PRÁCE: Piráti chtějí zavést elektronický stavební deník, má zaručit lepší kontrolu veřejných zakázek zahrnujících stavební práce

Praha, 9. května 2019 – Piráti dnes představili návrh na zavedení povinnosti dodavatelů stavebních prací vést stavební deník v elektronické podobě u všech stavebních děl zadávaných jako veřejné zakázky. Od nahrazení tradičních papírových stavebních deníků těmi elektronickými si Piráti slibují zefektivnění, zrychlení a centralizaci kontroly stavebních prací zadávaných v režimu zákona o veřejných zakázkách a zároveň skokové zvýšení kvality stavebních prací včetně výrazného omezení prostoru pro korupci. Papírová forma stavebního deníku totiž není chráněna proti přepisování historie nebo zničení v případě havárie.

Cituji kolegu Ondru Polanského: Pamatujete na tragickou železniční nehodu ve Studénce, kdy vlak narazil do ocelové konstrukce mostu, která se při stavbě zhroutila na železniční trať? Je to už téměř 11 let, nehoda si vyžádala 8 obětí a bezpočet zranění. Nyní, v roce 2019 nejsme rozluštění příčiny nehody ani o píď blíž… Investor, tedy český stát, se dostal do důkazní nouze, protože se při vyšetřování ukázalo, že stavební deník byl veden takovým způsobem, že není možné zjistit, jaké práce se prováděly těsně před zřícením mostu. A nejen to. Vlastně nešlo vypátrat jaké práce se vůbec prováděly a kdy.

Podobným případem je zvlněná dálnice D47 u Ostravy: stavební deníky byly za zvláštních okolností skartovány na přímo pokyn technického dozoru investora, tedy někoho, koho si najal český stát aby na stavbu dohlížel. Není tak možné zjistit, jaké materiály byly použity, za jakých podmínek, ani kdo je schválil…

Co mají tyto příběhy společné? Především ukazují na to, jak slabý článek je stavební deník vedený klasickou papírovou formou. Upřímně, že u stavby za 300 mil. korun je jediným svědkem postupu prací ušmudlaný sešit, je komické i tragické zároveň. Ale něco to o nás vypovídá…

Obecně, zpětná změna záznamů ve stavebním deníku, vynechávání prázdných míst pro pozdější vpisy, antedatování záznamů, odmítnutí přístupu zápisu oprávněné osobě či dokonce vedení více verzí stavebního deníku jsou na českých stavbách úkazy až příliš běžné, než abychom před nimi nadále zavírali oči.

No a abychom podobnému korupčnímu chování zamezili, přicházíme s návrhem na zavedení elektronické formy stavebního deníku pro všechny stavební práce, které jsou předmětem veřejné zakázky. Nejsnadněji si jej lze představit jako sdílený dokument či tabulku na Internetu, do kterého všechny oprávněné osoby mají přístup. Může mít také podobu např. jednoduché aplikace na mobilním telefonu či tabletu.

Proč to všechno? Podle našich analýz jde totiž do stavebnictví každý měsíc zhruba 20 miliard korun, jde tedy zhruba o 15 % všech veřejných rozpočtů rozprostřených do více než 5000 veřejných zakázek.

Jaké výhody nám tedy stavební deník v elektronické podobě přinese? Především je to možnost vkládat obrazovou přílohu, tedy fotografie. Asi si každý umí představit, jak výrazně vzroste vypovídací hodnota stavebního deníku, když k němu začneme pořizovat pravidelně fotodokumentaci. Jeden obrázek vydá za tisíc slov. Další výhoda je univerzální dostupnost. Už žádná prohlášení typu “bohužel, do stavebního deníku nic takového napsat nemůžete, protože je zamčený támhle v boudě, a klíčky tu budou až v pondělí…”

Zdaleka největší výhodu ale spatřuji v možnosti dálkového přístupu. Představte si, že by třeba na ŘSD nebo na ministerstvu dopravy vznikl útvar, jehož prací bude procházet na dálku stavební deníky všech významných veřejných staveb, a v reálném čase poukazovat na problémy ve vedení deníku a žádat nápravu. Doplnění fotodokumentace nebo jasnější podoba zápisu. Jakým způsobem se zlepší kvalita prací jen díky tomuto opatření asi nemusím příliš rozvádět. Možnost napojení na IoT, například tedy meteostanici přímo na stavbě, která bude ke každému zápisu automaticky ukládat záznam o klimatických podmínkách na stavbě je už jen třešničkou na dortu…

Věřím, že tato naše novela zákona o zadávání veřejných zakázek, efektivně a velmi lacino zamezí klientelismu v sektoru stavebnictví v ČR, skokově zvýší rychlost a především kvalitu výstavby a v neposlední řadě dá státu nástroj, jak se bránit vůči nepoctivým stavařům ČR.

