PRÁCE: Střípky z 16. zasedání Zastupitelstva Uherského Hradiště

V pondělí 7. prosince zasedalo již po šestnácté zastupitelstvo města Uherského Hradiště. Kulisy malebné Reduty jsme opět vyměnili, a zřejmě tomu tak bude i nadále, za větší prostory Klubu Kultury, které lépe splnily podmínky nařízení vlády v době koronavirové (rozestupy, roušky, apod.). Ve velkém sále se nakonec usadilo 25 zastupitelů, včetně nás, Pirátů – Františka Elfmarka a Jaroslava Ševčíka – Příprava na zastupitelstvo, viz. fota níže.

 

Na pořadu bylo k projednání celkem 16 bodů. Hlavním bodem programu bylo projednání investičního záměru na zprovoznění budovy Svatováclavská č.p. 450 pro potřeby městského úřadu. Město navrhuje budovu bývalé Komerční banky opravit a nově vybavit, což vyjde městskou pokladnu na téměř 34 milionů korun. „Jsme rozhodně pro její další využití, ale nelíbí se nám plánovaný prodej budovy na Revoluční ulici, kde nyní sídlí dopravní úřad. Tato budova je na strategickém místě, blízko areálu nemocnice a blízko železniční zastávky. V této době se zbavovat nemovitostí mi nepřijde jako úplně nejlepší nápad, i když by za ni odhadem město získalo 22 milionů korun,” komentoval Jaroslav Ševčík.

Také jsme probírali rozpočet města na další rok. Rozpočtová pravidla se totiž budou s novým rokem měnit a tak bude nutné rozpočet města urychleně zaktualizovat. Takto by se mělo stát do do konce března 2021.

Dnes se rovněž na zastupitelstvu města schvaloval návrh nového Územního plánu, který byl po pětiletých pracích a po opakovaném veřejném projednání dopracován do finální podoby. Nový plán řeší především nové záměry investorů, aktualizace nadřazené územně plánovací dokumentace, nové záměry vyplývající z nových oborových koncepcí (Generel dopravy měst Uherské Hradiště, Staré Město a Kunovice, návrh dopravní obsluhy opuštěného areálu Nemocnice, generel sídelní zeleně, generel odvodnění a další) Jelikož se jedná o jeden z nejvýznamnějších strategických dokumentů města, jsme tento plán podpořili,” sdělil František Elfmark. Náklady projektu činili dle důvodové zprávy: 986 150 Kč  / Dotace EU IROP: 887 835 Kč.

Dalšími body projednávání byly Plán práce Zastupitelstva města Uherské Hradiště na rok 2021 a Zpráva o činnosti Rady města Uherské Hradiště.

Závěrem: „Jak jsme jakožto volení zástupci Vás – občanů slíbili, snažíme se i z opozice náš program konstruktivně prosazovat, což jak se ukazuje je dobrá cesta, která přináší své ovoce.

Přejeme všem hodně zdraví a krásný advent…

František Elfmark a Jaroslav Ševčík

Už třetím rokem pomáhá Naděje s úklidem v srdci Slovácka

Jsem rád, že i další rok pomůže s úklidem veřejných prostor v Uherském Hradišti obecně prospěšná společnost Naděje. Její klienti totiž významně podporují čistotu míst, kde se běžně pohybujeme. Namátkou ve Smetanových sadech, v Kunovickém lese, v areálu bývalých kasáren nebo také v centru města.

Když jsem v roce 2017 jako radní přemýšlel, jak skloubit snahu o zlepšení veřejného pořádku kolem nás i sociální rovinu, vznikl tento projekt. Viz. můj článek  https://www.frantisekelfmark.cz/mesto-uherske-hradiste-bude-mit-novou-posilu-pri-uklidu-verejnych-prostor-nadeje-p/ 

Přišlo mi jako dobrý nápad uplatnit na pracovním trhu i lidi s mentálním postižením, kteří mají problém se sháněním jakékoli práce. Je vidět, že jsou za ni rádi a plní své úkoly svědomitě: jsou vždy v určitou hodinu připraveni na určeném místě např. ke sběru pohozených odpadků či úklidu okolí dětských hřišť a kontejnerových stání. Těší mě, že město se spoluprací pokračuje.  

