PRÁCE: Rozhovor “Jaké to je být poslancem?”

Ač je léto v plném proudu, rád se s Vámi podělím o rozhovor (viz. níže), který vyšel v tištěných Pirátských listech.

Kancelář provozuješ přímo v centru města. S jakými žádostmi či podněty za tebou občané chodí?

Poslaneckou kancelář mám v blízkosti vlakového nádraží, tři minuty svižnou chůzí z centra města. Zrovna nedávno mě navštívil starší pán, kterého trápí záležitost dvacet let stará. Nikdo mu nechtěl pomoci, tak se obrátil na mě. Snažím se mu podat pomocnou ruku v jeho trápení, stejně jako ostatním. Jedná se o širokou škálu žádostí, od příspěvků, rad až po odborně-právní pomoc. Občanům kromě osobního setkání nabízím také možnost on-line spojení, vyplnit dotazník na mém blogu nebo mi mohou samozřejmě zavolat. Rovněž pořádám veřejné setkání s občany a i nadále bych je rád motivoval k setkávání a vzájemné komunikaci. Společnými silami toho zvládneme mnohem více.

Od té doby co jezdíš vlakem “poslancovat” do Prahy, změnil se nějak tvůj pohled na region?

Náš region se mi na pohled nijak nezměnil, naopak, jsem jím stále okouzlován. Vždy když se vracím z Prahy domů, mám takový zvláštní hřejivý pocit. Nedá se to nijak srovnávat a už vůbec ničím nahradit. Mám rád zdejší náladu a příjemné prostředí. Náš region je v mnohém specifický a jsem za to velmi rád.

Platí i v tvém případě, čím déle jsi v Praze, tím víc se těšíš domů?

Přesně tak to je – čím déle na mě Praha působí, tím víc se těším zpátky domů, za rodinou a přáteli. Na ten klid a pohodu, která tady, ač si to někteří nemyslí, panuje. Na Slovácko nedám dopustit a mnozí pražští kolegové ví, že ho propaguji horem dolem:-)

Cítíš se být patriotem? Uvažoval jsi někdy o přestěhování?

Cítím se být hrdým občanem Slovácka a královského města Uh. Hradiště. Bydlím tady od narození a nemám v plánu to měnit. Angažuji se ve veřejném prostoru od 13 let. Zkoušel jsem hrát fotbal, v kapele na bicí, angažuji se prostřednictvím mého spolku. Většina mých aktivit směřuje právě do našeho regionu.Takže ano, jsem místní patriot – celým svým srdcem i duší.

Lze odhadnout, jak dlouhou dobu jsi už strávil cestováním?

Autem do Prahy nejezdím, abych využil pracovní proces naplno při cestování vlakem. Cestovat za prací jsem začal v roce 2017, jde o 300 kilometrovou trasu, takže ve výsledku jsem k březnu letošního roku ujel zhruba 25 000 kilometrů a ve vlaku strávil 250 hodin času. Dá se v něm s přehledem udělat spousta věcí, pokud tedy nevypadává Wifi 🙂

Blíží se volby do krajských zastupitelstev. S jakým očekáváním do nich vstupujete?

V našem kraji je spousta pracovitých a šikovných lidí, kteří se s Piráty dali na dlouhou a složitou cestu. Věřím, že postupně i zde vybudujeme velmi silnou členskou základnu. Doufám, že díky mé aktivitě a odhodlání věci měnit, se to podaří. Je potřeba mít propojení na všech strukturálních úrovních. Věřím, že letos ve volbách, ať už v krajských nebo senátních, výrazně uspějeme. Mé poslání bude dělat podporu vzešlým podnětům a úkolům, a přenášet je do sněmovny. Proto se těším na spolupráci také s krajem, kde zatím nemáme pirátské zastoupení.

Věříš, že nazrál čas na změnu? Řekni tři důvody, proč by lidé měli volit Českou pirátskou stranu.

