Vodu řešíme teď: Piráti představili plán na boj s extrémními projevy změny klimatu

Praha, 18. června 2020 Piráti představili před mimořádnou schůzí Sněmovny ohledně sucha svůj třífázový plán „Vodu řešíme teď“. Ten přináší celou řadu ucelených návrhů, jak se v Česku vypořádat s extrémními projevy změny klimatu. Řešení jsou rozdělena do čtyř tematických sekcí: dostupná a kvalitní pitná voda, zdravá krajina, živá i udržitelná města a motivovaný hospodář. V souladu s těmito záměry předloží Piráti na plénu také konkrétní legislativní návrhy, které mají za cíl zlepšit současný stav. 

Některé české obce se ještě ani nevzpamatovaly z víkendových lokálních povodní a už nás čekají další tři dny vydatných dešťů. Přitom 40 až 100 centimetrů pod zemí stále převládá kritické půdní sucho a hladina podzemních vod je hluboce pod normálem. Vláda bohužel situaci neřeší. I proto jsme za Piráty podpořili mimořádnou schůzi k suchu, která se bude zabývat legislativou v oblasti hospodaření a ochrany vody i schopností krajiny vodu zadržovat. Stejně tak jsme připravili plán na boj s klimatickými změnami a v souvislosti s ním představíme ve Sněmovně pět pozměňovacích návrhů ke zlepšení situace,“ popsala pirátská poslankyně Dana Balcarová, která působí jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí. 

Plán „Vodu řešíme teď“  je rozdělen do tří časových horizontů: Co je třeba řešit teď, co do konce roku, co dlouhodobě a stojí na čtyřech pilířích. Náš návrh vychází z toho, co ve Sněmovně už třetím rokem posazujeme v oblasti vody, hospodaření i ochrany půdy a navazuje na plán Budoucnost řešíme teď, v němž jsme detailně rozepsali cestu z koronavirové krize,“ vysvětlil pirátský poslanec Radek Holomčík.

Prvním pilířem našeho plánu je kvalitní a dostupná pitná voda. Nyní jsou zdroje vody ohroženy kontaminací pesticidy či chemikáliemi a sinicemi. Musíme ji tak začít co nejdříve chránit, a to pomocí revize současných zdrojů pitné vody a úpravy ochranných pásem. V tomto duchu podávám pozměňovací návrh k vládní vodní novele,“ nastínila Balcarová s tím, že je rovněž důležité omezit plýtvání s pitnou vodou. „Nebudeme omezovat použití pitné vody, ale chceme nastavit lepší podmínky pro využití šedé vody. Šedá voda je například voda z mytí nádobí, kterou můžeme využít ke splachování záchodů. Radek Holomčík ve svém pozměňovacím návrhu k novele vodního zákona proto odstraňuje administrativní bariéry v jejím používání. Piráti se zasadí o vypsání dotačních programů na využití šedé vody ve veřejných budovách a domácnostech,“ uvedla poslankyně.

Holomčík dále představil návrhy k tématu zdravé krajiny. „Okamžitě musíme zastavit veškeré projekty vedoucí k odvodňování krajiny, jako jsou regulace říčních toků a další zásahy. Na základě údajů od ministerstev zemědělství a životního prostředí zpracováváme analýzu účelnosti investic, abychom zabránili takové praxi, kdy jedno ministerstvo řeky zakrucuje a druhé je rovná do betonových koryt. Je třeba vodu v krajině zadržovat a není možné z veřejných peněz platit opak. Musíme nastavit citlivé a k přírodě šetrné hospodaření v lesích, změnit a zpřísnit požadavky na obdělávání půdy, modernizovat standardy pozemkových úprav a zjednodušit a uvést do života konečně dlouho slibovanou protierozní vyhlášku,“ vysvětlil Holomčík a dodal, že Piráti pracují také na novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která nastaví přísnější podmínky hospodaření na zemědělské půdě. 

