REGION: Kácení dřevin v Hřebčíně Napajedla, jednání s ČIŽP

Dne 10. 3. 2020 jsem zaslal otázky, které se týkaly nezákonného pokácení 7 Ks vzrostlých dřevin v areálu Hřebčína Napajedla, na Českou inspekci životního prostředí s prosbou o zaslání odpovědí. Ty přikládám níže.

Otázky:

1. Jak dopadlo řízení o přestupku se společností Sygnum Immo s.r.o. v kauze nepovoleného pokácení 7 ks dřevin rostoucí mimo les v areálu Hřebčína Napajedla které bylo zjištěno při kontrole dne 17. 4. 2019. Byl zjištěn viník, byla uložena pokuta, případně komu a v jakém rozsahu?

2. Krajský úřad Zlínského kraje rozhodnutím ze dne 6. 6. 2019 zrušil rozhodnutí MěÚ Napajedla v částech týkajících se povolení zbývajících 6 ks dřevin a i ve věci náhradní výsadby a vrátil věc MěÚ Napajedla k novému projednání. Toto rozhodnutí by již mělo být v současné době pravomocné. V jakém rozsahu byla nařízena náhradní výsadba včetně místa, počtu a druhu stromů?

3. Jakým způsobem bylo vyřešeno pochybení úřednice odboru Správa majetku, referentky Stanislavy Kozmíkové, která vydala povolení k pokácení dřevin (dle dostupných informací chyběly k vykácení stromů dendrologické posudky a nedostatečné náležitosti týkající se náhradní výsadby). Případně v čí gesci je řešení tohoto pochybení.

4. Bylo ze strany ČIŽP učiněno nějaké opatření, aby se tato situace v budoucnu neopakovala? Jaké?

Odpovědi ČIŽP:

Ad 1.
ČIŽP v řízení o přestupku uložila společnosti Sygnum, s.r.o. pokutu ve výši 60 000 Kč, jakožto zadavateli kácení 7 ks vzrostlých dřevin v areálu Hřebčína. Dále byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč fyzické osobě podnikající za provedení kácení předmětných dřevin. Obě zmiňované pokuty jsou pravomocné. V této věci je také ČIŽP zahájeno správní řízení o nápravném opatření se společností Sygnum s.r.o., o uložení výsadby nových dřevin, jako náhrada za způsobenou ekologickou újmu, která vznikla nezákonným pokácením 7 ks dřevin.

Ad 2.
Dne 18. 3. 2020 inspekce kontaktovala Městský úřad Napajedla s žádostí o zaslání nového rozhodnutí týkající se kácení dřevin v areálu Hřebčína. ČIŽP bylo sděleno, že dosud nebylo ze strany Městského úřadu Napajedla vydáno nové rozhodnutí.

Ad 3.
Česká inspekce životního prostřední není oprávněna k řešení pochybení konkrétního zaměstnance Městského úřadu. V této věci je kompetentní zaměstnavatel, v tomto případě Město Napajedla.

