PRÁCE: Sucho a odpady pirátským tématem na výboru pro životní prostředí

Dnešní výbor (10.6.2020)  pro životní prostředí zahájil bod „Informace Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR o ochraně před kritickým suchem v České republice”. S poslanci o tomto tématu přišel diskutovat i ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Výbor po diskusi přijal navržené usnesení kolegyně a předsedkyně Dany Balcarové, který vyzývá vládu, aby od roku 2021 významně navýšila prostředky na realizaci opatření sloužících k plošné zádrži vody v krajině a představila jasný plán pro boj se suchem včetně  výčtu finančních prostředků potřebných na realizaci jednotlivých typů opatření, časového harmonogramu a zodpovědnosti za plnění jednotlivými resorty. Oba ministři také do listopadu předloží přehled již podpořených a realizovaných opatření na boj se suchem.

Dalšími body programu byly rozpočtové kapitoly, kde jsem byl u Závěrečného účtu kapitoly 315 MŽP zpravodajem. Ptal jsem se zástupců MŽP na to, proč nedošlo k profinancování celých alokovaných částek na program Zelená úsporám určený pro budovy veřejného sektoru. To mu bylo vysvětleno tím, že na budovy veřejného sektoru existují výhodnější programy, ze kterých je na tyto účely možné čerpat a Zelená úsporám již jen dobíhá. Nová zelená úsporám se čerpá primárně z nároků a ne z rozpočtu, proto se také tam rozpočet snížil oproti očekávání. Program péče o krajinu nebyl vyčerpán ze sta procent alokované částky zejména z důvodů, kdy příjemci nesplní podmínky a musí peníze vrátit. 

Na programu byly též Zprávy o životním prostředí v krajích za rok 2018. Zlínský kraj se může chlubit nejnižší spotřebou vody v domácnostech v přepočtu na osobu/den a nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu na osobu ze všech krajů ČR. Bohužel zde máme problém se znečištěním ovzduší emisemi z Polska a Moravskoslezského kraje  a také z lokálních topenišť.

Zpravodajem jsem byl i u Zprávy Evropské Komise o statistice odpadů a o jejich kvalitě. Zde jsem upozornil na trvající problém s daty o odpadech v ČR, jelikož máme dvě souběžně běžící statistiky, od ČSÚ a od MŽP, které se v údajích o produkci odpadů liší. V usnesení pak vybízíme MŽP k řešení této situace. 

 

VIZE: Jakou cenu má čistý vzduch, pitná voda či úrodná půda? Dnes je Světový den životního prostředí

Žít tak, abychom žili v souladu s přírodou, a tedy i životním prostředím, by mělo být samozřejmostí 365 dní v roce. Abychom na to však nezapomínali, je tu den D, kdy si připomínáme význam ochrany a obnovy životního prostředí nejen pro spokojený život, ale také pro budoucnost celého lidstva. Dá se říct, že 5. červen je celosvětově uznávaným svátkem boje za lepší a trvale udržitelnou budoucnost.

Každý rok, letos již po čtyřicáté šesté, se tak snažíme přijít na to, jak to naše zemské žití nastavit ještě lépe. Lidstvo totiž za sebou nechává na Zemi pořádné otisky. Ale co s tím můžeme dělat my sami?  Miliony lidé po celém světě, stejně jako každý jednotlivec v České republice, se může zapojit do Světového dne životního prostředí, ať už prostřednictvím zamyšlení se nad ekologickými otázkami, či ulpěním pozornosti nad zásadními ekologickými výzvami současnosti, nebo ještě lépe – rovnou ekologicky vyznívajícím činem, například v podobě úklidu svého okolí.

Každý rok je věnován určitému tématu, které volí Organizace spojených národů (OSN). Tím letošním je “biologická rozmanitost” neboli “biodiverzita”.

