PRÁCE: Je novela balíčku psána pro umožnění efektivnější recyklace nebo podporuje bezhlavé spalování?

S novelou zákona o odpadech, která se nyní projednává na plénu Poslanecké sněmovny, se pojí zejména ukončení skládkování. Sám zastávám názor, že je nutné, aby skládkování skončilo co nejdříve. U využitelných, recyklovatelných odpadů jsou dva hlavní důvody, proč je musíme přestat skládkovat. Negativní vliv skládek na životní prostředí je jeden z nich, plýtvání surovinami druhý. 

Odklonem od skládkování se jistě sníží negativní vlivy skládek, avšak nezaručí to, že budou využitelné odpady zrecyklovány. A právě recyklace je potřeba z hlediska efektivního využívání surovin, nadto je to i hlavní cíl, který musíme jako člen EU splnit. Konkrétně se jedná o 60% recyklaci komunálního odpadu v roce 2030 a 65% v roce 2035. V roce 2018 bylo přitom v ČR zrecyklováno pouze necelých 40% komunálních odpadů.  Dále bychom měli podle evropského Akčního plánu pro oběhové hospodářství snížit celkovou produkci směsného komunálního odpadu v EU o 50% do roku 2030.

Směřuje však nový oběhový balíček zákonů k naplnění těchto cílů? Obsahuje nástroje na podporu recyklace? K navýšení recyklace je třeba zlepšit třídění, podpořit trh s recyklovanými výrobky a především zvýšit recyklační kapacity, kterých máme nedostatek. V zákoně najdeme nastavení třídicích a recyklačních cílů, ale skutečná podpora recyklace je v něm obsažena pouze velmi sporadicky. Masivní navyšování recyklačních kapacit a investice do recyklace, dotřiďovacích linek apod. se, pokud mám správné informace, nechystají. Avšak co se týče plánovaných investic, zjistili jsme, že je v plánu výstavba či rozšíření šesti ZEVO (Brno, Mělník (proti tomuto projektu se občané z okolí dlouhodobě staví na odpor), Most, Malešice, České Budějovice, Opatovice), které mají navýšit kapacitu nikoli recyklace, ale energetického využití odpadu ze současných cca 770 000 tun/rok na cca 1 650 000 tun/rok. K tomu ještě můžeme připočítat  stávající a plánované multipalivové kotle na TAP (tuhé palivo z  odpadu) s kapacitou cca 180 000 tun. 

V roce 2018 jsme v ČR vyprodukovali podle oficiálních údajů MŽP cca 5,8 tun komunálního odpadu, z toho 2,8 mil. tun směsného komunálního odpadu. Pokud se nám podaří toto množství snížit podle evropského plánu o 50%, jsme na 1,4 milionů tun směsného komunálního odpadu. Pokud bychom vycházeli z údajů o produkci odpadu nikoli od MŽP, ale od ČSÚ, budou tato čísla ještě nižší. Tedy i kdybychom celé toto množství odpadu poslali na energetické využití (přitom určitá část z něj se bude moci nadále skládkovat, konkrétně 10% komunálního odpadu, jaké bude toto množství a parametry v případě ČR se uvidí podle finální podoby zákona o odpadech), stejně nebude plánovaná kapacita ZEVO naplněna. Čím se tedy bude doplňovat? Recyklovatelným odpadem? Dovozem ze zahraničí? 

Obávám se tedy, že recyklovatelný odpad, který budeme muset přestat skládkovat podle nového odpadového zákona, bude primárně přesunut právě do těchto zařízení. Energetické využití je jistě lepší než skládkování, to nepopírám. Avšak chystané ZEVO bude nutné konstantně “krmit” (tato zařízení nelze jen tak zapínat a vypínat podle potřeby a není to dočasná investice), což znamená, že po jejich postavení (a tedy investování mnoha miliard korun) budou jejich provozovatelé potřebovat stálý přísun odpadu pro jejich provoz. Nebude tedy vůle tyto odpady přesouvat do recyklace, také investice do recyklačních kapacit tím budou značně ztíženy (nebude jistota, že se na odpadech “uživí” vedle velkokapacitních spaloven), a co víc, provozovatelé ZEVO jistě nebudou nakloněni ani dalšímu snižování samotné produkce odpadů, což by měl být náš hlavní cíl k přechodu na udržitelné, oběhové hospodářství. Tato situace se mi nelíbí, neboť by dle mého názoru mělo být maximum recyklovatelných surovin skutečně recyklováno a nyní hrozí, že energeticky budou využity i odpady, které by mohly být bez problémů využity materiálově. 