Ad 4.
Ze strany inspekce bylo rozhodnutí ze dne 6. 2. 2019 pod zn. ŽP/00820/2019/Ko Městského úřadu Napajedla postoupeno k přezkumnému řízení nadřízenému orgánu, kterým je Krajský úřad Zlínského kraje. Ten shledal námitky inspekce proti zákonnosti předmětného rozhodnutí jako opodstatněné. Ve zkráceném přezkumném řízení předmětné rozhodnutí zrušil a věc vrátil Městskému úřadu Napajedla k novému projednání, a to v části týkající doposud nepokácených 6 kusů jasanů na pozemku parc. č. 2063/1 v k. ú. Napajedla a dále v části týkající se uložené
povinnosti náhradní výsadby za vykácené dřeviny. Na základě ust. § 97 odst. 3 správního řádu Krajský úřad uložil Městskému úřadu Napajedla, aby při novém rozhodování o žádosti v rozsahu vráceném k novému projednání při stanovení povinnosti žadatele zajistit náhradní výsadbu za vykácené dřeviny určil počet a druhy dřevin, jejich umístění a termín, do kdy má být výsadba  provedena. ČIŽP tedy tímto postoupením rozhodnutí k přezkumnému řízení prostřednictvím Krajského úřadu Zlínského kraje upozornila Městský úřad Napajedla na povinnost řádného projednání žádosti o kácení dřevin a uložení náhradní výsadby právně vymahatelným způsobem. Jak již bylo uvedeno výše, vůči zodpovědným subjektům byla Českou inspekcí životního prostředí vyvozena odpovědnost a byl jim uložen správní trest v podobě pokut a dále je se společností Sygnum s.r.o., vedeno řízení o uložení náhradní výsadby za nelegálně pokácené dřeviny. Vyvození odpovědnosti, nebezpečí uložení správního trestu, absolvování řízení o přestupku a následná zkušenost a potřeba vypořádat se s následky uložení pokuty, jsou skutečnosti, které mají nejen funkci represivní, tedy potrestání, ale také významnou funkci preventivně výchovnou, která spočívá ve výchovném působení na obviněné a celou společnost a vede k prevenci individuální i generální, čímž je dán jasný signál, že je prováděn dozor nad dodržováním práva, mimo jiné také v oblasti kácení dřevin, což chrání společnost před porušováním práva a následky tohoto porušení.

Ing. Tomáš Augustin
ředitel OI Brno

 

DISKUSE: Je vlk přínosem pro naši krajinu?

Vlci se pomalu ale jistě stávají běžnou součástí české krajiny (aktuálně 18 smeček). K radosti mnohých, kteří vidí přínos vlka pro obnovu přírodní rovnováhy, avšak ke zlosti jiných. Jedná se zejména o ty, jimž může vlk způsobit hospodářské ztráty, tedy o chovatele ovcí a dalších domácích zvířat. Na ně bylo dosud ze zákona pamatováno tak, že mohli využít náhrady za škody způsobené vybranými, zvláště chráněnými druhy živočichů, mezi které vlci patří, či čerpat dotace na zabezpečení proti vlkům. S rozšiřováním vlků po našem území se však ukazuje, že pro bezproblémové soužití s nimi je potřeba vytvořit řešení a postupy pro situace, které se dříve vyskytovaly pouze výjimečně, jako je výskyt problematických vlků či minimalizace vlivu dopravy na úmrtnost vlků.  Důležité je také rozšířit mezi chovatele stád znalosti a dovednosti potřebné pro ochranu hospodářských zvířat před vlky či zefektivnit a zjednodušit proces vyplácení náhrad za škody a získání dotací na preventivní opatření. 

Proto MŽP spolu s AOPK a odborníky z univerzit, zástupci chovatelů a myslivců, vytvořilo nový Program péče o vlka, který by mohl vejít v platnost již za dva roky.
Program péče si můžete stáhnout zde: http://www.zachranneprogramy.cz/vlk-obecny/program-pece-pp/

VIZE: Co vše se dá považovat za recyklaci odpadu, či v jaké fázi sběru, dotřiďování a zpracovávání odpadu bychom měli zjišťovat, jak velká část ho byla zrecyklována?

Na první pohled triviální otázky, na ten druhý se však ukazuje, že věc není tak jasná. Při bližším pohledu např. do diskuzních fór zjistíme, že mnozí lidé si myslí, že třídění odpadu = recyklace. Třídění je však pouze krokem, který recyklaci umožňuje, nikoli zaručuje.

O tom se přesvědčily i mnohé státy, které recyklaci svého odpadu, především plastů, řešily dlouhá léta prodejem balíků vytříděného odpadu do asijských států, zejména do Číny. Toto řešení, kdy odpad jednoho státu se stane surovinou pro výrobu v jiném státě, je zdánlivě velmi jednoduché a na zemi, která odpad produkuje, klade jen minimální nároky – sesbírat odpad a nějakým způsobem jej roztřídit a vyexpedovat. Odpad ze země původu zmizí bez nutnosti složitých technologických řešení a investic, recyklační cíle jsou splněny a o další osud odpadu se již nikdo příliš nezajímá. 

