Kam šly loni peníze daňových poplatníků? Piráti přiměli vládu, aby složila veřejnosti účty

Praha, 1. října 2020 – Sněmovna dnes z iniciativy Pirátů projednala státní závěrečný účet za loňský rok. Ten skončil schodkem 28,5 miliardy korun, přestože ekonomika dlouhodobě rostla. Piráty tak zajímalo, jak vláda peníze občanů využila a zda šlo o smysluplné investice. Strana také navrla několik doplnění usnesení Sněmovny, v nichž vyzývala například vládu, aby řešila problematiku závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce. Nebo věnovala pozornost tomu, že je řízení veřejných výdajů pro lidi nepřehledné, a snižuje tak jejich důvěru ve vedení státu. Dolní komora Parlamentu všechny návrhy smetla.

„Nejvyšší kontrolní úřad dlouhodobě apeloval na vládu, aby se připravovala na horší časy a dělala si polštář úspor pro případ krize. Vláda tato doporučení zcela opomíjela. Přestože ekonomika rostla již šestým rokem v řadě, skončilo hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 schodkem 28,5 miliardy korun. Občané přitom nemají možnost zjistit, kam konkrétně jejich peníze šly a zda byly v jejich zájmu využity. To je nepřijatelné,” uvedl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík s tím, že řízení veřejných financí nepřehledné, a je proto nutná náprava.

„Ve Sněmovně jsme navrhli čtyři usnesení, která měla vést mimo jiné k větší transparentnosti státního rozpočtu pro občany. Nyní například není možné porovnávat výdaje a příjmy jednotlivých ministerstev, protože každé přistupuje k závěrečnému účtu jiným způsobem. Stejně tak jsme žádali vládu, aby zvážila k financím zodpovědnější přístup, který by mohl vrátit občanům důvěru ve vedení státu. Kabinet totiž lije bez rozmyslu peníze do projektů a následně už vůbec nevyhodnocuje, jestli to mělo požadovaný efekt,” popsal Ferjenčík a dodal, že jako problém vnímají Piráti i fakt, že je nízký poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům rozpočtu. V praxi to znamená, že se například opomíjí dobudování infrastruktury. „NKÚ ve své zprávě varuje i před přílišnou závislostí našeho rozpočtu na zdanění práce. I Piráti dlouhodobě upozorňují, že jde o velké riziko. Stačí totiž skok v nezaměstnanosti a příjmy státu, krajů a obcí se drasticky sníží. Přitom právě k tomu bohužel kvůli ekonomické krizi způsobené pandemií koronaviru směřujeme,” vysvětlil pirátský poslanec.

NKÚ ve svém stanovisku upozornil rovněž vládu, že nebyla schopna ani v ekonomicky příznivých letech udržet vyrovnaný rozpočet. Stát tak neměl úspory pro mimořádné události, což se ukázalo s příchodem pandemie covid-19. Ani přes sliby ohledně EET se rovněž nedařilo dostatečně vybírat daně. I přes vysoké výdaje vláda navíc opomíjela zásadní reformy jako třeba úpravu důchodů, dokončení klíčových projektů v oblasti infrastruktury nebo digitalizaci.

„Digitalizace státní správy je v tristním stavu, což potvrzuje i NKÚ. Výdaje do informačních technologií sice rostou, ale na kvalitě služeb to není znát. Daňové přiznání či důchodové systémy jsou pořád stejně zastaralé a uživatelsky nepříjemné,” nastínil pirátský poslanec Ondřej Profant, který se tématem digitalizace dlouhodobě zabývá. Pirátská poslankyně Olga Richterová pak hovořila o nedostatečném cílení státních opatření. „Je důležité, aby vláda využívala peníze cíleně a smysluplně. Musí řešit například začarované kruhy chudoby, exekucí, podporovat dětské skupiny a péči o malé děti, protože to dává smysl nejen z lidského hlediska, ale je to přínosné i pro stát. Například jsme vynakládali prostředky na program podpory zaměstnanosti u mladých lidí, u nichž přitom byla  nezaměstnanost nízká, ale už jsme ho vhodně nezacílili na mladé lidi s handicapem, kteří by to opravdu potřebovali,” dodala Richterová.