Zdroj:  https://www.mesto-uh.cz/take-v-roce-2021-pomuze-s-uklidem-mesta-spolecnost-nadeje 

Oběhový balíček projednáván počtvrté a naposledy. Jaké jsou výsledky několikaleté práce na novelizaci odpadové legislativy?

Rok s oběhovým balíčkem ve Sněmovně končí. Schválené zákony mají mnoho much, obsahují však i kroky dobrým směrem.

V úterý 1. prosince byl na programu jednání Poslanecké sněmovny opět tzv. Oběhový balíček. Počtvrté a naposledy. Řešily se tisky, vrácené Sněmovně Senátem. Ten tyto čtyři zákony projednával v polovině listopadu, tři z nich nám vrátil s navrženými pozměňovacími návrhy, zákon o obalech navrhl zamítnout úplně. Senátní verze však na plénu schváleny nebyly a balíček tak putuje na stůl prezidentovi v původní podobě, odhlasované poslanci ve třetím čtení. Jeho účinnost je plánována na 1. 1. 2021.

Moje práce na oběhovém balíčku započala již v roce 2018 a letos vyvrcholila projednáváním zákonů ve Sněmovně. Z konečného výsledku mám smíšené pocity a rád bych zde průběh
i výsledky zhodnotil.

Novelizace odpadové legislativy měla Česko vyslat na cestu k oběhovému hospodářství. Cílem bylo totiž nejen implementovat evropské směrnice, ale také zmodernizovat systém zacházení s odpady, a přejít od skládkování k maximálnímu využívání. Možnosti, jak těchto cílů dosáhnout, navrhovali politici, zástupci měst a obcí, odborníci z neziskových organizací a akademické sféry. Já jsem si toto téma vzal na starost v našem poslaneckém klubu. Mám-li zhodnotit, zda balíček svých cílů dosáhl, řekl bych, že pouze velmi omezeně. Raketový start do cirkulární budoucnosti se nekoná, spíše se pomalu batolíme.

Co bylo nakonec schváleno? 

Verze zákonů, která vzešla ze třetího čtení na plénu poslanecké sněmovny, a byla nakonec i schválena, obsahuje několik pozitivních prvků, které však dle mého názoru nevyvažují ty negativní. Z tohoto důvodu jsme pro její přijetí nehlasovali. Zákony ve verzi navržené senátem pár problémů poslanecké verze napravují, avšak taktéž nejsou moderním materiálem, který by Česku pomohl přestat být popelnicí Evropy. Lépe řečeno – zákony jsou velmi málo ambiciózní. 

Velkým zklamáním je odsun termínu zákazu skládkování využitelných odpadů. Schválený rok 2030 je o 6 let později oproti původnímu termínu, což znamená, že můžeme o 6 let déle plýtvat surovinami, skládky budou nadále uvolňovat methan a navíc to, že skládkujeme odpad, obsahující recyklovatelné a biologicky rozložitelné složky, je v rozporu s evropskou skládkovou směrnicí. 

Jako pozitivní vnímám postupné navyšování poplatků za ukládání odpadu na skládky, což by mělo motivovat původce odpadu (obce potom v kombinaci s třídicí slevou) k odklonu od skládkování. V této souvislosti ovšem postrádám mechanismus, který by sloužil k tomu, aby odpady směřovaly primárně do recyklace a ne do spalovny (ZEVO). Takovým mechanismem by přitom mohl být námi navrhovaný spalovací poplatek

Zákon také postrádá podporu recyklace ve formě daňových změn – např. zařazení materiálového využití odpadu do snížené sazby nebo snížení DPH na recyklované výrobky a recykláty. 

Co považuji za velký problém, je fakt, že byl přijat pozměňovací návrh, který ruší povinnost odvádět poplatky za odpady označené jako využité na skládce v první fázi provozu skládky, a to i zpětně. Více k tomuto tématu např. Zde.

