OSVĚTA: Česko svítí modře!

Oficiální zahájení kampaně „Česko svítí modře“ bylo stanoveno na 2. dubna na Světový den zvýšení povědomí o autismu. Ačkoli některou formou autismu trpí 148 miliónů lidí, z toho 200 tisíc v ČR – počet lidí s autismem roste alarmujícím tempem, o nemoci se všeobecně stále ví málo. Právě proto vítám a podporuji kampaň Česko svítí modře.

Řada významných institucí se při této příležitosti rozsvítí v modrých barvách. Modrá přitom symbolizuje komunikaci a sebevyjádření, tedy právě schopnosti, které často dělají nemocným autismem největší potíže.

Svoji podporu lidem s PAS můžeme také vyjádřit sladěním oblečení či jeho doplňků do modré barvy, nebo jednoduše sdílením informací k této problematice skrz sociální sítě. Důležité je, že každý z nás může nějak pomoci zlepšit komunikaci mezi zdravými a lidmi s některou formou autismu. A jak to uděláme, je už na nás.

Inspiraci můžete najít i na stránkách www.nadejeproautismus.cz.

Osvětová kampaň potrvá do konce dubna. Vznikla jako projekt platformy Naděje pro autismus v roce 2014. Jejím cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o problematice poruch autistického spektra.

 

KLÍČ pro komunikaci

Jak se chovat k osobám s autismem, když se ocitnou v potížích a podlehnou panice? Jak těmto situacím předcházet?

1. Jednej předvídatelně
Vyvarujte se situací, kdy se například – byť s těmi nejlepšími úmysly – dotknete ramene
člověka s autismem, aniž by předem viděl, že se tak chystáte učinit.

2. Plánuj
Rozhodně se vyplatí, když předem popíšete, co se bude dít. Člověku s autismem to velmi
pomůže v orientaci a snáze přečká i nepříjemný rozhovor.

3. Nekřič
Nikdy na člověka s autismem nekřičte ani nezvyšujte hlas, může to zablokovat komunikaci či
vyvolat autistickou krizi. Mnoho lidí s autismem má mnohem citlivější sluch, než si dokážete
představit.

4. Ptej se jasně
Formulujte otázky jednoduše a jasně, nejlépe aby bylo možno odpovídat ANO/NE,
nepoužívejte příměry a nežertujte. Neklaďte více otázek najednou.

5. Mluv jednoduše
Nepokoušejte se oslnit člověka s autismem svou slovní zásobou. Je lepší mluvit pomalu
a spíše v kratších větách a předat sdělení srozumitelně a bez odbíhání. Vyvarujte se
řečnických otázek.

6. Buď trpělivý
Pokud člověk s autismem nereaguje na vyřčené, nemusí to znamenat, že odpovědět nechce.
Pokud se dlouze rozmýšlí, nepobízejte ho, ale přeformulujte otázku.

7. Rozumět a vědět
Pokud rozumí a přesto se nevyjadřuje, pak je možné, že si v panice nedokáže rozmyslet
odpověď. Nebojte se bez afektu zopakovat otázku – pomůžete mu tak se na odpověď
soustředit.

8. Jaký je den?
Člověk v autistické krizi může mít zhoršenou orientaci v čase a prostoru – pomozte mu
popsáním, co se dělo, děje a dít bude. Pokud váhá při chůzi, tak ho doprovoďte, přestože zná
cestu.

9. Omezuj pohled do očí
Každý pohled do očí a zejména navázání očního kontaktu může vyvolat v člověku s autismem
nejistotu nebo i paniku.

10. Dej najevo pochopení
Rozhodně neproděláte, když vyjádříte účast. Vyvarujte se ale frází, místo „To přejde“ řekněte
raději „Chci vám pomoci“ – bude to srozumitelné a povede to k ujištění, že na to není sám.

 „Pamatuj, že tvá slova jsou činem.“ (Antoine de Saint-Exupéry)

PRÁCE: Nový program péče o vlky – nejzásadnější body

V mém minulém článku jste se dozvěděli, že byl vytvořen nový Program péče o vlka obecného (https://www.frantisekelfmark.cz/diskuse-je-vlk-prinosem-pro-nasi-krajinu/). Dnes se podíváme podrobněji, co je jeho obsahem.

