PRÁCE: Rozhovor pro Pirátské listy – Sněmovní dva roky

Jaromír se mnou udělal rozhovor a  ten vám dávám k přečtení i zde.

Na podzim to budou dva roky, co se do poslanecké sněmovny společně s dalšími Piráty dostal také zástupce Zlínského kraje František Elfmark. V rozhovoru vám přinášíme jeho hodnocení z první poloviny mandátu a vyhlídky na další dva roky.

Pirátští poslanci si po vstupu do sněmovny rozdělili úkoly a oblasti. Kterým se věnuješ a co je tvým hlavním posláním?

Chtěl jsem od začátku pokračovat v resortech, které jsem měl na starost i jako radní města Uherské Hradiště, odkud pocházím. Nejvíce mě oslovila problematika životního prostředí. Na půdě Výboru pro životní prostředí (VŽP) se řeší velmi různorodá a pro nás všechny velmi důležitá agenda. Já se zabývám především odpadovou legislativou a implementací evropských směrnic. Od začátku jsem také zpravodajem rozpočtové kapitoly 315, která se zabývá financováním. Jsem předsedou Podvýboru pro financování péče o životní prostředí a také členem Podvýboru pro technickou ochranu životního prostředí a pro vodní hospodářství. Zajímavou agendu také řešíme v radě Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Spadají tam například známé dotační tituly Nová zelená úsporám, Kotlíková dotace či Dešťovka.

A mimo oblast životního prostředí?

Jsem i členem Stálé komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny (SKPKPS). Řešíme především provoz celé sněmovny (ceny jídel v restauracích, pronájmy sněmovních budov, IT systémy, veřejné zakázky, jednací sál…), ale také například jednorázové plasty a odpady. V komisi se zabýváme celým chodem sněmovny a správy všech sněmovních budov. Dále jsem místopředsedou Petičního výboru (PV). Zde se řeší složitá agenda obdržených petic, jejich vyřízení a i případná veřejná slyšení k dané problematice. Je zajímavé vidět, co a kolik toho lidi trápí. Jde to od témat mezilidských vztahů přes ochranu životního prostředí až po problematiku veřejného charakteru (kuřácký zákon, manželství pro všechny, Istanbulská úmluva atd.).

Jaké jsou dosavadní úspěchy v těchto oblastech?

V SKPKPS se mi podařilo ve spolupráci s panem kancléřem nastavit efektivnější třídění odpadů a nakládání s ním. Podařilo se mi i odbourat jednorázové plasty ve sněmovních restauracích. Ve sněmovně bychom měli jít příkladem. Kancléř nechal zpracovat na můj apel i ekologický audit. V rámci odpadové legislativy pořádám ve sněmovně odborné semináře. Stejně tak i třeba kulatý stůl na ochranu velkých šelem (vlků). V rámci Pirátského klubu pracuji na tzv. EMAS, což je systém ekologického řízení celého klubu, který potom dál budu chtít implementovat na pirátskou základnu po celé ČR.

Jakých cílů bys ty osobně rád ve sněmovně dosáhl?

Řeší se tam toho opravdu mnoho. Chtěl bych především zefektivnit odpadovou agendu tak, aby se celá situace u nás výrazně zlepšila a mohli bychom být příkladem i pro jiné země EU. Důležitá je i ochrana krajiny, boj proti suchu, kvalita ovzduší, světelný smog ve městech atd. Dále bych chtěl, aby se efektivně nakladalo s peticemi. Proto pracujeme na novele petičního zákona. Mám na starost i agendu stavebního práva. Tady je velmi mnoho práce a doufám, že se nám podaří i tuto oblast posunout do 21. století.

Jak běžně reaguje politická konkurence na pirátské návrhy? Nejen na plénu, ale třeba i ve výborech?

Náš poslanecký klub je velmi aktivní a to nejen na plénu, ve výborech, ale také v pořádání kulatých stolů, seminářů. Díky našim aktivitám ve výborech a při pořádání akcí nás politická konkurence začala brát vážně. Je ovšem pravda, že z velké části naše návrhy většinou neprochází. Sněmovní práce je o debatách, jednáních a často o dlouho řešeném politickém kompromisu. Věřím, že postupně se situace jistě zlepší. Nyní se musíme i dívat na to, že naše návrhy nejsou přijaty, jsou vykostěny a pak je zákon a jeho úprava předložena třeba vládní stranou. Jsem rád, že jsem před sněmovnou měl již tříleté aktivní politické zkušenosti, které mi dost pomohly.

