PRÁCE: Opatření EU usnadní využívání recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Současné sucho je podle odborníků nejhorší za posledních několik set let. Proto je více než kdy dříve nutné snažit se vodu, kterou máme k dispozici, využívat co nejefektivněji. Jedním ze způsobů, jak zmírnit asi nejcitelnější následek sucha – snížení produkce zemědělských plodin, je využití již jednou použité, tedy odpadní vody, na zavlažování.

Souhlasíme proto s rozhodnutím Rady EU o přijetí nařízení, které usnadňuje využívání  vyčištěné městské odpadní vody pro zavlažování v zemědělství. V případě, že bude nařízení přijato i Evropským parlamentem, umožní nám to být v boji se suchem o kousek efektivnější. 

Nařízení nestanovuje žádné povinnosti ve smyslu minimálních kvót na využití odpadní vody, pouze její využití usnadňuje a specifikuje požadavky na její kvalitu a monitorování s cílem zajistit ochranu zdraví i životního prostředí.

Zdrojový článek: https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/04/07/water-reuse-for-agricultural-irrigation-council-adopts-new-rules/?fbclid=IwAR1gmWY5uRNv6G9qcmfHufQV-Fs9YAfKqGjwl6jyXM7hXCQ36xjpmE5ZDLM

PRÁCE: Celý balíček nové odpadové legislativy se dnes nestihl projednat

Výbor pro životní prostředí, kterého jsem členem, dnes jednal o oběhovém balíčku. Setkání si nenechali ujít zástupci Ministerstva životního prostředí, v čele s ministrem Brabcem. Jelikož díky opatřením, nebyl výbor veřejný, byl zajištěn alespoň přenos online. Historicky první online přenos nebyl sice bez chyby, nicméně všem nepřítomným dokázal zprostředkovat atmosféru, která v Poslanecké sněmovně panovala.

Program dnešního výboru byl jasný. Probrat zásadní legislativu čtyř odpadových zákonů (tzv. oběhový balíček) a projednat aktuální kauzu polského dolu Turów. Hned první projednávaný bod Zákon o odpadech (ST 676) vzbudil vášnivou debatu. Přítomní obhajovali své pozměňovací návrhy, já jich podal k tomuto tisku 20, některé společně s Danou Balcarovou a také jsem některé připodepsal jiným kolegům poslancům. 

Nejvášnivější diskuzi ovšem vzbudil rok skládkování spolu s parametrem výhřevnosti, cena za ukládání odpadu na skládku a nastavení třídící slevy.

Ohledně roku skládkování jsme prosazovali posun na dřívější datum oproti ministerskému návrhu, tedy rok 2024, případně náš kompromisní návrh roku 2027. Bohužel ani jeden z našich návrhů neprošel, a to ani ve variantě s odstraněním parametru výhřevnosti, ani s jeho zachováním. Skládkování má být podle ministerstva i většiny kolegů z výboru povoleno až do roku 2030, tak jak je to v návrhu zákona. S odůvodněním MŽP ani s jeho argumenty pro tento odklad nesouhlasíme a považujeme to za zbytečné prodlužování negativního vlivu na životní prostředí, jaký má ukládání využitelného odpadu na skládky. 

Druhým tématem schůze výboru byl vládní návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností (VUŽ ST 677). K tomuto zákonu jsme podávali 4 pozměňovací návrhy, které se zabývaly oddělením vlastníků kolektivních systémů od zpracovatelů, odlišností zacházení s pneumatikami skupin 3,4 a 5 od skupin 1 a 2 na konci jejich životnosti, vedením evidence toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností a podmínkami k vydání oprávnění k provozování kolektivního systému. Naše návrhy podpořeny bohužel nebyly. 

Důležité téma, které bylo v rámci tohoto tisku řešeno, byla hustota sítě zpětného odběru. Přijat byl pozměňovací návrh poslankyně Fialové, který požaduje návrat stávajícího stavu, tedy povinnost zřídit místo zpětného odběru elektrozařízení ve všech obcích nad 2000 obyvatel, případně nad 1500 obyvatel pro baterie. My však podporujeme rozložení navržené v zákoně, především požadavek na rovnoměrné rozmístění míst zpětného odběru v rámci územních samosprávných celků. 