 

Cíl: bezproblémové soužití s vlky

Vlk obecný se pomalu vrací na území ČR. Ač se podle mapy z nálezové databáze AOPK (viz níže) může zdát, že je u nás již celkem hojně rozšířen, jeho početnost je stále velmi nízká (do stovky jedinců). Populace nesplňuje ani parametry minimální životaschopné populace, jejíž velikost je u savců definována jako 500-1000 jedinců.

Cílem programu péče je tak i nadále ochrana vlka jako kriticky ohroženého druhu. Avšak k tomu, aby u nás mohla existovat vlčí populace, je kromě zajištění samotné ochrany druhu potřeba nalézt řešení případných konfliktů a problémů, které mohou v souvislosti s jeho šířením nastat. Program proto klade důraz na minimalizaci a především prevenci problémů, konfliktů a obav veřejnosti. 

Základním dlouhodobým cílem Programu péče je tedy přispět k zajištění příznivého stavu druhu z hlediska Směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a současně socioekonomické přijatelnosti výskytu populace vlka v ČR.

 

Střednědobé cíle Programu péče

1) Fungující systém pro poskytování finančních dotací na realizaci preventivních opatření k minimalizaci škod působených vlkem.
2) Funkční systém šetření a vyplácení náhrad škod včetně úpravy stávající nevyhovující legislativní normy (zákon č. 115/2000 Sb. včetně prováděcí vyhlášky č. 360/2000 Sb.).
3) Jednoznačný postup pro případy výskytu nápadně se chovajících vlků včetně jasně vymezených kompetencí zapojených institucí.
4) Ochrana biotopu vlka zachováním propojení jádrových oblastí výskytu vlka prostřednictvím sítě migračních koridorů s cílem umožnit přirozenou biologickou a genetickou konektivitu populací.
5) Jednotný systém monitoringu distribuce a početnosti vlka na území ČR
6) Systematické vyhodnocování dat z monitoringu a hodnocení stavu druhu z hlediska ochrany.
7) Funkční systém předávání informací mezi jednotlivými skupinami, které se s vlkem setkávají a pracují; zajištění objektivního informování veřejnosti.

Vlk a chovatelé hospodářských zvířat

Program nabídne chovatelům materiály s funkčními postupy a preventivními opatřeními na ochranu hospodářských zvířat před vlky, vytvořené na základě zkušeností z okolních evropských zemí s výskytem vlka a dosavadních zkušeností z ČR. Hospodařícím subjektům bude také poskytovat aktuální informace o výskytu vlka. Změní a rozšíří se možnosti financování jak preventivních opatření proti vlčím útokům tak i vyplácení náhrad škod. 

Financování preventivních opatření 

Základními zdroji pro financování preventivních opatření, tedy financí, které lze čerpat na: dostatečné zabezpečení pastvin (oplocení, elektrické ohradníky, ochrana proti podhrabání u farmových chovů atp.), další zabezpečení stáda (např. nákup a chov pasteveckého psa) či výstavbu zařízení na zahánění na noc (košár, salaš), budou pro drobnochovatele zdroje MŽP, pro zemědělské podnikatele bude po vzájemné dohodě resortů MZe a MŽP v programovém období 2021 – 2027 nabídnuta nová možnost čerpat dotace na preventivní opatření z fondů EU. Bude zachována možnost čerpání z OPŽP, oproti dnešku se však zjednoduší metody vykazování a spojená administrativa.

Financování zvýšených nákladů na organizaci pastvy

Účinná ochrana stád klade zvýšené nároky na organizaci pastvin spojené s dalšími náklady (zahánění na noc, rozdělení pastvin, výcvik psa atd.). Na tyto náklady bude nově možné také čerpat podporu (bude možno využít Společné zemědělské politiky v rámci financí na ošetřování travních porostů nebo bude vytvořen komplementární národní zdroj pod MZE nebo MŽP). Opatření by mělo mít podobu podpory pro pastviny v území s trvalým výskytem vlka, určené pro zvýšené náklady na rozčlenění pastviny, zvýšené náklady na údržbu oplocení, náklady na pastevce a pasteveckého psa přítomného na pastvině, na přehánění ovcí (dobytka) během dne a na noc, a s tím spojenou složitější distribuci vody pro stáda.