Třetí pilíř „živá a udržitelná města“ popsal pirátský poslanec František Elfmark. „Musíme v maximální možné míře začít vracet zeleň a vodu do měst a obcí. Můžeme to realizovat formou zelených střech, fasád, dešťových zahrádek, zachytáváním dešťové vody, umisťováním prvků zeleně na veřejná místa. Pro podporu výše uvedených opatření je nutné navýšení Státního fondu životního prostředí, kterého jsem členem. Důležité pro nás je také zachovat zapojení  veřejnosti a spolků v územních řízeních,“ řekl Elfmark s tím, že je nutná  také revitalizace toků jak v obcích, tak i mimo ně. 

Čtvrtý pilíř našeho plánu se jmenuje Motivovaný hospodář. Pokud chceme obnovit krajinu, musí to být týmová práce, a proto potřebujeme podporovat a motivovat lidi, kteří v krajině hospodaří. Budeme tlačit vládu, aby skončila s praxí neustálé buzerace namísto toho, aby zemědělcům, lesníkům a dalším nabízela pomocnou ruku. Nesmíme po nich chtít nesmyslnou byrokracii, vedení bezúčelných evidencí, nesystémově a nadbytečně je kontrolovat,“ uvedl pirátský poslanec Jan Pošvář. Podle něj má být člověk hospodařící v krajině hospodář, ne úředník. „Proto zpracováváme analýzu zbytečné byrokracie, která nepřispívá k lepšímu stavu krajiny, ochraně veřejného zdraví nebo ochraně zvířat před týráním. Připravujeme seznam zbytečných formulářů k odstranění. Chceme také podpořit lokální a ekologické zemědělce,“ uzavřel Pošvář. 

KE STAŽENÍ: E-book_voduresimeted_pirati

K PROLISTOVÁNÍ: https://issuu.com/elfik/docs/e-book_voduresimeted_pirati

VIZE: Piráti odmítají odklad zákazu skládkování i nekonečnou produkci odpadu. Požadují maximální recyklaci a šetrná řešení

Včera proběhlo druhé čtení tzv. Oběhového balíčku. Níže přikládám naši TZ a dole najdete pak můj komentář, který jsem na plénu poslanecké sněmovny na úvod přednesl.

Praha, 17. června 2020 – Dřívější zákaz skládkování, dobrovolné zálohování PET lahví i plechovek nebo nižší sazba DPH na zpracování odpadů k dalšímu využití – i tyto pozměňovací návrhy k tzv. oběhovému balíčku dnes představil ve Sněmovně pirátský poslanec František Elfmark a poslankyně Dana Balcarová. „Pirátským mottem je: nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. Budoucnost je v recyklaci a maximálním využívání toho, co máme. Finální podoba, kterou zákonům dáme, rozhodne, zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti, nebo bude stále popelnicí Evropy,“ okomentoval Elfmark, který ochranu životního prostředí považuje za zásadní téma.

Sněmovna dnes jednala ve druhém čtení o čtyřech zásadních odpadových zákonech. Nejvíce se diskutovalo o ukončení skládkování, energetickém využívání odpadů a certifikaci zpracovatelů elektroodpadu. „V první řadě nemá jít pouze o implementaci evropských směrnic, tzv. transpozici, tedy zařazení konkrétních požadavků do naší legislativy, ale hlavně o to najít nejlepší cestu, jak k těmto cílům dojdeme, při ochraně toho nejcennějšího co máme, životního prostředí. Chceme cirkulární ekonomiku, která nebude produkovat nekonečné haldy odpadů, ale naopak v ní bude fungovat kolebohěh surovin, a odpad se tak bude zužitkovávat. Proto Piráti k tzv. oběhovému balíčku připravili třicet pozměňovacích návrhů,“ uvedl Elfmark, který je členem Výboru pro životní prostředí.

Návrhy mimo jiné řeší například rok ukončení skládkování, zavedení poplatku za energetické využití odpadů, nastavení třídící slevy, omezení napojení zpracovatelů výrobků s ukončenou životností na činnosti kolektivního systému, zařazení materiálového využití odpadů do nižší sazby DPH, dosažitelné podmínky pro získání autorizace pro nové obalové společnosti nebo dobrovolné zálohování PET lahví i plechovek.