Co naopak kvitujeme, je přijetí návrhu na doplnění požadavků ekomodulace, neboť ekomodulaci považujeme za velmi potřebnou. Považujeme za nutné  minimalizovat produkci odpadu a to právě i skrze principy znovupoužitelnosti, opravitelnosti atd… zkrátka ekodesignu samotných výrobků, tedy designu takovém, aby výrobky v celém svém životním cyklu znamenaly co nejmenší zátěž pro životní prostředí. Na předcházení vzniku odpadu a maximálním využití druhotných surovin  je koneckonců oběhové hospodářství založeno.

V rámci přípravy návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností byla s odbornou veřejností diskutována potřeba zakotvení zákazu vertikální integrace, tedy omezení napojení zpracovatelů výrobků s ukončenou životností na činnosti kolektivního systému, tzv. „čínská zeď“. Ta by právě měla zabránit monopolizaci trhu sběru a zpracování elektroodpadu. Bohužel pozměňovací návrh, který jsem podal a jasně definoval důsledné oddělení kolektivního systém a zpracovatele, resp. zákaz, aby kolektivní systémy a s nimi propojené osoby vlastnily zpracovatelská zařízení – je běžně užíván v řadě dalších zemí Evropy, nebyl přijat.

Vzhledem k nedostatku času byly zbývající dva body programu, tedy změnový zákon (ST 678) a novela zákona o obalech (ST 679) kterého jsem zpravodaj, přesunuty na další schůzi výboru, tedy na středu 13. května. Začátek rovněž v deset hodin. Věřím, že ve druhém kolem projde více námi navrhovaných “pozměňováků”, kterými vykročíme dopředu – směrem k oběhovému hospodářství 21.století.

Je to těžké, ale jedeme dál.  

PRÁCE: Po letech příprav se konečně dočkáme finální podoby nových zákonů tzv. oběhového balíčku

Oběhový balíček, tedy novela zákona o obalech (ST 676), zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností (ST 677), změnový zákon (ST 678) a novela zákona o obalech (ST 679), se nyní formuje do své konečné podoby. Tyto tisky vznikly na základě implementace evropské legislativy a nutnosti  moderních zákonů, které odráží potřeby 21.století. 

Již pozítří, tedy ve středu 29.4.2020, bude oběhový balíček projednán na Výboru pro životní prostředí a také na Hospodářském výboru. Hlavním tématem schůze budou dosud podané pozměňovací návrhy. Těch se jen ve VŽP sešlo téměř 100. 23 pozměňovacích návrhů jsme podali i my, v některých případech ve spolupráci s poslanci dalších stran.

V zákoně o odpadech jsme pozměňovacími návrhy reagovali na datum ukončení skládkování využitelných odpadů, neboť nepodporujeme navrhovaný termín – rok 2030. Původně byl navrhován rok 2024, avšak většina zainteresovaných stran zaspala a nezačala se včas připravovat (budování recyklačních kapacit, tvorba plánů atd.), proto byl původní termín z návrhu zákona vyškrtnut. My věříme, že i termín 2024 je stále uskutečnitelný, avšak protože si uvědomujeme, jak náročné by bylo vše stihnout, navrhujeme i kompromisní řešení – rok 2027. 

Jelikož jsme pro maximální recyklaci, navrhujeme doplnit do zákona zařazení chemické recyklace formou solvolýzy. Dalším tématem, které považujeme za důležité, je zálohování nápojových obalů. Podporujeme variantu dobrovolného zálohování, která v návrhu zákona zatím není umožněna, neboť na základě konzultací s experty a na základě studií a zkušeností ze zahraničí zastáváme názor, že zálohování skutečně může významně pomoci dosažení cílů třídění a potažmo i recyklace obalů. Za zásadní nedostatek návrhu zákona o obalech považujeme i nastavení podmínek autorizace nových obalových společností. Tyto podmínky jsou mnohdy velmi obtížně splnitelné a zbytečně blokují vstup nových AOS na trh. 

Vzhledem k aktuální situaci bohužel nemůžeme pozvat veřejnost ani experty na danou problematiku přímo na jednání Výboru. Jak to vše dopadne, můžete ovšem sledovat díky naší předsedkyni a kolegyni Dany Balcarové online i Vy, za což ji velmi děkuji. Předpokládané trvání je od 10:00 do cca 15:00. Výbor bude streamován online zde:https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=28 .