Náhrady škod způsobených vlky

Program reaguje na zhodnocení současného neuspokojivého stavu, kdy zákon chovatelům neumožňuje poskytnout náhradu za vzniklé vícenáklady, např. náklady za kafilérii a veterinární posudek, nebo škody způsobené na méně obvyklých druzích hospodářských zvířat. Nově to bude možné. Problematická je také výše vyplacené náhrady a nejednotnost stanovení ceny chovaného zvířete, proto budou vytvořeny podrobné aktualizované ceníky hospodářských zvířat včetně registrovaných farmových chovů zvěře nebo zájmových chovů. Zaveden bude i jednotný systém evidence, šetření a vyplácení náhrad za škody v rámci celé ČR, aby došlo k omezení počtu zapojených subjektů a urychlení procesu šetření a přiznání náhrad škod. Vyplácení náhrad škod bude provázáno s minimálními standardy zabezpečení stád hospodářských zvířat v oblastech trvalého výskytu vlka. V případě nového výskytu vlků mohou být během stanovené přechodné doby škody v těchto oblastech hrazeny také v případě, kdy v přechodné době ještě nebyla k dispozici odpovídající ochrana. 

 

Vlk a veřejnost

Vlk je přirozeně plachý vůči člověku, avšak nevyhýbá se lidským sídlům. K pohybu využívá i otevřenou a kulturní krajinu. Proto je vzácně možné vlky spatřit, což však není důvod k panice. Problém může nastat pouze v případě, že vlci výrazně ztratí plachost a projevují agresivní chování. To je však velmi vzácné a zpravidla způsobené přikrmováním vlků v sídlech, cíleným lákáním mladých a zvědavých jedinců a pokud jde o jedince nemocné (vzteklina) či zraněné. Pro tyto případy vznikl postup intervence vůči případným zvířatům s nápadným chováním. Jedná se o klasifikaci nezvyklých typů chování, jeho možných příčin a doporučené akce, která jde od pozorování přes telemetrické sledování, zaplašení až k odchytu a odstranění jedince v případě, že se chová vůči lidem agresivně. Budou také zpřísněna pravidla pro chov vlků v zajetí a zpřesněna evidenční opatření, aby se zabránilo únikům z chovů protože tito jedinci se chovají atypicky a vyznačují se sníženou plachostí. K prevenci neodůvodněného strachu z vlků (tzv. Syndrom červené karkulky) a zvýšení informovanosti veřejnosti bude probíhat osvěta, a to zejména v regionech s pravidelným výskytem vlka.

 

Vlk a myslivci

V oblastech s výskytem vlka bude probíhat vyhodnocování změn chování zvěře a vliv přítomnosti šelem na lesní ekosystémy a na možnosti výkonu práva myslivosti. S mysliveckými sdruženími a organizacemi bude probíhat komunikace a výměna informací. Ze strany myslivců však zaznívá, že s nimi nebyl Plán dostatečně konzultován a vytýkají mu, že pevně nestanovil optimální počet vlků na našem území. Tento počet byl totiž podle mnohých z nich již naplněn a není přínosné podporovat další rozvoj vlčí populace na našem území.  Viz text níže.

 

Ochrana vlka

Pro dosažení příznivého stavu populace vlka je zásadní existence dostatečně velkých oblastí, kde je klid a možnost nerušeného rozmnožování, a zároveň zajištění možnosti propojení jednotlivých smeček mezi sebou. Právě možnost nerušené migrace je pro vlky nedostatkovým zbožím. Cestu jim kříží kromě plošné zástavby především množství silnic. Srážka s vozidlem je koneckonců považována za nejčastější příčinu úmrtí vlků. K tomu, aby se stav dále nezhoršoval, mají sloužit územně analytické podklady, které se uplatní v rámci územního plánování a přípravy stavebních záměrů. Probíhat bude také důsledný monitoring populací vlka za použití tradičních i moderních technologií a mezinárodní výzkumné projekty. 

