PRÁCE: Cena Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby

Dnes jsme na zastupitelstvu města s radostí podpořili nominace na Cenu Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby.

V pondělí 15. dubna zastupitelé města rozhodli, že letos si prestižní cenu odnesou paní Jarmila Kraváčková za práci z textilních vláken – vyšívání na výřez a paní Gabriela Májíčková za užitkovou a dekorativní keramiku. Čestné uznání pak připadne paní Antonii Dostálkové za významný přínos v oblasti výtvarných dovedností inspirovaných tradičními textilními technikami a za práci s modrotiskem. Cena Vladimíra Boučka může být udělena osobám, které udržují a zachovávají při své činnosti znalosti a dovednosti nutné pro provozování tradičních lidových řemesel, a které výsledky své činnosti prezentují na veřejnosti.

Cena Vladimíra Boučka je udělována od roku 2005. Dále je udělováno čestné uznání osobnosti, která není přímým nositelem řemesla, ale na zachování a rozvoji umělecké výroby se podílí či v minulosti podílela. Toto čestné uznání je udělováno od roku 2009.

Vloni byla Cena Vladimíra Boučka historicky poprvé udělována spolu s celokrajskou cenou Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje. Také letos Bude udílení cen spojeno v jeden slavnostní celek, a to dne 15. května 2019.

Ing. arch. Vladimír Bouček žil v letech 1901 až 1985. Po studiích architektury na Vysokém učení technickém v Brně spolupracoval s arch. Bohuslavem Fuchsem a během druhé světové války se stal profesorem Baťovy Školy umění ve Zlíně, kde vznikl projekt uzákoněný v roce 1945 pod názvem Ústředí lidové a umělecké výroby. Vedoucím jedné z prvních dílen v uherskohradišťských Rybárnách byl jmenován právě Ing. arch. Vladimír Bouček. Po rozsáhlém průzkumu stavu lidových řemesel a lidové umělecké výroby v tehdejším Československu formuloval teoretický základ pro praktický program této nové instituce. Je nejenom zakladatelem novodobých forem péče o tradiční lidovou uměleckou výrobu, ale i významnou a lidsky důstojnou osobností města.

Všem třem již nyní srdečně gratuluji.

zdroj: https://www.mesto-uh.cz/sikovne-ruce-vstupenka-mezi-laureaty-ceny-vladimira-boucka?lang=1&ref=m&source=email&fbclid=IwAR3RuOECCqDd5iNpaNF_CQXx0KOCS-ZeVsUHgbaztt6-jCopQZQgEwkwTaw

Práce: Nový stavební zákon nesmí podněcovat korupci

Pirátský poslanec František Elfmark podpořil varování ve věci věcného záměru stavebního zákona Ministerstva pro místní rozvoj ČR, se kterým v pátek přišly Bezpečnostní informační služby (BIS). Ty poukázaly na korupční riziko a možné nebezpečné ohýbání systému, které záměr obsahuje. Piráti v této věci zaslali už 26. února 2019 ministerstvu své připomínky, na jejich vypořádání však stále čekají.

„Mezi priority pirátského programu patří zajištění rozvoje státu s jasnou vizí, zjednodušení a zrychlení stavebního řízení a zvýšení vlivu veřejnosti na rozhodování. V oblasti stavebního řízení se totiž Česko řadí k nejhorším státům na světě, patří nám 127. příčka s průměrnou dobou 246 dní. Tuto situaci má zlepšit zavedení tzn. fikce souhlasu – tedy pokud by se příslušný úřad nevyjádřil do 30 dnů, stavba by byla automaticky povolena. Obáváme se nicméně, že právě tento proces by nahrával korupci. Dále není jasné, zda by nedošlo k uvolnění rukou developerů, kteří by si mohli postavit v centru měst cokoliv, aniž by jim kdokoliv dával limity,“ varoval Elfmark.

„Zákon by měl vytvořit takové podmínky, za kterých by povolování stavebních záměrů bylo co nejrychlejší a co nejjednodušší. Avšak způsob, jakým má být tohoto stavu dosaženo, se v mnoha ohledech jeví jako značně problematický. Některá důležitá témata pak věcný záměr neřeší vůbec. Zejména se jedná o problematiku ochrany krajiny, hospodaření s vodou, zabírání půdy atd. To je sice v současné době řešeno dílčími zákony, ale s ohledem na zjevně viditelné problémy a s ohledem na snahu celý proces centralizovat a omezit roli ostatních orgánů státní správy by měla být jednou z priorit k řešení a měla by být pevně ukotvena i ve stavebním zákoně,” dodal Elfmark.