Co všechno ta práce obnáší?

Pro nás Moraváky je sněmovna 300 km daleko. Dost času tedy zabere cestování. Já osobně jsem již najezdil vlakem přes 17 tisíc km. Je to kolotoč diskuzí, zasedání jednotlivých resortních týmů, pracovních skupin a taky časté zasedání poslaneckého klubu, kde rozebíráme a plánujeme další průběh pléna. Každý poslanec má svůj expertní tým, se kterým v dané oblasti spolupracuje. Práci jsme si efektivně rozdělili podle resortů, nikdo nemůže stíhat všechno. Součásti práce je i pořádání seminářů, kulatých stolů a návštěva odborných debat. Ve sněmovně se jich pořádá několik desítek ročně. Chci, aby se kromě expertů a zájmových skupin o problematice dozvěděla i široká veřejnost. Proto je i celý pracovní proces dost časově náročný.

Jak v kraji funguje komunikace s obyvateli a ostatními Piráty?

Každé pondělí řeším svoji krajskou agendu ve své poslanecké kanceláři v Uherském Hradišti. Může se za mnou kdokoliv zastavit a řešit svůj problém, dát mi námět, vznést dotaz apod. Jsem rád, že se tato možnost využívá a lidé nás navštěvují. Kromě možnosti navštívit kancelář osobně mají občané možnost se přihlásit do newsletteru na mém blogu, kde o všem pravidelně informuji. Stejně tak tam mají možnost vyplnit online dotazník a poukázat na problém či dát podnět. Velká část komunikace se odehrává i na sociálních sítích a po e-mailu.

A co osobní setkávání mimo kancelář?

Stejně jako ostatní pirátští poslanci od začátku mandátu pořádám veřejnou debatu u piva, u nás nazvanou “Na dvě orosená”. Jedná se o dvouhodinou veřejnou diskusi s občany a členy Pirátů po celém Zlínském kraji. Jen právě kvůli cestování a náročné agendě se tomu nemůžu věnovat tak moc, jak bych si představoval. Nově chci zavést setkávání s občany nad jednou konkrétní událostí, projektem, problémem daného místa a ten se snažit rozebrat, představit a najít vhodně řešení. Komunikace s občany z kraje je pro mě nesmírně důležitá a několikrát jsem na to i na poslaneckém klubu apeloval.

Jaké největší výzvy vidíš pro Piráty ve Zlínském kraji? Troufneš si odhadnout, jak na tom budou třeba za rok?

V našem kraji je spousta pracovitých a šikovných lidí, kteří se s Piráty dali na dlouhou a složitou cestu. Věřím, že postupně i zde vybudujeme velmi silnou členskou základnu. Doufám, že i díky mé aktivitě a odhodlání věci měnit se to podaří. Je potřeba mít propojení na všech strukturálních úrovních. Příští rok jsou další volby a já věřím, že v nich, a to už ať krajských nebo senátních, výrazně uspějeme. Mé poslání bude dělat podporu vzešlých podnětů a úkolů a přenášet je do sněmovny. Proto se těším i na spolupráci s krajem, kde zatím nemáme pirátské zastoupení.

Čemu se stíháš věnovat ve volném čase mimo práci ve sněmovně?

Toho volného času poslední dobou moc není, protože když nepracuji, tak chci být doma a věnovat se rodině, dětem. Daří se mi to ale propojit a proto jezdíme na chalupu, kde se alespoň vyblbnu fyzickou a kreativní činností. Mnoho let se věnuji hudbě, kreslení a fotografování. Když se zadaří, stíhám i to. Snažím se rodinu propojit i s moji prací, takže třeba na kulturní akce, kam mě zvou jako poslance, jezdíme pokud možno všichni.

 

Autor článku

Krajská mediální spojka, psavec
jaromir.horky@pirati.cz

PRÁCE: Týden ve sněmovně 12. – 14. 11. 2019

12. 11. 2019 Praha

Tento týden je v rámci poslaneckého cyklu tzv. výborový týden, a proto jsem se dnes, jako člen Petičního výboru, účastnil jeho jednání. Zítra mě dále čeká jednání Výboru pro životní prostředí, jehož jsem rovněž členem, na kterém budeme rozebírat otázky kapitolních sešitů ke státnímu rozpočtu na rok 2020 a situaci rozšíření dolu Turow.