***

27.3. 2020 vyšel článek na serveru Ekolist: Myslivci odmítli ministerský dvouletý plán péče o vlka

Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně, v neomezeném počtu a na celém území republiky, uvedla včera Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již dříve informovalo, že ochranu plán nezmírnil ani nezpřísnil. Podle myslivců nebyly jejich připomínky do plánu zapracovány.

Myslivci uvádějí, že chtěli, aby stát jasně uvedl, jaký počet vlků je pro české území vhodný. “Tento počet stanoven nebyl. Program pouze neurčitě předpokládá jeho možné stanovení v budoucnosti. ČMMJ dále navrhovala určení lokalit, v nichž vlk bude moci žít tak, aby nedocházelo k nadměrným konfliktům s člověkem, a tím zbytečným hospodářským škodám. Ani zde nebyli myslivci vyslyšeni,” uvedla jednota.

Podle Tomáš Havrlanta ze Svazu chovatelů ovcí a koz je program vyjádřením zájmů ochránců přírody. Podle něj naprostá řada států, kde jsou vlci déle než v ČR, přijímá regulační opatření. “Nikde se nepodařilo skloubit zemědělství s absolutní ochranou vlků. Proto je nepřijatelné, aby stát dál trval na nejvyšším stupni ochrany vlků a nereflektoval zkušenosti z okolních zemí. Snaha o omezení škod na hospodářských zvířatech a snížení konfliktů vlka s člověkem je jen deklaratorní. Kopíruje postupy, které jinde selhaly,” uvedl.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že program bude aktualizovaný za dva roky. “Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže – nejde tedy o legislativní normu, ale o plán přístupu, jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat,” sdělilo.

Podle ministerstva se pracuje na systému náhrad, chce také zjednodušit související administrativu. Agentura ochrany přírody a krajiny dodala, že připravuje manuál pro případy výskytu problematických vlků a chce zveřejnit, jak chránit stáda. V Česku žije 60 až 80 vlků.

zdroj:  https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivci-odmitli-ministersky-dvoulety-plan-pece-o-vlka

Co si o tom myslíte? Proč se již konečně nedokážou všechny zainteresované strany normálně domluvit.

Cely program péče si můžete stáhnout zde: https://www.navratvlku.cz/download/439/program_pece_o_vlka.pdf

REGION: Kácení dřevin v Hřebčíně Napajedla, jednání s ČIŽP

Dne 10. 3. 2020 jsem zaslal otázky, které se týkaly nezákonného pokácení 7 Ks vzrostlých dřevin v areálu Hřebčína Napajedla, na Českou inspekci životního prostředí s prosbou o zaslání odpovědí. Ty přikládám níže.

Otázky:

1. Jak dopadlo řízení o přestupku se společností Sygnum Immo s.r.o. v kauze nepovoleného pokácení 7 ks dřevin rostoucí mimo les v areálu Hřebčína Napajedla které bylo zjištěno při kontrole dne 17. 4. 2019. Byl zjištěn viník, byla uložena pokuta, případně komu a v jakém rozsahu?

2. Krajský úřad Zlínského kraje rozhodnutím ze dne 6. 6. 2019 zrušil rozhodnutí MěÚ Napajedla v částech týkajících se povolení zbývajících 6 ks dřevin a i ve věci náhradní výsadby a vrátil věc MěÚ Napajedla k novému projednání. Toto rozhodnutí by již mělo být v současné době pravomocné. V jakém rozsahu byla nařízena náhradní výsadba včetně místa, počtu a druhu stromů?

3. Jakým způsobem bylo vyřešeno pochybení úřednice odboru Správa majetku, referentky Stanislavy Kozmíkové, která vydala povolení k pokácení dřevin (dle dostupných informací chyběly k vykácení stromů dendrologické posudky a nedostatečné náležitosti týkající se náhradní výsadby). Případně v čí gesci je řešení tohoto pochybení.