Z toho důvodu podávám do druhého čtení pozměňovací návrh, zavádějící tzv. spalovací poplatek. Tento poplatek je nižší než u skládkování, avšak měl by směřovat k tomu, aby spalování nebyla první a nejjednodušší možnost, jak se zbavit odpadu po zvýšení skládkovacích poplatků, potažmo po zákazu skládkování. 

Zdroje:

https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/pdf/new_circular_economy_action_plan.pdf
Brno chystá třetí kotel spalovny SaKO Brno s kapacitou 110 tis tun/rok
ČEZ připravuje stavbu ZEVO Mělník s kapacitou 320 tis tun/rok
UE může už několik let stavět spalovnu Most-Komořany s kapacitou 150 tis tun/rok
Praha rozšířit spalovnu v Malešicích a do roku 2023 zvýšit kapacitu zařízení ze současných 330 000 tun spáleného odpadu ročně na 394 000 tun.
Teplárna České Budějovice plánuje postavit ZEVO s kapacitou 160 tisíc tun/rok
EOP chystá mezi Hradcem a Pardubicemi ZEVO s kapacitou 100 tisíc tun/rok
https://www.czso.cz/documents/10180/91605329/28002019.pdf/9ee05f2d-39d8-4215-b4ee-849b7761433f?version=1.2

 

Škody způsobené elektrárnou Turów a odpadovou legislativu dnes řešil Výbor pro životní prostředí

Včera zasedal Výbor pro životní prostředí a zabýval se pokračováním projednání odpadové legislativy a dalšími kroky v kauze rozšiřování polského dolu Turów. Na základě výzvy výboru by měla příslušná ministerstva připravit podání žaloby k Evropskému soudu kvůli škodám, které důl způsobuje české straně. Součástí bude i vyčíslení těchto škod.

Abyste si udělali obrázek, jak výbor probíhal, velmi doporučuji poslechnout si zvukový záznam. Ale pozor, je to jen pro silné povahy! To co se včera odehrávalo a jak k celé věci přistupují poslanci za ANO, mě dost zklamalo. Zrychlené jednání celého procesu, předem nachystané z MŽP ač doporučené hlasovací procedury zpravodajů, sjednocení hlasování a to tak, že jsme se nemohli vyjádřit k bodům, kde máme rozdílná stanoviska, komentáře některých poslanců ANO šly dost za hranu běžného a to vše za jejich smíchu a posměšků, včetně paní politicky zvolené náměstkyně Peštové (ANO).  ZDE je záznam:  https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&ido=1317&td=22&cu=29

Na výboru byly projednány pozměňovací návrhy ke třem ze čtyř tisků tzv. oběhového balíčku (ST 676 Odpady, ST 677 VUŽ a ST 678 normy). Výbor nepodpořil dřívější konec skládkování ani mnohé další návrhy, směřující k oběhovému hospodářství. Za pozitivní se dá považovat pouze to, že vydal kladné stanovisko ke dvěma pirátským pozměňovacím návrhům – začlenění do zákona chemické recyklace metodou solvolýzy a zařazení výrobců buničiny mezi zařízení, která nepotřebují povolení k provozu.

„Bylo vidět, že poslanci za ANO nemají chuť problematiku řešit a chtěli by mít vše co nejrychleji schváleno. Síla většiny se projevila a mnohé naše návrhy, které dle mého posouvají oběhové hospodářství do 21. století, nedostaly šanci. Počkáme tedy na třetí čtení, jak rozhodnou poslanci. Budu se snažit s nimi co nejvíce mluvit a shánět pro naše návrhy podporu. Jedná se o tak důležitý zákon, že není možné jej projednávat způsobem, jaký dnes zvolili koaliční poslanci,” uvedl pirátský poslanec František Elfmark.