Těch důvodů by mohlo být víc, a to hned 12. Pokud se podíváme na naše dvanáctero https://wiki.pirati.cz/program/dvanactero. Rád vyzdvihnu třeba témata informační otevřenosti a transparentnosti. Stát, města a obce nesmí technologie zneužívat, ale efektivně využívat. Lidé by také měli mít právo rozhodovat se na základě dostatku ověřených informací, které jim volení zástupci poskytnou.

Jaká je největší výzva Pirátů v kraji?

Určitě se najde mnoho témat, které máme v našem dvanácteru, ale ve Zlínském kraji je to především zdravotnictví a doprava, které se v kraji nedaří efektivně uchopit. Což bychom chtěli změnit společně s lídryní Hankou Ančincovou, kterou regionální Piráti vyslali do boje o post nejvyšší. Věřím, že občané Zlína ocení její odborný potenciál a chuť věci zlepšovat. Držím jí palce!

Ve sněmovně máš v gesci životní prostředí. Na čem aktuálně pracuješ?

Na půdě Výboru pro životní prostředí se řeší různorodá a pro nás všechny velmi důležitá agenda. Já se zabývám především odpadovou legislativou a implementací evropských směrnic. V radě Státního fondu životního prostředí řešíme například známé dotační tituly Nová zelená úsporám, Kotlíková dotace, Program na sázení stromů či Dešťovka.

Ve školkách pořádáš interaktivní workshopy. Jaké je povědomí dětí o třídění?

Osvěta třídění ve školkách je mou iniciativou, tak trochu nad rámec. Přistoupil jsem k ní proto, že mám taky malé děti a vím, že pokud se má dítě naučit nějakým návykům, je třeba s tím začít co nejdříve. A nejlépe zábavnou formou. A musím podotknout, že i ti nejmenší mají o třídění větší povědomí než jejich rodiče. I přesto se místní školky snažím obcházet opakovaně, protože jak se říká, opakování je matka moudrosti.

Nouzový stav země v boji proti pandemii viru ukázal jedno: solidaritu a soudržnost národa při šití nedostatkových roušek. A kreativitu. Dokázal by sis taky něco spíchnout, vyrobit? Platí známé pořekadlo “zlaté české ručičky” i v tvém případě?

V mém případě to je především výzva. Osobně se řadím do role životního kutila, což znamená, že mnoho věcí si dělám svépomocí a rád, ať je to od opravy čehokoliv až třeba po renovace křesla, budíku Prim nebo například celého jízdního kola Favorit. Miluji to, a jsem rád, že nejsem jediný, kdo se snaží pracovat rukama. Solidarita lidí i u nás v kraji nezná hranic a já jim za to děkuju. Je to až dechberoucí.

Svou energii směřuješ také do nových IT technologií. Budeš prorokem – míříme spíše do “on-line” světa a setkávání se v reálu bude spíše fikcí?

Nemyslím si, že budeme žít jen tzv. online svět. Pořád je potřeba se setkávat a od potřebných technologií si odpočinout. Životní etapy se hrnou v různých vlnách a pomaličku nadejde doba, kdy je lidé budou používat především k práci, studiu či k sebevzdělání. Více se vracíme do přírody, což je pozitivní jev a byl bych velmi rád, kdybychom dokázali zpomalit, nadechnout a říct si, že žiju hezký život, tady a teď.

Chceš něco vzkázat nebo popřát občanům a voličům?

Občanům bych vzkázal, aby nechodili s klapkami na očích, vzájemně si naslouchali a nebáli se otevřít něčemu novému. Vzkázal bych jim, ať jsou k sobě více tolerantní a vstřícní nejen v této nelehké době. A především se nebojte, milí spoluobčané, angažovat, říct svůj názor. Každý názor je pro nás důležitý. Pokud máte něco na srdci, ozvěte se mi.

PRÁCE: Opozice a koalice, každá mince má dvě strany

Můj rozhovor, který jsem tvořil do tištěných Pirátských listů, si můžete přečíst níže.