Dnešní den pro mě začal již v 3.05 a posléze odjezdem vlaku 4.21 ze Starého Města. To jen pro orientaci v čase. Od 9.00 jsem měl v pražské kanceláři poradu s asistentem Jakubem, kde jsme nutně museli řešit i některé administrativní věci (pošta, smlouvy, faktury atd.). V 10.00 hodin začínal náš poslanecký klub. Na programu byl kromě provozních informací od Matouše i program plánovacího jednání, informace z PPK a to nejzásadnější, to na čem pracovali naše resortní Klubíky. Potom jsme řešili, co nás čeká v následujících šesti týdnech.

Dnes za mnou do sněmovny o půl 11 přijela ZŠ Sportovní z Uherského Hradiště. Dvacet žáků plus dvě paní učitelky. Provedli jsme je s Jakubem po klubu, ukázali chillout, knihovnu a vzali jsme to přes MO kancelář, Ivanovu kancelář, moji kancelář až po kuchyňku. Požádal jsem předsedu Ivana, aby se k nám připojil a něco, jak on umí dobře, popovídal o svých zážitcích. Jelikož se jednalo o Sportovní základní školu, požádal jsem Ivana, aby ukázal i své natrénované břišáky. Jelikož každé ráno cvičí a zodpovědně běhá. Na to sice nedošlo, ale i tak s námi velmi rád popovídal a žákům se to líbilo. Určitě odcházeli spokojenější, než přišli.

Mezitím mi volali z MO, že budu dávat rozhovor do ČT ohledně odpadové legislativy, kterou mám v gesci. Rychle jsem musel udělat přes oběd přípravu a rozhovor 13.10 přesně, proběhl. Povídal jsem o odpadové legislativě, o skládkování, třídění apod. (odvysíláno dnes v Událostech a komentářích na ČT od cca 19.10 hodin). Dnes totiž zasedala i vláda, kde zrovna tento odpadový balíček řešila. Potom jsem ihned utíkal na Petiční výbor (ano utíkal a není to zrovna v tom labyrintu blízko), kterému jsem jako místopředseda dnes předsedal. Na pořadu bylo projednání 4 petic a především bod 4 – veřejné slyšení s tématikou “Posílení práv družstev a společenství vlastníků jednotek”, kterou sepsal Svaz českých a moravských bytových družstev a jeho členů. Výbor a následné veřejné slyšení bylo cca 2 hodinové, ale diskuse byla velmi konstruktivní.

PO 17 hodině jsem konečně návštěvu sněmovního bloku ukončil a jel se chystat na další schůzku ohledně odpadové legislativy se společností INCIEN. Společně chceme 13. 12. 2019 udělat kulatý stůl na téma skládkování a pořešit jeho zákaz a odsunutí z roku 2024 na rok 2030.

14. 11. 2019 PRAHA – UH

Včera zasedal od 11.00 hodin Výbor pro životní prostředí a co se řešilo: Rozšiřování dolu Turów, Návrh státního rozpočtu na rok 2020 kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí, Návrh rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na rok 2020, Návrh státního rozpočtu na rok 2020 kapitola č. 348 – Český báňský úřad, Informace o jednání podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, Informace o jednání Uhelné komise, Dokument EU: Doporučení Komise ze dne 18. 6. 2019 k návrhu integrovaného vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období 2021 – 2030, Dokument EU: Zpráva Komise – Podpora cílů udržitelného rozvoje po celém světě: společná souhrnná zpráva Evropské unie a jejích členských států z roku 2019, Dokument EU: Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí.

K bodu o rozšiřování dolu Turów se dočtete zde: https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/ba … turow.html
Zeptal jsem se přítomného pana ministra Brabce, zda vážně nechce zkusit požádat Polsko o prodloužení doby, kdy se Česká strana musí vyjádřit. Nejlépe na cca březen roku 2020. Jelikož ale ČR muselo dát stanovisko do 16. 11. 2019 mě ujistil, že se o to pokusí, ale pravděpodobně odejde informace o tom, že ČR dává k celé věci a rozšíření těžby negativní stanovisko.

