Do řeky Bečvy opět unikla neznámá látka: Piráti žádají vyšetření dnešní i zářijové ekologické katastrofy a lepší ochranu proti znečištění

Praha, 27. října 2020 – Od úniku kyanidu do řeky Bečvy a následného úhynu 40 tun ryb uplynul již více než měsíc a viník stále nebyl dopaden. Zatímco všichni čekáme na vyšetření této ekologické katastrofy, do řeky Bečvy se dnes opět dostala neznámá látka. Je alarmující, že k něčemu takovému došlo podruhé za tak krátkou dobu. I když pachatel zářijového znečištění není zatím známý, vyšetřovatelé určitě odhalili řadu relevantních informací, které by jim měly pomoci vypátrat viníka druhého úniku. Doufám, že se tak v obou případech brzy dozvíme, kdo za úniky nebezpečných látek stojí. Piráti se do budoucna budou zasazovat také o přísnější opatření, která by podobnému znečištění předcházela.

„Ještě nebyl dohledán viník první katastrofy a řeka Bečva se znova potýká s otravou. Není možné, aby opakovaně docházelo k únikům, toto si naše příroda nezaslouží. Apeluji na orgány, pro co nejrychlejší nalezení viníka,” komentuje i kolegyně Hanka Ančincová nově radní z kraje za ŽP, se kterou na kauze spolupracujeme.

Jak dlouho však bude trvat vyšetřování? Podaří se vůbec kdy zjistit, proč ke katastrofám došlo a dozví se to veřejnost? Piráti nechtějí dopustit, aby kvůli tomu, že se všichni zabývají především zhoršující se epidemiologickou situací, došlo k zametení kauzy otrav řeky pod koberec. Proto jsem již v minulých týdnech interpeloval v této věci ministra životního prostředí Richarda Brabce a obrátil jsem se s dotazy i přímo na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Bohužel, inspekce mi nemohla poskytnout žádné informace vzhledem ke stále probíhajícímu vyšetřování. Ministr Brabec pak v odpovědi zdůraznil, že věří práci Policie ČR, která věc nyní řeší, a považuje za důležité viníka co nejdříve najít a potrestat. Dle zpráv z médií to však na brzké dopadení pachatele bohužel nevypadá, což je velmi smutné. V této katastrofě požadujeme od prvopočátku transparentní a nezávislé vyšetřování a jasné potrestání viníků. Celou věc budeme také projednávat na příštím zasedání Výboru pro životní prostředí.

Do budoucna je také nutné minimalizovat rizika dalších podobných katastrof. Je alarmující, že během jednoho měsíce došlo k druhému úniku. Nezisková organizace Arnika například navrhuje snížit ohlašovací prahy do integrovaného registru znečišťování (IRZ) pro kyanidy a další nebezpečné látky, zpřísnit limity pro vypouštění látek nebezpečných pro vodní organismy, sledovat větší škálu látek ohrožujících kvalitu vody, či zveřejnit seznam starých ekologických zátěží, z nichž dlouhodobě unikají toxické látky. Tyto návrhy podle mého názoru stojí za zvážení a Ministerstvo životního prostředí a jeho podřízený orgán ČIŽP by se jimi měly zabývat, neboť právě tyto orgány vykonávají dozor nad respektováním právních předpisů v oblasti životního prostředí.

Chtěl bych závěrem apelovat na původce úniku: Pokud víte, že únik pochází z vašeho závodu, převezměte zodpovědnost. Zájem na zdravém životním prostředí máme všichni a získáním informací o příčinách havárie získáme i možnost něčemu podobnému v budoucnu zabránit.

Odpovědi na mou interpelaci a dopis ČIŽP naleznete ke stažení zde:

Elfmark_odpoved_Brabec_interpelace_Becva
Rozhodnuti_CIZP

GRATULACE: Ekologického Oskara letos získal Hostětín ze Zlínského kraje

Hostětín získal ocenění v kategorii Obec i národní cenu pro absolutního vítěze. O vítězích rozhodovala v on-line hlasování veřejnost

Gratuluji k zaslouženému ocenění a především chci poděkovat vedení obce Hostětín, že dlouhodobě klade důraz na trvale udržitelný rozvoj s co největší šetrností k životnímu prostředí, tzn. že aktivně využívá místních zdrojů a obnovitelných zdrojů energie.