Na serveru Phys.org ( v české mutaci ho shrnuje ekolist.cz) se objevil článek, který popisuje, jakým způsobem tato “recyklace” fungovala a funguje v USA. Ještě v roce 2016 Spojené Státy exportovaly do Číny více než 16 milionů tun plastu, papíru a kovů. Tento odpad měl směřovat k recyklaci, avšak, zejména kvůli jeho špatné kvalitě a obsahu nerecyklovatelných materiálů, se odhaduje že zhruba 30% ho zrecyklováno nebylo a skončilo na nezabezpečených skládkách, v přírodě, a především v oceánu. To si záhy uvědomila i samotná Čína, a v roce 2018 zpřísnila podmínky pro odpad, který dováží ke zpracování. USA by pro pokračování vývozu do Číny musely výrazně zvýšit kvalitu vytříděného odpadu, zajistit, aby vyvážený materiál byl skutečně recyklovatelný. Náročnějším, ale dlouhodobým řešením by bylo zajistit recyklaci již v zemi původu. USA si však vybraly třetí řešení – odpad začaly vyvážet do Vietnamu, Malajsie, Thajska, a když dovoz zakázaly i tyto země, tak do Kambodže, Laosu, Bangladéše a do států východní Afriky, jejichž nižší požadavky a pravidla v oblasti životního prostředí dovoz stále dovolují, ačkoli jsou tyto země již zahlceny svým vlastním odpadem. 

I přes tuto praxi je dnes množství odpadu produkovaného v USA tak velké, že nezbývá, než ho zpracovávat již v zemi vzniku. Avšak kvůli tomu, že se dlouhá léta spoléhaly na pouhé základní vytřídění svého odpadu a jeho vývoz do zahraničí, nemají USA vybudovaný dostatek recyklačních zařízení, chybí jim technologie i systém. Po recyklátu navíc není na trhu dostatečná poptávka. Panenský materiál vychází levněji a výrobci ho používají radši. Recyklace odpadu je tam tak náročná a velmi drahá. Důsledkem je, že se zrecykluje pouhých 27% skla a 8% plastu, zbytek končí povětšinou na skládkách. 

O USA však nepíšeme proto, abychom se mohli poplácat po zádech, že jsme na tom lépe. Procenta zrecyklovaného komunálního odpadu jsou sice v EU vyšší než v USA, ale ani u nás není recyklace zdaleka taková, jaká by měla být, a hlavní problémy máme společné. 

S jakým řešením tedy přichází USA? Aby se recyklace vyplatila, je kromě dobrého třídění a moderních recyklačních technologií zejména nutné, aby byla po recyklátu na trhu poptávka. V USA kromě zvýšení poplatků za skládkování a investic do zařízení na energetické využití odpadu nyní uvažují o potřebě stanovit povinný podíl recyklovaného materiálu v určitých výrobcích, či o zvýhodnění výrobců, kteří recyklát používají, daňovou úlevou. “Tam, kde instituce a města vyžadují určité podíly recyklovaného materiálu ve svých zakázkách, recyklace roste, proto by bylo vhodné zavést takové požadavky plošně”, sdělila zástupkyně Institutu pro udržitelný městský rozvoj. Když budou mít zpracovatelé zajištěn odbyt pro svůj produkt, budou motivováni k investicím do moderních technologií a vybavení, které umožní efektivnější, rychlejší a v důsledku ekonomičtější recyklaci a tím pádem i další rozvoj tohoto odvětví. “Poptávka po recyklátu na světovém trhu se zvyšuje, USA se musí přizpůsobit”. 

Podobná řešení by mohla fungovat i u nás, ovšem jen pokud si připustíme, že třídění nám prostě již nestačí. 