„Odpadová legislativa by především měla motivovat k opětovnému využití odpadů. Novela navržená vládou má zásadní nedostatky. Například nahrává spalování odpadů, které označuje za energetické využití. Piráti ale chtějí odpad v maximální míře využít jako surovinu, a to také mělo být smyslem nových odpadových zákonů. Dalším cílem je skoncovat se skládkováním, které novela umožňuje až do roku 2030. S poslankyní Markétou Pekarovou  proto podáváme pozměňovací návrh, který skládkování ukončí už k roku 2024 a s pirátským kolegou Elfmarkem pozměňovací návrh zavádějící poplatek za energetické využití odpadů. Zavedlo ho už sedm států EU a České republice tento ekonomický nástroj pro dosažení cílů oběhového hospodářství doporučuje OECD i Evropská komise,” doplnila pirátská poslankyně Dana Balcarová.

„Tuto problematiku nelze řešit narychlo, sám se jí věnuji intenzivně šest let. Máme za sebou transparentní cestu plnou seminářů a tzv. kulatých stolů. Vytvořil jsem speciální webové stránky, oslovil experty z neziskových organizací, odpadového a oběhového hospodářství, firem zpracovávajících odpad a podobně, s nimiž jsem strávil stovky hodin nad jejich podněty, návrhy, komentáři. Z těchto diskuzí a poznatků vycházejí naše návrhy,“ poznamenal Elfmark s tím, že je důležité se dívat na problém odpadů komplexně a optikou budoucnosti. „Co můžeme udělat dnes, neodkládejme na jindy. Nezhoršujme více své životní prostředí a nenechávejme za sebou zátěž, kterou budou muset řešit další generace. Vydejme se společně na cestu kupředu – směrem k oběhovému hospodářství 21.století,“ apeluje poslanec.

Projednávání odpadových zákonů bylo ve středu na plénu přerušeno z časových důvodů v obecné rozpravě zákona o obalech.

Zde přikládám svoji úvodní řeč, kterou jsem včera přednesl.

Máme 21. století a moderní by měl být i náš přístup k odpadům. Nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. Proto vnímám jako výzvu snažit se produkci odpadu minimalizovat. S odpadem, který nám ale přesto vzniká, si musíme poradit co nejlépe. Tedy tak, abychom nezhoršovali své životní prostředí a nenechávali za sebou zátěž, kterou budou muset řešit další generace. Nejlépe tak, aby skutečného odpadu, kterého nejsme schopni využít znovu, bylo co nejméně. 

Odpad, který dnes končí na skládkách, v energetickém využití nebo nejhůř – v přírodě, v oceánech, v půdě – je velmi často tvořen využitelným materiálem. Vyhazujeme to, co by mohlo sloužit jako surovina místo surovin tzv. panenských. A to se asi shodneme, že je špatně. Takový přístup do 21. století nepatří. Budoucnost je v recyklaci a maximálním využívání toho, co máme. 

Potřeba zachování životního prostředí a tedy i nutnost řešit situaci s odpadem, kterého nám vzniká čím dál tím víc, se nyní promítá do legislativy vyspělých států. Je to jeden z důvodů vzniku nové evropské legislativy, směrnic, které mají vést ke vzniku tzv. Oběhového hospodářství, cirkulární ekonomiky, zkrátka systému, kdy místo přímky surovina->výrobek->odpad, budeme mít uzavřený kruh, koloběh surovin.

Implementace této evropské legislativy je i důvodem vzniku novel českých zákonů tzv. Oběhového balíčku, tedy zákonů, které máme nyní před sebou. Finální podoba, kterou zákonům dáme, rozhodne, zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti, nebo bude stále “popelnicí Evropy”.

Já osobně se této problematice věnuji intenzivně šest  let. Jako poslanec  jsem strávil stovky hodin diskuzí s experty pro tuto oblast, uspořádali jsme mnoho seminářů a kulatých stolů. Na toto téma jsme vytvořili i speciální webovky obehovehospodarstvi.eu.