4. Bylo ze strany ČIŽP učiněno nějaké opatření, aby se tato situace v budoucnu neopakovala? Jaké?

Odpovědi ČIŽP:

Ad 1.
ČIŽP v řízení o přestupku uložila společnosti Sygnum, s.r.o. pokutu ve výši 60 000 Kč, jakožto zadavateli kácení 7 ks vzrostlých dřevin v areálu Hřebčína. Dále byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč fyzické osobě podnikající za provedení kácení předmětných dřevin. Obě zmiňované pokuty jsou pravomocné. V této věci je také ČIŽP zahájeno správní řízení o nápravném opatření se společností Sygnum s.r.o., o uložení výsadby nových dřevin, jako náhrada za způsobenou ekologickou újmu, která vznikla nezákonným pokácením 7 ks dřevin.

Ad 2.
Dne 18. 3. 2020 inspekce kontaktovala Městský úřad Napajedla s žádostí o zaslání nového rozhodnutí týkající se kácení dřevin v areálu Hřebčína. ČIŽP bylo sděleno, že dosud nebylo ze strany Městského úřadu Napajedla vydáno nové rozhodnutí.

Ad 3.
Česká inspekce životního prostřední není oprávněna k řešení pochybení konkrétního zaměstnance Městského úřadu. V této věci je kompetentní zaměstnavatel, v tomto případě Město Napajedla.

Ad 4.
Ze strany inspekce bylo rozhodnutí ze dne 6. 2. 2019 pod zn. ŽP/00820/2019/Ko Městského úřadu Napajedla postoupeno k přezkumnému řízení nadřízenému orgánu, kterým je Krajský úřad Zlínského kraje. Ten shledal námitky inspekce proti zákonnosti předmětného rozhodnutí jako opodstatněné. Ve zkráceném přezkumném řízení předmětné rozhodnutí zrušil a věc vrátil Městskému úřadu Napajedla k novému projednání, a to v části týkající doposud nepokácených 6 kusů jasanů na pozemku parc. č. 2063/1 v k. ú. Napajedla a dále v části týkající se uložené
povinnosti náhradní výsadby za vykácené dřeviny. Na základě ust. § 97 odst. 3 správního řádu Krajský úřad uložil Městskému úřadu Napajedla, aby při novém rozhodování o žádosti v rozsahu vráceném k novému projednání při stanovení povinnosti žadatele zajistit náhradní výsadbu za vykácené dřeviny určil počet a druhy dřevin, jejich umístění a termín, do kdy má být výsadba  provedena. ČIŽP tedy tímto postoupením rozhodnutí k přezkumnému řízení prostřednictvím Krajského úřadu Zlínského kraje upozornila Městský úřad Napajedla na povinnost řádného projednání žádosti o kácení dřevin a uložení náhradní výsadby právně vymahatelným způsobem. Jak již bylo uvedeno výše, vůči zodpovědným subjektům byla Českou inspekcí životního prostředí vyvozena odpovědnost a byl jim uložen správní trest v podobě pokut a dále je se společností Sygnum s.r.o., vedeno řízení o uložení náhradní výsadby za nelegálně pokácené dřeviny. Vyvození odpovědnosti, nebezpečí uložení správního trestu, absolvování řízení o přestupku a následná zkušenost a potřeba vypořádat se s následky uložení pokuty, jsou skutečnosti, které mají nejen funkci represivní, tedy potrestání, ale také významnou funkci preventivně výchovnou, která spočívá ve výchovném působení na obviněné a celou společnost a vede k prevenci individuální i generální, čímž je dán jasný signál, že je prováděn dozor nad dodržováním práva, mimo jiné také v oblasti kácení dřevin, což chrání společnost před porušováním práva a následky tohoto porušení.

Ing. Tomáš Augustin
ředitel OI Brno

 

DISKUSE: Je vlk přínosem pro naši krajinu?