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/recyklace-plastu-se-ve-statech-rozbila.co-ji-muze-spravit

PRÁCE: Na projednání odpadové legislativy ve výboru životního prostředí máme ještě měsíc

Ve středu 18.3.2020 jsem poslal na Výbor životního prostředí  (po dohodě s poslankyní Krutákovou a dalšími) apel, na prodloužení termínu dodání pozměňovacích návrhů a projednání oběhového balíčku.

Na základě usnesení ze dne 19.2.2020, které zaslal Hospodářský výbor, bylo sděleno, že se mají všechny PN k oběhovému hospodářství zaslat na výbor do 20.4.2020 (pondělí). Hospodářský výbor bude k tomuto tématu zasedat 29.4.2020. Rád bych proto poprosil předsedkyni výboru pro životní prostředí Danu Balcarovou, aby přesunula projednávání oběhového balíčku z plánovaného výboru 1.4.2020 na další výborový týden společně s prodloužením lhůty pro podání PN do výboruNacházíme se ve výjimečné situaci a podle mého názoru není v silách státního aparátu, aby v této lhůtě řádně proběhly všechny procesy, a to i s ohledem na to, že PN k oběhovému balíčku, což jsou 4 zákony, je skutečně mnoho (desítky). V případě pokračujících nouzových opatření by navíc z jednání VŽP v původním termínu byla vyloučena veřejnost a možná i zástupci médií, což nepovažuji za šťastné.

Proto bych chtěl navrhnout stejný termín pro zaslání PN do VŽP a to do 20.4.2020, a projednávání oběhového balíčku na VŽP odložit na další výborový týden, to je na 29.4.2020.

Tento návrh byl podpořen 12 poslanci a usnesení o prodloužení termínů bylo výborem schváleno.

#recyklace #obehovehospodarstvi21stoleti #pracujemesodpady #cirkulace

PRÁCE: Piráti spustili web s informačním rozcestníkem a vlastními návrhy opatření v období epidemie

Piráti ve čtvrtek 20. března 2020 spustili informační web, na kterém uživatelé naleznou přehledný rozcestník důležitých kontaktů a webů a zároveň návrhy Pirátů k zastavení šíření epidemie nemoci COVID-19 a zmírnění jejích následků. Internetová stránka poskytuje přehledné návrhy směřované na oblast dostupnosti zdravotnického materiálu, zásobování lékáren a nemocnic, ekonomických úlev pro zasažené skupiny občanů nebo řešení sociálních dopadů na dotčené občany.

Kolegyně Olga shrnuje některé konkrétní kroky. „Již na začátku týdne jsme přišli s návrhy, které jsme konzultovali se členy vlády. O sociálních otázkách jsem jednala s ministryni práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, s ministrem Karlem Havlíčkem jsme jednali o ekonomických opatřeních. Veškeré naše návrhy, včetně těch, které vláda již slíbila realizovat, jsou na našich stránkách. Kromě toho jsme zveřejnili množství kontaktů na informační telefonní linky, informační weby ministerstev, médií nebo organizací a také kontakty na místa, která poskytují dobrovolnickou pomoc. Součástí webu jsou i praktické rady, například instruktážní video k výrobě roušky“.

Kontakty i navrhovaná řešení budou Piráti průběžně doplňovat. Již dříve Piráti zveřejnili návod jak omezit šíření koronaviru a manuál pro seniory jak zůstat fit.

Co na webu najdete?

  • Aktuální situaci a přehled přijatých opatření
  • rozcestník důležitých telefonních čísel a informačních webů
  • naše řešení – návrhy z pirátské dílny, jak by podle našeho názoru věci měly nebo mohly fungovat během krizového řízení státu
  • aktuality – zprávy o tom, co podnikáme, a co se daří realizovat

Link na web: koronavirus.pirati.cz

PRÁCE: Evropa chce být leaderem v přechodu světa na oběhové hospodářství. Akční plán pro cirkulární ekonomiku

Evropská komise přijala minulý týden nový Akční plán pro cirkulární ekonomiku (EU Circular Economy Action Plan).  Podtitulem plánu, který je součástí tzv. Zelené Dohody pro Evropu (Green Deal), by mohlo být v poslední době oblíbené heslo: “Máme jen jednu planetu”. Plán totiž reflektuje potřebu snížit tzv. ekologickou stopu celé EU (víte, co je to ekologická stopa? Bližší informace např. https://www.hra-o-zemi.cz/). 