K bodu Návrh státního rozpočtu na rok 2020 kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí, jsem byl jako pravidelně zpravodajem této zprávy a dávám sem můj text https://www.frantisekelfmark.cz/prace-z … edi-c-315/

U bodu Dokument EU: Zpráva Komise – Podpora cílů udržitelného rozvoje po celém světě: společná souhrnná zpráva Evropské unie a jejích členských států z roku 2019 jsem za kolegyni poslankyni Krutákovou přednesl její zprávu, protože musela odejít na jiné jednání.

Celý report z VŽP najdete zde: (zvukový záznam apod.) http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4612&z=13372

Jdu pokračovat na odpadové legislativě, která mě čeká do konce tohoto roku a i celou polovinu roku 2020. Čeká nás spousta složitých jednání nad kompromisy této legislativy. V nejbližší době 28. 11. zasedání naší pracovní skupiny a 13.12 kulatý stůl nad problematikou skládek a skládkování.

Jen pro dlouhé podzimní večery: https://konecdobyskladkove.cz/

Hezký den přátelé.

PRÁCE: Zpravodajem pro kapitolu Ministerstva životního prostředí č. 315 na rok 2020

Dnes 13. 11. 2019 jsem na Výboru životního prostředí byl zpravodajem kapitoly financování MŽP č. 315. Níže je má zpravodajská zpráva, kterou jsem na výboru načetl.

Tato zpráva byla projednána i na 5. zasedání podvýboru pro financování péče o životní prostředí dne 30.10. 

Návrh zákona o státním rozpočtu z pohledu ochrany životního prostředí: kapitolní sešity 315 MŽP, 348 ČBÚ, Návrh rozpočtu SFŽP

Přizváni Ing. Jan Landa, státní tajemník, MŽP, Ing. Josef Bečvář, ředitel odboru rozpočtu, MŽP, Ing. Petr Valdman, ředitel SFŽP, Ing. Martin Štemberka, Ph.D., předseda Českého báňského úřadu.


ZPRAVODAJSKÁ ZPRÁVA
Ministerstvo životního prostředí
Návrh rozpočtu kapitoly 315 – Ministerstva životního prostředí na rok 2020

Po prostudování materiálu z pozice zpravodaje, bych chtěl výbor pro životní prostředí seznámit se zpravodajskou zprávou návrhu rozpočtu kapitoly č. 315 pro Ministerstvo životního prostředí pro rok 2020. Rozpočet kapitoly č. 315 není po obsahové stránce rozsáhlou kapitolou. Tento rok, jako i roky minulé, se objem financí této kapitoly pohybuje okolo 1% státního rozpočtu ČR. 

Kapitola disponuje příjmy jednotlivých organizačních složek státu kapitoly MŽP pro rok 2020 v celkovém objemu 27 mld. Kč. Jedná se o nárůst přibližně 12 mld. Kč oproti schválenému rozpočtu na rok 2019. Nárůst příjmů je způsoben vyšším rozpočtováním příjmů z EU o cca 1,8 mld. Kč na 9,6 mld. Kč a z předpokládaným příjmů z prodeje emisních povolenek o cca 9,9 mld. Kč na 17,3 mld. Kč. – kdy právě tato položka znamená určitou míru nejistoty ohledně plnění plánovaných příjmů. Takto vysoké příjmy za emisní povolenky jsou tvořeny právě její cenou, kdy cena emisní povolenky se pohybuje v rozmezí 20 až 30 EUR za kus a v roce 2020 se očekává její mírný růst. (zvyšování, už tak vysoké ceny, jaký je důvod?)

V kapitole výdajů jsou celkové výdaje kapitoly na rok 2020 ve výši 15,9 mld. Kč – jedná se o nárůst 13% oproti roku 2019, který je primárně způsoben vyššími výdaji na EU projekty. Tento nárůst výdajů se domnívám vznikl z důvodu blížícího se konce programového období 2014 – 2020 a jsou tedy v částce 9,6 mld., což jsou o zhruba o 2 mld. vyšší, než tomu bylo loni.

Výdajová struktura Kapitoly MŽP:

1.Ochrana přírody a krajiny: 2019 – 749 mil na 2020 – 1,6 mld.
2.Technická ochrana ŽP: 2019 – 3,6 mld. na 2020 – 4 mld.
3.Ochrana klimatu a ovzduší: 2019 – 6,076 mld. na 2020 – 6,1 mld.
4.Ostatní činnosti v ŽP: 2019 – 4,039 mld. na 2020 – 4, 168 mld.