Proto vítám veškeré ekologické projekty a inovace, s nimiž neotálíme. Je potřeba začít hned, protože klimatické změny musíme řešit nyní a mnohé výsledky projektů a se projeví až za několik let. Nezapomínejme, že každý z nás může dokázat velké věci, pakliže budeme chtít. 

Hostětín názorně ukazuje, že když se chce, tak to jde – využívá šetrné veřejné osvětlení s moderními lampami, které omezují produkci škodlivého světelného smogu, v obci fungují tři fotovoltaické elektrárny na střeše moštárny a několika rodinných domech. V obci funguje i bio moštárna a vzdělávací centrum Veronica, které sídlí v pasivním domě s přírodní zahradou. Její součástí je i výtopna na dřevní štěpku a o čištění odpadních vod se stará kořenová čistička (na obrázku). 

Místní ekologické projekty mohou být dobrým vzorem a příkladem ekologicky udržitelných postupů a realizací, kterých se nemusí bát ani jakákoliv jiná obec bez ohledu na svou velikost. Tato malá obec v podhůří Bílých Karpat se zhruba 200 obyvateli tak může být vzorem pro další samosprávy. Její ekologické a dobře fungující projekty ocenil svou návštěvou v roce 2010 i britský princ Charles.

Do letošního ročníku již 12. ročníku ekologické soutěže se přihlásilo 302 projektů. Soutěžilo se v šesti kategoriích – Obec, Firma, Produkt, Vzdělávání, Stavba a Čistý vzduch. 

Například v kategorii Firma zvítězila společnost Sonnentor, která podle organizátorů patří k průkopníkům nejen ve výrobě koření a bylinných čajů, ale také v oblasti trvale udržitelného podnikání. Sonnentor odebírá zelenou energii, provozuje solární elektrárnu a používá elektromobily a vozy na CNG.

Projekt Online kurz Klimatická změna získal ocenění v kategorii Vzdělávání. Podle organizátorů jde o první on-line kurz z dílny Člověka v tísni určený nejen pedagogům a studentům, ale všem zájemcům o životní prostředí.

Letos byla vypsána i speciální kategorie Čistý vzduch. V této nové kategorii získal nejvíce hlasů projekt Podpora zelených střech v Brně. Brno, jako jediné město v Česku, spustilo vlastní dotační program, který pomáhá realizovat soukromým stavitelům zelené střechy na jejich domech.

Cílem ekologického Oskara je vyznamenat energeticky úsporné projekty, které šetří energii, přírodu, využívají obnovitelné zdroje a celkově přispívají k ochraně životního prostředí. V minulosti cenu vyhrál například dům vytápěný peckami ze švestek nebo vinařský hotel, který při provozu využívá přebytků tepla, odpadní vody a skleníkové plyny. Loni zvítězila aplikace Nesnězeno.cz, zachraňující zbylé jídlo z českých restaurací. Pomocí mobilní aplikace mohou lidé koupit neprodané jídlo, které by jinak skončilo v odpadkových koších.

Další obce se mohou inspirovat a být více ohleduplné k přírodě, protože „Když se my postaráme o přírodu, ona se postará o nás”.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologickeho-oskara-letos-ziskal-hostetin-ze-zlinskeho-kraje

Pozdní zákaz skládkování je v rozporu s Evropskou směrnicí

Jedním z nejdiskutovanějších témat nového Zákona o odpadech byl a je termín zákazu skládkování využitelných odpadů. Spolu s poslankyní Pekarovou-Adamovou jsme se snažili do zákona pomocí pozměňovacích návrhů prosadit původně plánovaný termín, tedy rok 2024, nebo alespoň kompromisní rok 2027. Ani jeden z těchto návrhů však v Poslanecké sněmovně neprošel a v zákoně, který nyní míří do Senátu, je rok 2030. 

Potřeba co nejdřívějšího konce skládkování vychází zejména z toho, že úniky methanu ze skládek přispívají ke klimatickým změnám, a kvůli nedostatečnému zabezpečení mají skládky často další negativní vlivy na životní prostředí (průsaky, požáry). Kromě toho je však skutečnost, že ČR skládkuje neupravený komunální odpad, obsahující recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady, v rozporu s evropskou skládkovou směrnicí. 