—-

Novelu aktuálně podpořily kluby Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Máme podpisy poslanců KSČM. Dále máme podporu také poslanců hnutí ANO, SPD a většiny nezařazených poslanců, o další podpoře ještě budeme v těchto dnech jednat.

PRÁCE: Ministryně Schillerová poslala odpověď k věznici v UH. Finanční podpora vlády vůbec není jistá

Ministryně Schillerová odpověděla na mou březnovou interpelaci, ve které jsem se jí ptal, jak je to s prostředky od vlády na revitalizaci bývalé věznice v Uherském Hradišti. nyní jsme obdržel odpověď, na kterou se můžete i vy podívat. Vyplývá z ní, že vláda má sice “na stole” mnoho podkladových dokumentů, ale jakákoli podpora z její strany není vůbec jistá. Neví se ani žádný další termín…

PRÁCE: Věcný záměr stavebního zákona projedná Vláda

Ve čtvrtek 25. dubna jsem svolal již pátou schůzku pracovní skupiny k rekodifikaci stavebního práva, na kterou jsem přizval zástupce Ministerstva pro místní rozvoj a Hospodářské komory. Hlavním bodem schůzky byla debata nad vypořádanými pirátskými připomínkami k věcnému záměru, se kterými ministerstvo ve většině případů plně souhlasí.

Ze strany Pirátů byly vedle zjednodušení stavebních procesů, elektronizace a zvýšení nezávislosti rozhodování dále připomínkovány záměry změn v oblasti postavení dotčených orgánů nebo problematiky nástrojů územního plánování. Předmětem debaty bylo také zavedení automatického vygenerování rozhodnutí o povolení stavby, vymizení účasti veřejnosti a další.

Ministerstvo z důvodu odstranění nepřehlednosti a nejednotnosti současné aplikační praxe předpokládá vznik Nejvyššího stavebního úřadu (NSÚ). Tento záměr souvisí s myšlenkou principu jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko. Nová úprava má přinést zásadní zlepšení účasti nevládních spolků v povolovacím řízení. Ty se nyní mohou účastnit pouze tzv. řízení EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí).

MMR doplnilo své vyjádření k věcnému záměru také po námitkách BIS ve věci automaticky generovaného rozhodnutí tak, že bude vydáno v případě, že stavební úřad do 30 dnů od zahájení řízení nevyzve žadatele k doplnění žádosti a nevydá jiné rozhodnutí v zákonné lhůtě 60 dnů. U zvlášť složitých případů (např. řízení s velkým počtem účastníků, řízení o povolení stavby spojené s posuzováním vlivu na životní prostředí) může stavební úřad lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit o dalších 60 dnů, maximální lhůta tak bude činit 120 dnů.

Podle náměstkyně ministerstva Marcely Pavlové předloží MMR v pátek nebo v pondělí věcný záměr k podpisu ministryni Kláře Dostálové, která jej předloží k projednání vládě.

PRÁCE: Ministr Brabec odpověděl na mou interpelaci k suchu. Budeme hledat kompromisy

Ministr životního prostředí Richard Brabec tento týden odpověděl na mou interpelaci, ve které se ptám na základě Zprávy o životním prostředí České republiky pro rok 2017 na závažná zjištění ve vztahu k vodě a půdě.

Znění odpovědi si můžete stáhnout i zde.


Vážený pane poslanče,
dovoluji si Vám zaslat odpověď na Vaši písemnou interpelaci (ev. č. 477) ve věci „Závažných zjištění ze Zprávy o životním prostředí ČR pro rok 2017 ve vztahu k vodě a půdě“, která mně byla zaslána dopisem předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 15. března 2019 (č. j. PS2019/003599). Ve Vaší interpelaci jste formuloval celkem 3 dotazy, které rád jeden po druhém zodpovím.