Jelikož jde o velmi důležitou legislativu, která ovlivní nejen naše životní prostředí, ale i skutečně mnoho subjektů, od výrobců nejrůznějších výrobků přes obce až po provozovatele zařízení na využití odpadu, doufám, že u projednávání bude přítomen i pan ministr Brabec. 

Dnes oslavujeme DEN ZEMĚ a to již po padesáté. Snažíme se Zemi pomáhat alespoň v rámci úpravy oběhové legislativy

Den Země je dnes už tradičně oslavou naší matky planety – připomínkou, že i když je naše země veliká, nesnese všechno. A že tím, jak nás lidí přibývá, se k ní musíme chovat stále zodpovědněji a ohleduplněji. Proto jej slavíme každoročně koncem dubna. Letos má krásných 50 let!

Den Země se slaví nejen u nás, ale i v zahraničí. Díky úspěchu první akce v roce 1970 v San Francisku byla založena Americká agentura pro ochranu životního prostředí, bylo přijato několik klíčových ekologických zákonů a dnes se ke Dni Země připojuje více než miliarda lidí ve 175 státech světa.

Praktickým cílem letošního svátku je uspořádat si své digitální prostředí a smazat z elektronických zařízení všechny nepotřebné informace – staré fotografie, filmy, nepoužívané aplikace, nepřečtené e-maily, zkrátka soubory, které již nepotřebujete a které se postupem času staly odpadem. Často si totiž neuvědomujeme, že i v digitálním světě existuje znečištění, které ovlivňuje reálné prostředí. Téměř všechny online aktivity přitom zvyšují naši uhlíkovou stopu. Odhaduje se, že do roku 2025 budou úložiště dat (především jejich chlazení) využívat pětinu veškeré vyrobené energie a stanou se jedním z největších světových znečišťovatelů. Zapojit se může každý, celosvětovou úsporu zjistíme po akci na webu www.worldcleanupday.org.

Den Země je také ideální příležitostí začít se zajímat o to, jaký produkujeme odpad a co se s ním dále děje. K tomu, aby nás odpad postupně “nezavalil” je potřeba především dvou věcí – osobní uvědomělosti každého z nás a funkčního systému na zacházení s odpadem, upraveného funkčními zákony. Zákony by měly nasměrovat naši zemi k cestě, na které budeme snižovat produkci odpadu, recyklovat, a tím šetřit přírodní zdroje a životní prostředí. A právě snaha o moderní a především funkční zákony v oblasti odpadového hospodářství je to, čemu se věnuji již více než dva roky. Nyní se tzv. oběhový balíček, tedy zákony o odpadech, obalech, výrobcích s ukončenou životností a souvisejících změnách, chystá do výborů a na druhé čtení. To znamená, že právě nyní je ta chvíle, kdy máme poslední možnost zákony podrobit větším či menším úpravám v podobě pozměňovacích návrhů. Jelikož jde o 4 komplexní a poměrně složité zákony, ukazuje se, že úpravu by zasluhovalo mnoho věcí. Já sám nebo ve spolupráci s kolegy podávám více než 30 pozměňovacích návrhů, řešících nejrůznější aspekty legislativy. To, co považuji za nejzásadnější a na čem mi skutečně záleží, je především co nejrychlejší ukončení skládkování využitelných odpadů. S navrhovaným posunem z roku 2024 na rok 2030  nesouhlasím a věřím, že jsme schopni ukončit skládkování dříve a ulehčit tak životnímu prostředí. Dalším tématem, které bylo při jednáních o odpadové legislativě často diskutované, avšak na konečné podobě zákona se v podstatě nijak neprojevilo, je možnost zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Ač nejsem přesvědčen o tom, že by zálohování bylo samospásné a jeho zavedením bez jakýchkoli dalších kroků bychom lehce dosáhli recyklačních cílů, věřím, že může být velmi užitečným nástrojem, který v kombinaci s dalšími faktory zvýšení recyklace výrazně pomůže. Proto podávám a podporuji pozměňovací návrhy, které zálohování dobrovolně umožní. Další pozměňovací návrhy se týkají třeba podmínek autorizace nových obalových společností, které by měly být splnitelné a férové. Všechny pozměňovací návrhy budeme probírat na VŽP 29.4.