Práce: Ve Sněmovně proběhl seminář k bioodpadům

V úterý 19. března 2019 se uskutečnil seminář na téma Bioodpady a jejich využití – Legislativa a praxe, který byl pořádán pod záštitou Výboru pro životní prostředí v prostorách poslanecké sněmovny. Seminář hledal odpověď na otázku, jak by mělo být s bioodpadem naloženo.

Mezi hlavní priority Pirátů patří zmenšení podílu na skládkování biologicky rozložitelných odpadů, který v současnosti tvoří přes polovinu odpadu. Proto Piráti chtějí, aby se zvýšila míra kompostování a separovaného sběru biosložky komunálního odpadu. Semináře se zúčastnila jak řada poslanců napříč politickými stranami, tak i zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), obcí a odborná veřejnost.

Ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart se ve své prezentaci zaměřil zejména na využitelnost biologicky rozložitelných odpadů (BRO), tedy na biopady, které jsou hlavním zdrojem organické hmoty. Legislativa za bioodpad označuje jakýkoliv odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Mezi hlavní výhody biologického rozkladu patří zejména snižování množství skladovaného či spalovaného odpadu, snižování produkce skleníkových plynů (především metan), zabraňování nestability odpadu na skládce a produkce kvalitních hnojiv. Manhart upozornil na špatnou kvalitu bioopadu v ČR, který pak končí na skládkách jako sanace. Poukázal na nutnost důkladnější osvěty celé kategorie oběhového hospodářství, která by vedla ke zlepšení kvality bioodpadu (občané nesprávně třídí odpad, svozové firmy nedodržují čistotu vozů atd.) Na závěr sdělil, že chystaná novela zákona o hnojivech celou tuto situaci vedoucí ke zlepšení s nakládáním s BRO řeší. Legislativa bude od roku 2020 dále zavádět povinný sběr potravinových olejů a tuků. Podpora nákupu domácích kompostérů bude financována z prostředků OPŽP.

K celému tématu se vyjádřil i Martin Šmída, vedoucí kompostárny v Olomouci a pirátský zastupitel v Majetíně, který vidí kompostování jako levný a efektivní způsob, jak z odpadu vyrobit organické hnojivo, tolik potřebné pro naši půdu zasaženou erozí. Nicméně kompostárny se v praxi potýkají s několika problémy, což je především nesystémové přidělování dotací nebo problém s odbytem kompostu, který se v praxi na zemědělskou plochu příliš nedostává. Lepší meziresortní komunikace by snad mohla některé tyto nedostatky v blízké budoucnosti odstranit.

Na závěr semináře byli účastníci semináře odkázání na metodické pokyny ve věci biodpadu. Ministerstvo vnitra připravilo ve spolupráci s MŽP metodický materiál o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpisů a příručku o sběru BRO v obcích dle koncového způsobu využití.

PRÁCE: Jak rozhodnou zastupitelé kraje o projektu nové KNTB?

Zástupci pirátů Zlínský kraj zaslali 31. 3. 2019 krajským zastupitelům dopis v tomto znění:

***

Vážení členové Zastupitelstva Zlínského kraje,

v pondělí 8. dubna 2019 máte svým hlasováním rozhodnout o dalším osudu výstavby nové krajské nemocnice v Malenovicích. Jelikož nejsme i přes účast na několika debatách a po prostudování dostupných dokumentů přesvědčeni o nutnosti a efektivnosti tohoto projektu, rádi bychom Vám položili několik otázek. Měli byste být schopni na ně odpovědět nejen kvůli nám a obyvatelům našeho kraje, ale také kvůli sobě. Je jen a pouze Vaší odpovědností, abyste získali maximální množství kvalitních informací a na jejich základě hlasovali ve prospěch Zlínského kraje a jeho obyvatel.

Nejsme zatvrzelými odpůrci nemocnice v Malenovicích, nicméně hejtman Jiří Čunek nás svými dosavadními činy a prohlášeními v oblasti zdravotnictví nedokázal přesvědčit o tom, že má Krajský úřad projekt pevně v rukou a zná všechna jeho pozitiva a negativa. Z dosavadních mediálních výstupů se tento nápad jeví především jako netransparentní politický pomník, jehož finanční i provozní dopady jsou velmi nejisté. V takovém případě cítíme povinnost se ozvat. Projekt nemocnice v Malenovicích se může proměnit v nezalepitelnou díru v krajském rozpočtu s obrovskými dopady na obyvatele Zlínského kraje. Nedávné vyjádření náměstka hejtmana pro ekonomiku (!) Jiřího Sukopa, který pochybuje o únosnosti finanční zátěže, naše obavy ještě umocnilo.