K otázce č. 1: „Plánujete opatření, která by omezila používání herbicidů a pesticidů? Jaká? V jakém časovém horizontu?“
Kontaminaci podzemní vody pesticidy vnímám jako velice závažný problém. Výskyt pesticidů v podzemní vodě monitoruje Český hydrometeorologický ústav (dále jen „ČHMÚ“), který potvrzuje výskyt pesticidů v podzemní vodě ve více než 40 % vzorků. ČHMÚ monitoruje jak pesticidy (mateřská látka), tak jejich metabolity (produkty neúplného rozpadu). Z monitoringu ČHMÚ vyplývá, že limity často překračují právě metabolity pesticidů. Nálezy pesticidních látek a jejich metabolitů v podzemních vodách jsou stabilní. Nález některých mateřských látek a jejich metabolitů (atrazin, alachlor), které se v ČR nesmí již řadu let používat, ukazuje na dlouhou dobu perzistence těchto látek, což svědčí o staré zátěži. Pesticidy jsou především používány v zemědělství a lesnictví. Soubor opatření k eliminaci zátěže životního prostředí ze zemědělství a lesnictví je zakotven v Národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR (dále jen „NAP“). NAP vychází ze zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Tato opatření se dle kompetencí rozdělují mezi Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví a jejich resortní organizace. Hlavním opatřením pro dodržování zásad správné aplikace pesticidních látek je dostatečná vzdálenost od zdrojů podzemních a povrchových vod, které jsou využívány nebo jsou využitelné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok. V těchto oblastech jsou stanovována ochranná pásma vodních zdrojů (dále jen „OPVZ“). MŽP vede podle vodního zákona evidenci OPVZ, jejíž aktualizace probíhala několik let a letos bude dokončena. V OPVZ je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje. Z tohoto důvodu jsou omezeni vlastníci pozemků a staveb v OPVZ. Pokud dojde k prokázanému omezení užívání pozemků či staveb, tak má vlastník pozemku, pachtýř či nájemce nárok na kompenzaci od uživatele vodního zdroje. Jedním z dalších opatření NAP je zavedení vzájemného předávání dat o výskytu reziduí v podzemních a povrchových vodách mezi Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, ČHMÚ, podniky Povodí, orgány ochrany veřejného zdraví a výrobci pitné vody. MŽP se pesticidy dále zabývá v souvislosti s řešením otrav a nelegálního zabíjení volně žijících živočichů, které patří mezi závažné a dlouhodobé problémy, s nimiž se potýkají všechny státy světa, Českou republiku nevyjímaje. MŽP ve spolupráci s dalšími resorty (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Státní veterinární správa, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická, Českomoravská myslivecká jednota) připravilo závěrem roku 2018 Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020-2030. Materiál bude předložen k meziresortnímu projednání a schválení vládou ČR v roce 2019. V rámci plnění opatření NAP v oblasti ochrany necílových druhů živých organismů (tj. organismů, které jsou pesticidy negativně ovlivňovány, ačkoliv proti nim pesticidy zaměřeny nejsou) připravilo MŽP projekt do výzvy Technologické agentury ČR Beta 2 s názvem “Vliv pesticidů na necílové druhy živočichů a regulace používaní rizikových přípravků v zemědělství a lesnictví”, který byl vyhlášen počátkem roku 2018. Cílem projektu je návrh systému monitoringu, včetně jednotného metodického postupu pro sběr a vyhodnocování údajů o otravách necílových druhů. Ze získaných výsledků projektu bude analyzováno, jaké způsoby regulace rizikových látek je vhodné použít při zachování hospodářské produkce zemědělství, např. použití alternativních / méně škodlivých přípravků, lokální zákazy jejich použití v okolí rezervací, úpravu ochranných pásem pro ošetřování u povrchových vod či technické řešení způsobů aplikace.

Závěrem je u této otázky nutné upozornit, že samotné povolování pesticidů, kontrolu aplikací a dodržování zásad provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je podřízený Ministerstvu zemědělství. Velkým přínosem by v tomto směru bylo zavedení elektronické evidence množství a typů používaných pesticidních látek. Nesmírně důležité je také dodržování správné zemědělské praxe.