 

 

Odpadový expert hnutí DUHA, pan Ivo Kropáček, se  přímo na Evropskou Komisi obrátil s dotazem, zda posun termínu zákazu skládkování není v rozporu s unijními předpisy. Nyní dorazila odpověď1, kde Paul Speight z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise mimo jiné upozorňuje na to, že od roku 2018 stále probíhá horizontální šetření pro 11 členských států včetně Česka, které se zabývá uplatňováním čl. 1 odst. 1 a čl. 6 písm. a) směrnice o skládkách odpadů a článků 4, 13 a čl. 16 odst. 1 směrnice 2008/98/ES (rámcová směrnice o odpadech).

Speight v dopise upozorňuje na pravděpodobně špatné pochopení skládkové směrnice ze strany MŽP, neboť možnost tříděného sběru u zdroje nestačí, pokud se na skládku i přesto dostávají recyklovatelné a rozložitelné odpady: 

“Rád bych zdůraznil, že skutečnost, že v dané zemi existuje možnost tříděného sběru, nevylučuje povinnost zpracovávat odpady ukládané na skládky. Směsné odpady jsou v Česku nadále ukládány na skládky, takže tyto odpady musí být před uložením zpracovány extrakcí recyklovatelných odpadů a stabilizací biologicky rozložitelných odpadů, jak to požaduje čl. 6 písm. a) směrnice o skládkách odpadů, který byl vyložen v rozsudku Soudního dvora ve věci C-323/13 (Malagrotta). Tato povinnost by se stala bezpředmětnou, pouze pokud by tříděný sběr v dané zemi probíhal tak, že se recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady na skládky vůbec nedostanou.”

Toto je dle mého názoru jen dalším podnětem pro to, aby byl termín zákazu skládkování ještě přehodnocen. Nyní mají tuto možnost senátoři a já doufám, že se o termínu skládkování bude v Senátu jednat. Ukládání recyklovatelných a rozložitelných odpadů na skládky není v souladu s přechodem na oběhový způsob hospodářství a musíme ho ukončit co nejdříve. 

Nejvýraznější argument pro odsun na rok 2030 je nepřipravenost dotčených subjektů. Zde bych rád upozornil na dopis, který jsem dostal od pana Cyrila Klepka, zakladatele digitálního odpadového tržiště, který upozorňuje na výzvu “Zero Landfill Commitment 2024”, kde se firmy jako např. IKEA ČR a Kofola, ale i třeba městem vlastněná firma EKO servis Zábřeh, která mimo jiné sváží odpad, zavazují k tomu, že v rámci svého provozu skoncují se skládkováním odpadů již v původním termínu, tedy do roku 2024, a budou veškeré použitelné materiály využívat naplno. Věřím, že tuto snahu budou mít i další firmy a obce, a že v ČR je reálné ukončit skládkování využitelných odpadů dříve než v roce 2030. 

Dopis – Odpověď EK : ke stažení

Jak žít zero waste? #2

Zero waste je metoda snižování množství vlastního odpadu a života bez plýtvání. Je založena na několika jednoduchých principech. V angličtině jde o tzv. pyramidu R, přičemž každé “R” značí jeden princip, kterých je podle různých náhledů 5-8.  Pyramida může vypadat třeba takto:

 

 

Pyramida je obrácená, neboť  má vyjadřovat princip, že to, co je nejvýše, je to, o co bychom se měli snažit především. Když to není možné, jdeme o stupeň níže. 

 

První princip – Refuse: Naučme se říkat ne

  • Odmítej jednorázové nádobí a odnosové prostředky
  • Odmítej bezmyšlenkovité nakupování
  • Kupuj jen to, co opravdu potřebuješ
  • Odmítej věci zdarma
  • Nejlepší odpad je ten, který nevznikne!

 

První krok, tedy Refuse – Zamítni, není jen o odpadu, ale především o uvědomění si vlastních potřeb a spotřebních návyků. Je hodně o zamyšlení se nad tím, co nakupujeme. 

Princip můžeme začít naplňovat velmi jednoduše už tím, že se vyhneme spontánním nákupům, kdy nakupujeme očima a bez přemýšlení. Odmítněme reklamní triky obchodníků, vnucující nám zboží, pro které jsme nepřišli. Nákupní seznam může šetřit čas, peníze i životní prostředí.

Ve chvíli, kdy již nenakupujeme bezmyšlenkovitě, měli bychom se zamyslet nad tím, co na tom svém seznamu vůbec máme. Zamyslet se hlouběji nad tím, co nakupujeme (K čemu to používám? Mám z toho skutečný užitek? Z jakého je to materiálu/surovin? Odkud to pochází? Má to obal?). Kandidáty na odmítnutí jsou pak ty věci, které často vůbec nespotřebujeme či mají velkou ekologickou stopu, a stává se z nich rychle těžko zpracovatelný odpad.