Když se v roce 2014 dostal František Elfmark do zastupitelstva a stal se uvolněným radním města Uherské Hradiště, kde měl na starosti resorty životního prostředí, sociálních služeb a informačních technologií, byl v něm ve svých 36 letech nejmladší. V zastupitelstvu je stále a nyní se přiřadil František Elfmark k těm málo vyvoleným, kteří zakusili atmosféru jak v koalici, tak v opozici na vlastní kůži.

Jít do voleb pro něj představovalo jedinou možnost, jak ovlivnit dění ve městě, kde žije. „Byl jsem přesvědčený o tom, že pokud chci změnit něco, co se mi nelíbí, musím pro to taky něco udělat. Jak jsem řekl, tak se posléze i stalo,” vysvětluje s úsměvem. „A jestli něco má smysl, tak pracovat pro své rodné město,” dodává jedním dechem.

Koalice vs. opozice

Podle něj není jednoduchá odpověď ani na to, co za oněch šest let v komunální politice považuje v zastupitelstvu za zásadní moment, myšlenku či bod, které se podařily. „Záležitosti, které se mi podařily v době mého mandátu, jsem postupně sepisoval a zveřejňoval na můj osobní blog (www.frantisekelfmark.cz), abych informoval občany města. Každý má stále možnost si přečíst všechny mé články, připojil tip pro dlouhé večery František a dále vzpomíná, jak při každodenní docházce na radnici měl přísun informací hned z první ruky.

„Každý týden probíhaly několikahodinové porady vedení (celkem cca 160 porad), kde se dostávala na přetřes aktuální témata. Dále probíhala pravidelná setkání s vedoucími všech odborů i mých resortních. Ke každé problematice vznikaly pracovní skupiny a speciální týmy. Těch informací a platforem komunikace bylo tolik, že jste byl perfektně obeznámen se všemi záměry města. A je jedno, zda se jednalo o kvalitu sečení trávy, udržování čistoty města nebo revitalizaci náměstí,” uvedl a vzápětí připomenul, že nešlo jen skvělou informovanost, ale především o možnost být u všeho od prvopočátku. Neboť se tím zvyšovala šance věci ovlivnit dle jeho představ, případně je obhájit: proč je to tak a ne jinak.

Uznává, že v zastupitelstvu měli také neshody, ale nikdy se to podle něj nezpolitizovalo natolik, že by spolu zastupitelé nemluvili. „Zejména ze začátku se tak nehrálo na partaje, ale víc na lidi,“ domnívá se.

V současném volebním období přešel František dobrovolně do opozice, kde tahá za nitky se svým pirátským souputníkem Jaromírem Ševčíkem. Netřeba dodávat, že se vydali na cestu, která dokáže být hodně klikatá.

„Informace dostáváme dle zákona sedm dní před konáním zastupitelstva. V podstatě jde o nutně zařazené body, které musí zastupitelstvo projednat a plus doplněné body, ke kterým dospěla koalice. Na ní pak dále samozřejmě je, jaký bod na projednání zařadí a v jakém pořadí. Konkrétnější informace tak můžete získat jedině osobním oslovením jednotlivých vedoucích odborů nebo odesláním konkrétních požadavků na úřad, což ale v důsledku neznamená, že je nakonec dostanete a v plném rozsahu,“ povzdechl si s tím, že opravdu záleží na lidech, kteří v koalici sedí.

Přesto své úsilí Piráti nevzdávají. Pomalu, ale jistě se snaží plnit program, ke kterému se zavázali. Prvním úspěchem je založení OPOBloku (společné jednání všech opozičních stran), které nikdy dříve v Uherském Hradišti nebylo. Jaký je jeho hlavní cíl? Být silnějším partnerem při předkládání návrhů na zastupitelstev. Výčet ale zdaleka není u konce.

