V České Republice dlouhodobě existuje problém s daty o produkci odpadu. Máme zde dvojí data – oficiální statistiku Ministerstva životního prostředí, vycházející ze systému ISPOP, a statistiku vedenou Českým statistickým úřadem v souladu s metodikou Eurostatu. Do národních strategických dokumentů (např. Státní politika životního prostředí, Plány odpadového hospodářství) jsou používána pouze data MŽP. I ve zprávě RIA k novele Zákona o odpadech byla použita data MŽP, a to dokonce i v mezinárodních srovnáních, kde data ostatních států vychází ze statistiky Eurostatu.
Již v roce 2014 byla data a metodika ČSÚ označena za správnou podle evropského systému zástupci Eurostat. Evropská komise se také v témže roce v souvislosti s OPŽP rozhodla využívat pouze data Eurostatu, který přebírá data ČSÚ. Statistika MŽP se naproti tomu podle Eurostatu jeví užitečnou spíše ve sledování toku odpadů, nikoli pro vykazování dat o samotné celkové produkci odpadů. Metodika MŽP totiž není v souladu s evropským statistickým systémem.
Nejen celkové množství odpadu, ale i poměrné zastoupení způsobů nakládání s odpadem se mezi systémy ČSÚ a MŽP velmi liší. Např. u energetického využití komunálního odpadu odpadu je poměr k celkové produkci odpadu u statistiky MŽP nižší než u dat ČSÚ, u recyklace je tomu naopak. Z toho pak vyplývají problémy pro plánované záměry budování recyklačních zařízení i zařízení na energetické využití odpadu – není jasné, jakými daty by se investoři měli řídit při plánování záměrů a především jejich kapacit.
V roce 2016 byla uzavřena dohoda mezi MŽP a ČSÚ, která měla zajistit nápravu tohoto stavu. Bylo dohodnuto, že dojde k auditu ISPOP a snížení nesrovnalostí v datech obou institucí tak, aby data MŽP byla statisticky korektní a ČSÚ je mohl pro statistické účely přebírat.Tento audit však podle všeho nebyl dodneška dokončen a MŽP přesto požaduje, aby ČSÚ přebíral data ze systému ISPOP.
Požádal jsem pana ministra Brabce, aby mi zodpověděl následující otázky:
Proč stále nebyl dokončen audit ISPOP, uvedený ve smlouvě z roku 2016? Jaké jsou jeho průběžné výsledky a kdy bude dokončen?
V usnesení VŽP jsme požadovali nápravu stavu dvojích dat do konce letošního roku. Jaké kroky jste k tomu podnikli a co ještě zbývá udělat?
V odpovědi na interpelaci poslankyně Krutákové pan premiér uvedl, že v roce 2019 došlo k zásadnímu posunu. ČSÚ údajně vyhodnotil data MŽP o komunálním odpadu z obcí jako použitelná a akceptoval jejich používání. Proto bych se chtěl zeptat, co tento posun způsobilo – změnilo MŽP metodiku získávání těchto dat? Je již v souladu s evropským statistickým systémem?
Jaké byly již provedeny kroky k tomu, aby všechna data MŽP byla v souladu s evropskou metodikou a mohla tedy být přebírána ČSÚ pro vytváření statistik a reportování do EU?
Jaká data bude ČR reportovat v příštím roce do Eurostatu?
Jakými daty by se měli řídit investoři do zařízení na nakládání s odpadem?
Proč nebyly do nového Zákona o odpadech zapracovány všechny připomínky ČSÚ, které úřad navrhoval z důvodu, aby data z administrativního systému splňovala evropská statistická kritéria? V odpovědi na interpelaci kolegyně Krutákové pan premiér tvrdil, že připomínky byly zapracovány, avšak např. požadavek na vymezení pojmů “provozovna” a “provozovatel”, tedy připomínka, kterou ČSÚ označilo za zásadní, nebyl do zákona promítnut s vysvětlením, že to není potřeba.
Ve věci otravy řeky Bečvy kyanidem stále probíhá policejní vyšetřování a všichni netrpělivě čekáme na jeho výsledek. Ve snaze vysvětlit, co a proč se stalo, by měly být prošetřeny všechny varianty a označeno co nejvíce důkazů.