Vlci se pomalu ale jistě stávají běžnou součástí české krajiny (aktuálně 18 smeček). K radosti mnohých, kteří vidí přínos vlka pro obnovu přírodní rovnováhy, avšak ke zlosti jiných. Jedná se zejména o ty, jimž může vlk způsobit hospodářské ztráty, tedy o chovatele ovcí a dalších domácích zvířat. Na ně bylo dosud ze zákona pamatováno tak, že mohli využít náhrady za škody způsobené vybranými, zvláště chráněnými druhy živočichů, mezi které vlci patří, či čerpat dotace na zabezpečení proti vlkům. S rozšiřováním vlků po našem území se však ukazuje, že pro bezproblémové soužití s nimi je potřeba vytvořit řešení a postupy pro situace, které se dříve vyskytovaly pouze výjimečně, jako je výskyt problematických vlků či minimalizace vlivu dopravy na úmrtnost vlků.  Důležité je také rozšířit mezi chovatele stád znalosti a dovednosti potřebné pro ochranu hospodářských zvířat před vlky či zefektivnit a zjednodušit proces vyplácení náhrad za škody a získání dotací na preventivní opatření. 

Proto MŽP spolu s AOPK a odborníky z univerzit, zástupci chovatelů a myslivců, vytvořilo nový Program péče o vlka, který by mohl vejít v platnost již za dva roky.
Program péče si můžete stáhnout zde: http://www.zachranneprogramy.cz/vlk-obecny/program-pece-pp/

VIZE: Co vše se dá považovat za recyklaci odpadu, či v jaké fázi sběru, dotřiďování a zpracovávání odpadu bychom měli zjišťovat, jak velká část ho byla zrecyklována?

Na první pohled triviální otázky, na ten druhý se však ukazuje, že věc není tak jasná. Při bližším pohledu např. do diskuzních fór zjistíme, že mnozí lidé si myslí, že třídění odpadu = recyklace. Třídění je však pouze krokem, který recyklaci umožňuje, nikoli zaručuje.

O tom se přesvědčily i mnohé státy, které recyklaci svého odpadu, především plastů, řešily dlouhá léta prodejem balíků vytříděného odpadu do asijských států, zejména do Číny. Toto řešení, kdy odpad jednoho státu se stane surovinou pro výrobu v jiném státě, je zdánlivě velmi jednoduché a na zemi, která odpad produkuje, klade jen minimální nároky – sesbírat odpad a nějakým způsobem jej roztřídit a vyexpedovat. Odpad ze země původu zmizí bez nutnosti složitých technologických řešení a investic, recyklační cíle jsou splněny a o další osud odpadu se již nikdo příliš nezajímá. 

Na serveru Phys.org ( v české mutaci ho shrnuje ekolist.cz) se objevil článek, který popisuje, jakým způsobem tato “recyklace” fungovala a funguje v USA. Ještě v roce 2016 Spojené Státy exportovaly do Číny více než 16 milionů tun plastu, papíru a kovů. Tento odpad měl směřovat k recyklaci, avšak, zejména kvůli jeho špatné kvalitě a obsahu nerecyklovatelných materiálů, se odhaduje že zhruba 30% ho zrecyklováno nebylo a skončilo na nezabezpečených skládkách, v přírodě, a především v oceánu. To si záhy uvědomila i samotná Čína, a v roce 2018 zpřísnila podmínky pro odpad, který dováží ke zpracování. USA by pro pokračování vývozu do Číny musely výrazně zvýšit kvalitu vytříděného odpadu, zajistit, aby vyvážený materiál byl skutečně recyklovatelný. Náročnějším, ale dlouhodobým řešením by bylo zajistit recyklaci již v zemi původu. USA si však vybraly třetí řešení – odpad začaly vyvážet do Vietnamu, Malajsie, Thajska, a když dovoz zakázaly i tyto země, tak do Kambodže, Laosu, Bangladéše a do států východní Afriky, jejichž nižší požadavky a pravidla v oblasti životního prostředí dovoz stále dovolují, ačkoli jsou tyto země již zahlceny svým vlastním odpadem. 