Výbor pro životní prostředí také znovu projednal kauzu rozšíření těžby na polském dole Turów, kvůli kterému prokazatelně přichází o vodu rozsáhlé české území.  Polsko, které si v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších 6 let, a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje. I proto výbor při posledním projednávání věci požádal Ministerstvo zahraničních věcí o analýzu možností podání žaloby na Polsko k Evropskému soudu pro porušení unijního práva. Ministerstvo zahraničních věcí podání žaloby podpořilo, stejně jako výbor ve svém dnešním usnesení.

„Jsem ráda, že dnes výbor vyzval vládu a příslušná ministerstva k tomu, aby zahájily kroky k podání žaloby k Evropskému soudu. Výbor také žádá Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září tohoto roku vyčíslili náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu České republice už způsobilo a do budoucna způsobovat bude,“ dodala pirátská poslankyně Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí.

EKO: Nemusí se všechno hned vyhodit. Obce si mohou zažádat o dotaci na zřízení re-use centra

Re-use centra nabízí obcím řadu benefitů, jak už z pohledu ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Hlavním cílem zřízení takovýchto center je prevence vzniku odpadu, který je pro obce v rozpočtu častou ekonomickou zátěží. Nová re-use centra mohou být příležitostí, jak nepotřebným, ale funkčním věcem najít druhý život.

Aktuálně ve sběrných dvorech končí velké množství velkoobjemového odpadu, nábytku, spotřebičů, elektroniky, ale i dalších věcí, které by ještě mohly dál sloužit a plnit svou funkci. Jednou z možností, jak ještě použitelné věci zachránit, je zřízení tzv. re-use centra, místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Zde je zboží bezúplatně přijato, případně opraveno, zrepasováno a připraveno k prodeji, který přináší do obecního rozpočtu extra příjem.

„V Česku re-use centra existují a efektivně fungují. Jsou většinou zřízena jako místní komunitní centra, nabízející plnohodnotnou alternativu obchodním centrům. Existují i opravárny s designovými předměty,“ vysvětluje Filip Rejthar ze společnosti CIRA Advisory, která poskytuje poradenství v zakládání re-use center.

Zavedení re-use centra nabízí řadu zajímavých benefitů, které jsou pro fungování obce přínosné. Daří se jejich prostřednictvím snižovat náklady na odstraňování odpadu, vytváří se pracovní příležitosti pro osoby, které mívají problematické uplatnění na klasickém pracovním trhu a vznikají dobrovolnické pozice. Z environmentálních aspektů je na místě zmínit naplňování legislativních požadavků MŽP v rámci předcházení vzniku odpadu, ale také zvyšování společenské odpovědnosti vůči životnímu prostředí a vytváření funkční alternativy k nadměrné produkci odpadu.

Až do konce července mají obce možnost čerpat finanční příspěvek na realizaci nových re-use center v rámci 122. výzvy Operačního programu Životní prostředí.

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifický cíl: 3.1 – Prevence vzniku odpadů

Mezi hlavní cíle patří snížit množství odpadů z výroby, příprava výrobků na konci životnosti pro opětovné použití a podpora zavádění tzv. systému door-to-door.

Typy podporovaných projektů a aktivit

Podporované aktivity:

  • Podporovaná aktivita 3.1.1: Předcházení vzniku komunálních odpadů,
  • Podporovaná aktivita 3.1.2: Předcházení vzniku průmyslových odpadů (např. aplikace technologií, které sníží měrné množství odpadů vznikající ve výrobě).
Příklady podporovaných projektů 3.1.1:
    • Předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů prostřednictvím domácích kompostérů pro občany, vztahuje se pouze na biologicky rozložitelné materiály rostlinného původu,
    • předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů,
    • budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů – jedná se o centra pro opětovné použití věcí nebo systémy opětovného použití výrobků,
    • vybudování/rozšíření infrastruktury projektů předcházení vzniku jednorázového nádobí nebo jednorázových obalů, např.: jednorázové nápojové kelímky, jednorázové nádoby na potraviny apod.
Příklady podporovaných projektů 3.1.2:
    • realizace nebo modernizace technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaného odpadu na jednotku výrobku při dané výrobní technologii. Projekt musí být zaměřen na předcházení vzniku průmyslových odpadů, které doposud vznikají při dané výrobní činnosti (v režimu odpadů).