Proto jsem požádal ministra Brabce, aby mi zodpověděl tyto následující otázky:
Bezprostředně po havárii svědci uváděli, že z řeky byl silně cítit chlór. Bylo prošetřeno, zda byl ve vodě skutečně přítomný chlornan sodný, který se používá pro likvidaci kyanidu ve vodách?
Pokud tato látka byla ve vodě přítomná, bylo zkoumáno, odkud se do řeky dostala a jaké bylo její množství? Bylo prošetřeno, které subjekty v okolí chlornany skladují a používají?
Máte k přítomnosti chlóru/chlornanu nějaké další informace?
Repurpose – najdi věcem nové využití, Repair: dřív než to vyhodíš, zkus to opravit
Popusť uzdu své kreativitě
Oprava může být jednodušší než se zdá
Znáte hru “Co by se dalo dělat s…?” Spočívá v tom, najít určité věci co nejvíce možných využití a kreativitě se v ní meze nekladou. A přesně o tom je i tento princip. To, že daná věc přestala plnit svůj původní účel, často neznamená, že je na vyhození. Ze starých mikin a polštářů můžeme vyrobit pelíšek pro domácího mazlíčka, z hrnku s ulomeným ouškem držák na psací potřeby, ze starého žebřiňáku okrasný květináč, ze záclony sáček na ovoce.
Věci, které bychom rádi používali dále, můžeme také zkusit opravit. Ať už svépomocí, koneckonců Češi jsou národ kutilů a opravit kdeco umí kdekdo, nebo s pomocí odborníků. Oprava má smysl obzvláště u věcí, které zatěžují životní prostředí, ať už svou výrobou nebo likvidací, jako je elektronika. I nová odpadová legislativa směřuje k tomu, aby výrobky měly co nejdelší životnost, byly opravitelné a nedělo se to, co je dnes bohužel stále ještě časté – že výrobek doslouží krátce po uplynutí záruční doby a nelze jej opravit.
Co praktikuji…
Mým nejoblíbenějším principem, který naplňuji mnoha různými způsoby, je však využívání věcí znovu k jiným účelům a nejrůznější opravy. Mou vášní je práce na mé chalupě, kde vdechuji nový život mnoha věcem a snažím se opravovat a upravovat všechno možné. Opravuji křesla, zrcadla, poličky, všechno co je třeba až například pro jízdní kola 🙂
Praha, 13. listopadu 2020 – Poslanecká sněmovna dnes odpoledne projednávala i na popud Pirátů otravu řeky Bečvy kyanidem. Viník ekologické katastrofy totiž není ani po více jak měsíci stále znám a kolem vyšetřování panuje řada nejasností. Pirátská poslankyně Dana Balcarová proto navrhla usnesení, které by sjednocovalo postup při prošetřování podobných incidentů a nastavilo jasná pravidla. Jen tak může být zpětně vyhodnoceno, zda proběhlo vše dle správných standardů. Opoziční poslanci také žádali po ministru životního prostředí Richardu Brabcovi poskytnutí informací o stavu vyšetřování a chystaných krocích ministerstva v celé kauze.
K otravě více než 35 kilometrů Bečvy došlo 20. září. Ačkoli již od kauzy uplynulo 54 dní, viník stále není znám. Případ řeší policie a bylo na něj uvaleno informační embargo. Ministr Brabec dnes řekl, že různými orgány bylo odebráno více než 100 vzorků a veškeré výsledky byly předány policii. Pachateli hrozí trest podle trestního zákona, vodního zákona a zákona o ekologické újmě. Ministr také přislíbil, že dojde k proškolení vodoprávních úřadů a budou zavedena opatření, aby bylo v podobných případech naprosto jasné, kdo, a jak a kdy má zasahovat při řešení situace.
„Jeden z otazníků v kauze Bečva visí nad vyšetřovacím postupem. Překvapilo mě, že ministr Brabec dnes na plénu informoval o přípravě zpracování metodiky pro řešení ekologických havárií. Přitom ještě minulý týden na Výboru pro životní prostředí tvrdil, že postup šetření je dobře ukotven ve vodním zákoně a není ho tedy potřeba upravovat. I proto jsem do usnesení Sněmovny navrhla bod, kterým Sněmovna vyzývá ministra životního prostředí k vypracování a projednání závazného předpisu sloužícího k zajištění jednotného přístupu k šetření havárií v životním prostředí, ze kterého by vyplývaly kompetence jednotlivých orgánů státní správy a dalších zúčastněných subjektů. Dále jasné závazné postupy upravující postup šetření a předávání informací mezi všemi zúčastněnými včetně vedení evidence všech úkonů tak, aby mohl být zpětně celý postup vyhodnocen,” popsala Balcarová. Navrhované usnesení ovšem Sněmovna dnes neprojednala, neboť nebyl na plénu přítomný potřebný počet poslanců. Piráti byli jednání přítomni v plném počtu, chyběla ale řada zástupců například ČSSD či KSČM.