Co se týká krytí těchto výdajových nároků je nejvíce kryta z prostředků Evropské unie ve výši cca 9,7 mld., což je cca 61 % pokrytí výdajových položek. Emisní povolenky z důvodu přerozdělení zisku mezi MŽP a MPO asi 14 %, zhruba 2,2 mld. a ze státního rozpočtu jsou výdaje pokryty do výše 24 %, což je pak zhruba 3,8 mld. korun.

Výdajové kapitoly

  1. Ochrana přírody a krajiny – je nejvýznamnější výdajový okruh vedoucí ke zlepšování stavu přírody a krajiny – s dotací 1,5 mld. korun (dvojnásobné navýšení) s tím, že v prvním programu – program péče o krajinu – je dvojnásobně navýšen ze 150 mil. na 300 mil. korun. Oceňuji toto zvýšení dotace, které doufám povede k lepšímu řešení problematiky zadržování vody v krajině. 

Jako problém vnímám absenci výrazného nárůstu financí v programu 115 170 – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny na roky 2019 – 2028, který disponuje finančními prostředky ve výši 40 mil. Kč (navýšení o 10 mil.Kč). Fatální problémy sucha a klimatických změn musíme účelově řešit k dosažení obnovy přirozené funkce krajiny (obnova vodního ekosystému v krajině) a proto se domnívám, že by tento program měl doznat vyšší finanční dotace. Problematika sucha je globální problém. Chtěl bych proto požádat Ministerstvo životního prostředí popř. pana ministra Brabce, aby pro tento program byly navýšeny ve státním rozpočtu pro rok 2020 finanční prostředky.

V podprogramu č. 115 315 – ochrany a péče o přírodu a krajinu postrádám bližší informace o přerozdělování částky jedná se o cca 1,1 mld navýšeno z cca 406 mil. Kč – konkrétně jakým způsobem s nimi bude naloženo.

2.Technická ochrana ŽP zůstává téměř beze změny ve výši 4 mld. Kč. 

3.Ochrana klimatu a ovzduší – zde nedochází k téměř žádnému nárůstu – cca 6,1 mld. Kč.

Významnou část 2 mld. Kč tvoří program 115 313 – zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech (kotlíkové dotace). Transparentnost těchto dotací je poněkud nejednoznačná. Je to možná proto, že tyto programy spravují jednotlivé kraje, krajské úřady. 

4.Ostatní činnosti v životním prostředí. Tento blok je bez výrazných změn.

Dalším významným bodem jsou neinvestiční dotace neziskovým organizacím s dotací 20 mil. Kč, kdy tabulka výdajů neobsahuje podrobné informace k této podkapitole, bylo by dobré požádat MŽP o podrobnějších rozpis výdajů.

Další část kapitoly 315 tvoří platy a zaměstnanci. Materiál se naznačuje, že dochází ke snížení. Zapomíná ale, že mezi lety 2018 a 2019 došlo k navýšení asi o 236 zaměstnanců. Platy narůstají, to je v pořádku. Nárůst průměrného platu je 1 500 Kč. Průměrný plat se zvýšil na celkovou částku 38 972 Kč.

Závěrem bych chtěl upozornit na problematiku příspěvkových organizací MŽP, kdy na jedné straně máme Hydrometeorologický ústav, CENIA atd. a na straně druhé to jsou parky – KRNAP, národní park Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. 

Kapitola uvádí výši dotací, které dostávají: – 156 mil. Kč dostane KRNAP (2020 – 261 mil.Kč), – Šumava dostane 169 mil. Kč (2020 – 260 mil. Kč), – Podyjí dostane 29 mil. Kč (2020 – 45 mil.Kč) a České Švýcarsko 67 mil. Kč (2020 – 53 mil.Kč).

 

INTERPELACE: Na ministryni pro místní rozvoj ČR ve věci schváleného věcného záměru k rekodifikaci stavebního práva

Vážená paní ministryně,

v souladu s ustanovením čl. 53 odst. 1 Ústavy České republiky a § 110 a násl. zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se na Vás jako poslanec zvolený za Piráty obracím s touto interpelací:

Usnesením vlády ze dne 24. června 2019 byl schválen věcný záměr k rekodifikaci stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní připravuje parafované znění zákona. Minulý týden jsem uspořádal seminář k rekodifikaci stavebního práva, ze kterého vyšly informace, že v návrhu paragrafové znění nejsou určité instituty územního plánování:

Jak je možné, že v §§ znění nového stavebního zákona na rozdíl od vládou schváleného věcného záměru došlo k vypuštění regulačních plánů jakožto nástroje územního rozvoje a to i přesto, že zahraniční praxe zejména západní Evropy jasně potvrzuje velký přínos takovéto dokumentace pro úspěšnou koordinaci městského rozvoje? Proč se v ČR mění legislativa tak, aby se místo přiblížení zahraniční úspěšné praxi vydává cestou přesně opačnou a ruší v zahraničí běžně využívané osvědčené nástroje územního rozvoje – zde regulační plán – místo toho, aby je pouze dílčím způsobem upravila tak, aby co nejlépe vyhovovaly českým podmínkám?

Jak je možné, že vládou schválený věcný záměr není §§ zněním naplňován? K čemu byl tedy věcný záměr  zpracován a schvalován, když zjevně není pro externího zpracovatele §§ znění zákona závazný a považuje se za zcela legitimní, aby se od něj dle vlastního uvážení odchyloval? 

Jak je možné, že má při přípravě nového stavebního zákona hlavní slovo Hospodářská komora a nikoliv MMR, které slouží jen jako doručovací služba, jeho odborné názory nejsou brány v potaz a dosud stále chybí i zcela základní analýzy, které by jednotlivá východiska rekodifikace důvěryhodně doložily a podpořily? Jak je vůbec možné provádět tak zásadní změnu klíčové legislativy bez základních analytických výchozích dat?

Jak rekodifikace řeší problém údajné nedostatečné kvalifikace úředníků zejm. na stavebních úřadech (s ohledem na situaci na pracovním trhu a dnes již známou nedostatečnou personální obsazenost stávajících stavebních úřadů)?

Termín odpovědi: do 30ti dnů

PRÁCE: Týden ve sněmovně (5. – 8. 11. 2019)

Týden od 5. do 8.11. 2019 PRAHA

V tomto týdnu zasedá sněmovna a jsou celkem čtyři schůze poslanecké sněmovny. Odehrálo se toho hodně a proto to raději na sdílím formou reportů od kolegů. Ani jeden ze zákonů jsem neměl resortně v gesci. Já se chystám teď na novelu oběhového balíčku zákonů, kterou jdou 12.11. do vlády.

1.
Olga Richterova protlačila Sněmovnou navýšení měsíčního limitu čerpání rodičovského příspěvku pro ženy, které otěhotněly těsně po studiu nebo živnostnice samoživitelky!

Díky pirátskému návrhu tak nově ženy, které otěhotněly na škole nebo krátce po ukončení studia, nebo živnostnice, které si neplatily nemocenské pojištění a jsou buď samoživitelky, nebo je jejich partner také živnostník, budou moci čerpat měsíčně až 10 tisíc korun.

„Dnes je celkový příspěvek 220 tisíc korun. Zmíněné skupiny mají měsíční limit na čerpání těchto peněz 7600 korun. Tato částka se dá vyčerpat za 30 měsíců. V návrhu zákona, který zvyšuje celkový příspěvek na 300 tisíc korun, ale zůstával těmto skupinám limit 7600 korun. Dnes se nám tedy tuto částku podařilo navýšit na 10 tisíc korun tak, aby to odpovídalo oněm 30 měsícům, za které se dá „rodičák“ vyčerpat,“ říká Olga.

Sněmovnou zároveň prošlo navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun, které jsme také podpořili.

„Mrzí mne ale, že vláda odmítla návrh na zavedení valorizace rodičovského příspěvku. Piráti už dříve připravili bit.ly/Kalkulacku, která názorně ukazuje princip navrženého mírného zvyšování. Trik je v tom, že se celková částka příspěvku zvýší ve chvíli, kdy vzniká nárok na „rodičák“. Takový systém by už pak nevyžadoval další diskuze ve Sněmovně ani další zásahy. Navrhli jsme zároveň možnost vyčerpat poměrnou část navýšení příspěvku podle věku dítěte. Ani na to ale vláda nepřistoupila,“ uzavírá současnou situaci Pirátka Richterová.

2.
Ukončili jsme nesmyslnou diskriminaci českých pokerových hráčů! 🃏 Sněmovnou totiž prošel náš pozměňovací návrh, který odstraňuje některé zbytečné překážky pro české hráče, zvyšuje příjmy do státního rozpočtu z hraní pokeru a pomáhá minimalizovat šedou zónu.