„Jedná se především o dílčí úspěchy, jako například apel na kvalitní předávání materiálů, zajištění efektivního financování sportu, sociálních služeb nebo třeba Parku Rochus o.p.s.. Řešíme také například i výměnu topného média ve firmě CTZ kvůli zlepšení kvality ovzduší v okolí teplárny a chceme, aby se tím vedení města důkladně zabývalo,“ reagoval František.

A jako správný parťák ho Jaromír doplnil. „Zasadili jsme se o spuštění E-aukcí na prodej bytů. Také jsme se ohradili pro omezení vyváženosti lidí v komisích, kde má nyní koalice jasnou většinu. Prostě se snažíme být aktivní, měnit zažité stereotypy, budovat a pomáhat dobrým projektům a ne je jen bořit.“

Je vůbec správné dělit se na opozici a koalici?

Podle Františka Elfmarka se ukazuje to, co od začátku svého působení v politice říká: „Jako opoziční zastupitel máte mnohem méně možností, jak něco ovlivnit či měnit. I díky tomu, jak jsme už zmínili, že koalice má u nás o jednoho zastupitele více. Přesto se s Jardou nevzdáváme. Snažíme se dělat politiku transparentně, otevřeně a bez politikaření.“ Ač sám ví, že jednání jsou vždy velmi složitá a strastiplná, a že jde o cestu plnou kompromisů, rád by svým kolegům vzkázal jediné.

„Doporučuji kolegům, aby pokud možno vytvářeli lepší úrodnou půdu pro lepší komunikaci, ze které vyklíčí změny směrem k občanům. Vždyť nám všem jde o to stejné, abychom v našem královském městě měli co nejlepší podmínky pro spokojený život nás všech.”

PRÁCE: Komentář k projednávání třetího čtení oběhového balíčku, zákon o odpadech

Sněmovna ve středu 8. 7. 2020 na plénu  jednala o zákonu o odpadech  (ST 676), který se však nestihl poslanci prohlasovat celý. Na další dva zákony oběhového balíčku (ST 677 Výrobky s ukončenou životností, ST 678 Změnový zákon)  se tím pádem z časových důvodů také nedostalo. Proto budeme všechny tisky projednávat zřejmě někdy v září.

Mé shrnutí najdete níže včetně mého komentáře, který jsem k tomuto tématu na jednání sněmovny přednesl.

V textové podobě si ho můžete přečíst zde.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci říct jen na závěr, že problematika oběhového balíčku je velice složité téma, o čemž svědčí i množství podaných pozměňovacích návrhů (skoro 100 PN).

Jak jsem již zmiňoval, základem pro cokoliv, jsou věrohodná data. Ta zatím dle mého bohužel nemáme. Data o produkci odpadů poskytovaná MŽP a data ČSÚ se liší, a to dost výrazně:

Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle ČSÚ:  28, 4 milionů tun
Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle MŽP: 37, 8 milionů tun
Komunální odpad za 2018 podle ČSÚ: 3, 7 milionů  tun
Komunální odpad za 2018 podle MŽP: 5,8 milionů tun

Z těchto dat přitom musíme všichni vycházet, včetně investorů, reportujeme do EU -> jde o skutečně závažný problém. Již jsem zmiňoval usnesení, přijaté na můj návrh na VŽP, a skutečně doufám, že do konce roku MŽP podá dobré zprávy a statistiky budou sjednoceny.

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, co si  o tom myslí pan ministr Brabec? Zda to vnímá stejně jako já, jako velký problém?

Tato legislativa tzv. Oběhový balíček má zajistit jasné dosažení cílů recyklace, která musí být v roce 2035 65% komunálního odpadu. V současnosti v ČR však recyklujeme pouze necelých 39 %.
Musíme tedy zvýšit recyklaci o 27% !!!

Musíme také razantně snížit skládkování, v roce 2035 musí být max. 10 % komunálního odpadu. V současnosti však skládkujeme 46 %. Oproti dnešku musíme skládkování snížit o 36%! (data výše jsou podle údajů MŽP)

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, jakými kroky se chce Ministerstvo k těmto procentům dostat? Jaké udělalo v novele zákonů kroky?