Ke zlepšení oběhových zákonů se snažím přispět svými pozměňovacími návrhy, o nichž budu za okamžik mluvit. Jejich podoba je výsledkem blízké spolupráce s experty z naší pracovní skupiny. Experti, s nimiž jsem spolupracoval a kteří přispívali svými podněty, návrhy a komentáři, jsou lidé, pohybující se na různých místech okolo odpadového a oběhového hospodářství. Jsou to zástupci neziskových organizací, asociací odpadového a oběhového hospodářství, firem zpracovávajících odpad, kolektivních systémů i autorizovaných společností.

Odborná veřejnost i veřejnost laická by měla mít možnost podílet se na legislativě, která se jí bezprostředně týká. Jakožto člena Výboru pro životní prostředí mne proto mrzelo, že jednání VŽP bylo kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru neveřejné. Předsedkyně našeho výboru, kolegyně Dana Balcarová, se zasadila alespoň o to, aby byla jednání výboru streamována online, a veřejnosti tak byl umožněn alespoň pasivní přístup. Poprvé se tak stalo u výboru.

Byl jsem rovněž pro to, abychom, podobně jako hospodářský výbor, jednání výboru odložili až na dobu, kdy účast veřejnosti při jednání klubu bude povolena. Někteří kolegové však jednání chtěli co nejvíce uspíšit, a proto se schůze výboru konala i v období mimořádného stavu a to hned 2x. 

Odůvodnění, že je nutné legislativu projednat, či dokonce schválit co nejrychleji, a tedy vyhnout se případným sankcím od Evropské Komise na základě nedodržení transpozičního procesu (5.7.2020), jsem se rozhodl si tuto informaci ověřit u orgánu Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu a dále u zdejších orgánů Ministerstva zahraničí a Úřadu Vlády ČR – Odboru komunitárního práva. 

Obecně k celé věci chci řici, že povinnost České republiky implementovat právo EU vyplývá z jejího členství v EU. U směrnic je součástí povinnosti řádné implementace kromě úplného a včasného provedení (transpozice) do vnitrostátního právního řádu a jeho následné aplikace také sdělení přijatých vnitrostátních opatření Evropské komisi (EK), a to nejpozději v termínu stanoveném konkrétní směrnicí. Pokud nedojde ke splnění uvedeného závazku zahájí EK tzv. formálním upozorněním, v němž dotčený členský stát informuje o tom, že jí nebyly poskytnuty informace o vnitrostátních právních předpisech, které provádějí příslušnou směrnici a stanoví mu přibližně 2 měsíce na nápravu. Vyšší moc (Covid-19) jako možný liberační důvod nesplnění implementační povinnosti lze v obecné rovině připustit. 

Všichni experti z výše jmenovaných institucí sdělují, že k přijetí tak důležitého oběhového balíčku jsme ještě, na základě vzniklých událostí dnešní doby, v časové rezervě, tedy je úplně v pořádku, kdyby běžný legislativní proces přijetí směrnice EU v této věci proběhl až do konce tohoto roku.

Včerejší protestní pochod Za vodu pro lidi v Uh. Ostrohu

Včera 13. 6. 2020 proběhl Protestní pochod Za vodu pro lidi, kterého jsem se s rodinou zúčastnil. Přidala se k nám také posléze Hanka Ančincová. Startovalo se z náměstí Uherského Ostrohu.  Za velmi dusného počasí se před radnicí sešlo několik set lidí, kteří nesouhlasí s těžbou štěrkopísku a tím ohrožením zdrojů pitné podzemní vody. Více jsem o tom psal již zde: https://www.frantisekelfmark.cz/prace-tezba-sterkopisku-v-uherskem-ostrohu-se-ma-stat-skutecnosti-je-pisek-vzacnejsi-nez-pitna-voda/

Krátce shrnu ty největší body a vložím je do krátkých vět:

záchrana pitné vody pro 140 tis. obyvatel / úložiště pitné vody pro velmi dlouhé období až cca 2000 let /  podzemní voda je mnohem kvalitnější než nadzemní / úložiště štěrku je mnohem větší než se zdálo / bude se kolem stavit R55 / skoro 50% území již vlastní těžaři / koho zajímá životní prostředí / kdo celou věc podporuje / výstavba D-O-L

Včerejšího pochodu se zúčastnilo mnoho politiků ze všech možných stran a hnutí, tak jsem zvědavý, jak se k tomu kolegové i poslanci postaví. Já si tam pro fotku jen nepřijel a již chystám s Radkem Holomčíkem další kroky. Můj krok bude, že ihned v záři na Výboru pro životní prostředí navrhnu zařazení projednání této problematiky. Další krok bude realizace kulatého stolu, kde všechny zainteresované pozveme k diskusi. Mezitím mám schůzky apod., kdy sháním odborné informace. Můj názor je jasný, 5 největší zdroj pitné vody v ČR nesmí být narušen za žádnou cenu !