U zákona o obalech potom vidím jako problém změnu podmínek pro vstup nových autorizovaných obalových společností na trh. Tyto podmínky mnozí žadatelé o autorizaci prohlašují za fakticky nesplnitelné a utužující monopol. Zda se přesto některému z nich oprávnění získat podaří, ukáže čas, avšak příliš optimisticky to nevidím. Dobré je naopak například to, že zákon umožňuje zálohování nápojových obalů a jak v případě VUŽ, tak v případě obalů uzákoňuje ekomodulaci. 

Co navrhoval Senát?

Senátoři měli oběhový balíček k projednání ve dvou výborech (Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jako garanční a Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu) a poté v pátek 13.11. o něm jednali na plénu. Plénum poté odhlasovalo vrácení Zákona o obalech zpět k přepracování a u zbývajících třech tisků senátoři navrhli schválení s několika pozměňovacími návrhy. U všech třech navrhli odložit účinnost o rok, a to zejména z důvodu chybějících prováděcích předpisů. Dále u zákona o odpadech navrhli zrušení kontroverzních odstavců 4 a 5 paragrafu 155, tedy výše zmiňovaného pozměňovacího návrhu poslanců z ODS, který odpouští poplatky skládkovacím firmám, upozornění obcí 15 dní před zahájením činnosti mobilního zařízení a  odstranění povinnosti vedení provozního deníku pro kompostárny. U zákona o změnách souvisejících zákonů navrhli zrušení části 10, která říká, že prioritou při zadávání veřejných zakázek má být jejich zadávání společensky odpovědným způsobem.

Jaké byly naše nejvýznamnější kroky v této legislativě?

V roce 2018 jsem uspořádal první seminář, kde odborníci z neziskových organizací, firem, zástupci měst a obcí, diskutovali s MŽP o chystaných změnách v legislativě. Následovalo založení webu https://www.obehovehospodarstvi.eu/, kde od té doby zveřejňuji nejen aktuality o vývoji našich odpadových zákonů, ale také o recyklaci v Evropě a ve světě. V roce 2019 se práce rozjela, uspořádal jsem další seminář, diskutoval s experty a zájmovými skupinami, založil pracovní skupinu. V roce 2020 jsme se potom soustředili zejména na přípravu pozměňovacích návrhů k vládním novelám. Ze spolupráce s již zmiňovanými experty nakonec vzešlo mnoho nápadů na pozměňovací návrhy, ze kterých jsme nakonec vytvořili a ve druhém čtení na plénu Sněmovny podali 29 pozměňovacích návrhů. Naše návrhy měly za cíl zejména dřívější ukončení skládkování, větší zabezpečení a kontrolu skládek, podporu recyklace a umožnění ukončení monopolu jediné obalové společnosti na našem trhu. Většina z nich nebyla přijata, avšak nevzdáváme se a o ty pro nás nejdůležitější změny budeme usilovat dál.

Dne 16.2. pořádám další, v pořadí již třetí seminář, který se bude věnovat právě novým odpadovým zákonům, tomu, co přináší, co v nich chybí a jaké jsou jejich nejdůležitější aspekty. K tomu, zda jsme se jejich přijetím vydali směrem k modernímu oběhovému hospodářství, se vyjádří odborníci ze státní, komerční i neziskové sféry. 

Děkuji tímto všem, kteří naše návrhy podpořili na různých platformách, všem, kteří chtěli celou věc posunout k lepšímu. Děkuji všem expertům, kteří s námi spolupracovali. Zasloužíte skutečně velký dík. CIRKULÁRNÍ ČESKO JEDNOU BUDE A I MY PŘILOŽÍME RUKU K DÍLU. 

“Když se postaráme o přírodu, ona se postará o nás”

František Elfmark

 

Sněmovna dnes přijala usnesení k otravě řeky Bečvy

Dnes 3. 12. 2020 se nám ve Sněmovně podařilo prosadit usnesení, ve kterém jsme vyzvali ministra Brabce k vypracování závazného předpisu sloužícího k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí, ze kterého by vyplývaly kompetence jednotlivých orgánů státní správy a dalších zúčastněných subjektů, včetně vedení evidence všech úkonů tak, aby mohl být zpětně celý postup vyhodnocen. S kolegyní Danou Balcarovou ve sněmovně kauzu od začátku sledujeme a proto na Výboru pro životní prostředí uspořádáme 11. prosince kulatý stůl! 