„Tato katastrofa nám může ukázat, co je potřeba k tomu, abychom podobným událostem mohli v budoucnu předejít. Ministr Brabec dnes přislíbil, že se budou zabývat preventivními opatřeními, které jsme navrhli v usnesení Výboru pro životní prostředí minulý týden. Doufám a apeloval jsem v tomto smyslu na ministra, že do přípravy opatření bude zapojen právě i náš Výbor. Důležité pro vyřešení celé kauzy jsou bezpochyby znalecké posudky, které mají být hotové do 20. prosince. Na jejich zveřejnění budeme trvat,” dodal František Elfmark, poslanec a člen Výboru pro životní prostředí.
Piráti skrz Výbor pro životní prostředí minulý týden požádali ministerstvo o provedení opatření k prevenci závažných ekologických havárií. Mezi nimi například snížení ohlašovacích prahů do Integrovaného registru znečišťování pro kyanidy tak, aby bylo možné lépe sledovat vypouštění i nakládání s těmito vysoce nebezpečnými látkami či zjednodušení vyhledávání v „Systému evidence kontaminovaných míst” a doplnění konkrétních údajů o látkách, které z těchto míst mohou unikat do životního prostředí.
Brabec přislíbil, že dané návrhy vezme v potaz a dojde ke zpřísnění legislativy týkající se vypouštění znečišťujících látek. Možné zahlazování stop ministr označil za pouhou spekulaci.
Moje řeč ve sněmovně:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře. Jistě se všichni shodneme, že únik kyanidu do Bečvy, ke kterému došlo v neděli 20.9. , je obrovskou ekologickou havárií, která musí být pečlivě prošetřena. To je bez pochyb. Uhynulo při něm na 40 tun ryb a dalších živočichů. Mezi rybami, vyskytujícími se právě v řece Bečvě, je i např. silně ohrožený druh – ouklejka pruhovaná. Zasaženo bylo více než 35 km toku. Kontaminační mrak postupoval od Choryně na Vsetínsku přes Hustopeče nad Bečvou až do Přerova. Problém se tedy týkal dvou krajů a několika vodoprávních úřadů. Přestože od katastrofy uplynulo již více než 50 dní, viník je stále neznámý, vyšetřování probíhá a objevují se další a další otazníky a spekulace.
Nejvíce se spekuluje o místě úniku, kdy je zpochybňován veřejně prezentovaný údaj, že k úniku došlo z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov
Dle zpráv z médií a vyslechnutí místních obyvatel, dobrovolných hasičů a rybářů, je předpoklad úniku až v obci Lhotka nad Bečvou. Nelze totiž reálně vysvětlit, jak je možné, že 3.5 km od výpusti označené policií, která se nachází v katastru Valašského Meziříčí v místní části Juřinka, ryby stále žily. Po toku se přitom nachází 2 valovité jezy a jedno peřejiště, a napojené na Bečvu jsou také 4 rybníky s žijícími vodními tvory. Až mezi částmi Lhotka nad Bečvou a Choryně nastal razantní úhyn všeho živého.
Nelze vyloučit ani únik z výpusti, kam je napojena DEZA, ze které kyanidy unikaly podle registru IRZ už v minulosti – 2019 – 93,5 kg, 2018, 60,49 kg, 2016 – 199,8 kg atd.
Jeden z hlavních svědků havárie byl navíc údajně k podání svědectví kontaktován Policí až po 42 dnech a následně dostal zákaz se veřejně vyjadřovat pod hrozbou pokuty. To skutečně nevypadá na standardní postup a nahrává to dohadům a spekulacím okolo celé kauzy. Tak se nedivme, že to vyvolává takové vlažné pocity.