Hezký den. František

PRÁCE: Plán na modernizaci zařízení na tepelné zpracování nemocničního odpadu v nemocnici Uh. Hradišti

Dnes 12. 6. 2020 jsem se zúčastnil tiskové konference v Uherskohradišťské nemocnici s panem ředitel MUDr. Sládkem. Byl nám představen plán modernizace zařízení na tepelné zpracování infekčního a nemocničního  odpadu. Nynější zařízení, které již dosluhuje, plánují přestavět a také přesunout o cca 100 m tak, aby vyhovovalo novým technologiím a dalším záměrům nemocnice. 

Co mi bylo sděleno. Stávající zařízení je 24 let staré (a nejmenší ze všech podobných zařízeních v ČR) a slouží na zpracování cca 350t infekčního a nemocničního odpadu z nemocnice (neslouží pro spalování komunálního odpadu !!!). V plánu na nové zařízení, se kterým jsem se patřičně seznámil nejen dnes na tiskové konferenci, ale také včera při osobním setkání s panem ředitelem, se počítá s kapacitou 1000t ročně. Vzhledem ke kapacitě je navrhováno v případě realizace toto zařízení v budoucnu využívat i pro nemocnice v Kroměříži (200t) a ve Zlíně (450t).  Včera jsem se ředitele ptal na nejpalčivější otázky týkající se logistiky, ovzduší a rovněž jsme se věnovali problematice hluku. Byl jsem ujištěn a padlo to i dnes, že všechny sledované hodnoty jsou a budou podlimitní, a budou striktně dodržovány. To stejné doložil pan ředitel v představené prezentaci  i na stanovisku EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí).

Ředitel mi sdělil, že doprava a zavážení do areálu nemocnice se odhaduje na maximálně 2 auta o velikosti 3.5t denně. Při současném provozu 1200 osobních aut a cca 100 větších a nákladních aut, toto navýšení nehraje žádnou významnou roli. Stejně tak hodnoty hluku nebudou nikterak navýšeny. Pokud se podíváme na velikost stávajícího zařízení a zařízení nového, budou velikostně téměř totožná. Po seznámení se všemi  možnostmi  a faktory, které by mohly jakkoli ohrozit místní občany, musím konstatovat, že nic takového nenastane a ředitel se mi tímto také zavázal. Požádal jsem ho, aby uspořádal veřejné slyšení mezi občany a celou problematiku za účasti odborníků vysvětlil. To mi přislíbil a dnes na TK i potvrdil, navíc k tomu přidá Den otevřených dveří zařízení, aby se veřejnost mohla na zařízení osobně podívat.

Proto prosím uvažme všechny tyto faktory a nedělejme z celé věci něco velmi negativního či monstrózního. Přestavbu starého zařízení na nové hodnotím jako jediné možné řešení a žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by se mělo zhoršit v dané lokalitě či v celém městě životní prostředí. Celá realizace bude hrazena z 85% z dotačního titulu Evropské unie a vyjde cca na 88 mil. korun. Realizace má proběhnout mezi lety 2021 až 2022. V letošním roce se má pouze nachystat projekt. Co velmi kvituji je, že se pan ředitel rozhodl věc řešit velmi zodpovědně a citlivě. Rozhodl se nesvážet nemocniční odpad ze všech nemocnic celého kraje a jen doplnil kapacitu z KM a Zlína do doby, než se naplní kapacita samotnou nemocnicí UH. Potom v podstatě bude řešit jen potřeby uherskohradišťské nemocnice. Této problematice se intenzivně věnuji již několik let a momentálně nenastala žádná okolnost, proč bych tento záměr měl být vnímán předčasně negativně. Pokud se uskuteční vše tak, jak bylo prezentováno a nenastane žádná ekologická zátěž, bude snad vše v pořádku. Celou věc budu bedlivě sledovat.