Naše otázky zní:

  • Máte dostatek informací (studie proveditelnosti, ekonomický dopad…), které Vám umožní zodpovědně hlasovat v případě několikamiliardové investice do výstavby nové nemocnice?
  • Jak bude nová nemocnice financována, když Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo pro místní rozvoj žádnou částku nepřislíbilo?
  • Jak ovlivní výstavba nové nemocnice ostatní investice a rozvoj v kraji v následujících letech?
  • Jak bude zajištěno personální obsazení nové nemocnice a jak se to dotkne ostatních nemocnic v kraji?
  • Je nutné s projektem tak spěchat, když není schválena celková koncepce zdravotnictví v kraji a nebyla vyhlášena veřejná architektonická soutěž?
  • Jaký bude osud stávajícího areálu KNTB?

Děkujeme, že nám i sobě tyto otázky zodpovíte. Jestliže na ně odpovědi neznáte, pochybujeme o tom, že jste připraveni o tomto projektu hlasovat. Věříme, že je ve Vašem zájmu plnit roli zodpovědného a rozvážného hospodáře.

Piráti Zlínský kraj

***

 

DOTAZNÍK – Nástroje online komunikace značky Favorit

Především pro milovníky jízdních kol a cyklistiky.

V mé bakalářské práci se zabývám online komunikací značky výrobce jízdních kol Favorit. V práci se zaměřuji na ucelenou komunikaci této značky a její působení v online prostředí.

Filosofie značky FAVORIT: Když jsme na počátku definovali budoucí směřování značky Favorit, postavili jsme zákazníka do středu všeho dění. Zjišťovali jsme, po čem touží a co skutečně potřebuje. Vytyčili jsme si za cíl vyrábět pro naše zákazníky kola, která budou krásná, spolehlivá, bezúdržbová, lehká a snadná na ovládání. Kola, která budou přinášet svým majitelům čistou radost z jízdy.

https://forms.gle/Vx6n9VK75z4hbXDj7

 

PRÁCE: Interpeluji ministra Brabce ohledně ochrany území v Ostrožské Nové Vsi

Po několika jednáních s obyvateli Ostrožské Nové Vsi a sběru potřebných informací jsem se rozhodl interpelovat ministra životního prostředí ve věci zanedbané ochrany území vodního zdroje v Ostrožské Nové Vsi. Jedná se jak o ochranu samotného vodního zdroje, tak i o okolní pozemky, jejichž zastavění je minimálně velmi podezřelé. Znění interpelace, která vychází z vyjádření a podnětu místního občana p. Koláře, si můžete přečíst níže, cituji:

Jedná se o vodní zdroj Ostrožská Nová Ves, který  je strategickým a nenahraditelným zdrojem pitné vody pro okres Uherské Hradiště (zhruba 120 tisíc obyvatel). Za tento vodní zdroj neexistuje, co do velikosti odběru vody, ŽÁDNÁ NÁHRADA. A myslím, že nemá smysl si nalhávat, že situace s vodou se zlepší. Předpoklad je, že odběr z tohoto vodního zdroje se bude zvyšovat, tudíž by měla být řešena taková preventivní opatření, aby bylo zabráněno v současné době i do budoucnosti sebemenšímu možnému ohrožení tohoto významného vodního zdroje.

Bohužel počínaje rokem 2003 až do současné doby odpovědné orgány (vodoprávní a stavební úřad) žádnou účinnou ochranu tohoto významného vodního zdroje neřeší.

Zákaz vjezdu všech motorových vozidel:

Již od roku 1985 platí do OPVZ zákaz vjezdu všech motorových vozidel, tento zákaz byl do konce roku 2002  respektován a vyžadován. Od začátku roku 2003 se situace postupně zhoršovala. Do ochranného pásma do roku 2014 zajížděly bez povolení stovky motorových vozidel ročně, některá vozidla byla v OPVZ i několik dnů zaparkována. V době, kdy bylo realizováno přetěžování “Kunovské tabule” jezdila motorová vozidla po břehu Vodárenského jezera (územím I. OPVZ), aniž by správce ochranného pásma nebo vodoprávní úřad účinně zasáhl.

Dnes jsou nesmyslně vydávány povolení pro vjezd do OPVZ, kdy k vydání povolení k vjezdu stačí jakýkoliv smyšlený důvod.

Ovšem zákon má platit pro každého STEJNĚ.

A i v dnešní době jezdí vozidla po hrázi v bezprostřední blízkosti Vodárenské nádrže. K tomuto hazardování  s vodním zdrojem jsou vydávaná povolení k vjezdu správcem ochranného pásma ve spolupráci s dotčenými orgány.