Piráti v boji o senátorské křeslo podporují ředitele uherskohradišťské nemocnice Petra Sládka

V září jsme ve Zlínském kraji oficiálně zahájili kampaň do krajských voleb. Náš TOUR bus brázdil malebná města našeho regionu s lídryní a kolegyní Hanou Ančincovou a dalšími kandidáty.  Hanka naši kampaň komentuje: „Jsem ráda, jak nás lidé vítali a jak nás podporují, věřím, že nám u voleb dají šanci změnit budoucnost.” Kromě voleb do krajů se ale letos konají i volby senátorské. Jelikož jsme sami žádného kandidáta nepostavili, dostal od nás po zvážení a diskusi podporu pan MUDr. Petr Sládek.

 

 

Pana MUDr. Petra Sládka jsem podpořil, protože…

Kvalitní spolupráce s dalšími kolegy je pro mne, jakožto politika, základním předpokladem k efektivnímu rozvoji našeho malebného regionu.  S panem Sládkem jsem se osobně sešel a přes hodinu jsme si povídali o tom, jak vnímá region on, čeho by chtěl jako senátor dosáhnout, co by chtěl zlepšit  atd. V mnohém jsem s ním cítil souhru a předpokládám, že naše spolupráce poslance a senátora by pro náš region byla přínosná. Vnímám ho jako člověka, který umí naslouchat lidem, který o věcech přemýšlí s rozvahou a v širších souvislostech. Veškeré kroky má předem domyšlené tak, aby ve výsledku zafungovaly. 

Setkal jsem se již s mnoha politiky napříč politickým spektrem, ale snad nikdy jsem neviděl takový zápal pro to, aby se věci posunuly tím správným směrem.  Je jasné, že pan Sládek se zajímá především o oblast zdravotnictví a já si myslím, že (nejen)v této oblasti by mohl být velkým přínosem.  Z politiky se dle mého názoru vytrácí politická pokora a snaha o vzájemné pochopení. Vidíme neustálé osočování, dohady apod., nicméně v tom není pro občana nic přínosného. Věřím, že by pan Sládek vnesl do politiky i tyto důležité hodnoty. Proto získal moji podporu a rovněž podporu naší krajské organizace.

 

Na jeho blogu se dočtete, proč vstupuje do politiky

Jak uvedl dvaapadesátiletý kandidát ve svých prezentačních materiálech, v horní komoře Parlamentu by chtěl ovlivňovat tvorbu zákonů tak, aby nám všem byly ku prospěchu a nekomplikovaly život. V případě zvolení má tři priority: zdravotnictví, sociální péči a udržení zaměstnanosti. Petr Sládek se narodil v Uh. Hradišti, kde také v 90. letech začal na ORL oddělení, kde později působil jako zástupce primáře. Po krátké pauze, během které si otevřel vlastní ambulanci, se do nemocnice v roce 2013 vrátili na pozici ředitele, kde je doposud. Chvíli také působil v zastupitelstvu Uh. Hradiště.

 

 

 

Cituji: “Nikdy jsem do vrcholné politiky jít nechtěl, ale obava z dalšího vývoje v naší republice (nejen ve zdravotnictví) mě přesvědčila změnit názor. Jako praktik vidím, že o podstatných věcech často rozhodují lidé, kteří dané problematice nerozumí nebo jsou jejich rozhodnutí motivována politicky či s ohledem na osobní prospěch. Proto jsem se rozhodl přijmout nabídku ODS kandidovat do Senátu jako nestraník na jejich kandidátce. Chci využít možnost pracovat pro Vás svobodně a s hlubokým vnitřním přesvědčením zkušeného člověka, přicházejícího z praxe. Chci ovlivňovat tvorbu zákonů tak, aby nám všem byly ku prospěchu a nekomplikovaly nám život. V nekompromisním nasazení, v němž pracuji řadu let v rámci vedení nemocnice, chci pokračovat i v Senátu České republiky.” Blog pana MUDr. Petra Sládka najdete zde: https://mudrpetrsladek.cz/

 

Volby do Senátu České republiky proběhnou již zítra a v sobotu 2. a 3. října 2020. 