Biodiverzita se týká samotné podstaty života na Zemi. “Biologická rozmanitost je tradičně definována jako rozmanitost života na Zemi ve všech jeho formách. Zahrnuje počet druhů, jejich genetické variace a vzájemné interakce živých organismů v rámci komplexních ekosystémů.”
zdroj: Ztráta biodiverzity: Jaké jsou její důsledky a příčiny? | Zpravodajství

Stručně řečeno, biologická rozmanitost nám poskytuje čistý vzduch, pitnou vodu, kvalitní půdu a opylování plodin. Pomáhá nám v boji proti změně klimatu a přizpůsobování se jim a snižuje dopad přírodních rizik.

Proč dochází k úbytku biologické rozmanitosti?

  •   Změny ve využívání půdy (např. odlesňování, intenzivní monokultury, urbanizace)
  •   Přímé vybíjení nadměrným lovem nebo rybolovem
  •   Změna klimatu
  •   Znečištění
  •   Invazní nepůvodní druhy

Země je jen jedna, je domovem každého živého stvoření a zničení životního prostředí by mělo na vše živé katastrofální dopad. Proto je nezbytné dbát na jeho ochranu. Dejte si při příležitosti mezinárodního dne životního prostředí nějaké předsevzetí. Ale neomezujte se jen na něj a na dnešek. Snažte se všechny tyto věci začlenit do svého každodenního života, aby se staly návykem, každodenní rutinou. Abyste šli svým příkladem ostatním.

 

Pokusíte se, stejně jako já a můj tým asistentů, zamyslet se v tento den nad tím, jak se chováme k přírodě a životnímu prostředí?

 

Iva: Snažím se chodit pěšky, pokud to jde. Třídím odpad, a já ani můj malý synek nechápeme, proč odpadky, které se válejí po zemi, nejsou vyhozené v patřičných kontejnerech. Rovněž se snažím šetřit vodou a zásadně nakupuji do látkových tašek. Určitě ale vím, že pro životní prostředí, s nímž v souladu chci aby žily nejen mé děti, ale také děti mých dětí a tak dále, toho společnými silami zmůžeme daleko více.

Jana: Ve stravě se vyhýbám živočišným produktům, snažím se jíst sezónní a lokální produkty. Vybírám si potraviny bez obalu, pokud jsou k dispozici, nakupuji do vlastních sáčků a tašek… Certifikace jako je “Fair trade”, “GOTS”, nebo “Ecocert” pro mě nejsou záhadné pojmy :). Snažím se nepodléhat tzv.  “fast fashion”, proto nakupuji jen to, co unosím a před nákupem preferuji swap (výměnu oblečení mezi lidmi). Snažím se řídit heslem “Nekupuj zbytečnosti”, vytvářet co nejméně odpadu (to je někdy težké!) a myslet na přírodu v každodenním životě.

Jakub: Mezinárodní den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Vliv jednoho člověka na životní prostředí se nemusí zdát být tak velký. Vliv celé lidské populace, která se skládá z těchto jedinců, je však nedozírný. Každý z nás by se měl zamyslet a zatěžovat životní prostředí co nejméně. Mám rád návštěvy přírody, i to co příroda dává, proto ji nepoškozujme a neznečišťujme, neodhazujme v ní odpadky, neplýtvejme vodou, neplýtvejme energiemi, prostě chovejme se k ní s láskou, protože ona nám to pak několikanásobně víc vrátí.

František: Jde dělat i velmi jednoduché věci. Doma pijeme vodu z kohoutku s domácím sirupem. Balenou vodu (PET) nekupujeme. Důkladně třídíme odpad (papír, sklo, plech, plast, bio, kov). Na chalupě kompostujeme v Komposteru. Pokud to jde, chodím pěšky do práce a snažím se i hýbat. Co je důležité, tak kupovat jen věci, které potřebuji a spotřebuji či sním. Miluji renovace, takže recykluji křesla, staré obrazy, budíky apod. Není třeba kupovat nové věci, když můžu s trochou umu, zrenovovat věc kvalitní a starou.

Hezké dny! František

PRÁCE: Proč si MŽP nenechalo poradit od vlastního poradního orgánu?

Zákony oběhového balíčku z dílny MŽP čelí časté kritice, že neobsahují nástroje na podporu skutečné recyklace a že nesměřují ke splnění recyklačních cílů nastavených EU. První otázka, která mnohé v této souvislosti napadne, je, zda tyto aspekty nových zákonů MŽP při jejich tvorbě dostatečně řešilo s povolanými osobami, s odborníky, kteří se tématu odpadů a recyklace věnují. 