Dostal jsem z médií také tři otázky, kdy vám odpovědi popisují mé kroky v této věci.

  • V čem spatřujete největší problém?

Především, že vyšetřování této katastrofy nemá konce. Transparentnost je v podstatě nulová a tak ani netušíme, zda byly odebrány včas všechny potřebné vzorky, zda se něco nezanedbalo hned v počátku… Pochybnosti narůstají, svědci se vyjadřují v tom smyslu, že ČIŽP na místo přijela se zpožděním, že některé odebrané vzorky byly ztraceny, že klíčoví svědci byli vyslechnuti až po více než měsíci… Je toho dost, co budí nedůvěru v postup příslušných orgánů. Další věc jsou ty následující úniky dalších látek. Ptám se, jak je to vůbec možné? 

  • Co konkrétního by se mělo v tuto chvíli stát?

Musí dojít k nalezení příčin zářijové havárie i menších událostí, které následovaly potom a pravděpodobně s první havárií nesouvisí, a k přijetí takových opatření, aby se něco podobného neopakovalo. 

Vyšetřovací orgány by tedy měly nadále věnovat kauze maximální úsilí, prošetřit skutečně všechny podezřelé subjekty, ať už patří pod Agrofert nebo ne, a byl bych velmi rád, kdyby o průběhu vyšetřování byla lépe informována veřejnost. 

MŽP by mělo, jak koneckonců ministr Brabec již přislíbil, přijmout opatření, která jsme schválili usnesením VŽP, a také vypracovat metodický pokyn, aby bylo do budoucna jasné, jaké orgány mají v podobných případech (i když věřím, že už podobné případy nebudou!) kdy jednat, co je jejich úkolem, jaké mají pravomoce a jak probíhá předávání informací. Měly by být prošetřeny všechny varianty toho, co se mohlo stát, ať už šlo o únik kyanidů, fenolu, chlóru, či úplně jiné látky. Mělo by být také přezkoumáno jednání ČIŽP, která měla podle výpovědí určitých svědků přijet na místo až dvě hodiny po ohlášení havárie. 

  • Jaké kroky činíte vy osobně v této záležitosti?

O tuto kauzu se zajímám od samotného počátku. Zhruba týden po havárii jsem poslal žádost  poskytnutí informací na ČIŽP a interpelaci na ministra Brabce, kde jsem se ho ptal na několik otázek, interpelaci najdete zde https://www.frantisekelfmark.cz/pirati-se-ptaji-jak-pokracuje-vysetrovani-ekologicke-katastrofy-v-rece-becve-trvaji-na-dopadeni-vinika-i-lepsi-ochrane-toku/.  Krátce po havárii jsem také nechal odebrat a zanalyzovat vlastní vzorky z řeky. Vytvořil jsem web https://zazivoubecvu.cz/, kde sdílíme aktuální informace a články z médií, které se havárie týkají, a také je zde odkaz na výzvu organizace Arnika “Řeky bez jedů”. Vystoupil jsem při prvním projednávání kauzy ve Sněmovně, na VŽP jsem byl zpravodajem tohoto bodu. Spolupracuji s pirátskými zastupiteli Hanou Ančincovou (náměstkyně hejtmana pro ŽP ve Zlínském kraji) a Denisem Rychtarem (předseda výboru ŽP v ZLK). V minulém týdnu jsem podal další interpelaci na pana ministra.

 

Češi a vakcína proti koronaviru: dostat se má ke všem, očkování má být dobrovolné a bezplatné

Došlo mi od Vás do emailové schránky několik desítek dotazů na povinné očkování. Téměř deset měsíců komplikuje život lidem v celém Česku onemocnění Covid-19. Naděje na dlouho očekávanou záchranu se upínají k vakcíně, která by měla podle odborníků pandemii zkrotit. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že se v Česku začne očkovat nejdříve na přelomu letošního a příštího roku. Piráti k problematice očkování zaujali stanovisko.