K otázce č. 2: „Jak jste na tom s přípravou erozní vyhlášky, která má řešit dlouholetý problém Česka s erozí půdy? Připravuje se již od roku 2016, v jakém časovém horizontu plánuje MZ a MŽP uvedení vyhlášky v platnost?“

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje ustanovení o zákazu poškozování zemědělské půdy překračováním přípustné míry erozního ohrožení stanovené prováděcím předpisem, přičemž k tvorbě tohoto předpisu je zmocněno MŽP. MŽP v dohodě s MZe připravilo v roce 2017 návrh protierozní vyhlášky na principu tzv. protierozní kalkulačky, interaktivní aplikace pro hodnocení eroze půdy, kterou vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. a financovalo MZe. Po úspěšném meziresortním připomínkovém řízení, jež bylo stvrzeno dopisem ministra zemědělství o souhlasném vypořádání připomínek, však resort zemědělství (ministerstvo a nevládní organizace – Agrární komora a Zemědělský svaz) vyslovil zásadní nesouhlas s návrhem vyhlášky. Jako důvod nesouhlasu uvedl resort zemědělství právě protierozní kalkulačku (pro údajnou nespolehlivost tohoto nástroje) a zatížení hospodařících subjektů svojí kontrolou – jednak kontrolou prováděnou v rámci zemědělských dotací a jednak zákonnou kontrolou ze strany orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (obce s rozšířenou působností). V této souvislosti je potřebné zmínit, že původní návrh vyhlášky z roku 2017 počítal v dohodě s MZe s komplementaritou obou nástrojů, kdy základem
ochrany půdy bude protierozní vyhláška a systém zemědělských dotací bude nastaven jako doplněk v podobě několika speciálních protierozních opatření.
V průběhu roku 2018 probíhala jednání MŽP a MZe, přičemž MZe předložilo alternativní návrh vyhlášky, postavený na dotačním systému, respektive podmínkách pro udělování dotací. Tento návrh MŽP odmítlo, neboť nenaplňuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, nelze ověřit jeho účinnost a je pouhým odkazem na již existující systém (tj. nařízení vlády k zemědělským dotacím v gesci MZe). Shoda na řešení tedy nebyla nalezena, proto se MŽP
obrátilo na zástupce univerzit a odborníky na ochranu půdy před erozí se žádostí o součinnost na dopracování vyhlášky.
Platforma odborníků navrhuje zachovat zákonnou ochranu zakotvenou v zákoně o ochraně ZPF na principu odborné, celosvětově uznávané metody pro hodnocení erozní ohroženosti půdy – Universální rovnice ztráty půdy (USLE). Zde je nutné poznamenat, že právě na tomto principu je postavena aplikace protierozní kalkulačka a počítá s ním i zákonné ustanovení k ochraně půdy před erozí. Metoda hodnocení erozní ohroženosti dle rovnice USLE je
podrobně popsána v certifikované metodice Ochrana zemědělské půdy před erozí, Janeček a kol., 2012. Metodika je primárně používána v návrzích pozemkových úprav a i z toho důvodu je žádoucí metodiku uičinit závaznou právním předpisem – protierozní vyhláškou. Důvodem je zejména obtížná prosaditelnost návrhů potřebných protierozních opatření, která vycházejí z pozemkových úprav a která uživatelé půdy často odmítají realizovat, přičemž nezájem zdůvodňují tím, že dodržují podmínky zemědělských dotací, které jsou však v praxi často neúčinné.

MŽP z výše uvedených důvodů a s podporou akademické obce a odborných institucí upravuje vyhlášku v souladu s metodikou Ochrany zemědělské půdy před erozí. Návrh plánuje v nejbližší době předložit MZe s tím, že bude navrhovat efektivní využití dosud vyvinutých nástrojů, zejména dat z protierozní kalkulačky (namísto tvorby jiných nástrojů z veřejných prostředků). Předpokladem je opakování meziresortního připomínkového řízení a účinnost vyhlášky až s nástupem nového programového období Společné zemědělské politiky od roku 2021. Důvodem odložené účinnosti je dostatečná příprava uživatelů půdy i kontrolních orgánů na vyhlášku, ale také nastavení dotačního systému MZe jako komplementárního
nástroje v souladu s podmínkami pro nové programové období.

Závěrem lze k této otázce poznamenat, že i při dosavadní neexistenci prováděcí vyhlášky lze aplikovat zákonnou ochranu půdy před poškozováním erozí, např. na základě odborných znaleckých posudků konkrétních případů.

