PRÁCE: Věcný záměr stavebního zákona projedná Vláda

Ve čtvrtek 25. dubna jsem svolal již pátou schůzku pracovní skupiny k rekodifikaci stavebního práva, na kterou jsem přizval zástupce Ministerstva pro místní rozvoj a Hospodářské komory. Hlavním bodem schůzky byla debata nad vypořádanými pirátskými připomínkami k věcnému záměru, se kterými ministerstvo ve většině případů plně souhlasí.

Ze strany Pirátů byly vedle zjednodušení stavebních procesů, elektronizace a zvýšení nezávislosti rozhodování dále připomínkovány záměry změn v oblasti postavení dotčených orgánů nebo problematiky nástrojů územního plánování. Předmětem debaty bylo také zavedení automatického vygenerování rozhodnutí o povolení stavby, vymizení účasti veřejnosti a další.

Ministerstvo z důvodu odstranění nepřehlednosti a nejednotnosti současné aplikační praxe předpokládá vznik Nejvyššího stavebního úřadu (NSÚ). Tento záměr souvisí s myšlenkou principu jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko. Nová úprava má přinést zásadní zlepšení účasti nevládních spolků v povolovacím řízení. Ty se nyní mohou účastnit pouze tzv. řízení EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí).

MMR doplnilo své vyjádření k věcnému záměru také po námitkách BIS ve věci automaticky generovaného rozhodnutí tak, že bude vydáno v případě, že stavební úřad do 30 dnů od zahájení řízení nevyzve žadatele k doplnění žádosti a nevydá jiné rozhodnutí v zákonné lhůtě 60 dnů. U zvlášť složitých případů (např. řízení s velkým počtem účastníků, řízení o povolení stavby spojené s posuzováním vlivu na životní prostředí) může stavební úřad lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit o dalších 60 dnů, maximální lhůta tak bude činit 120 dnů.

Podle náměstkyně ministerstva Marcely Pavlové předloží MMR v pátek nebo v pondělí věcný záměr k podpisu ministryni Kláře Dostálové, která jej předloží k projednání vládě.

PRÁCE: Ministr Brabec odpověděl na mou interpelaci k suchu. Budeme hledat kompromisy

Ministr životního prostředí Richard Brabec tento týden odpověděl na mou interpelaci, ve které se ptám na základě Zprávy o životním prostředí České republiky pro rok 2017 na závažná zjištění ve vztahu k vodě a půdě.

Znění odpovědi si můžete stáhnout i zde.


Vážený pane poslanče,
dovoluji si Vám zaslat odpověď na Vaši písemnou interpelaci (ev. č. 477) ve věci „Závažných zjištění ze Zprávy o životním prostředí ČR pro rok 2017 ve vztahu k vodě a půdě“, která mně byla zaslána dopisem předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 15. března 2019 (č. j. PS2019/003599). Ve Vaší interpelaci jste formuloval celkem 3 dotazy, které rád jeden po druhém zodpovím.