Je zřejmé, že dotčené orgány řešení s vydáváním povolení vjezdů nezvládají. Jakékoliv možné výjimky by měly být pouze velmi výjimečné.

Stavební činnost:

V 70. letech minulého století bylo Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi na Rybářském poloostrově (65 objektů) a Kališti (43 objektů), které jsou součástí Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ), povoleno umístění tzv. rybářských chat, které měly sloužit pro rybáře za účelem výkonu rybářského práva.

Uvedené rybářské boudy byly přebudovány bez potřebného povolení a v rozporu s platnými závaznými podmínkami vydanými Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi. Dokonce většina objektů stojí na zcela jiných parcelách než určoval zastavovací plán. Jednalo se pouze o stavby PROVIZORNÍ !

V závazných podmínkách, které byly součástí vydaného povolení o přípustnosti stavby rybářské boudy v prostoru štěrkopísku je uvedeno: “ Bude-li toho vyžadovat veřejný zájem, budou provizorní stavby odstraněny do 6ti měsíců ode dne oznámení.”

Tato situace nastala v roce 1985, kdy Okr. národní  výbor v Uherském Hradišti, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství ve svém rozhodnutí nařídil odstranit část provizorních staveb, které byly v 70. letech minulého století Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi v uvedeném prostoru umístěny.

V té době ještě fungovaly zákony a úředníci skutečně jednali ve VEŘEJNÉM ZÁJMU a dokázali účinně chránit vodní zdroj !

Dnes po 48 letech vydává stavební  úřad v rozporu s platnými podmínkami a v rozporu s právními předpisy této země rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání, jako rekreační objekty. Přitom v uvedeném prostoru je zákaz VEŠKERÉ REKREACE.

K rozhodnutí stavebního úřadu je dle ust. § 104, odst. 9, věta první, zákona č. 254/2001 Sb. NUTNÉ souhlasné stanovisko vodoprávního úřadu.

Dle mých informaci vodoprávní úřad žádné kladné stanovisko ke kolaudaci uvedených objektů nevydal. Přesto stavební úřad i v rozporu s uvedeným ustanovením vodního zákona rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání vydává.

Od roku 2003 probíhá čilá stavební činnost na k.ú. Chylice na břehu Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ). V uvedeném prostoru je mimo jiné zákaz VÝSTAVBY všech objektů. Nyní je zde umístěno cca 45 objektů.  Stavební úřad, přestože je o uvedeném stavu od začátku informován, situaci NEŘEŠÍ. Situaci neřeší ani vodoprávní úřad a úřad ochrany přírody a krajiny.

V tomto prostoru jsou porušovány současně tyto platné zákony:

Zákon č. 44/1988 Sb.Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),

Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

Zákon č.254/2001 Sb., o vodách , ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu – nelze stavbu povolit pokud je umístěna v rozporu s územním plánováním. V tomto zákoně se taky hovoří o užívání staveb bez kolaudace a bez povolení.

Zákon č. 334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu –  uvedené pozemky jsou vedeny jako ZPF. V tomto zákoně se například uvádí – je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům, poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.

Podobná situace je na k.ú. Kvačice (břeh Těžebního jezera, II. ochranné pásmo VZ). I zde jsou umístěny objekty v rozporu s platnými vyhláškami a platnými právními předpisy, zde se jedná zhruba o 100 objektů – maringotky, přívěsy, unimobuňky. Dokonce přímo u vody jsou umístěny suché záchody.

Jedno z území, kde je umístěno větší množství objektů patří bývalé místostarostce Města Uh. Ostroh. V podstatě nadřízené pracovníkům dotčeného stavebního úřadu. Takto funguje státní správa v této zemi !!

Na uvedených územích mají objekty čelní funkcionáři veřejného života, příslušníci policie, osoby z řad státních zástupců. Když to otevřeně shrnu, zdejší mafii nezajímá ochrana přírody a ochrana vody, zajímají je jen a pouze jejich zájmy. Je nutné přinutit ústřední správní orgány (MMR a MŽP), aby jednali v souladu se státním cílem a hodnotami, ke kterým se stát hlásí, a ke kterým MÁ dlouhodobě směřovat.

Šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrana přírodního bohatství není vázáno pouze na území České republiky, jak  vyplývá z čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR, podle kterého “Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“.(směrnice Evropského parlamentu a rady k ochraně vody,  Česká republika je smluvní stranou několika regionálních mnohostranných smluv, zaměřených na ochranu vod , vodních toků či ovzduší).

Moje otázky:

Zabývá se MŽP touto problematikou v ONV a na kterou již delší dobu poukazujeme?
Jaké budou další kroky MŽP, které povedou k nápravě a ochraně vodního zdroje v této lokalitě?