Povolaným poradním orgánem, který by tato témata měl řešit, je i podle samotného předsedy naší vlády tzv. Rada pro odpadové hospodářství. Tato rada vznikla v roce 2005 za účelem koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni a je v ní 33 osob, od zástupců ministerstev, senátu a poslanecké sněmovny, přes zástupce státních organizací jako je CENIA nebo SFŽP, zástupce odborových svazů a svazů samospráv, až po zástupce univerzit, zpracovatelských svazů a Asociace odpadového hospodářství. Tedy průřez celým spektrem zainteresovaných subjektů. Je s podivem, že tento orgán tedy při přípravě odpadových zákonů neřešil a do zákonů neprosazoval to, co mnozí z jeho členů nyní tvrdí, že v zákonech chybí. 

Podíváme-li se však na činnost Rady blíže, zjistíme zarážející skutečnost. Rada totiž za posledních 5 let byla svolána pouze 2 krát, a to v roce 2015 a potom až v říjnu roku 2019! Ve stěžejním období, kdy byly Ministerstvem životního prostředí tvořeny samotné zákony, tak Rada nezasedala ani jednou a nemohla tak plnit svou poradní a koordinační funkci. 

Možná MŽP připadalo, že jediné zasedání v roce 2015 (v roce 2019 již byly návrhy zákonů hotové a zasedání mělo charakter spíše informativní) je dostačující, avšak když se podíváme na konečnou podobu zákonů oběhového balíčku, nabízí se otázka, zda MŽP nemělo využívat poradních orgánů ve větší míře. 

Napadne-li nás, zda je Rada odpadového hospodářství skutečně orgánem, který měl vznik nových zákonů řešit, tak kromě celkové koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni má v působnosti také projednávání opatření na plnění a aktualizaci Plánu odpadového hospodářství České republiky. A v Plánu odpadového hospodářství se řeší samozřejmě také jeho soulad s legislativou EU a plnění evropských cílů, a právě evropská legislativa a cíle, které obsahuje, jsou hlavním důvodem celé novelizace oběhového balíčku. Proto také souběžně s tvorbou zákonů měla probíhat aktualizace Plánu. 

Při vzniku Rady pro odpadové hospodářství bylo ustanoveno, že jednání Rady OH svolává její předseda podle potřeby, minimálně však dvakrát ročně. To se však v posledních pěti letech nedělo.

Je tak s podivem, že návrh poslankyně Krutákové (STAN) na vznik vládou zřízené odborné poradní skupiny, která by fungovala do června a která by měla za úkol navrhovat úpravy oběhového balíčku právě za tím účelem, aby se do balíčku lépe promítla podpora recyklace, byl premiérem odmítnut. Pan premiér odmítnutí odůvodnil tím, že již existuje řada “plnohodnotně fungujících struktur”, které tato témata řeší, jmenovitě zejména Rada pro odpadové hospodářství. 

PRÁCE: Kdy půjde oběhový balíček do druhého čtení? Známe předběžný termín

Projednávání odpadových zákonů tzv. oběhového balíčku v druhém čtení je na programu současné 49. schůze Poslanecké sněmovny. Přes snahy MŽP a některých poslanců za ANO, aby byl balíček na program jednání zařazen co nejdříve, se však dostal až na konec pořadu druhých čtení a jeho možné projednávání tak očekáváme v polovině června ve variabilním sněmovním týdnu. Jeho projednání bude řádné, tedy mimo režim legislativní nouze. 

Velmi vítám, že balíček nebude projednáván již nyní v květnu, neboť v takovém případě by ho nestihl řádně projednat Hospodářský výbor, který ho chtěl projednat s účastí veřejnosti 10. 6. Navíc nevidím důvod, proč by mělo být projednávání této legislativy urychleno, a to i za cenu neúčasti veřejnosti na výborech a neprojednání všemi přidělenými výbory. 