I přes tuto praxi je dnes množství odpadu produkovaného v USA tak velké, že nezbývá, než ho zpracovávat již v zemi vzniku. Avšak kvůli tomu, že se dlouhá léta spoléhaly na pouhé základní vytřídění svého odpadu a jeho vývoz do zahraničí, nemají USA vybudovaný dostatek recyklačních zařízení, chybí jim technologie i systém. Po recyklátu navíc není na trhu dostatečná poptávka. Panenský materiál vychází levněji a výrobci ho používají radši. Recyklace odpadu je tam tak náročná a velmi drahá. Důsledkem je, že se zrecykluje pouhých 27% skla a 8% plastu, zbytek končí povětšinou na skládkách. 

O USA však nepíšeme proto, abychom se mohli poplácat po zádech, že jsme na tom lépe. Procenta zrecyklovaného komunálního odpadu jsou sice v EU vyšší než v USA, ale ani u nás není recyklace zdaleka taková, jaká by měla být, a hlavní problémy máme společné. 

S jakým řešením tedy přichází USA? Aby se recyklace vyplatila, je kromě dobrého třídění a moderních recyklačních technologií zejména nutné, aby byla po recyklátu na trhu poptávka. V USA kromě zvýšení poplatků za skládkování a investic do zařízení na energetické využití odpadu nyní uvažují o potřebě stanovit povinný podíl recyklovaného materiálu v určitých výrobcích, či o zvýhodnění výrobců, kteří recyklát používají, daňovou úlevou. “Tam, kde instituce a města vyžadují určité podíly recyklovaného materiálu ve svých zakázkách, recyklace roste, proto by bylo vhodné zavést takové požadavky plošně”, sdělila zástupkyně Institutu pro udržitelný městský rozvoj. Když budou mít zpracovatelé zajištěn odbyt pro svůj produkt, budou motivováni k investicím do moderních technologií a vybavení, které umožní efektivnější, rychlejší a v důsledku ekonomičtější recyklaci a tím pádem i další rozvoj tohoto odvětví. “Poptávka po recyklátu na světovém trhu se zvyšuje, USA se musí přizpůsobit”. 

Podobná řešení by mohla fungovat i u nás, ovšem jen pokud si připustíme, že třídění nám prostě již nestačí. 

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/recyklace-plastu-se-ve-statech-rozbila.co-ji-muze-spravit

PRÁCE: Na projednání odpadové legislativy ve výboru životního prostředí máme ještě měsíc

Ve středu 18.3.2020 jsem poslal na Výbor životního prostředí  (po dohodě s poslankyní Krutákovou a dalšími) apel, na prodloužení termínu dodání pozměňovacích návrhů a projednání oběhového balíčku.

Na základě usnesení ze dne 19.2.2020, které zaslal Hospodářský výbor, bylo sděleno, že se mají všechny PN k oběhovému hospodářství zaslat na výbor do 20.4.2020 (pondělí). Hospodářský výbor bude k tomuto tématu zasedat 29.4.2020. Rád bych proto poprosil předsedkyni výboru pro životní prostředí Danu Balcarovou, aby přesunula projednávání oběhového balíčku z plánovaného výboru 1.4.2020 na další výborový týden společně s prodloužením lhůty pro podání PN do výboruNacházíme se ve výjimečné situaci a podle mého názoru není v silách státního aparátu, aby v této lhůtě řádně proběhly všechny procesy, a to i s ohledem na to, že PN k oběhovému balíčku, což jsou 4 zákony, je skutečně mnoho (desítky). V případě pokračujících nouzových opatření by navíc z jednání VŽP v původním termínu byla vyloučena veřejnost a možná i zástupci médií, což nepovažuji za šťastné.

Proto bych chtěl navrhnout stejný termín pro zaslání PN do VŽP a to do 20.4.2020, a projednávání oběhového balíčku na VŽP odložit na další výborový týden, to je na 29.4.2020.

Tento návrh byl podpořen 12 poslanci a usnesení o prodloužení termínů bylo výborem schváleno.

#recyklace #obehovehospodarstvi21stoleti #pracujemesodpady #cirkulace