Co se skutečně stane po přijetí oběhového balíčku v podobě, jakou má teď ?

Balíček pomáhá ukončit skládkování, avšak vláda nám navrhuje až v termínu 2030, o kterém se již nedá říct, že je kompromisní, všechny PN do druhého čtení podané PN chtějí rok nižší. Kompromis je tedy 2027-2028. Rok 2030 není ambiciózní.

Neobsahuje dostatečnou podporu recyklace, hrozí přesun recyklovatelného materiálu do ZEVO zařízení (zařízení pro energetické využití odpadu = moderní spalovna), což bude bránit splnění recyklačních cílů.

Chápu, že ZEVO ano, ale pouze v kapacitě, kterou naplníme nerecyklovatelným odpadem z ČR! Kapacitu ZEVO musíme počítat pro cílový stav v roce 2035, kdy bude recyklace 65%, skládkování max. 10% a celková produkce směsného odpadu by podle Evropského akčního plánu měla být snížena až o 50%.

Proto předkládáme množství PN (celkem 29), o kterých jsem přesvědčen, že by tomuto procesu prospěly a zlepšily celé oběhové hospodářství České republiky. 

Řešili jsme, že zástupci měst a obcí si stěžují, že se jim zvýší náklady. Ano, protože někteří politici populisticky naháněli voliče tím, že například dali poplatky za komunální odpad občanům zdarma nebo s výraznou slevou. Teď se ovšem bojí, že s navýšením poplatku za skládkování o voliče přijdou. Protože to již nepůjde hradit z městských rozpočtů atd. To je jeden z určitých problémů.

Prosím vážené kolegyně a kolegové, zkusme se před hlasováním zamyslet a podpořme PN, které pomáhají situaci zlepšit a dospět k jasným cílům. To, jak budeme dnes hlasovat, vážené poslankyně a poslanci, ovlivní naše životy na dalších 15 let.

Jak jsem říkal v mé řeči ve druhém čtení, jedná se převážně v konečné fázi o politické rozhodnutí…..pane Brabče

——

Nebuďme stále popelnicí Evropy, prosím. Posuňme se k 21. století a buďme sebevědomí.

Děkuji všem za trpělivost a vaši pozornost.

PRÁCE: Je novela balíčku psána pro umožnění efektivnější recyklace nebo podporuje bezhlavé spalování?

S novelou zákona o odpadech, která se nyní projednává na plénu Poslanecké sněmovny, se pojí zejména ukončení skládkování. Sám zastávám názor, že je nutné, aby skládkování skončilo co nejdříve. U využitelných, recyklovatelných odpadů jsou dva hlavní důvody, proč je musíme přestat skládkovat. Negativní vliv skládek na životní prostředí je jeden z nich, plýtvání surovinami druhý. 

Odklonem od skládkování se jistě sníží negativní vlivy skládek, avšak nezaručí to, že budou využitelné odpady zrecyklovány. A právě recyklace je potřeba z hlediska efektivního využívání surovin, nadto je to i hlavní cíl, který musíme jako člen EU splnit. Konkrétně se jedná o 60% recyklaci komunálního odpadu v roce 2030 a 65% v roce 2035. V roce 2018 bylo přitom v ČR zrecyklováno pouze necelých 40% komunálních odpadů.  Dále bychom měli podle evropského Akčního plánu pro oběhové hospodářství snížit celkovou produkci směsného komunálního odpadu v EU o 50% do roku 2030.