K otázce č. 1: „Plánujete opatření, která by omezila používání herbicidů a pesticidů? Jaká? V jakém časovém horizontu?“
Kontaminaci podzemní vody pesticidy vnímám jako velice závažný problém. Výskyt pesticidů v podzemní vodě monitoruje Český hydrometeorologický ústav (dále jen „ČHMÚ“), který potvrzuje výskyt pesticidů v podzemní vodě ve více než 40 % vzorků. ČHMÚ monitoruje jak pesticidy (mateřská látka), tak jejich metabolity (produkty neúplného rozpadu). Z monitoringu ČHMÚ vyplývá, že limity často překračují právě metabolity pesticidů. Nálezy pesticidních látek a jejich metabolitů v podzemních vodách jsou stabilní. Nález některých mateřských látek a jejich metabolitů (atrazin, alachlor), které se v ČR nesmí již řadu let používat, ukazuje na dlouhou dobu perzistence těchto látek, což svědčí o staré zátěži. Pesticidy jsou především používány v zemědělství a lesnictví. Soubor opatření k eliminaci zátěže životního prostředí ze zemědělství a lesnictví je zakotven v Národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR (dále jen „NAP“). NAP vychází ze zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Tato opatření se dle kompetencí rozdělují mezi Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví a jejich resortní organizace. Hlavním opatřením pro dodržování zásad správné aplikace pesticidních látek je dostatečná vzdálenost od zdrojů podzemních a povrchových vod, které jsou využívány nebo jsou využitelné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok. V těchto oblastech jsou stanovována ochranná pásma vodních zdrojů (dále jen „OPVZ“). MŽP vede podle vodního zákona evidenci OPVZ, jejíž aktualizace probíhala několik let a letos bude dokončena. V OPVZ je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje. Z tohoto důvodu jsou omezeni vlastníci pozemků a staveb v OPVZ. Pokud dojde k prokázanému omezení užívání pozemků či staveb, tak má vlastník pozemku, pachtýř či nájemce nárok na kompenzaci od uživatele vodního zdroje. Jedním z dalších opatření NAP je zavedení vzájemného předávání dat o výskytu reziduí v podzemních a povrchových vodách mezi Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, ČHMÚ, podniky Povodí, orgány ochrany veřejného zdraví a výrobci pitné vody. MŽP se pesticidy dále zabývá v souvislosti s řešením otrav a nelegálního zabíjení volně žijících živočichů, které patří mezi závažné a dlouhodobé problémy, s nimiž se potýkají všechny státy světa, Českou republiku nevyjímaje. MŽP ve spolupráci s dalšími resorty (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Státní veterinární správa, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická, Českomoravská myslivecká jednota) připravilo závěrem roku 2018 Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020-2030. Materiál bude předložen k meziresortnímu projednání a schválení vládou ČR v roce 2019. V rámci plnění opatření NAP v oblasti ochrany necílových druhů živých organismů (tj. organismů, které jsou pesticidy negativně ovlivňovány, ačkoliv proti nim pesticidy zaměřeny nejsou) připravilo MŽP projekt do výzvy Technologické agentury ČR Beta 2 s názvem “Vliv pesticidů na necílové druhy živočichů a regulace používaní rizikových přípravků v zemědělství a lesnictví”, který byl vyhlášen počátkem roku 2018. Cílem projektu je návrh systému monitoringu, včetně jednotného metodického postupu pro sběr a vyhodnocování údajů o otravách necílových druhů. Ze získaných výsledků projektu bude analyzováno, jaké způsoby regulace rizikových látek je vhodné použít při zachování hospodářské produkce zemědělství, např. použití alternativních / méně škodlivých přípravků, lokální zákazy jejich použití v okolí rezervací, úpravu ochranných pásem pro ošetřování u povrchových vod či technické řešení způsobů aplikace.

Závěrem je u této otázky nutné upozornit, že samotné povolování pesticidů, kontrolu aplikací a dodržování zásad provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je podřízený Ministerstvu zemědělství. Velkým přínosem by v tomto směru bylo zavedení elektronické evidence množství a typů používaných pesticidních látek. Nesmírně důležité je také dodržování správné zemědělské praxe.

K otázce č. 2: „Jak jste na tom s přípravou erozní vyhlášky, která má řešit dlouholetý problém Česka s erozí půdy? Připravuje se již od roku 2016, v jakém časovém horizontu plánuje MZ a MŽP uvedení vyhlášky v platnost?“