PRÁCE: Jaká je Vaše priorita? Prioritou Státního fondu životního prostředí ČR je stejně pojmenovaný časopis a nově i web, jenž pomáhají svým čtenářům lépe se zorientovat v dotační politice Evropské unie a České republiky.

Jako člen Státního fondu životního prostředí, bych vás nyní chtěl seznámit s časopisem, který SFŽP vydává a nyní je i online na novém webu.

Kdo všechno může být čtenářem Priority?

Zástupci obcí, státní instituce i široká veřejnost.

 

Co všechno najdete v její tištěné i internetové podobě?

Informace o možnostech čerpání dotací v Operačním programu Životního prostředí (dále jen OPŽP), nabízí zkušenosti jiných měst s jejich čerpáním a pomáhá provést příp. žadatele úskalími legislativy srozumitelnou formou. Kromě jiného tam najdete aktuální témata, zajímavé rozhovory, reportáže z domova a ze zahraničí, technologie.

Bezesporu k nejznámějším dotačním programům patří Nová zelená úsporám, který se zaměřuje na úspory energie v budovách pro bydlení, dále program Dešťovka podporuje udržitelné hospodaření s vodou v domácnostech, anebo např. majitelé rodinných domů mohou díky kotlíkovým dotacím žádat o finanční příspěvek na výměnu starých, neekologických kotlů na pevná paliva.

 

Jak často časopis  vychází?

Časopis vychází v nákladu 10 000 výtisků jedenáctkrát do roka (už od roku 2008) a je distribuován bezplatně do schránek odběratelů. Zájemci se mohou přihlásit k odběru prostřednictvím elektronického formuláře. V elektronické podobě je časopis k dispozici ke stažení na webu www.priorita.cz.

V aktuálním dubnovém čísle se tak můžete dozvědět spoustu informací. Například, že Na modernizace a úspory energií veřejných budov jdou přes dvě miliardy, dále užitečné informace Kam s ochrannými pomůckami během epidemie? návod Jak si správně zavést energetický management či informaci, že se prodlužuje příjem žádostí k Ekologické likvidaci vraků. Najdete tam toho však mnohem více…

 

V čem je tedy informační web www.priorita.cz výhodnější oproti své starší papírové verzi?

Na této adrese naleznete nejen články a rozhovory z tištěného časopisu Priorita, ale také další zprávy, které se do aktuálního vydání nevešly. Jako příklad reportáž z regionu o Zavodňování Kněžpolského lesa nebo o obci Vlčnov, kde se mísí tradice s moderními ekologickými přístupy či pravidelné Aktualizování informací souvisejících s nouzovým stavem.

Navíc v archivu najdete elektronické verze již vydaných čísel, které si můžete prohlédnout či stáhnout. Přes web se můžete také přihlásit k odběru papírové Priority, po zadání údajů vám bude chodit do schránky zdarma.

Autoři Priority budou rádi, když jim napíšete svůj názor na nové stránky, případně postřehy, co by se mohlo zlepšit. Podněty můžete zasílat na e-mail: priorita@sfzp.cz.

PRÁCE: Může Koronavirus ovlivnit recyklaci?

Současná pandemie již ovlivnila naše životy v mnoha různých oblastech. Je jí zasažen průmysl, výroba i služby. V tomto článku se zaměříme na to, jakým způsobem může Koronavirus ovlivnit recyklaci plastů. Ještě před příchodem pandemie trh s plasty začala ovlivňovat klesající cena ropy v důsledku cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. Cena tzv. panenského plastu, tedy plastu přímo vyrobeného z ropy, díky tomu klesla (a stále klesá), zatímco cenu recyklovaného plastu toto neovlivňuje. Příchod pandemie se situací zamíchal ještě víc. Změnil totiž chování zákazníků, logistiku i náhled na důležitost samotné recyklace.