Směřuje však nový oběhový balíček zákonů k naplnění těchto cílů? Obsahuje nástroje na podporu recyklace? K navýšení recyklace je třeba zlepšit třídění, podpořit trh s recyklovanými výrobky a především zvýšit recyklační kapacity, kterých máme nedostatek. V zákoně najdeme nastavení třídicích a recyklačních cílů, ale skutečná podpora recyklace je v něm obsažena pouze velmi sporadicky. Masivní navyšování recyklačních kapacit a investice do recyklace, dotřiďovacích linek apod. se, pokud mám správné informace, nechystají. Avšak co se týče plánovaných investic, zjistili jsme, že je v plánu výstavba či rozšíření šesti ZEVO (Brno, Mělník (proti tomuto projektu se občané z okolí dlouhodobě staví na odpor), Most, Malešice, České Budějovice, Opatovice), které mají navýšit kapacitu nikoli recyklace, ale energetického využití odpadu ze současných cca 770 000 tun/rok na cca 1 650 000 tun/rok. K tomu ještě můžeme připočítat  stávající a plánované multipalivové kotle na TAP (tuhé palivo z  odpadu) s kapacitou cca 180 000 tun. 

V roce 2018 jsme v ČR vyprodukovali podle oficiálních údajů MŽP cca 5,8 tun komunálního odpadu, z toho 2,8 mil. tun směsného komunálního odpadu. Pokud se nám podaří toto množství snížit podle evropského plánu o 50%, jsme na 1,4 milionů tun směsného komunálního odpadu. Pokud bychom vycházeli z údajů o produkci odpadu nikoli od MŽP, ale od ČSÚ, budou tato čísla ještě nižší. Tedy i kdybychom celé toto množství odpadu poslali na energetické využití (přitom určitá část z něj se bude moci nadále skládkovat, konkrétně 10% komunálního odpadu, jaké bude toto množství a parametry v případě ČR se uvidí podle finální podoby zákona o odpadech), stejně nebude plánovaná kapacita ZEVO naplněna. Čím se tedy bude doplňovat? Recyklovatelným odpadem? Dovozem ze zahraničí? 

Obávám se tedy, že recyklovatelný odpad, který budeme muset přestat skládkovat podle nového odpadového zákona, bude primárně přesunut právě do těchto zařízení. Energetické využití je jistě lepší než skládkování, to nepopírám. Avšak chystané ZEVO bude nutné konstantně “krmit” (tato zařízení nelze jen tak zapínat a vypínat podle potřeby a není to dočasná investice), což znamená, že po jejich postavení (a tedy investování mnoha miliard korun) budou jejich provozovatelé potřebovat stálý přísun odpadu pro jejich provoz. Nebude tedy vůle tyto odpady přesouvat do recyklace, také investice do recyklačních kapacit tím budou značně ztíženy (nebude jistota, že se na odpadech “uživí” vedle velkokapacitních spaloven), a co víc, provozovatelé ZEVO jistě nebudou nakloněni ani dalšímu snižování samotné produkce odpadů, což by měl být náš hlavní cíl k přechodu na udržitelné, oběhové hospodářství. Tato situace se mi nelíbí, neboť by dle mého názoru mělo být maximum recyklovatelných surovin skutečně recyklováno a nyní hrozí, že energeticky budou využity i odpady, které by mohly být bez problémů využity materiálově. 

Z toho důvodu podávám do druhého čtení pozměňovací návrh, zavádějící tzv. spalovací poplatek. Tento poplatek je nižší než u skládkování, avšak měl by směřovat k tomu, aby spalování nebyla první a nejjednodušší možnost, jak se zbavit odpadu po zvýšení skládkovacích poplatků, potažmo po zákazu skládkování. 

Zdroje:

https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/pdf/new_circular_economy_action_plan.pdf
Brno chystá třetí kotel spalovny SaKO Brno s kapacitou 110 tis tun/rok
ČEZ připravuje stavbu ZEVO Mělník s kapacitou 320 tis tun/rok
UE může už několik let stavět spalovnu Most-Komořany s kapacitou 150 tis tun/rok
Praha rozšířit spalovnu v Malešicích a do roku 2023 zvýšit kapacitu zařízení ze současných 330 000 tun spáleného odpadu ročně na 394 000 tun.
Teplárna České Budějovice plánuje postavit ZEVO s kapacitou 160 tisíc tun/rok
EOP chystá mezi Hradcem a Pardubicemi ZEVO s kapacitou 100 tisíc tun/rok
https://www.czso.cz/documents/10180/91605329/28002019.pdf/9ee05f2d-39d8-4215-b4ee-849b7761433f?version=1.2