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje ustanovení o zákazu poškozování zemědělské půdy překračováním přípustné míry erozního ohrožení stanovené prováděcím předpisem, přičemž k tvorbě tohoto předpisu je zmocněno MŽP. MŽP v dohodě s MZe připravilo v roce 2017 návrh protierozní vyhlášky na principu tzv. protierozní kalkulačky, interaktivní aplikace pro hodnocení eroze půdy, kterou vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. a financovalo MZe. Po úspěšném meziresortním připomínkovém řízení, jež bylo stvrzeno dopisem ministra zemědělství o souhlasném vypořádání připomínek, však resort zemědělství (ministerstvo a nevládní organizace – Agrární komora a Zemědělský svaz) vyslovil zásadní nesouhlas s návrhem vyhlášky. Jako důvod nesouhlasu uvedl resort zemědělství právě protierozní kalkulačku (pro údajnou nespolehlivost tohoto nástroje) a zatížení hospodařících subjektů svojí kontrolou – jednak kontrolou prováděnou v rámci zemědělských dotací a jednak zákonnou kontrolou ze strany orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (obce s rozšířenou působností). V této souvislosti je potřebné zmínit, že původní návrh vyhlášky z roku 2017 počítal v dohodě s MZe s komplementaritou obou nástrojů, kdy základem
ochrany půdy bude protierozní vyhláška a systém zemědělských dotací bude nastaven jako doplněk v podobě několika speciálních protierozních opatření.
V průběhu roku 2018 probíhala jednání MŽP a MZe, přičemž MZe předložilo alternativní návrh vyhlášky, postavený na dotačním systému, respektive podmínkách pro udělování dotací. Tento návrh MŽP odmítlo, neboť nenaplňuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, nelze ověřit jeho účinnost a je pouhým odkazem na již existující systém (tj. nařízení vlády k zemědělským dotacím v gesci MZe). Shoda na řešení tedy nebyla nalezena, proto se MŽP
obrátilo na zástupce univerzit a odborníky na ochranu půdy před erozí se žádostí o součinnost na dopracování vyhlášky.
Platforma odborníků navrhuje zachovat zákonnou ochranu zakotvenou v zákoně o ochraně ZPF na principu odborné, celosvětově uznávané metody pro hodnocení erozní ohroženosti půdy – Universální rovnice ztráty půdy (USLE). Zde je nutné poznamenat, že právě na tomto principu je postavena aplikace protierozní kalkulačka a počítá s ním i zákonné ustanovení k ochraně půdy před erozí. Metoda hodnocení erozní ohroženosti dle rovnice USLE je
podrobně popsána v certifikované metodice Ochrana zemědělské půdy před erozí, Janeček a kol., 2012. Metodika je primárně používána v návrzích pozemkových úprav a i z toho důvodu je žádoucí metodiku uičinit závaznou právním předpisem – protierozní vyhláškou. Důvodem je zejména obtížná prosaditelnost návrhů potřebných protierozních opatření, která vycházejí z pozemkových úprav a která uživatelé půdy často odmítají realizovat, přičemž nezájem zdůvodňují tím, že dodržují podmínky zemědělských dotací, které jsou však v praxi často neúčinné.

MŽP z výše uvedených důvodů a s podporou akademické obce a odborných institucí upravuje vyhlášku v souladu s metodikou Ochrany zemědělské půdy před erozí. Návrh plánuje v nejbližší době předložit MZe s tím, že bude navrhovat efektivní využití dosud vyvinutých nástrojů, zejména dat z protierozní kalkulačky (namísto tvorby jiných nástrojů z veřejných prostředků). Předpokladem je opakování meziresortního připomínkového řízení a účinnost vyhlášky až s nástupem nového programového období Společné zemědělské politiky od roku 2021. Důvodem odložené účinnosti je dostatečná příprava uživatelů půdy i kontrolních orgánů na vyhlášku, ale také nastavení dotačního systému MZe jako komplementárního
nástroje v souladu s podmínkami pro nové programové období.

Závěrem lze k této otázce poznamenat, že i při dosavadní neexistenci prováděcí vyhlášky lze aplikovat zákonnou ochranu půdy před poškozováním erozí, např. na základě odborných znaleckých posudků konkrétních případů.

K otázce č. 3: „Plánujete změny financování vodního hospodářství? Pokud ano, jaké a v jakém časovém horizontu?“
MŽP je Vládou ČR pověřeno koordinací adaptace na změnu klimatu v podmínkách ČR. V této souvislosti vznikl v široké meziresortní spolupráci Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda v roce 2017 a obsahuje konkrétní úkoly v gesci jednotlivých ministerstev. Řada úkolů se vztahuje k obnově přirozeného vodního režimu naší krajiny a tím i ke snížení zranitelnosti vůči negativním projevům změny klimatu, kterými jsou sucho,
povodně, zvyšování teplot a extrémní meteorologické jevy. Stěžejním motivačním nástrojem pro podporu vodního režimu jsou dotační podpory.
Financování sektoru vodního hospodářství je primárně v gesci MZe, zejména prostřednictvím státních podniků Povodí a Lesů ČR, jakožto nejvýznamnějších správců toků. MŽP ve své působnosti financuje z dotačních titulů zejména ochranu před povodněmi formou přírodě blízkých protipovodňových opatření (např. retenční nádrže, poldry, opatření pro přirozený rozliv povodňových průtoků), opatření pro snížení znečištění podzemních a povrchových vod (zejm. ČOV a kanalizace) a na zlepšení jakosti a dodávek pitné vody (např. úpravny, přivaděče pitné vody), dále podporuje obnovu přirozených vodních prvků, které snižují zranitelnost krajiny vůči negativním dopadům změny krajiny, zejména revitalizace vodních toků a jejich niv, obnovu mokřadů, tůní, slepých ramen a malých vodních nádrží. Podpora uvedených opatření je z velké části realizována prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, doplňkově jsou pak nastaveny národní programy z prostředků státního rozpočtu.