 

Nákupní návyky

V souvislosti jednak se strachem z nákazy a jednak s opatřeními, zaváděnými kvůli zpomalení jejího šíření, se mění návyky koncových zákazníků. Dobře to je vidět na příkladu nejvíce recyklovaného plastu, tedy R-PETU, jehož zdrojem jsou zejména nápojové lahve. Lidé si začali dělat zásoby, tudíž poptávka po balených nápojích vzrostla oproti běžnému stavu v zimních měsících. Nakoupené lahve se však již nevracejí do oběhu v takové míře, jako je tomu normálně. Lidé kupí zásoby doma, omezují vycházení. Např. v Německu, kde na plastové lahve funguje zálohový systém (lidé je vracejí v obchodech), již nyní potvrzují, že počet vrácených lahví se snížil. Lidé nakažení Koronavirem i lidé, kteří mají na nákazu vážné podezření, by navíc vůbec neměli třídit odpad, aby nedošlo k ohrožení pracovníků, kteří s odpadem nakládají. Z těchto důvodu se PET nyní vrací do oběhu v menší míře než obvykle a nastává nedostatek R-PET. 

Jaký bude další vývoj nákupního chování a zacházení s odpadem lze jen těžko předpokládat. Pokud budou přetrvávat vysoké riziko nákazy, omezení volného pohybu a shromažďování, je pravděpodobné, že v letní sezoně (která je po balené nápoje tou nejsilnější) dojde k poklesu poptávky po balených nápojích v důsledku nekonání se hromadných akcí a nízkého prodeje v turistických destinacích. Lidé se budou více zdržovat doma, někteří budou možná i z ekonomických důvodů pít více vody z kohoutku na úkor balených nápojů. 

Podobný vývoj, tedy pokles množství materiálu, vraceného do oběhu, je předpokládán i u dalších materiálů, jako je R-PE a R-PP.

Jelikož ve zpracovatelském sektoru se snížení množství materiálu odevzdaného k recyklaci projevuje s časovým zpožděním, předpokládá se, že nedostatek recyklátu se plně projeví až v řádů týdnů nebo měsíců. 

 

Poptávka po recyklátu 

Poptávka po samotném recyklátu se v souvislosti s Koronavirem také mění. Např. R-PO se hojně používá v automobilovém a konstrukčním průmyslu. Ten však v současnosti snižuje výrobu, některé automobilky dokonce dočasně výrobu úplně přerušily. Na druhou stranu však kvůli zvýšeným hygienickým opatřením roste poptávka po materiálu na výrobu obalů, zejména obalů potravin. 

V době krize je však bohužel ochrana životního prostředí poněkud upozaděna. Pro výrobce je důležitá zejména stabilita v přísunu materiálu a jeho ceny, poptávka koncových zákazníků po mnoha produktech se mění. Proto lze předpokládat, že někteří výrobci přejdou na panenský plast (kvalitního recyklátu použitelného např. v potravinářství je nedostatek, který se z výše uvedených důvodů bude spíše prohlubovat a jeho cena je často vyšší než cena panenského plastu). 

 

Logistika

Některé státy uzavřely hranice pro pohyb osob, pohyb zboží je zpomalen kvůli hraničním kontrolám. Tím se přeprava zboží stává problematickou, hrozí i nedostatek pracovních sil kvůli odlivu zahraničních pracovníků.

   

Dlouhodobé dopady

Na recyklaci jako takovou může mít současná situace dopad i v budoucnu. Kromě možného nedostatku recyklátu na trhu, může mít nedostatek pracovních sil i nedostatek materiálu ke zpracování fatální dopad na menší zpracovatele plastů, dotřiďovací linky apod.

To, co nás znepokojuje asi nejvíce, je odklon od ochrany životního prostředí jako takové. Už po globální ekonomické krizi v roce 2008 byly několik následujících let investovány prostředky především do povzbuzení ekonomiky na úkor životního prostředí. A nyní se dá předpokládat, že podobná situace nastane znovu. Již teď se ozývají některé hlasy, které požadují přesměrování peněz určených na zlepšení stavu životního prostředí (např. prostředky investované v rámci Evropské zelené dohody) do jiných sektorů. Pokud chceme splnit recyklační cíle, které jsme si vytyčili, je potřeba investic do nových technologií a metod, zvyšování kapacit třídíren atd. Tyto investice jsou však nyní ohroženy. A problém není v tom, zda si odkrtneme nějaký cíl jako splněný. Problém je, jaké důsledky může mít, pokud to neuděláme. 

 

Zdroj: https://waste-management-world.com/a/european-markets-for-recycled-materials-react-in-the-face-of-coronavirus