„Díky pirátskému pozměňovacímu návrhu skončí na online pokerových platformách, které mají českou licenci a odvádí zde i daně, absurdní situace, kdy hráči z jiných zemí mohou hrát turnaje od začátku, zatímco hráči z Česka včetně turistů musí čekat na možnost přihlášení do turnaje do té doby, než bude splněna nesmyslná česká zákonná podmínka. Tato diskriminace paradoxně vedla české hráče k obcházení zákona využívaním platforem bez licence, které české zákony nedodržují a neodvádějí za hráče z Česka daně do státního rozpočtu,” komentoval situaci předkladatel návrhu Tomáš Martínek.

3.
Naděje pro statisíce lidí v exekucích konečně svítá. 🙂 Sněmovnou totiž prošla naše novela exekučního řádu od Lukáš Kolářík, která zpřehlední současný složitý systém, odlehčí zaměstnavatelům a usnadní dlužníkům splácet jejich závazky. Především ale zavádí princip jeden dlužník = jeden exekutor vybraný soudem v místě bydliště.

„Na současném systému exekucí tratí jak věřitelé, dlužníci a exekutoři, tak stát, zaměstnavatelé a úřady. Zároveň jsme podpořili novelu Ministerstva spravedlnosti ČR, která lepí některé problémy současné právní úpravy. Přesto nemůžeme souhlasit s jimi navrženou formou slučování exekucí u exekutora vybraného prvním veřitelem,” uvádí Lukáš Kolářík a dodává:

„Pokud se ve výborech povede sloučit náš a vládní návrh, může to situaci v oblasti exekucí posunout správným směrem. Pakliže ale v návrhu ministerstva zůstane tzv. systém Sněhulák, který posiluje pozici exekutorských maxiúřadů, nemůžeme novelu podpořit.”

Náš návrh nyní míří k projednání do sněmovních výborů.

4.
Konec zbytečně přísných podmínek pro domovarníky! 🏴🍻

V rámci projednávání daňového balíčku totiž dnes Sněmovna přijala návrh našich Radek Holomčík a Ondřej Polanský na zmírnění podmínek pro domácí vaření piva pro vlastní spotřebu. Nově bude možné doma uvařit 2000 litrů piva, místo stávajících 200 litrů, zjednoduší se i související administrativa.

„Jsme rádi, že se nám podařilo prosadit normální pravidla pro něco tak přirozeného, jako je domovarnictví. Jsme ale na začátku, chceme občanům maximálně zjednodušovat domácí produkci potravin a také nápojů, protože toto považujeme za oblast, kde by stát měl zasahovat minimálně, nebo vůbec,” komentuje přijetí návrhu Pirát Radek Holomčík.

5.
Podpora vzdělávání je klíčovou investicí do budoucnosti této země a našich dětí. K tomu je ale nezbytné mít kvalitní a dobře zaplacené učitele. Podáváme proto pozměňovací návrh k rozpočtu tak, aby se platy učitelů zvedly o slibovaných 15 procent.

„Dnešní stávku škol plně respektuji a naprosto jí rozumím. Z mého pohledu by ale školské odbory měly bojovat za zvýšení objemu finančních prostředků na platy učitelů dle původního záměru s cílem navýšit platy o 15 procent.

Stávku chápu jako výraz dlouhodobé nespokojenosti učitelů, který je z mého pohledu, a to i vzhledem k současné situaci v regionálním školství, naprosto legitimní. Vím, že ale mnozí učitelé vstupují do stávky s vyššími cíli než ty, které uvádějí odbory, a ti mají mé sympatie,“ říká Pirát Lukáš Bartoň.

EDIT:

6.
Sněmovna dnes ve třetím čtením schválila zásadní zákon české digitalizace, který garantuje občanům postupně do pěti let možnost komunikovat s úřady a státem elektronicky z pohodlí domova nebo z mobilního telefonu. Završila se tak více než roční konstruktivní spolupráce sněmovních politických stran, odborníků z komerční sféry a resortů ministerstev. Návrh připravila skupina pod Výborem pro veřejnou správu vedená předsedou Pirátů Ivanem Bartošem.