S podporou těchto opatření počítá MŽP i v následujícím programovém období ESI fondů. Jen namátkou lze např. v souvislosti s probíhající suchou periodou jmenovat za MŽP podporu průzkumu, posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody pro obce (včetně napojení na kapacitní vodovody). Aktuálně je otevřená výzva s alokací 600 mil. Kč. Obce mohou rovněž čerpat dotace na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění do toků (např. podzemní nebo plošná povrchová vsakovací a retenční zařízení). Dalším dotačním titulem je program Dešťovka, nabízející lidem financování opatření na využívání srážkové vody. V probíhající výzvě je k dispozici 340 mil. Kč. Pokud jde o aktuálně diskutované návrhy na systémovou změnu financování státních podniků jako důležitých aktérů vodního hospodářství v ČR, iniciativa v této věci je v gesci resortu Ministerstva zemědělství, pod který podniky povodí kompetenčně spadají (viz výše).

V nejbližší době se sejde mezirezortní pracovní skupina svolaná ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, členy této skupiny budou též zástupci MŽP a SFŽP. Úkolem skupiny bude připravit konkrétní návrh na změnu současného systému financování podniků povodí. MŽP bude trvat na tom, aby nové budoucí systémové řešení, ať už bude jakékoliv, neomezilo přínosné investice do vodního hospodářství a neznamenalo zdražení vody pro občany.

V nejbližších dnech proberu postoj ministra s kolegy Radkem Holomčíkem a Janem Pošvářem, kteří jsou v zemědělském výboru. Společně se pokusíme najít kompromisy mezi zájmy obou ministerstev.

PRÁCE: Cena Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby

Dnes jsme na zastupitelstvu města s radostí podpořili nominace na Cenu Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby.

V pondělí 15. dubna zastupitelé města rozhodli, že letos si prestižní cenu odnesou paní Jarmila Kraváčková za práci z textilních vláken – vyšívání na výřez a paní Gabriela Májíčková za užitkovou a dekorativní keramiku. Čestné uznání pak připadne paní Antonii Dostálkové za významný přínos v oblasti výtvarných dovedností inspirovaných tradičními textilními technikami a za práci s modrotiskem. Cena Vladimíra Boučka může být udělena osobám, které udržují a zachovávají při své činnosti znalosti a dovednosti nutné pro provozování tradičních lidových řemesel, a které výsledky své činnosti prezentují na veřejnosti.

Cena Vladimíra Boučka je udělována od roku 2005. Dále je udělováno čestné uznání osobnosti, která není přímým nositelem řemesla, ale na zachování a rozvoji umělecké výroby se podílí či v minulosti podílela. Toto čestné uznání je udělováno od roku 2009.

Vloni byla Cena Vladimíra Boučka historicky poprvé udělována spolu s celokrajskou cenou Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje. Také letos Bude udílení cen spojeno v jeden slavnostní celek, a to dne 15. května 2019.

Ing. arch. Vladimír Bouček žil v letech 1901 až 1985. Po studiích architektury na Vysokém učení technickém v Brně spolupracoval s arch. Bohuslavem Fuchsem a během druhé světové války se stal profesorem Baťovy Školy umění ve Zlíně, kde vznikl projekt uzákoněný v roce 1945 pod názvem Ústředí lidové a umělecké výroby. Vedoucím jedné z prvních dílen v uherskohradišťských Rybárnách byl jmenován právě Ing. arch. Vladimír Bouček. Po rozsáhlém průzkumu stavu lidových řemesel a lidové umělecké výroby v tehdejším Československu formuloval teoretický základ pro praktický program této nové instituce. Je nejenom zakladatelem novodobých forem péče o tradiční lidovou uměleckou výrobu, ale i významnou a lidsky důstojnou osobností města.