Odůvodnění, že balíček je potřeba projednat co nejdříve, protože jinak by nám hrozily sankce ze strany EU za nedodržení transpozičních termínů, nepovažuji za dostatečný důvod ke zrychlenému projednávání takto důležité legislativy. Podle mnou dosud získaných informací však opožděná implementace směrnice nevede k automatickým sankcím. Abych si tyto informace ověřil a zjistil, zda je hrozba sankcí reálná, zaslal jsem podnět na právní oddělení Stálého zastoupení ČR při EU paní Lucii Březinové, aby se vyjádřila k celé situaci. Na odpověď nyní čekám.

Při zjišťování, zda nás při neschválení legislativy do 5. července skutečně čekají sankce, jsem však narazil na to, že MŽP neodeslalo Evropské komisi notifikační zprávu o vládní novele zákona o odpadech. Není mi jasné, zda šlo o nedopatření nebo úmysl, neboť ostatní zákony balíčku notifikovány byly. Od MŽP budu požadovat informace, proč k notifikaci nedošlo. 

Je nutné, aby tato tak důležitá legislativa byla důkladně projednána a byly zváženy všechny faktory. 94 pozměňovacích návrhů značí a nepotvrzují to co nám říká MŽP, že je legislativa konsensem mezi všemi sdruženími, svazy, organizacemi atd. Chceme se dostat v tomto odvětví do 21. století a být i dokonce více ambiciózní než nám směrnicemi přikazuje EU.

Držte oběhovému hospodářství palce a ať zvítězí lidský rozum na různými lobbistickými skupinami. 

Pro další články, které budou následovat, prosím sledujte můj blog. Budeme informovat  o souvisejících tématech a zamyslíme se např. nad fungováním Rady pro odpadové hospodářství.

 

PRÁCE: Těžba štěrkopísku v Uherském Ostrohu se má stát skutečností? Je písek vzácnější než pitná voda?

Je naprosto neuvěřitelné, že Český báňský úřad povolil dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku v době, kdy se v médiích nemluví o ničem jiném než o suchu, které je dle odborníků největší za posledních 500 let. Proto je více než kdy jindy důležité snažit se vodu, kterou máme k dispozici, využívat co nejefektivněji.

Zdroj pitné vody nazvaný Bzenec-komplex je na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Tento pitný zdroj zásobuje přes 100 tisíc lidí z Hodonínska i dalších okresů. Je to pátý největší zdroj v České republice. Český báňský úřad zamítl námitky obcí a Jihomoravského kraje proti stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Firma České štěrkopísky teď může podat žádost o těžbu. Úřad o ní bude rozhodovat v novém řízení. Proti těžbě bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění blízkého zdroje pitné vody pro sto tisíc obyvatel na Hodonínsku. Bránit se teď chtějí u soudu. Příští týden zašlu interpelaci na pana ministra Brabce, abych se ho dotázal, zda mu přijde všechno v pořádku a zda si nemyslí, že může být ohrožen zdroj pitné vody. Pan ministr Brabec několikrát prohlásil, že znečištění pitné vody nehrozí. Budu se ho ptát, jak chce dál ministerstvo v této věci pokračovat a jak chce zdroje pitné vody chránit do budoucna?

“Voda je vzácnost a mělo by tak s ní být i zacházeno”

Rozhodnutí Českého báňského úřadu neznamená povolení těžby, potvrdil jen rozhodnutí obvodního báňského úřadu, který stanovil dobývací prostor. „Je to určení plochy na ložisku v majetku státu, na které je v budoucnu držitel dobývacího prostoru oprávněn žádat o povolení dobývání. Firma nyní tedy může podat žádost,“ objasnil mluvčí úřadu Bohuslav Machek.

Podle něj v případě podané žádosti o těžbu bude úřad znovu žádat o vyjádření různé organizace jako například hygieniky nebo obce. Jihomoravští hygienici už v minulosti vydali nesouhlasné stanovisko kvůli možnému znečištění vody, proti jsou i okolní obce. Na druhé straně Ministerstvo životního prostředí vydalo kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí (EIA).