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Žadatelé o dotaci se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce podpory (dále jen PrŽaP). Pro žadatele o dotaci z této výzvy je pro část B PrŽaPu účinná verze č. 24. Tyto verze PrŽaP platí i pro procesy týkající se kontroly formálních náležitostí a pro Přílohu č. 1 PrŽaP. A to i v případě, že dojde k aktualizaci PrŽaP. V ostatních případech se budou žadatelé řídit tou verzí PrŽaP, která bude právě aktuální (tj. poslední verze). Jednotlivé verze dokumentu naleznete na této stránce.


zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/nemusi-se-vsechno-hned-vyhodit.obce-si-mohou-zazadat-o-dotaci-na-zrizeni-re-use-centra?fbclid=IwAR29GF2ezhc9uZVirdnVHn3EVN7RMo_Xz-sHRU5Ri4D8jOi9p3wj_kO1FlU

Včerejší protestní pochod Za vodu pro lidi v Uh. Ostrohu

Včera 13. 6. 2020 proběhl Protestní pochod Za vodu pro lidi, kterého jsem se s rodinou zúčastnil. Přidala se k nám také posléze Hanka Ančincová. Startovalo se z náměstí Uherského Ostrohu.  Za velmi dusného počasí se před radnicí sešlo několik set lidí, kteří nesouhlasí s těžbou štěrkopísku a tím ohrožením zdrojů pitné podzemní vody. Více jsem o tom psal již zde: https://www.frantisekelfmark.cz/prace-tezba-sterkopisku-v-uherskem-ostrohu-se-ma-stat-skutecnosti-je-pisek-vzacnejsi-nez-pitna-voda/

Krátce shrnu ty největší body a vložím je do krátkých vět:

záchrana pitné vody pro 140 tis. obyvatel / úložiště pitné vody pro velmi dlouhé období až cca 2000 let /  podzemní voda je mnohem kvalitnější než nadzemní / úložiště štěrku je mnohem větší než se zdálo / bude se kolem stavit R55 / skoro 50% území již vlastní těžaři / koho zajímá životní prostředí / kdo celou věc podporuje / výstavba D-O-L

Včerejšího pochodu se zúčastnilo mnoho politiků ze všech možných stran a hnutí, tak jsem zvědavý, jak se k tomu kolegové i poslanci postaví. Já si tam pro fotku jen nepřijel a již chystám s Radkem Holomčíkem další kroky. Můj krok bude, že ihned v záři na Výboru pro životní prostředí navrhnu zařazení projednání této problematiky. Další krok bude realizace kulatého stolu, kde všechny zainteresované pozveme k diskusi. Mezitím mám schůzky apod., kdy sháním odborné informace. Můj názor je jasný, 5 největší zdroj pitné vody v ČR nesmí být narušen za žádnou cenu !

Hezký den. František

PRÁCE: Sucho a odpady pirátským tématem na výboru pro životní prostředí

Dnešní výbor (10.6.2020)  pro životní prostředí zahájil bod „Informace Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR o ochraně před kritickým suchem v České republice”. S poslanci o tomto tématu přišel diskutovat i ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Výbor po diskusi přijal navržené usnesení kolegyně a předsedkyně Dany Balcarové, který vyzývá vládu, aby od roku 2021 významně navýšila prostředky na realizaci opatření sloužících k plošné zádrži vody v krajině a představila jasný plán pro boj se suchem včetně  výčtu finančních prostředků potřebných na realizaci jednotlivých typů opatření, časového harmonogramu a zodpovědnosti za plnění jednotlivými resorty. Oba ministři také do listopadu předloží přehled již podpořených a realizovaných opatření na boj se suchem.

Dalšími body programu byly rozpočtové kapitoly, kde jsem byl u Závěrečného účtu kapitoly 315 MŽP zpravodajem. Ptal jsem se zástupců MŽP na to, proč nedošlo k profinancování celých alokovaných částek na program Zelená úsporám určený pro budovy veřejného sektoru. To mu bylo vysvětleno tím, že na budovy veřejného sektoru existují výhodnější programy, ze kterých je na tyto účely možné čerpat a Zelená úsporám již jen dobíhá. Nová zelená úsporám se čerpá primárně z nároků a ne z rozpočtu, proto se také tam rozpočet snížil oproti očekávání. Program péče o krajinu nebyl vyčerpán ze sta procent alokované částky zejména z důvodů, kdy příjemci nesplní podmínky a musí peníze vrátit. 