Všem třem již nyní srdečně gratuluji.

zdroj: https://www.mesto-uh.cz/sikovne-ruce-vstupenka-mezi-laureaty-ceny-vladimira-boucka?lang=1&ref=m&source=email&fbclid=IwAR3RuOECCqDd5iNpaNF_CQXx0KOCS-ZeVsUHgbaztt6-jCopQZQgEwkwTaw

Práce: Nový stavební zákon nesmí podněcovat korupci

Pirátský poslanec František Elfmark podpořil varování ve věci věcného záměru stavebního zákona Ministerstva pro místní rozvoj ČR, se kterým v pátek přišly Bezpečnostní informační služby (BIS). Ty poukázaly na korupční riziko a možné nebezpečné ohýbání systému, které záměr obsahuje. Piráti v této věci zaslali už 26. února 2019 ministerstvu své připomínky, na jejich vypořádání však stále čekají.

„Mezi priority pirátského programu patří zajištění rozvoje státu s jasnou vizí, zjednodušení a zrychlení stavebního řízení a zvýšení vlivu veřejnosti na rozhodování. V oblasti stavebního řízení se totiž Česko řadí k nejhorším státům na světě, patří nám 127. příčka s průměrnou dobou 246 dní. Tuto situaci má zlepšit zavedení tzn. fikce souhlasu – tedy pokud by se příslušný úřad nevyjádřil do 30 dnů, stavba by byla automaticky povolena. Obáváme se nicméně, že právě tento proces by nahrával korupci. Dále není jasné, zda by nedošlo k uvolnění rukou developerů, kteří by si mohli postavit v centru měst cokoliv, aniž by jim kdokoliv dával limity,“ varoval Elfmark.

„Zákon by měl vytvořit takové podmínky, za kterých by povolování stavebních záměrů bylo co nejrychlejší a co nejjednodušší. Avšak způsob, jakým má být tohoto stavu dosaženo, se v mnoha ohledech jeví jako značně problematický. Některá důležitá témata pak věcný záměr neřeší vůbec. Zejména se jedná o problematiku ochrany krajiny, hospodaření s vodou, zabírání půdy atd. To je sice v současné době řešeno dílčími zákony, ale s ohledem na zjevně viditelné problémy a s ohledem na snahu celý proces centralizovat a omezit roli ostatních orgánů státní správy by měla být jednou z priorit k řešení a měla by být pevně ukotvena i ve stavebním zákoně,” dodal Elfmark.

Práce: Ve Sněmovně proběhl seminář k bioodpadům

V úterý 19. března 2019 se uskutečnil seminář na téma Bioodpady a jejich využití – Legislativa a praxe, který byl pořádán pod záštitou Výboru pro životní prostředí v prostorách poslanecké sněmovny. Seminář hledal odpověď na otázku, jak by mělo být s bioodpadem naloženo.

Mezi hlavní priority Pirátů patří zmenšení podílu na skládkování biologicky rozložitelných odpadů, který v současnosti tvoří přes polovinu odpadu. Proto Piráti chtějí, aby se zvýšila míra kompostování a separovaného sběru biosložky komunálního odpadu. Semináře se zúčastnila jak řada poslanců napříč politickými stranami, tak i zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), obcí a odborná veřejnost.

Ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart se ve své prezentaci zaměřil zejména na využitelnost biologicky rozložitelných odpadů (BRO), tedy na biopady, které jsou hlavním zdrojem organické hmoty. Legislativa za bioodpad označuje jakýkoliv odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Mezi hlavní výhody biologického rozkladu patří zejména snižování množství skladovaného či spalovaného odpadu, snižování produkce skleníkových plynů (především metan), zabraňování nestability odpadu na skládce a produkce kvalitních hnojiv. Manhart upozornil na špatnou kvalitu bioopadu v ČR, který pak končí na skládkách jako sanace. Poukázal na nutnost důkladnější osvěty celé kategorie oběhového hospodářství, která by vedla ke zlepšení kvality bioodpadu (občané nesprávně třídí odpad, svozové firmy nedodržují čistotu vozů atd.) Na závěr sdělil, že chystaná novela zákona o hnojivech celou tuto situaci vedoucí ke zlepšení s nakládáním s BRO řeší. Legislativa bude od roku 2020 dále zavádět povinný sběr potravinových olejů a tuků. Podpora nákupu domácích kompostérů bude financována z prostředků OPŽP.