Pokud vznikne vakcína, která bude prověřená studií, budeme prosazovat, aby byla dostupná těm, kteří se budou chtít naočkovat, ale aby v žádném případě nebyla povinná. 

Naším hlavním cílem je svobodná, vzdělaná a informovaná společnost. Taková společnost si dokáže zhodnotit výhodu očkování a rozhodnout se na základě informací z klinických studií, zda je pro ně očkování ten benefit, který očekávají. Budeme prosazovat, aby závěry studií o očkování (nejen na koronavirus) byly vždy dostupné i v českém překladu, aby se s nimi mohl seznámit každý, kdo bude chtít. Celé stanovisko Pirátů k problematice očkování naleznete zde.: https://wiki.pirati.cz/program/zdravotnictvi/ockovani.


Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že právě vakcína proti nemoci covid-19 je jedním z jednoznačných kroků, jak dlouhodobě a snad i natrvalo zastavit šíření epidemie v Česku i ve světě.

„S příchodem vakcíny se situace jen zlepší. Pokud se podaří proočkovat ohrožené skupiny a zdravotníky, dostaneme se pak do situace, kdy koronavirus bude na úrovni například nějaké sezonní chřipky,“ vysvětlil pro Lidovky.cz Zdeněk Hostomský, šéf Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

„V minulosti zavedení vakcinace pomohlo ke snížení, nebo dokonce vymýcení řady nemocí, např. pravých neštovic, dětské obrny či záškrtu. Jednou z motivací, proč se nechat očkovat, může být i skutečnost, že řada lidí se očkovat kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže, a proto každý, kdo se naočkuje, pomáhá zároveň ochránit i ty, kteří tak učinit nemohou,“ argumentuje mluvčí resortu Barbora Peterová.

Aby vakcína proti koronaviru skutečně pomohla, bude třeba podle ministra zdravotnictví Jana Blatného proočkovat alespoň šedesát procent populace. Odrazovat lidi od vakcíny by mohla její cena, proto Blatného úřad navrhl poskytnout ji všem bezplatně. „Chceme, aby to měl každý od státu zdarma, ačkoliv je to věc, za kterou stát nemůže. Nechceme dělat rozdíly v profesích. Každý, kdo bude chtít být dobrovolně očkován, to bude mít od pojišťovny hrazené,“ řekl k tomu pro Lidovky.cz premiér Andrej Babiš.

Aktuálně to vypadá tak, že Česko má ve společné dohodě států Evropské unie objednanou vakcínu proti Covidu-19 od tří výrobců pro 5,5 milionu obyvatel, za což zaplatí 1,8 miliardy korun. O dalších milionech dávek jedná. 

„Vakcíny pro dalších až 10,6 milionu obyvatel jsou v záloze. Měli bychom jí tak mít až pro 16 milionů lidí, což je více než je obyvatel ČR. Je to přístup, ke kterému přistoupily i další země,“ řekl Blatný. Podle něj bude do dvou týdnů vládě předložena vakcinační strategie, která stanoví postup pro pořadí různých skupin obyvatelstva při očkování. První by měli přijít na řadu nejohroženější skupiny obyvatelstva a pak ti, jejichž práce je pro chod státu nejdůležitější.

Na vakcínu proti novému typu koronaviru nyní netrpělivě čeká celý svět. Jako možný termín jejího nasazení stále častěji zaznívá přelom letošního a příštího roku. Účinnost vakcíny proti koronaviru od společností Pfizer a BioNTech by měla být až 95 procent.