Jde např. o balenou vodu – na chatu bez zdroje pitné vody je možná dobrá, ale musíme ji pít i doma? Není o nic zdravější než voda z kohoutku a lahve jsou zbytečným odpadem. Dalšími kandidáty jsou třeba pravidelné ranní kávy cestou do práce – musíme je každý den kupovat? Co si místo toho kávu uvařit doma a v thermo hrnku si ji vzít s sebou? Nebo si vzít alespoň vlastní hrnek, do kterého si kávu koupíme? Podobná situace je u nákupních tašek či sáčků na ovoce – obojí si můžeme nosit vlastní a jednorázové sáčky zdarma odmítat, stejně tak u samotného ovoce můžeme často zvolit sezónní a lokální alternativu či odmítnout ovoce balené a porcované.

Zde je důležité říci, že hranice “potřeb” může být u každého jiná. Pro někoho je velkým krokem nosit si vlastní tašku a ranní káva v kelímku je pro něj těžko měnitelným rituálem, někteří zatím nemají důvěru v bezobalové obchody, kdežto pro jiné jsou toto samozřejmosti, které dělají běžně a k tomu se snaží žít minimalisticky. 

Když začínáme se zero waste, není dobré snažit se ihned vzdát všeho, co není životně důležité. Zero waste není o životě v jeskyni, ale o uvědomělém oproštění se od toho, co pro nás osobně není ve skutečnosti důležité. Začít můžeme malými krůčky, které neovlivní negativně náš komfort, naopak často mohou přinést i pozitiva v podobě ušetřených peněz nebo času navíc.

Tohle se zdá poměrně triviální – nekupovat zbytečnosti, které nespotřebuji, nahradit kupované tím, co můžu připravit sám, nezapomínat znovupoužitelnou tašku. 

Součástí tohoto principu je však i třeba odmítání věcí “zdarma” či různých výhodných slevových akcí. Akce jako tři plus jedna zdarma často využíváme úplně zbytečně, nutí nás koupit i něco, co bychom jinak nekoupili. A kdo z nás si nevezme balenou vodu zdarma ve vlaku, i když má s sebou vlastní nápoj? Zkuste ji příště odmítnout, když těch praktických lahviček, které se určitě budou ještě hodit, máte doma už deset, nebo hůř, když lahvičku po použití vyhazujete a vodu si berete jen ze zvyku. To samé platí pro různé vzorky, testovací balení rozdávaná hosteskami, časopisy zdarma apod., které si většinou bereme bezmyšlenkovitě a nic nám nepřináší, často míří rovnou do koše. 

Naplňovat první princip zero waste na celoevropské úrovni má napomoci nová směrnice SUP – směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která je nyní implementována do české legislativy (v současnosti návrh nového zákona prochází mezirezortním připomínkovým řízením). Směrnice zakazuje uvádět na trh určité jednorázové plastové výrobky. 

Co odmítám já? 

Já odmítám zbytečnou kvantitu a raději volím kvalitu. Ať už se jedná o oblečení nebo např. nářadí, odmítám je kupovat bez rozmyslu. Raději ve chvíli, kdy danou věc potřebuji, zvolím variantu kvalitní, která mi déle vydrží a nejlépe jejíž výroba má i menší negativní vliv na přírodu. Řídím se zejména certifikacemi, použitými materiály a místem výroby. Snažím se také nepodléhat reklamnímu nátlaku, což je však těžké zejména s dětmi – jak mi jistě potvrdí každý rodič – děti chtějí to, co vidí v televizi nebo co má kamarád, i když je to něco, o čem dopředu vím, že nebudou používat nebo se to záhy rozbije. Některé výrobky se snažím nahrazovat nebalenými – nákupem v bezobalovém obchodě. 

 

Recyklace plastů zasažena pandemií

Zpravodajská agentura Reuters vydala zajímavý článek, kde se zabývá dopady pandemie nového koronaviru na recyklaci plastů a nabízí výhled do plastové budoucnosti.