K otázce č. 3: „Plánujete změny financování vodního hospodářství? Pokud ano, jaké a v jakém časovém horizontu?“
MŽP je Vládou ČR pověřeno koordinací adaptace na změnu klimatu v podmínkách ČR. V této souvislosti vznikl v široké meziresortní spolupráci Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda v roce 2017 a obsahuje konkrétní úkoly v gesci jednotlivých ministerstev. Řada úkolů se vztahuje k obnově přirozeného vodního režimu naší krajiny a tím i ke snížení zranitelnosti vůči negativním projevům změny klimatu, kterými jsou sucho,
povodně, zvyšování teplot a extrémní meteorologické jevy. Stěžejním motivačním nástrojem pro podporu vodního režimu jsou dotační podpory.
Financování sektoru vodního hospodářství je primárně v gesci MZe, zejména prostřednictvím státních podniků Povodí a Lesů ČR, jakožto nejvýznamnějších správců toků. MŽP ve své působnosti financuje z dotačních titulů zejména ochranu před povodněmi formou přírodě blízkých protipovodňových opatření (např. retenční nádrže, poldry, opatření pro přirozený rozliv povodňových průtoků), opatření pro snížení znečištění podzemních a povrchových vod (zejm. ČOV a kanalizace) a na zlepšení jakosti a dodávek pitné vody (např. úpravny, přivaděče pitné vody), dále podporuje obnovu přirozených vodních prvků, které snižují zranitelnost krajiny vůči negativním dopadům změny krajiny, zejména revitalizace vodních toků a jejich niv, obnovu mokřadů, tůní, slepých ramen a malých vodních nádrží. Podpora uvedených opatření je z velké části realizována prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, doplňkově jsou pak nastaveny národní programy z prostředků státního rozpočtu.

S podporou těchto opatření počítá MŽP i v následujícím programovém období ESI fondů. Jen namátkou lze např. v souvislosti s probíhající suchou periodou jmenovat za MŽP podporu průzkumu, posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody pro obce (včetně napojení na kapacitní vodovody). Aktuálně je otevřená výzva s alokací 600 mil. Kč. Obce mohou rovněž čerpat dotace na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění do toků (např. podzemní nebo plošná povrchová vsakovací a retenční zařízení). Dalším dotačním titulem je program Dešťovka, nabízející lidem financování opatření na využívání srážkové vody. V probíhající výzvě je k dispozici 340 mil. Kč. Pokud jde o aktuálně diskutované návrhy na systémovou změnu financování státních podniků jako důležitých aktérů vodního hospodářství v ČR, iniciativa v této věci je v gesci resortu Ministerstva zemědělství, pod který podniky povodí kompetenčně spadají (viz výše).

V nejbližší době se sejde mezirezortní pracovní skupina svolaná ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, členy této skupiny budou též zástupci MŽP a SFŽP. Úkolem skupiny bude připravit konkrétní návrh na změnu současného systému financování podniků povodí. MŽP bude trvat na tom, aby nové budoucí systémové řešení, ať už bude jakékoliv, neomezilo přínosné investice do vodního hospodářství a neznamenalo zdražení vody pro občany.

V nejbližších dnech proberu postoj ministra s kolegy Radkem Holomčíkem a Janem Pošvářem, kteří jsou v zemědělském výboru. Společně se pokusíme najít kompromisy mezi zájmy obou ministerstev.

PRÁCE: Report ze čtvrtého zastupitelstva města Uh. Hradiště

Včera dne 15. 4. 2019 proběhlo čtvrté zasedání zastupitelstva města Uherské Hradiště a přináším tady pravidelný report. Jednání zastupitelstva bylo tentokrát rychlé a bez větších kontroverzí, i tak se ovšem našlo několik bodů k hlubší diskuzi.

Překvapivým bodem bylo rozhodnutí rady opustit spolek Svaz města a obcí ČR. Po několikadenním zjišťování, jestli je tento spolek městu vůbec nějak prospěšný (ptali jsme se například i Pirátů v zastupitelstvech po celé republice), jsme se nakonec dohodli na volném hlasování. “Na základě informací od ostatních Pirátů jsem nakonec hlasoval pro. Členství podle všeho opravdu žádné velké výhody nemá,” komentoval své hlasování kolega Jaroslav Ševčík. Já se zdržel. Je možné, že město tímto ztratí možnost efektivnějšího vyjednávání např. s parlamentem, senátem atd.