Akční plán má pomoci EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality a také zastavit rychlý pokles biodiverzity, kterému v posledních letech čelíme. 

Způsob, jakým se tento dokument snaží těchto dvou ambiciózních cílů dosáhnout, je zajistit fungování opravdu cirkulární ekonomiky. EU zdůrazňuje, že nemá jít o cestu omezení, recese a návratu do minulosti, čehož se někteří odpůrci oběhového hospodářství obávají. Cirkulární ekonomika by totiž měla naopak zvýšit hospodářský růst a přinést nová pracovní místa .

Plán obsahuje 3 hlavní bloky opatření:

Zavedení ekodesignu produktů (soustředí se na celý životní cyklus výrobků a minimalizuje negativní vliv všech jeho fází na životní prostředí), posílení role a vlivu zákazníků (zlepšit informovanost zákazníků, zamezit  greenwashingu a umožnit tak lidem moci se zodpovědně rozhodnout, co svým nákupem podpoří) a udržitelné procesy produkce

Zajímavý je pohled, že cirkulární ekonomikou si vlastně udržíme zdroje v EU jak nejdéle to půjde, čímž zamezíme nejen např. zbytečné a zatěžující přepravě a snížíme negativní vliv naší společnosti na druhém konci světa, ale zajistíme si i ekonomické výhody a větší soběstačnost. 

Nejdůležitější myšlenky plánu, pro něž nabízí konkrétní opatření:

  • Udržitelné produkty se stanou normou v celé EU – vznikne legislativa, která zajišťuje, že nabízené zboží je udržitelné, např. má co nejdelší životnost, dá se opravit, bylo vyrobeno za co nejméně zatěžujících podmínek.
  • Odpovědnost a síla zákazníků se bude zvyšovat – opatření budou cílit na zvýšení informovanosti zákazníků o tom, co vše se skrývá za produkty, které kupují.
  • Soustředíme se na sektory, které spotřebovávají nejvíce zdrojů a zároveň je zde velký potenciál pro cirkulární ekonomiku – elektronika a ICT, baterie a automobilový  průmysl, obalový průmysl, plasty, textil, stavebnictví a potraviny.
  • Zajistit méně odpadu, podpořit správné zacházení s odpadem, např. nevyvážet odpad z Evropy, zamezit ilegálním způsobům zbavování se odpadu.
  • Cirkularita musí fungovat pro jednotlivce i celé regiony.
  • EU by měla být leaderem celosvětového přechodu k CE.

Plán prezentuje mimo jiné i tabulku dílčích cílů (hlavně ve formě vytvoření politik, strategií, dohod a smluv, financování pomocí různých fondů atp. ) a dat, do kdy jich má být dosaženo. Jde např. o vytvoření legislativního rámce pro bioplasty a kompostovatelné plasty, vytvoření Evropské strategie pro textil, Zavedení povinného užití recyklovaného materiálu ve výrobě určitých výrobků, či zákaz přidávání mikroplastů do výrobků jako nařízení komise.

Co na to říkáme my? Dle našeho názoru je oběhové hospodářství skutečně jednou z důležitých cest, vedoucích k udržitelnosti. Ohledně  plánu jako takového především doufáme, že budou skutečně na evropské úrovni vytvořeny a prosazovány konkrétní postupy a strategie. Čas na vymýšlení obecných tezí již totiž pominul, pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality a aspoň částečně zachovat přírodní bohatství, musíme jednat. Na české scéně se budeme snažit dále prosazovat cirkulární princip, v čemž nám, doufejme, tento evropský dokument pomůže. 

Zdroj: https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm?fbclid=IwAR3NQosXpUdo_N5BUYeDTsz5ZGwo_2smdoLBsxeWaXuu_riTB4p92_C7kaw