Otazníky okolo kauzy jsme se snažili probrat s panem ministrem Brabcem a panem ředitelem Geussem na minulém zasedání Výboru pro životní prostředí. Bohužel jsme se však nedozvěděli v podstatě nic, s odůvodněním na probíhající policejní vyšetřování. Ostatně z tohoto důvodu jsem se nedozvěděl nic ani několik týdnů před tím v odpovědi na svou interpelaci na pana ministra a dopis ČIŽP.
Dokonce jste, pane ministře, na Výboru prohlásil, že Vám jednání Výboru připadá jako další vyšetřování. Objevily se dokonce i snahy, aby jednání Výboru o tomto bodu bylo neveřejné. Přitom veřejnost stejně jako my chce znát odpovědi na základní otázky – zda směřuje vyšetřování k dopadení viníka, jaká měření a kdy byla provedena, kdo má při podobných haváriích jaké kompetence apod.
Za přínos jednání Výboru o tomto bodu tak považuji v podstatě jen přijetí usnesení, ve kterém požadujeme, aby MŽP přijalo nová opatření k prevenci závažných ekologických havárií.
Jedná se o snížení ohlašovacích prahů do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) pro kyanidy tak, aby bylo možné lépe sledovat vypouštění i nakládání s těmito vysoce nebezpečnými látkami, zařazení perfluo ralkylovaných látek (PFAS) na seznam látek ohlašovaných v únicích do vody a v odpadech (do IRZ), zlepšení systému vyhledávání v “Systému evidence kontaminovaných míst” a doplnění konkrétních údajů o látkách, které z těchto míst mohou unikat do životního prostředí.
OT: V souvislosti s úhynem ryb bych se chtěl nyní zeptat, zda a jakým způsobem bude na tuto událost aplikován Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
(Zákon upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem, na vodě nebo půdě. Zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny provozní činností podrobně uvedenou v příloze č. 1 zákona. Týká se např.zařízení podléhající integrovanému povolení, zařízení k využívání, odstraňování sběru nebo výkupu odpadů, vypouštějící odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních.)
Vzhledem k tomu, že k úniku kyanidu došlo ze zařízení vypouštějících odpadní vody do vod povrchových a došlo k úhynu i ohrožené ryby ouklejky, tento zákon by se dle mého názoru aplikovat měl, alespoň analogicky! Mělo by tedy být zahájeno řízení o uložení nápravných opatření a až bude dopaden viník, měl by za tuto katastrofu nést veškeré následky a měl by zaplatit náhradu ekologické újmy.
Brabec: Události a komentáře: Lze jít směrem náhrady škody v trestněprávní rovině – §293 TZ, nebo podle zákona č. 167/2008 Sb., o ekologické újmě, dle slov Brabce v těchto dnech šetří ekologický stav Bečvy, na základě kterého vyvodí následky. Vedle tohoto všeho budou i samotní rybáři žádat náhradu škody v občanskoprávní rovině. Vinik by mohl dostat pokutu podle zákona o vodách (5mil.) a podle zákona o ochraně přírody (2 mil.)
OT: Dále bych se chtěl zeptat na to, zda budou znalecké posudky, které by měly být hotové 20. prosince, zveřejněny.
Nakonec bych zde chtěl ještě znovu připomenout i dotazy na pana ministra Brabce, které jsem vznesl již na jednání VŽP, ale dostalo se mi jen vágních odpovědí.
Jste seznámen se zpochybněním místa úniku – tvrzení obyvatel okolí a rybářů, že mrtvé ryby se nalézaly až dále po proudu od výpustě Tesly Rožnov? Máte pro to nějaké vysvětlení?
Biochemik z univerzity Palackého upozorňuje, že by se měla důkladněji prošetřit i možnost, že k úniku došlo z firmy DEZA, která s kyanidy pracuje. Upozorňuje na to, že mohlo dojít k úniku méně jedovatých komplexních forem kyanidů, které se poté působením slunečního záření začaly rozkládat a uvolňovat jedovatý kyanovodík. Bude tato možnost prošetřena?
Máme zde také možnost, že viník o úniku věděl, a snažil se ho zamaskovat, neboť rybáři přítomní na místě tvrdí, že cítili z řeky silný zápach chloru, a chlor se přitom používá právě na odstranění kyanidů v odpadních vodách. To je alarmující.
Jaká opatření MŽP plánuje, aby se podobná událost v budoucnosti neopakovala?
