Na řece Bečvě došlo nedávno k velké ekologické havárii. Od neděle 20. září zde uhynulo kvůli kontaminaci vody kyanidem podle odhadů nejméně 32 tun ryb. Jde o pohromu takového rozsahu, že ji nemůžeme jen tak přihlížet. Důležité je nejen najít viníka, který je za únik odpovědný, ale také prošetřit, jak a proč k němu došlo. Proto jsem dnes poslal interpelaci ministru životního prostředí Richardu Brabcovi a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) požádal o informace.
Není možné, aby se takto závažná kauza nechala bez důkladného prošetření. Je nutné zjistit původce znečištění řeky a důvody, proč k celé situaci došlo. Jinak nelze zaručit, aby se podobná věc v budoucnu neopakovala. Proto jsem požádal ČIŽP o poskytnutí nejen podrobnějších informací o výsledcích šetření (jakmile to bude možné vzhledem k probíhajícímu vyšetřování), ale také o informace, zda ve stejné oblasti došlo k šetření ČIŽP v minulých letech a s jakými výsledky.
Pana ministra Brabce se ptám v interpelaci na pohled a postup resortu životního prostředí v této věci. Konkrétně na to, zda on sám dohlíží na postup vyšetřování, proč i přes jeho prohlášení z minulého týdne stále neznáme viníka a také na to, co myslel exemplárním potrestáním pachatele, které zmínil v médiích.
v souladu s ustanovením čl. 53 odst. 1 Ústavy České republiky a § 110 a násl. zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se na Vás jako poslanec zvolený za Piráty obracím s touto interpelací:
V minulém týdnu proběhla médii informace o otrávení cca 40 km řeky Bečvy neznámou látkou. Dle veřejně dostupných informací rozbory vody následně ukázaly, že šlo o kyanid. Kvůli tomu uhynulo v řece více než 30 tun ryb. Policie případ šetří jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. (zdroj: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/puvodce-kyanid-becva-uhynule-ryby.A200926_125608_zlin-zpravy_bse) Tato situace mně, jako zvolenému poslanci za Zlínský kraj a členovi sněmovního Výboru pro životní prostředí, není samozřejmě lhostejná.
Proto bych Vás chtěl tímto požádat o zprostředkování odpovědí u pana ministra Brabce:
V pátek jste situaci komentoval s tím, že najít zdroj znečištění bude otázkou několika hodin. Proč tedy stále nevíme, odkud se kyanid do řeky dostal?
Zajímáte se a dohlížíte vy osobně na postup ČIŽP v této věci?
V souvislosti s novou podobou zákona o odpadech, kterou minulý týden schválila ve třetím čtení poslanecká sněmovna, se nyní diskutuje o některých kontroverzních schválených pozměňovacích návrzích. Jedná se především o pozměňovací návrh (PN) poslanců Staňka a Zahradníka. Piráti tento PN, který v podstatě umožňuje zpětné osvobození části odpadu od skládkovacích poplatků, nepodpořili, a jak na Výborech, tak na třetím čtení, byli proti, neboť de facto umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se doplatku stamilionových částek.
Návrh umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se placení poplatků obcím a SFŽP tím, že odpady označí za využité na skládce a použité k výrobě výrobků, a to i zpětně. Vzpomeňme na tzv. Kauzu Čáslav u které se to přímo nabízí. Nově tímto dochází k zásahu do právní jistoty a důvěry v právo formou tzv. zákazu pravé retroaktivity. Nedivil bych se kdyby v této věci došlo k podání návrhu na zrušení této části zákona k Ústavnímu soudu ČR z důvodu rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Minulý týden jsme ve sněmovně projednávali zákaz klecového chovu slepic viz. https://www.frantisekelfmark.cz/prace-snemovna-podporila-zakaz-klecoveho-chovu-slepic/. Při debatách s lidmi jsme došli na to, že mnoho lidí neví, co označení na vejcích znamená a jak rozlišit, zda je či není z klecového chovu. Proto pro oživení dodávám popis, jak to vlastně je.
Každé vejce, které zakoupíte, musí být povinně označeno vlastním kódem. Tento kód Vám může dost napovědět o jeho kvalitě, původu a především způsobu chovu nosnice, která ho snesla.
Označení způsobu chovu slepic
První číslo kódu uvedeného na vejci značí způsob chovu nosnic. Rozdělujeme následující druhy:
0 – chov v ekologickém zemědělství (BIO)
1 – chov ve volném výběhu
2 – chov na podestýlce
3 – chov v klecích
Kód země původu vejce
Na každém vejci musí být také uveden kód země původu, který může být například:
CZ – Česká republika
SK – Slovensko
PL – Polsko
atd.
Registrační číslo hospodářství
Poslední čtyřčíslí na vejci označuje číslo hospodářství. Vyhledat hospodářství podle kódu můžete například na webu www.mtd-ustrasice.cz/vyhledavani.
Rozdělení vajec podle hmotnosti / velikosti
Pro laika je nejvíce známé rozdělení vajec podle jejich velikosti, které rozdělujeme do následujících skupin:
Dnešní tisková konference. Mluvil jsem o oběhovém balíčku, který půjde zítra ve sněmovně do třetího čtení. Podali jsme celkem 29 pozměňovacích návrhů. Navrhli jsme poplatek za spalování, ukončit skládkování k roku 2024 nebo 2027, zavést dobrovolné zálohování nápojových obalů, zakázat dovoz odpadů ze zahraničí a mnoho dalšího. Bohužel vláda a MŽP nás neposlouchá.