Další zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3101126-bansky-urad-zamitl-namitky-proti-tezbe-sterkopisku-na-hodoninsku-obce-se-budou
https://www.moderniobec.cz/jsem-take-proti-tezbe-ale-ridim-se-zakony-rika-ministr-brabec-k-tezbe-u-uherskeho-ostrohu/
https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/kraj-neuspel-s-namitkami-tezbe-pisku-vsak-chce-branit-dal-20200112.html
https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-brabec-jsem-proti-tezbe-sterkopisku-20200130.html

Historické události:
https://www.vak-hod.cz/?page_id=3685

EKOLOGIE: Víte, jak se ekologicky zbavíte odpadu v domácnosti a navíc ušetříte za hnojivo? Kompostováním

Mít na zahradě kompost je tak trochu jako mít na zahradě poklad. Pravda, nějaké úsilí to stojí. Odměnou za trošku úsilí Vám však bude úžasné hnojivo a pěstební substrát. Přírodní a zadarmo.

Každá domácnost se zahradou by měla mít v dnešní době kompostér. Zaprvé proto, že se postará o veškerý biologický odpad ze zahrady, stráví většinu kuchyňských zbytků a také proto, že zvládne i to, co byste jinak hodili automaticky do popelnice. Kompostování umožní využít materiál, který by jinak skončil bez užitku na skládce nebo ve spalovně. Je potvrzeno, že až polovina domácího odpadu může být zkompostována. 

Proto si pojďme připomenout, jak změníme nevábnou hromadu odpadu v úrodnou zeminu, která potěší srdce nejednoho zahrádkáře. A co do správného kompostu vlastně patří, a co už ne. Pěkně popořádku, krok za krokem.

 

Kde a jak založit kompost

Správně založený kompost nepáchne a dodává zahradě cenné organické hnojivo. Budete na něj potřebovat místo chráněné před větrem, polostín. Pokud jste kompost nestihli založit na podzim, nezoufejte, jaro je ideálním obdobím k jeho založení.

Kde: Na zahradě vyberte spíše odlehlejší místo, které není po většinu dne na prudkém sluníčku. Vytvořte mu ohrádku, například z prken, kulatiny, nebo z plastových dílů.

Velmi nenápadně působí také plastové kompostéry, které stačí na pozemku umístit a vhazovat do nich ten správný typ zahradního odpadu. Při výběru volte takové modely, které budou mít plnění shora, ale dole dvířka na odebírání již zralého kompostu. Vhodnější je také kompostér dvoukomorový. Pro fajnšmekry existují také otočné kompostéry, které jsou prakticky bezúdržbové či zateplené kompostéry, v nichž kompostování probíhá i  v zimě. 

Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný i z vaší kuchyně.

Jak: Správné složení kompostu je základ pro jeho správnou tvorbu. Rozlišují se dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Při zakládání kompostu začněte s 15 cm vrstvou hnědého odpadu. Na ní přidejte vrstvu listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají. Pozor ale na jejich poměr! Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Proto čerstvě posekanou trávu neházejte bezmyšlenkovitě do kompostéru. Utvořte z ní tenké vrstvy, které proložte např. lepenkami, suchým listím nebo větvemi. Rozkládají se pomalu, ale udržují vzduchové kapsy a napomáhají tak rozkladu toho ostatního.

Dno kompostu v žádném případě nevystýláme fólií nebo textilií. Do kompostu musí mít volný průchod žížaly a hmyz, kteří jsou z velké části ze zrání kompostu zodpovědní.

Co dát do kompostu a co ne

Bioodpad vhodný pro kompostování:

  • Tráva a listí 
  • Uvadlé květiny – nenapadené škůdci nebo chorobami
  • Zeleninový a ovocný odpad z kuchyně – pozor, ne veškerý. Slupky z citrusových plodů pouze v malém množství
  • Vaječné skořápky – nejlépe nadrcené (ale zde platí, že lepší variantou je dát je jako krmivo slepicím)
  • Papírové odpad kromě křídových a jinak „voskovaných“ papírů (karton, noviny, roličky od toaleťáku, papírové utěrky, plata od vajec nebo papíry od muffinů). Větší papíry je  lepší před kompostováním natrhat.
  • Kávová a čajová sedlina (včetně čajových sáčků i s papírovým ouškem, pozor však na tzv.”pyramidové sáčky”, ty bývají plastové a do kompostu nepatří)
  • Trus a podestýlka drobných býložravých zvířat (např. slepičince, bobky od králíků)
  • Vlasy a chlupy