Hezké dny.  František Elfmark

PRÁCE: Sucho a odpady pirátským tématem na výboru pro životní prostředí

Dnešní výbor (10.6.2020)  pro životní prostředí zahájil bod „Informace Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR o ochraně před kritickým suchem v České republice”. S poslanci o tomto tématu přišel diskutovat i ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Výbor po diskusi přijal navržené usnesení kolegyně a předsedkyně Dany Balcarové, který vyzývá vládu, aby od roku 2021 významně navýšila prostředky na realizaci opatření sloužících k plošné zádrži vody v krajině a představila jasný plán pro boj se suchem včetně  výčtu finančních prostředků potřebných na realizaci jednotlivých typů opatření, časového harmonogramu a zodpovědnosti za plnění jednotlivými resorty. Oba ministři také do listopadu předloží přehled již podpořených a realizovaných opatření na boj se suchem.

Dalšími body programu byly rozpočtové kapitoly, kde jsem byl u Závěrečného účtu kapitoly 315 MŽP zpravodajem. Ptal jsem se zástupců MŽP na to, proč nedošlo k profinancování celých alokovaných částek na program Zelená úsporám určený pro budovy veřejného sektoru. To mu bylo vysvětleno tím, že na budovy veřejného sektoru existují výhodnější programy, ze kterých je na tyto účely možné čerpat a Zelená úsporám již jen dobíhá. Nová zelená úsporám se čerpá primárně z nároků a ne z rozpočtu, proto se také tam rozpočet snížil oproti očekávání. Program péče o krajinu nebyl vyčerpán ze sta procent alokované částky zejména z důvodů, kdy příjemci nesplní podmínky a musí peníze vrátit. 

Na programu byly též Zprávy o životním prostředí v krajích za rok 2018. Zlínský kraj se může chlubit nejnižší spotřebou vody v domácnostech v přepočtu na osobu/den a nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu na osobu ze všech krajů ČR. Bohužel zde máme problém se znečištěním ovzduší emisemi z Polska a Moravskoslezského kraje  a také z lokálních topenišť.

Zpravodajem jsem byl i u Zprávy Evropské Komise o statistice odpadů a o jejich kvalitě. Zde jsem upozornil na trvající problém s daty o odpadech v ČR, jelikož máme dvě souběžně běžící statistiky, od ČSÚ a od MŽP, které se v údajích o produkci odpadů liší. V usnesení pak vybízíme MŽP k řešení této situace. 

 

VIZE: Jakou cenu má čistý vzduch, pitná voda či úrodná půda? Dnes je Světový den životního prostředí

Žít tak, abychom žili v souladu s přírodou, a tedy i životním prostředím, by mělo být samozřejmostí 365 dní v roce. Abychom na to však nezapomínali, je tu den D, kdy si připomínáme význam ochrany a obnovy životního prostředí nejen pro spokojený život, ale také pro budoucnost celého lidstva. Dá se říct, že 5. červen je celosvětově uznávaným svátkem boje za lepší a trvale udržitelnou budoucnost.

Každý rok, letos již po čtyřicáté šesté, se tak snažíme přijít na to, jak to naše zemské žití nastavit ještě lépe. Lidstvo totiž za sebou nechává na Zemi pořádné otisky. Ale co s tím můžeme dělat my sami?  Miliony lidé po celém světě, stejně jako každý jednotlivec v České republice, se může zapojit do Světového dne životního prostředí, ať už prostřednictvím zamyšlení se nad ekologickými otázkami, či ulpěním pozornosti nad zásadními ekologickými výzvami současnosti, nebo ještě lépe – rovnou ekologicky vyznívajícím činem, například v podobě úklidu svého okolí.

Každý rok je věnován určitému tématu, které volí Organizace spojených národů (OSN). Tím letošním je “biologická rozmanitost” neboli “biodiverzita”.