 

Škody způsobené elektrárnou Turów a odpadovou legislativu dnes řešil Výbor pro životní prostředí

Včera zasedal Výbor pro životní prostředí a zabýval se pokračováním projednání odpadové legislativy a dalšími kroky v kauze rozšiřování polského dolu Turów. Na základě výzvy výboru by měla příslušná ministerstva připravit podání žaloby k Evropskému soudu kvůli škodám, které důl způsobuje české straně. Součástí bude i vyčíslení těchto škod.

Abyste si udělali obrázek, jak výbor probíhal, velmi doporučuji poslechnout si zvukový záznam. Ale pozor, je to jen pro silné povahy! To co se včera odehrávalo a jak k celé věci přistupují poslanci za ANO, mě dost zklamalo. Zrychlené jednání celého procesu, předem nachystané z MŽP ač doporučené hlasovací procedury zpravodajů, sjednocení hlasování a to tak, že jsme se nemohli vyjádřit k bodům, kde máme rozdílná stanoviska, komentáře některých poslanců ANO šly dost za hranu běžného a to vše za jejich smíchu a posměšků, včetně paní politicky zvolené náměstkyně Peštové (ANO).  ZDE je záznam:  https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&ido=1317&td=22&cu=29

Na výboru byly projednány pozměňovací návrhy ke třem ze čtyř tisků tzv. oběhového balíčku (ST 676 Odpady, ST 677 VUŽ a ST 678 normy). Výbor nepodpořil dřívější konec skládkování ani mnohé další návrhy, směřující k oběhovému hospodářství. Za pozitivní se dá považovat pouze to, že vydal kladné stanovisko ke dvěma pirátským pozměňovacím návrhům – začlenění do zákona chemické recyklace metodou solvolýzy a zařazení výrobců buničiny mezi zařízení, která nepotřebují povolení k provozu.

„Bylo vidět, že poslanci za ANO nemají chuť problematiku řešit a chtěli by mít vše co nejrychleji schváleno. Síla většiny se projevila a mnohé naše návrhy, které dle mého posouvají oběhové hospodářství do 21. století, nedostaly šanci. Počkáme tedy na třetí čtení, jak rozhodnou poslanci. Budu se snažit s nimi co nejvíce mluvit a shánět pro naše návrhy podporu. Jedná se o tak důležitý zákon, že není možné jej projednávat způsobem, jaký dnes zvolili koaliční poslanci,” uvedl pirátský poslanec František Elfmark.

Výbor pro životní prostředí také znovu projednal kauzu rozšíření těžby na polském dole Turów, kvůli kterému prokazatelně přichází o vodu rozsáhlé české území.  Polsko, které si v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších 6 let, a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje. I proto výbor při posledním projednávání věci požádal Ministerstvo zahraničních věcí o analýzu možností podání žaloby na Polsko k Evropskému soudu pro porušení unijního práva. Ministerstvo zahraničních věcí podání žaloby podpořilo, stejně jako výbor ve svém dnešním usnesení.

„Jsem ráda, že dnes výbor vyzval vládu a příslušná ministerstva k tomu, aby zahájily kroky k podání žaloby k Evropskému soudu. Výbor také žádá Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září tohoto roku vyčíslili náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu České republice už způsobilo a do budoucna způsobovat bude,“ dodala pirátská poslankyně Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí.

EKO: Nemusí se všechno hned vyhodit. Obce si mohou zažádat o dotaci na zřízení re-use centra

Re-use centra nabízí obcím řadu benefitů, jak už z pohledu ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Hlavním cílem zřízení takovýchto center je prevence vzniku odpadu, který je pro obce v rozpočtu častou ekonomickou zátěží. Nová re-use centra mohou být příležitostí, jak nepotřebným, ale funkčním věcem najít druhý život.