Zdroj:

https://www.lidovky.cz/domov/okamura-broji-proti-povinnemu-ockovani-nevyzkousenou-vakcinou-na-koronavirus-odbornici-maji-jiny-naz.A201125_223712_ln_domov_lihem

https://www.denik.cz/zdravi/vakcina-koronavirus-cesko-cena-20201124.html

Dnes jsem také ministra Brabce interpeloval kvůli problematice dvojích dat

V České Republice dlouhodobě existuje problém s daty o produkci odpadu. Máme zde dvojí data – oficiální statistiku Ministerstva životního prostředí, vycházející ze systému ISPOP, a statistiku vedenou Českým statistickým úřadem v souladu s metodikou Eurostatu. Do národních strategických dokumentů (např. Státní politika životního prostředí, Plány odpadového hospodářství) jsou používána pouze data MŽP. I ve zprávě RIA k novele Zákona o odpadech byla použita data MŽP, a to dokonce i v mezinárodních srovnáních, kde data ostatních států vychází ze statistiky Eurostatu. 

Již v roce 2014 byla data a metodika ČSÚ označena za správnou podle evropského systému zástupci Eurostat. Evropská komise se také v témže roce v souvislosti s OPŽP rozhodla využívat pouze data Eurostatu, který přebírá data ČSÚ. Statistika MŽP se naproti tomu podle Eurostatu jeví užitečnou spíše ve sledování toku odpadů, nikoli pro vykazování dat o samotné celkové produkci odpadů. Metodika MŽP totiž není v souladu s evropským statistickým systémem.

Nejen celkové množství odpadu, ale i poměrné zastoupení způsobů nakládání s odpadem se mezi systémy ČSÚ a MŽP velmi liší. Např. u energetického využití komunálního odpadu  odpadu je poměr k celkové produkci odpadu u statistiky MŽP nižší než u dat ČSÚ, u recyklace je tomu naopak. Z toho pak vyplývají problémy pro plánované záměry budování recyklačních zařízení i zařízení na energetické využití odpadu – není jasné, jakými daty by se investoři měli řídit při plánování záměrů a především jejich kapacit.

V roce 2016 byla uzavřena dohoda mezi MŽP a ČSÚ, která měla zajistit nápravu tohoto stavu. Bylo dohodnuto, že dojde k auditu ISPOP a snížení nesrovnalostí v datech obou institucí tak, aby data MŽP byla statisticky korektní a ČSÚ je mohl pro statistické účely přebírat.Tento audit však podle všeho nebyl dodneška dokončen a MŽP přesto požaduje, aby ČSÚ přebíral data ze systému ISPOP.

 

Požádal jsem pana ministra Brabce, aby mi zodpověděl následující otázky:

 

  • Proč stále nebyl dokončen audit ISPOP, uvedený ve smlouvě z roku 2016? Jaké jsou jeho průběžné výsledky a kdy bude dokončen?
  • V usnesení VŽP jsme požadovali nápravu stavu dvojích dat do konce letošního roku. Jaké kroky jste k tomu podnikli a co ještě zbývá udělat? 
  • V odpovědi na interpelaci poslankyně Krutákové pan premiér uvedl, že v roce 2019 došlo k zásadnímu posunu. ČSÚ údajně vyhodnotil data MŽP o komunálním odpadu z obcí jako použitelná a akceptoval jejich používání. Proto bych se chtěl zeptat, co tento posun způsobilo – změnilo MŽP metodiku získávání těchto dat? Je již v souladu s evropským statistickým systémem? 
  • Jaké byly již provedeny kroky k tomu, aby všechna data MŽP byla v souladu s evropskou metodikou a mohla tedy být přebírána ČSÚ pro vytváření statistik a reportování do EU?
  • Jaká data bude ČR reportovat v příštím roce do Eurostatu? 
  • Jakými daty by se měli řídit investoři do zařízení na nakládání s odpadem? 
  • Proč nebyly do nového Zákona o odpadech zapracovány všechny připomínky ČSÚ, které úřad navrhoval z důvodu, aby data z administrativního systému splňovala evropská statistická kritéria? V odpovědi na interpelaci kolegyně Krutákové pan premiér tvrdil, že připomínky byly zapracovány, avšak např. požadavek na vymezení pojmů “provozovna” a “provozovatel”, tedy připomínka, kterou ČSÚ označilo za zásadní, nebyl do zákona promítnut s vysvětlením, že to není potřeba.