Ty nejzajímavější informace jsem se rozhodl zveřejnit zde. Celý článek v angličtině k nahlédnutí tady: https://www.reuters.com/investigates/special-report/health-coronavirus-plastic-recycling/

Letošní pandemie způsobila nárůst poptávky po plastových výrobcích jako jsou rukavice, štíty, roušky, přepážky, obaly na potraviny apod. Většina těchto věcí nemůže být z hygienických důvodů recyklována (stejně jako odpad z domácností nemocných, jak jsem informoval zde), končí tak většinou ve spalovně nebo na skládce. 

 Cenová válka mezi výrobci primárních plastů a recyklovaných plastů pokračuje. Recyklát z této války bohužel nevychází zrovna dobře a oproti primárnímu plastu je stále dražší. Proč? Pandemie způsobila zmenšení poptávky po fosilním palivu (necestuje se), došlo tedy ke zlevnění ropy a tím pádem i ke zlevnění primárního plastu, který se právě z ropy vyrábí.

Graf cen primárního a recyklovaného plastu:

 

V důsledku těchto faktorů v obalovém průmyslu poklesla poptávka po recyklovaném plastu ve druhém čtvrtletí 2020 v Evropě o 20-30%, v jižní a jihovýchodní Asii dokonce až o 50%. Dokonce i RPET (nejčastěji recyklovaný obalový plast) je nyní o 83-93% dražší než primární PET a jeho cena stále roste.

Velké firmy jako je Coca-Cola, Pepsi-Co a Nestlé se i z těchto důvodů pravděpodobně letos nepřiblíží svým závazkům na obsah recyklovaného plastu ve svých obalech. Coca-Cola, Pepsi-Co i Nestlé si již v minulosti daly cíle, kolik recyklátu budou obsahovat jejich obaly, avšak nedostály jim a cíle zrušily. Nedávno (2018) si stanovily cíle nové. Coca-Cola chce mít do r. 2030 50% obalů z recyklovaného materiálu, nyní má 20%. Pepsi-Co chce do r. 2025 25%, v r. 2019 byla na 4%. Nestlé chce 15% do 2025, nyní má 3%. 

Naplnění cílů tedy zní dost utopisticky.I kdyby všechny závazky byly dlouhodobě plněny, obsah plastového odpadu v oceánech se stejně do roku 2040 zvedne z nynějších cca 11 milionů tun na 29 milionů tun, jak odhaduje červnová studie neziskové organizace Pew Trust. To je poměrně alarmující. Problém s plastovým odpadem si uvědomují i největší hráči ropného a plastového průmyslu (ExxonMobil, Shell, BASF, INEOS a další). Na boj proti plastovému odpadu se v příštích 5 letech rozhodli investovat 2 miliardy USD. Smutné je, že do nových závodů na výrobu plastů z primárních surovin budou investovat 400 miliard USD. Předpokládají totiž, že zvyšující se životní standard způsobí větší poptávku po plastových výrobcích, zatímco kvůli přechodu na elektromobilitu bude menší poptávka po ropě jakožto palivu a ta bude dále zlevňovat. Chystá se 176 nových petrochemických závodů, z toho 80% v Asii.

Co s tím? Plastové znečištění je celosvětový problém a musíme ho řešit i v Evropě, jak jsem naznačoval již v tomto článku. Proto se snažím pomáhat ČR v přechodu na oběhové hospodářství. 

 

15. Zastupitelstvo města Uherské Hradiště

Dovolte mi Vás informovat, že 15. zasedání zastupitelstva města, se bude konat v pondělí 19. října 2020 od 15:00 hodin ve velkém sále Klubu kultury v Uherském Hradišti

 

  1. Zahájení a schválení programu 15. zasedání Zastupitelstva města Uherské Hradiště
  2. Složení návrhové a volební komise
  3. Vyhodnocení žádostí v dotačním Programu pro podporu zmírnění následků COVID-19 v oblasti podnikání
  4. Rozpočtová opatření města č. 10/2020 a 11/2020
  5. Záměry města
  6. Smlouva o spolupráci při zajišťování a rozvoji integrované dopravy Zlínského kraje
  7. Koncepce energetického využití směsného komunálního odpadu (SKO) a objemného odpadu (OO) města Uherské Hradiště
  8. Změna ve Finančním výboru
  9. Zpráva o činnosti Rady města Uherské Hradiště
  10. Dotazy, připomínky a podněty
  11. Závěr

 

Společně s Jaroslav Ševčíkem budeme řešit především body 3 a 7.

 

 Nakonec bylo zastupitelstvo před jeho začátkem zrušeno! O náhradním termínu Vás budu informovat.