„Pro mě osobně byl tento zákon, který se právem označuje jako “digitální ústava”, jednou z mých hlavních priorit, jde totiž o zcela zásadní okamžik v oblasti digitalizace státu. Rád bych ocenil širokou spolupráci politiků, úředníků i komerčního sektoru, která přinesla jasné výsledky. Zároveň je pozitivní, že se na základě memoranda o podpoře tohoto revolučního zákona podařilo vypořádat veškeré připomínky. Jsem přesvědčen, že zákon bude mít stejnou podporu i v Senátu, a do Vánoc tak projde celým legislativním procesem,” nechal se na plénu Sněmovny slyšet Ivan Bartoš.

Zákon předpokládá zavedení katalogu všech služeb pro občany, kde bude u každé služby jasný termín a způsob její digitalizace. Zákon legislativně řeší sdílení dat mezi úřady – stejné informace se pak nemusí uvádět opakovaně na každém úřadu a do formulářů na internetu se budou předvyplňovat automaticky. Stejně tak podporuje využívání otevřených formátů či upřesňuje využívání cloudových služeb, které mohou přinést značnou úsporu nákladů na hardware.

„Tento zákon je přelomový, jelikož se na proces digitalizace dívá z pohledu občana, nikoliv úředníka. Právě změna pohledu na procesy je reálnou změnou, která nám pomůže dosáhnout kvalitních digitálních služeb, jaké občané znají například ze soukromého sektoru. Důležité je podotknout, že zákon občanům nenařizuje povinnost online komunikace se státem, pokud jim tato cesta nevyhovuje, mají stále možnost si na úřad zajít a vše řešit jako doposud,” dodává předseda Podvýboru pro eGovernment Pirát Ondřej Profant.

Zákon byl připraven ve spolupráci s vládním zmocněncem pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou, Zdeňkem Zajíčekm za ICT unii a řadou externích odborníků. Získal podporu premiéra Andreje Babiše i ministra vnitra Jana Hamáčka. Ve Sněmovně pro zákon dnes hlasovalo 163 poslanců (ze 166 přítomných). Předpokládá se, že zákon projde i Senátem, a bude tak platit od prvního měsíce roku 2020.

 

EDIT2:

Sněmovna dnes ve třetím čtení schválila návrh zákona o emisních povolenkách. I když návrh jde v řadě věcí správným směrem, za nekoncepční považují Piráti rozpuštění výnosů z emisních povolenek do státního rozpočtu, proti kterému svými pozměňovacími návrhy bojovala pirátská poslankyně a předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová. Ta navrhovala, aby peníze, které stát vybere za znečišťování ovzduší, byly určeny přímo na ochranu klimatu. Stejně tak Sněmovna smetla ze stolu i návrh pirátského poslance Petra Třešňáka na podporu ekologické hromadné dopravy. Sněmovna naopak přijala vládní vykostěný návrh Pirátů na podporu projektů z regionů, které jsou postiženy těžbou a spalováním uhlí, jehož iniciátorem byl původně poslanec Třešňák.

 

„I když můj dnešní návrh na využití peněz na ochranu životního prostředí neprošel, ministr Richard Brabec mi osobně přislíbil, že se o dostatek peněz na ochranu klimatu a adaptační opatření zasadí. Doufám tedy, že své slovo dodrží. Klást důraz na zlepšování kvality ovzduší, ochranu klimatu, energetické úspory, transformaci energetiky a odklon od fosilních paliv považuji za extrémně důležité,“ uvedla Balcarová. Současně připoměla, že je nutné myslet na boj se suchem a na adaptační opatření do krajiny, jako je například revitalizace mokřadů a budování remízků a zelených ostrovů v zemědělské krajině. Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) je od počátku označován za klíčový nástroj evropského boje s klimatickou změnou.

 

Piráti se v návrhu Petra Třešňáka pokusili prosadit podporu ekologické hromadné dopravy v elektrické trakci z výnosů z emisních povolenek. „Vláda tak propásla jedinečnou možnost, jak systémově přispět životnímu prostředí v ČR a dokonce tím naplnit i vlastní energetickou koncepci, protože by tak mohla snížit podíl ropných paliv v dopravě. Navrhovali jsme také podporu regionů postižených těžbou a spalováním uhlí. Tímto návrhem byl inspirován i obdobný návrh poslance Schillera (ANO), který Sněmovnou prošel a ta tím dala jasně najevo, že jí nejsou nejen ekonomické, ale i sociální a ekonomické problémy uhelných regionů lhostejné,” dodal Třešňák.

Hezký víkend přátelé.