hospodářských zvířat. Nově to bude možné. Problematická je také výše vyplacené náhrady a nejednotnost stanovení ceny chovaného zvířete, proto budou vytvořeny podrobné aktualizované ceníky hospodářských zvířat včetně registrovaných farmových chovů zvěře nebo zájmových chovů. Zaveden bude i jednotný systém evidence, šetření a vyplácení náhrad za škody v rámci celé ČR, aby došlo k omezení počtu zapojených subjektů a urychlení procesu šetření a přiznání náhrad škod. Vyplácení náhrad škod bude provázáno s minimálními standardy zabezpečení stád hospodářských zvířat v oblastech trvalého výskytu vlka. V případě nového výskytu vlků mohou být během stanovené přechodné doby škody v těchto oblastech hrazeny také v případě, kdy v přechodné době ještě nebyla k dispozici odpovídající ochrana. 

 

Vlk a veřejnost

Vlk je přirozeně plachý vůči člověku, avšak nevyhýbá se lidským sídlům. K pohybu využívá i otevřenou a kulturní krajinu. Proto je vzácně možné vlky spatřit, což však není důvod k panice. Problém může nastat pouze v případě, že vlci výrazně ztratí plachost a projevují agresivní chování. To je však velmi vzácné a zpravidla způsobené přikrmováním vlků v sídlech, cíleným lákáním mladých a zvědavých jedinců a pokud jde o jedince nemocné (vzteklina) či zraněné. Pro tyto případy vznikl postup intervence vůči případným zvířatům s nápadným chováním. Jedná se o klasifikaci nezvyklých typů chování, jeho možných příčin a doporučené akce, která jde od pozorování přes telemetrické sledování, zaplašení až k odchytu a odstranění jedince v případě, že se chová vůči lidem agresivně. Budou také zpřísněna pravidla pro chov vlků v zajetí a zpřesněna evidenční opatření, aby se zabránilo únikům z chovů protože tito jedinci se chovají atypicky a vyznačují se sníženou plachostí. K prevenci neodůvodněného strachu z vlků (tzv. Syndrom červené karkulky) a zvýšení informovanosti veřejnosti bude probíhat osvěta, a to zejména v regionech s pravidelným výskytem vlka.

 

Vlk a myslivci

V oblastech s výskytem vlka bude probíhat vyhodnocování změn chování zvěře a vliv přítomnosti šelem na lesní ekosystémy a na možnosti výkonu práva myslivosti. S mysliveckými sdruženími a organizacemi bude probíhat komunikace a výměna informací. Ze strany myslivců však zaznívá, že s nimi nebyl Plán dostatečně konzultován a vytýkají mu, že pevně nestanovil optimální počet vlků na našem území. Tento počet byl totiž podle mnohých z nich již naplněn a není přínosné podporovat další rozvoj vlčí populace na našem území.  Viz text níže.

 

Ochrana vlka

Pro dosažení příznivého stavu populace vlka je zásadní existence dostatečně velkých oblastí, kde je klid a možnost nerušeného rozmnožování, a zároveň zajištění možnosti propojení jednotlivých smeček mezi sebou. Právě možnost nerušené migrace je pro vlky nedostatkovým zbožím. Cestu jim kříží kromě plošné zástavby především množství silnic. Srážka s vozidlem je koneckonců považována za nejčastější příčinu úmrtí vlků. K tomu, aby se stav dále nezhoršoval, mají sloužit územně analytické podklady, které se uplatní v rámci územního plánování a přípravy stavebních záměrů. Probíhat bude také důsledný monitoring populací vlka za použití tradičních i moderních technologií a mezinárodní výzkumné projekty. 

***

27.3. 2020 vyšel článek na serveru Ekolist: Myslivci odmítli ministerský dvouletý plán péče o vlka

Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně, v neomezeném počtu a na celém území republiky, uvedla včera Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již dříve informovalo, že ochranu plán nezmírnil ani nezpřísnil. Podle myslivců nebyly jejich připomínky do plánu zapracovány.

Myslivci uvádějí, že chtěli, aby stát jasně uvedl, jaký počet vlků je pro české území vhodný. “Tento počet stanoven nebyl. Program pouze neurčitě předpokládá jeho možné stanovení v budoucnosti. ČMMJ dále navrhovala určení lokalit, v nichž vlk bude moci žít tak, aby nedocházelo k nadměrným konfliktům s člověkem, a tím zbytečným hospodářským škodám. Ani zde nebyli myslivci vyslyšeni,” uvedla jednota.

Podle Tomáš Havrlanta ze Svazu chovatelů ovcí a koz je program vyjádřením zájmů ochránců přírody. Podle něj naprostá řada států, kde jsou vlci déle než v ČR, přijímá regulační opatření. “Nikde se nepodařilo skloubit zemědělství s absolutní ochranou vlků. Proto je nepřijatelné, aby stát dál trval na nejvyšším stupni ochrany vlků a nereflektoval zkušenosti z okolních zemí. Snaha o omezení škod na hospodářských zvířatech a snížení konfliktů vlka s člověkem je jen deklaratorní. Kopíruje postupy, které jinde selhaly,” uvedl.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že program bude aktualizovaný za dva roky. “Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže – nejde tedy o legislativní normu, ale o plán přístupu, jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat,” sdělilo.

Podle ministerstva se pracuje na systému náhrad, chce také zjednodušit související administrativu. Agentura ochrany přírody a krajiny dodala, že připravuje manuál pro případy výskytu problematických vlků a chce zveřejnit, jak chránit stáda. V Česku žije 60 až 80 vlků.

zdroj:  https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivci-odmitli-ministersky-dvoulety-plan-pece-o-vlka

Co si o tom myslíte? Proč se již konečně nedokážou všechny zainteresované strany normálně domluvit.

Cely program péče si můžete stáhnout zde: https://www.navratvlku.cz/download/439/program_pece_o_vlka.pdf