Biodiverzita se týká samotné podstaty života na Zemi. “Biologická rozmanitost je tradičně definována jako rozmanitost života na Zemi ve všech jeho formách. Zahrnuje počet druhů, jejich genetické variace a vzájemné interakce živých organismů v rámci komplexních ekosystémů.”
zdroj: Ztráta biodiverzity: Jaké jsou její důsledky a příčiny? | Zpravodajství

Stručně řečeno, biologická rozmanitost nám poskytuje čistý vzduch, pitnou vodu, kvalitní půdu a opylování plodin. Pomáhá nám v boji proti změně klimatu a přizpůsobování se jim a snižuje dopad přírodních rizik.

Proč dochází k úbytku biologické rozmanitosti?

  •   Změny ve využívání půdy (např. odlesňování, intenzivní monokultury, urbanizace)
  •   Přímé vybíjení nadměrným lovem nebo rybolovem
  •   Změna klimatu
  •   Znečištění
  •   Invazní nepůvodní druhy

Země je jen jedna, je domovem každého živého stvoření a zničení životního prostředí by mělo na vše živé katastrofální dopad. Proto je nezbytné dbát na jeho ochranu. Dejte si při příležitosti mezinárodního dne životního prostředí nějaké předsevzetí. Ale neomezujte se jen na něj a na dnešek. Snažte se všechny tyto věci začlenit do svého každodenního života, aby se staly návykem, každodenní rutinou. Abyste šli svým příkladem ostatním.

 

Pokusíte se, stejně jako já a můj tým asistentů, zamyslet se v tento den nad tím, jak se chováme k přírodě a životnímu prostředí?

 

Iva: Snažím se chodit pěšky, pokud to jde. Třídím odpad, a já ani můj malý synek nechápeme, proč odpadky, které se válejí po zemi, nejsou vyhozené v patřičných kontejnerech. Rovněž se snažím šetřit vodou a zásadně nakupuji do látkových tašek. Určitě ale vím, že pro životní prostředí, s nímž v souladu chci aby žily nejen mé děti, ale také děti mých dětí a tak dále, toho společnými silami zmůžeme daleko více.

Jana: Ve stravě se vyhýbám živočišným produktům, snažím se jíst sezónní a lokální produkty. Vybírám si potraviny bez obalu, pokud jsou k dispozici, nakupuji do vlastních sáčků a tašek… Certifikace jako je “Fair trade”, “GOTS”, nebo “Ecocert” pro mě nejsou záhadné pojmy :). Snažím se nepodléhat tzv.  “fast fashion”, proto nakupuji jen to, co unosím a před nákupem preferuji swap (výměnu oblečení mezi lidmi). Snažím se řídit heslem “Nekupuj zbytečnosti”, vytvářet co nejméně odpadu (to je někdy težké!) a myslet na přírodu v každodenním životě.

Jakub: Mezinárodní den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Vliv jednoho člověka na životní prostředí se nemusí zdát být tak velký. Vliv celé lidské populace, která se skládá z těchto jedinců, je však nedozírný. Každý z nás by se měl zamyslet a zatěžovat životní prostředí co nejméně. Mám rád návštěvy přírody, i to co příroda dává, proto ji nepoškozujme a neznečišťujme, neodhazujme v ní odpadky, neplýtvejme vodou, neplýtvejme energiemi, prostě chovejme se k ní s láskou, protože ona nám to pak několikanásobně víc vrátí.

František: Jde dělat i velmi jednoduché věci. Doma pijeme vodu z kohoutku s domácím sirupem. Balenou vodu (PET) nekupujeme. Důkladně třídíme odpad (papír, sklo, plech, plast, bio, kov). Na chalupě kompostujeme v Komposteru. Pokud to jde, chodím pěšky do práce a snažím se i hýbat. Co je důležité, tak kupovat jen věci, které potřebuji a spotřebuji či sním. Miluji renovace, takže recykluji křesla, staré obrazy, budíky apod. Není třeba kupovat nové věci, když můžu s trochou umu, zrenovovat věc kvalitní a starou.

Hezké dny! František