Praha, 9. září 2020 – Nabitý program 30. schůze poslaneckého Výboru pro životní prostředí obsahoval mimo jiné projednání zákona o obalech, diskuzi o opatřeních realizovaných v resortech zemědělství a životního prostředí v zájmu zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody. Rovněž řešení nové evropské legislativy v oblasti oběhového hospodářství, biodiverzity a také zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci uhelných regionů. Debatováno bylo i téma možnosti regulace návštěvnosti zvláště chráněných území.
„Na některé nedostatky novely zákona o obalech, které se snažím řešit i svými pozměňovacími návrhy, na dnešním výboru upozornili také zástupci odborné veřejnosti, kteří se zúčastnili jednání jako hosté. Přes snahu Ministerstva životního prostředí přesvědčit nás o opaku, považuji některé podmínky pro získání autorizace pro obalové společnosti za pro žadatele nesplnitelné a pokud nebudou změněny, obávám se, že se vstupu nových autorizovaných obalových společností na trh nikdy nedočkáme. Chybějící konkurenci v této oblasti přitom považuji za problém,” říká František Elfmark, pirátský poslanec, který je u tohoto sněmovního tisku zpravodajem, a dodává, že někteří zástupci odborné veřejnosti dokonce požadují vrácení celého tisku do druhého čtení.
„Dnes jsem se z pozice předsedkyně výboru ptala Ministerstva životního prostředí a zemědělství, jaké postupy přijala v návaznosti na kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu za období 2013 – 2018, která konstatovala, že chybí zásadní opatření pro boj se suchem a potřebná právní úprava. Chtěla jsem vědět, jak resorty postupují v otázce nápravy. Zásadní pro mě je, aby stanovené cíle a opatření byla konkrétní a měřitelná. Jen tak lze vyhodnotit, zda jsou prostředky na boj se suchem využívány efektivně. Bohužel dosud trvá neschopnost spolupráce ministerstev na dokončení tolik potřebné protierozní vyhlášky. Piráti ve svém plánu Vodu řešíme teď protierozní vyhlášku považují za klíčovou pro zadržování vody v půdě,“ popisuje pirátská poslankyně Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí.
Doplnila, že výbor přijal také vstřícné usnesení k zavedení Fondu pro spravedlivou transformaci, ve kterém mimo jiné vyzývá vládu ČR k co nejefektivnější využití prostředků z mechanismu pro férovou transformaci uhelných regionů.
Směrnice o jednorázových plastech (tzv. SUP) zavádí nová pravidla týkající se plastů na jedno použití. Jejím účelem je zejména snížení množství plastového odpadu v přírodě. Na zavedení směrnice do českého práva nyní pracuje Ministerstvo životního prostředí, v září by měl materiál zamířit do meziresortního připomínkového řízení. V minulých týdnech bylo uveřejněno hned několik studií, které ukazují, jaký je skutečný rozsah problému s plastovým odpadem.
Podle nové britské studie je množství plastového odpadu v Atlantském oceánu větší, než se předpokládalo. Výzkumníci se totiž zaměřili nejen na plovoucí plastový odpad, ale i na obsah malých plastových částic níže ve vodním sloupci. A výsledkem je odhad 12-21 milionů tun plastového odpadu jen v Atlantském oceánu. To číslo je skutečně obrovské. Musíme si uvědomit, že se tento plast sám zcela nerozloží, ale pouze se rozpadá na menší a menší částečky. Tyto mikroplasty pak nacházíme prakticky všude a je otázkou, jaký dopad to může mít na ekosystémy i na zdraví lidí.
Na to, že plasty jsou skutečně všudypřítomné, upozornila další studie, která ukázala přítomnost mikroplastů, především Bisfenol A (BPA), ve všech zkoumaných vzorcích lidské tukové a jaterní tkáně. Další vědci navíc upozorňují na to, že mikroplastické částečky jsou příhodným prostředím pro přenos bakterií a virů, což se potvrdilo ve zkoumaných vzorcích mořské vody, kde bylo právě na mikroplastech nalezeno 100-5000x více bakterií rezistentních vůči antibiotikům, než v okolní vodě. A antibiotická rezistence může do budoucna znamenat velké ohrožení.
EU se snaží problém s plasty a mikroplasty v prostředí řešit snahou o přechod na cirkulární ekonomiku spojenou s menší produkcí odpadu, maximální recyklací, a právě snahou o úplné omezení některých jednorázových plastových výrobků, a to i díky zmiňované směrnici SUP, která se zaměřuje na výrobky, které tvoří téměř polovinu veškerého odpadu v oceánech a velký zdroj mikroplastů.
Jedná se o zákaz uvádění jednorázových plastových výrobků na trh, pokud mají ekologickou alternativu. Jde např. o tyčinky do uší, brčka, talíře, příbory, míchátka, tyčky na balonky. U dalších výrobků jako jsou kelímky nebo cigaretové filtry bude cíleno na omezení jejich používání, rozšířenou odpovědnost výrobce, snahu o recyklaci, zvyšování povědomí o negativních vlivech mezi uživateli.
Pokud by směrnice SUP splnila svůj cíl, budou dopady významné. Jen ona však svět před znečištěním nezachrání. Měla by být jen jedním z kroků, kdy těmi dalšími jsou určitě funkční odpadové zákony, snížení celkové produkce odpadu, podpora recyklace, zkrátka celková přeměna evropského hospodářství k větší cirkularitě.
Užíváme cookies, abychom zajistili co možná nejsnadnější použití našich stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