Na programu byly též Zprávy o životním prostředí v krajích za rok 2018. Zlínský kraj se může chlubit nejnižší spotřebou vody v domácnostech v přepočtu na osobu/den a nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu na osobu ze všech krajů ČR. Bohužel zde máme problém se znečištěním ovzduší emisemi z Polska a Moravskoslezského kraje  a také z lokálních topenišť.

Zpravodajem jsem byl i u Zprávy Evropské Komise o statistice odpadů a o jejich kvalitě. Zde jsem upozornil na trvající problém s daty o odpadech v ČR, jelikož máme dvě souběžně běžící statistiky, od ČSÚ a od MŽP, které se v údajích o produkci odpadů liší. V usnesení pak vybízíme MŽP k řešení této situace. 

 

PRÁCE: Včera jsme ve Zlíně odstartovali krajskou kampaň

Včera jsme společně s dalšími Piráty na lodi Bárce ve Zlíně oficiálně zahájili kampaň do krajských voleb. Jejich hlavním heslem bude “CHCE TO ZMĚNU”.

Měl jsem tu čest promluvit k novinářům jako první. Zaměřil jsem se na popis spolupráce mezi sněmovnou a krajem, která mě nyní chybí. Věřím, že budeme mít v kraji po volbách zastoupení a bude mnohem efektivnější propojení mezi sněmovnou a krajem.  Dále jsem podpořil kandidáty, které všechny znám a vím, že jsou odborně nachystaní, celou věc dobře uchopit a procesně zvládnout. Mluvil jsem o složitosti práce a tlaku na psychiku o velkém tlaku na rodinné členy a proto také o velmi důležité podpoře rodiny. Na závěr jsem všem kandidátům z čela předal antistresové srdíčko s logem Pirátů. Popřál jsem jim hodně sil a energie.

Piráti představili čtyři hlavní programové priority pro Zlínský kraj, kterými jsou kvalitní a dostupné zdravotnictví, propojená silniční síť, živá krajina a moderní kraj.

„Já osobně slibuji, že dám Zlínskému kraji potřebnou péči a budu jej řídit s čistým štítem. To znamená, že se ty změny doopravdy stanou a nebude z toho jenom malá nebo velká domů. Kraj se postará o své občany a zajistí dostatek zdravotní péče v dojezdové vzdálenosti, zajistíme transparentnost hospodaření nemocnic a postaráme se o důstojné stáří občanů, protože domov se nedá nahradit,” shrnula kandidátka na hejtmanku Hana Ančincová.

„Zpřístupníme úřad občanům, lidé by si měli být schopni vše zařídit online a neměli by být nuceni obíhat úřady. Kraj bude mít transparentní účty, faktury a všechny informace veřejně k dispozici,” ukončil radní Zlína pro oblast IT Jiří Jaroš.

„Kraj bude efektivně nakládat s dešťovou vodou a pomocí meandrů, lužních lesů a slepých ramen bude zadržovat vodu v krajině. Zasadí se dále o obnovu a zatravnění starých polních cest. Kraj musí finančně podpořit obnovu lesů, aby naše krajina ožila,” objasnil zastupitel z Valašského Meziříčí Denis Rychtar.

„Prosadíme moderní a rychlou veřejnou dopravu, ve které bude možné platit bezkontaktně. Zainvestujeme do opravy cest, mostů a cyklostezek a zasadíme se o rychlou silniční dopravu napojenou na dálniční síť,” dodal architekt a urbanista Jakub Zach.

Cílem Pirátů je dosáhnout moderního kraje, který se bude starat o své občany a jejich zájmy. Bude dbát na ochranu kulturního dědictví a také zodpovědně přistupovat k naší krajině. Zlínský kraj potřebuje péči a zaslouží si změnu k lepšímu.

Celou kandidátku najdete ZDE Celý plán pro Zlínský kraj najdete ZDE