Aktuálně ve sběrných dvorech končí velké množství velkoobjemového odpadu, nábytku, spotřebičů, elektroniky, ale i dalších věcí, které by ještě mohly dál sloužit a plnit svou funkci. Jednou z možností, jak ještě použitelné věci zachránit, je zřízení tzv. re-use centra, místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Zde je zboží bezúplatně přijato, případně opraveno, zrepasováno a připraveno k prodeji, který přináší do obecního rozpočtu extra příjem.

„V Česku re-use centra existují a efektivně fungují. Jsou většinou zřízena jako místní komunitní centra, nabízející plnohodnotnou alternativu obchodním centrům. Existují i opravárny s designovými předměty,“ vysvětluje Filip Rejthar ze společnosti CIRA Advisory, která poskytuje poradenství v zakládání re-use center.

Zavedení re-use centra nabízí řadu zajímavých benefitů, které jsou pro fungování obce přínosné. Daří se jejich prostřednictvím snižovat náklady na odstraňování odpadu, vytváří se pracovní příležitosti pro osoby, které mívají problematické uplatnění na klasickém pracovním trhu a vznikají dobrovolnické pozice. Z environmentálních aspektů je na místě zmínit naplňování legislativních požadavků MŽP v rámci předcházení vzniku odpadu, ale také zvyšování společenské odpovědnosti vůči životnímu prostředí a vytváření funkční alternativy k nadměrné produkci odpadu.

Až do konce července mají obce možnost čerpat finanční příspěvek na realizaci nových re-use center v rámci 122. výzvy Operačního programu Životní prostředí.

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifický cíl: 3.1 – Prevence vzniku odpadů

Mezi hlavní cíle patří snížit množství odpadů z výroby, příprava výrobků na konci životnosti pro opětovné použití a podpora zavádění tzv. systému door-to-door.

Typy podporovaných projektů a aktivit

Podporované aktivity:

  • Podporovaná aktivita 3.1.1: Předcházení vzniku komunálních odpadů,
  • Podporovaná aktivita 3.1.2: Předcházení vzniku průmyslových odpadů (např. aplikace technologií, které sníží měrné množství odpadů vznikající ve výrobě).
Příklady podporovaných projektů 3.1.1:
    • Předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů prostřednictvím domácích kompostérů pro občany, vztahuje se pouze na biologicky rozložitelné materiály rostlinného původu,
    • předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů,
    • budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů – jedná se o centra pro opětovné použití věcí nebo systémy opětovného použití výrobků,
    • vybudování/rozšíření infrastruktury projektů předcházení vzniku jednorázového nádobí nebo jednorázových obalů, např.: jednorázové nápojové kelímky, jednorázové nádoby na potraviny apod.
Příklady podporovaných projektů 3.1.2:
    • realizace nebo modernizace technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaného odpadu na jednotku výrobku při dané výrobní technologii. Projekt musí být zaměřen na předcházení vzniku průmyslových odpadů, které doposud vznikají při dané výrobní činnosti (v režimu odpadů).

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Žadatelé o dotaci se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce podpory (dále jen PrŽaP). Pro žadatele o dotaci z této výzvy je pro část B PrŽaPu účinná verze č. 24. Tyto verze PrŽaP platí i pro procesy týkající se kontroly formálních náležitostí a pro Přílohu č. 1 PrŽaP. A to i v případě, že dojde k aktualizaci PrŽaP. V ostatních případech se budou žadatelé řídit tou verzí PrŽaP, která bude právě aktuální (tj. poslední verze). Jednotlivé verze dokumentu naleznete na této stránce.


zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/nemusi-se-vsechno-hned-vyhodit.obce-si-mohou-zazadat-o-dotaci-na-zrizeni-re-use-centra?fbclid=IwAR29GF2ezhc9uZVirdnVHn3EVN7RMo_Xz-sHRU5Ri4D8jOi9p3wj_kO1FlU