Do kompostéru rozhodně nepatří:

  • Tuky, oleje
  • Kosti a zbytky masa
  • Léky, žvýkačky
  • Vajgly a popel z cigaret
  • Kameny, stavební suť
  • Plevel s kořínky
  • Rostliny napadené škůdci či chorobami
  • Popel z uhlí
  • Plasty, sklo, kov, porcelán barvy a ředidla
  • Barevné lesklé časopisy a reklamní letáky
  • Kočičí, psí a lidské výkaly, jednorázové pleny
  • Větve z tújí – odborníci doporučují je spíše rozdrtit a použít jako mulč zpět pod túje a do kompostu dát maximálně malé množství
  • Listí z ořešáků – kompostu neškodí, ale dlouho se rozkládají, proces lze urychlit rozsekáním
  • Biologicky rozložitelné plasty. I když vám budou výrobci tvrdit cokoliv, většina plastů, které jsou takto označeny, je kompostovatelná pouze v průmyslových kompostárnách.

 

Jak dlouho zraje

O kompost je potřeba se starat. Znamená to především ho jednou za čas proházet, aby se důkladně provzdušnil a promíchal. Kompost zraje obvykle půl roku. Záleží na typu kompostu (otevřený, uzavřený) i množství a struktuře materiálu, který do něj dáváme. Poté se promění v humus, kterým lze hnojit záhonky. Dle zkušeností zahrádkářů, kompost, ve kterém je větší podíl ořešákového listí, případně štěpky z tújových větví, zraje déle, třeba i dva roky.

 

Kompostování v bytě

Pokud nemáte zahradu, nezoufejte. Kompostovat můžete i ve městě, je zde hned několik možností. 

První možností je kompostování komunitní. Především ve větších městech vznikají komunitní zahrady s komunitními kompostéry. Skupinka uživatelů kompostéru může kompost jak tvořit, tak posléze využívat. Výhodou komunitního kompostování je to, že v komunitě bývá jeden nebo více “správců kompostu”, kteří dohlížejí na správný průběh kompostování, poznají, kdy je hotový kompost možné odebírat a kontrolují, že v něm neskončí něco, co tam nepatří. Komunitní kompostéry bývají navíc dvou nebo vícekomorové, takže můžete kompostér konstantně plnit a zároveň probíhá zrání kompostu. Do kompostovací komunity je zpravidla nutné se včas přihlásit. 

Další možností je založit kompost pro Váš bytový dům. Vhodný je tento postup spíše pro menší domy, protože ve velkém množství lidí je velmi obtížné kontrolovat a ovlivňovat skladbu kompostu. I přes informovanost všech uživatelů pak dochází typicky k tomu, že kompost obsahuje příliš málo uhlíkatého materiálu (všichni mají zpravidla nejvíce mokrého, zeleného odpadu, k tomu se přidá sekání trávy…) a začne v něm docházet ke hnití a zápachu. 

Pokud chcete jet ”sami na sebe” a kompostovat přímo v bytě, je nejvhodnější možností pořízení vermikompostéru, tedy domácího kompostéru, v němž se o rozklad stará partička žížal. Ačkoli si vystačíte i s bežnými žížalami, které můžete odchytit venku po dešti, nejvhodnější jsou žížaly kalifornské, které dokážou zkonzumovat velké množství materiálu. Z vermikompostéru získáte nejen tuhý kompost, ale i tzv. žížalí čaj, tekutinu, která poslouží jako vynikající hnojivo např. pro pokojové květiny. 

K nalezení komunitní kompostárny ve Vašem okolí či vyhledání někoho, kdo nabízí žížaly, slouží tato mapa, vytvořená sdružením KoKoZa https://www.mapko.cz/places?fcat=331&lat=49.905249238801304&lng=15.136413574218752&zoom=8

Více informací najdete i zde: http://www.kompostuj.cz/