Na závěr bych chtěl říci, že nehodláme dopustit, aby tato kauza upadla v zapomnění a výsledky vyšetřování nebyly prezentovány veřejnosti. I proto jsme my, Piráti, vytvořili web Za živou Bečvu (www.zazivoubecvu.cz), kde o celé kauze informujeme. www.zazivoubecvu.cz
2. Princip: Reduce – Snižme své nároky a zmenšeme svůj dopad na přírodu
Ber si jen tolik, kolik potřebuješ
Redukuj svou uhlíkovou stopu
V minulém článku jsme se seznámili s prvním principem Zero waste, kterým je odmítání nepotřebných a neekologických výrobků. Na tento princip navazuje druhé “R” – reduce, tedy zredukuj.
Princip je to opět poměrně jednoduchý – pokud již vytváříme odpad, vytvořme ho co nejméně. Pokud kupujeme něco s negativním dopadem na životní prostředí, pořiďme si toho nejmenší možné množství. V praxi jde např. opět o jednorázové výrobky – pokud si nevezmeme vlastní sáčky a tašky na nákup, vezměme si nejmenší možné množství těch jednorázových, nebalme věci, které to nepotřebují. Snižme svou spotřebu zboží v nerecyklovatelných obalech.
Můžeme sem však zahrnout i třeba redukci uhlíkové stopy našich cest – můžeme se např. snažit snížit množství svých cest letadlem.
Co praktikuji…
Doma se snažíme používat věci znovu, ať už jde o nákupní tašky nebo o lahve na vodu. Redukuji svou uhlíkovou stopu tím, že za prací do Prahy nejezdím autem, ale vlakem. Kromě nižšího dopadu na přírodu to má i mnohé další výhody – ve vlaku mohu pracovat či využít čas cesty k odpočinku.
Viník ekologické katastrofy na řece Bečvě není ani po více jak měsíci stále znám. Vyšetřování probíhá a úřady mlčí. Piráti však nechtějí nechat kauzu sejít z očí veřejnosti, a proto podpořili zařazení projednávání bodu o této katastrofě na program aktuální schůze Sněmovny. Zároveň vytvořili informační webové stránky https://zazivoubecvu.cz/.
Na webu lze najít přehled mediálních výstupů v této věci, stejně jako časovou osu s nejdůležitějšími událostmi kauzy i další informace. Podpisem výzvy “Řeky bez jedů” také mohou lidé pomoci vyvinout tlak na Ministerstvo životního prostředí, aby podniklo kroky k tomu, aby se podobné katastrofy již neopakovaly.
„Piráti kauzu sledují od samého začátku, řešíme ji na úrovni Sněmovny i v rámci našeho kraje a snažíme se vyvíjet tlak na ministerstvo, aby byla kauza prošetřena a především, aby bylo předejito tomu, že se podobná katastrofa bude ještě někdy opakovat. Web má sloužit veřejnosti k lepšímu zorientování se v průběhu havárie a v postupu úřadů. Kromě toho jsem vytvořil rámeček na Facebooku, který si kdokoli může přidat na své profilové foto a dát tak najevo, že celou kauzu sleduje, není mu lhostejná a čeká na vysvětlení, proč k ní došlo,” říká k webu pirátský poslanec František Elfmark.
„Kauzu jsme projednali také na poslaneckém Výboru pro životní prostředí. Mým cílem bylo rozmotat nepřehledné postupy uplatněné při vyšetřování havárie na řece Bečvě. Od jednání jsem si slibovala také získání informací o metodice vyšetřování ekologických havárií a diskusi o její případné revizi. Udělala jsem vše pro to, aby byl zajištěn přístup všem zájemcům o tuto kauzu, protože jednání výboru jsou ze své podstaty veřejná. I přestože kvůli pandemii koronaviru nyní jednáme v režimu bez návštěv, neznamená to, že se uzavřeme veřejné kontrole a participaci. Z toho důvodu jsme předem nahlášeným zájemcům nabídli přístup přes videokonferenční prostředí. Pro Piráty je transparentnost zásadní hodnotou, kterou budu hájit i jako předsedkyně výboru a vždy se budu snažit nalézt možnosti pro co největší otevřenost vůči veřejnosti,“ doplnila pirátská poslankyně Dana Balcarová.
Užíváme cookies, abychom zajistili co možná nejsnadnější použití našich stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