V desátém bodě se schvaloval Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Uherskohradišťsku 2019-2021. Tady na tomto střednědobém plánu a jeho vzniku jsem se v minulém období podílel a proto bylo vhodné, poděkovat zejména vedoucí odboru Petře Karlíkové a všem, kteří se na dokumentu podíleli. Odvedli důležitou práci.

Předposlední bod dvanáct byl pro Piráty nejkritičtější. Rada města dle očekávání prodloužila bez výběrových řízení mandáty dalším ředitelům základních škol. Znovu jsme upozornili na to, že s tímto postupem nesouhlasíme a myslíme si, že současní ředitelé by měli po šesti letech nejen přesvědčit o svých schopnostech a plánech, ale šanci by měli dostat také další uchazeči. “Rozhodně nemám nic proti práci stávajících ředitelů škol, ale myslím si, že by bylo férové dát možnost i dalším zájemcům. A stávající ředitelé by měli obhájit a ukázat směr, kterým hodlají dále školu vést,” podotkl Ševčík. Na tuto problematiku jsme upozorňovali již v minulosti. Rada města naše výtky opět odbyla tím, že je to údajně zbytečné.

Ve stejném bodě jsme se také dotazovali na změnu média místní teplárny CTZ, o které se do budoucna údajně uvažuje. Stejně jako jistě mnoho dalších občanů se těšíme, že se změnou média výrazně sníží hodnoty polétavého prachu a zlepší se celková kvalita ovzduší ve městě. Proto nás zajímalo zejména to, zda už je nějaký rámcový termín této změny a jestli už neexistuje třeba i nějaká analýza. Starosta Blaha pouze zmínil, že by nerad střílel od pasu a věc si zaslouží více času.

Hezké dny!

PRÁCE: Cena Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby

Dnes jsme na zastupitelstvu města s radostí podpořili nominace na Cenu Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby.

V pondělí 15. dubna zastupitelé města rozhodli, že letos si prestižní cenu odnesou paní Jarmila Kraváčková za práci z textilních vláken – vyšívání na výřez a paní Gabriela Májíčková za užitkovou a dekorativní keramiku. Čestné uznání pak připadne paní Antonii Dostálkové za významný přínos v oblasti výtvarných dovedností inspirovaných tradičními textilními technikami a za práci s modrotiskem. Cena Vladimíra Boučka může být udělena osobám, které udržují a zachovávají při své činnosti znalosti a dovednosti nutné pro provozování tradičních lidových řemesel, a které výsledky své činnosti prezentují na veřejnosti.

Cena Vladimíra Boučka je udělována od roku 2005. Dále je udělováno čestné uznání osobnosti, která není přímým nositelem řemesla, ale na zachování a rozvoji umělecké výroby se podílí či v minulosti podílela. Toto čestné uznání je udělováno od roku 2009.

Vloni byla Cena Vladimíra Boučka historicky poprvé udělována spolu s celokrajskou cenou Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje. Také letos Bude udílení cen spojeno v jeden slavnostní celek, a to dne 15. května 2019.

Ing. arch. Vladimír Bouček žil v letech 1901 až 1985. Po studiích architektury na Vysokém učení technickém v Brně spolupracoval s arch. Bohuslavem Fuchsem a během druhé světové války se stal profesorem Baťovy Školy umění ve Zlíně, kde vznikl projekt uzákoněný v roce 1945 pod názvem Ústředí lidové a umělecké výroby. Vedoucím jedné z prvních dílen v uherskohradišťských Rybárnách byl jmenován právě Ing. arch. Vladimír Bouček. Po rozsáhlém průzkumu stavu lidových řemesel a lidové umělecké výroby v tehdejším Československu formuloval teoretický základ pro praktický program této nové instituce. Je nejenom zakladatelem novodobých forem péče o tradiční lidovou uměleckou výrobu, ale i významnou a lidsky důstojnou osobností města.

Všem třem již nyní srdečně gratuluji.

zdroj: https://www.mesto-uh.cz/sikovne-ruce-vstupenka-mezi-laureaty-ceny-vladimira-boucka?lang=1&ref=m&source=email&fbclid=IwAR3RuOECCqDd5iNpaNF_CQXx0KOCS-ZeVsUHgbaztt6-jCopQZQgEwkwTaw