K celému tématu se vyjádřil i Martin Šmída, vedoucí kompostárny v Olomouci a pirátský zastupitel v Majetíně, který vidí kompostování jako levný a efektivní způsob, jak z odpadu vyrobit organické hnojivo, tolik potřebné pro naši půdu zasaženou erozí. Nicméně kompostárny se v praxi potýkají s několika problémy, což je především nesystémové přidělování dotací nebo problém s odbytem kompostu, který se v praxi na zemědělskou plochu příliš nedostává. Lepší meziresortní komunikace by snad mohla některé tyto nedostatky v blízké budoucnosti odstranit.

Na závěr semináře byli účastníci semináře odkázání na metodické pokyny ve věci biodpadu. Ministerstvo vnitra připravilo ve spolupráci s MŽP metodický materiál o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpisů a příručku o sběru BRO v obcích dle koncového způsobu využití.

PRÁCE: Jak rozhodnou zastupitelé kraje o projektu nové KNTB?

Zástupci pirátů Zlínský kraj zaslali 31. 3. 2019 krajským zastupitelům dopis v tomto znění:

***

Vážení členové Zastupitelstva Zlínského kraje,

v pondělí 8. dubna 2019 máte svým hlasováním rozhodnout o dalším osudu výstavby nové krajské nemocnice v Malenovicích. Jelikož nejsme i přes účast na několika debatách a po prostudování dostupných dokumentů přesvědčeni o nutnosti a efektivnosti tohoto projektu, rádi bychom Vám položili několik otázek. Měli byste být schopni na ně odpovědět nejen kvůli nám a obyvatelům našeho kraje, ale také kvůli sobě. Je jen a pouze Vaší odpovědností, abyste získali maximální množství kvalitních informací a na jejich základě hlasovali ve prospěch Zlínského kraje a jeho obyvatel.

Nejsme zatvrzelými odpůrci nemocnice v Malenovicích, nicméně hejtman Jiří Čunek nás svými dosavadními činy a prohlášeními v oblasti zdravotnictví nedokázal přesvědčit o tom, že má Krajský úřad projekt pevně v rukou a zná všechna jeho pozitiva a negativa. Z dosavadních mediálních výstupů se tento nápad jeví především jako netransparentní politický pomník, jehož finanční i provozní dopady jsou velmi nejisté. V takovém případě cítíme povinnost se ozvat. Projekt nemocnice v Malenovicích se může proměnit v nezalepitelnou díru v krajském rozpočtu s obrovskými dopady na obyvatele Zlínského kraje. Nedávné vyjádření náměstka hejtmana pro ekonomiku (!) Jiřího Sukopa, který pochybuje o únosnosti finanční zátěže, naše obavy ještě umocnilo.

Naše otázky zní:

  • Máte dostatek informací (studie proveditelnosti, ekonomický dopad…), které Vám umožní zodpovědně hlasovat v případě několikamiliardové investice do výstavby nové nemocnice?
  • Jak bude nová nemocnice financována, když Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo pro místní rozvoj žádnou částku nepřislíbilo?
  • Jak ovlivní výstavba nové nemocnice ostatní investice a rozvoj v kraji v následujících letech?
  • Jak bude zajištěno personální obsazení nové nemocnice a jak se to dotkne ostatních nemocnic v kraji?
  • Je nutné s projektem tak spěchat, když není schválena celková koncepce zdravotnictví v kraji a nebyla vyhlášena veřejná architektonická soutěž?
  • Jaký bude osud stávajícího areálu KNTB?

Děkujeme, že nám i sobě tyto otázky zodpovíte. Jestliže na ně odpovědi neznáte, pochybujeme o tom, že jste připraveni o tomto projektu hlasovat. Věříme, že je ve Vašem zájmu plnit roli zodpovědného a rozvážného hospodáře.

Piráti Zlínský kraj

***