 

Polský důl Turów bere Česku vodu a ničí přírodu, Piráti rok tlačili vládu k ochraně občanů a životního prostředí

Kolegyně Dana Balcarová komentuje kauzu Turów, tedy rozšiřování povrchového dolu v blízkosti českých hranic, jsme na poslaneckém Výboru pro životní prostředí projednávali již od listopadu roku 2019. Polsko prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti bez řádného projednání vlivů na území a obyvatelstvo porušuje platnou evropskou legislativu. Vláda z nepochopitelných důvodů až doposud nepodnikla žádné funkční kroky, kterými by se snažila odvrátit prodloužení těžby a hájit práva českých občanů. Ti se přitom kvůli dolu potýkají s nedostatkem vody ve studních, s nadměrným znečištěním i hlukem. Až během dnešního odpoledne podala Ministerstva životního prostředí a zahraničí podnět k Evropské komisi. 

Po tomto kroku Piráti volají již několik měsíců. Polsko svými aktivitami přímo ohrožuje životní prostředí i kvalitu života obyvatel všech tří dotčených států. Místo jsem navštívila spolu s kolegou pirátským poslancem Tomášem Martínkem v listopadu minulého roku. Již tehdy nám místní obyvatelé ukazovali některé negativní dopady těžby na životní prostředí a zásoby podzemní vody dotčeného regionu.

Ministerstva se rozhodla konat až po výzvě Výboru pro životní prostředí. Ten na červnovém jednání přijal usnesení, ve kterém žádá Vládu České republiky, aby pověřila Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vypracovat podnět a předložit ho Evropské komisi do 30. září 2020. Dále jsme žádali Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do 30. září 2020 vyčíslilo dosavadní i předpokládané škody a náklady v oblasti odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Ministerstvo nám dosud výsledky nepředložilo.

Česko selhává v potírání korupce, potvrdila další evropská studie. Piráti svolávají mimořádnou schůzi k protikorupčním zákonům

Praha, 30. září 2020 – Česko vážně zaostává ve stíhání korupce a odkládá klíčové zákony, které by pomohly situaci řešit. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise o stavu práva v zemích EU. Na problémy dlouhodobě upozorňují i Piráti, kteří chtějí proto v říjnu svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k protikorupčním zákonům spolu s ODS a STAN.

„Nedopustíme, aby česká střední třída nadále doplácela na špatné hospodaření s veřejnými penězi a dostávala stále horší a dražší služby při rekordním deficitu. Selhání vlády v boji s korupcí potvrdilo nejen nejnovější hodnocení Komise, ale i protikorupční skupina Rady Evropy GRECO. Proto chceme v termínu 19. až 23. října svolat mimořádnou schůzi a projednat protikorupční balíček realizující doporučení GRECO: nezávislost státních zastupitelství, ochranu oznamovatelů, transparentní výběr nových soudců, zveřejňování skutečných vlastníků firem a problematiku střetu zájmů,“ uvedl šéf poslaneckého klubu Pirátu Jakub Michálek.

Česko má podle zprávy EK stále rezervy v boji proti korupci, významné kauzy nejsou systematicky šetřeny. Zároveň odkládá přijetí zákonů upravující lobbing, ochranu oznamovatelů korupce či pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zasekl v Senátu. Problémem je i malá transparentnost ve vlastnictví médií či zhoršený přístup části společnosti k nevládním organizacím.

„Vláda odsouvá projednání zásadních protikorupčních zákonů. Na mimořádné schůzi budeme chtít projednat zákon o ochraně oznamovatelů na nekalosti, který by jim zajistil podporu a právní jistotu, že nebudou za ohlášení postiženi. Dále trváme na projednání našeho zákona o nezávislosti státních zástupců, které kabinet blokuje už víc než rok. Důležitá je také veřejná evidence skutečných majitelů firem, jež udělá přítrž tajným vlastníkům v pozadí. Předejde se tím například situaci, kdy stát posílá dotace firmám s nejasnou majetkovou strukturou,“ popsal Michálek s tím, že Piráti budou chtít schválit i pojistky proti vlivu vládních činitelů na média. Ke zlepšení také apelují na dobré zázemí pro policejní týmy řešící podezření z korupce a dodělání nového trestního řádu, který zrychlí trestní proces při zachování férovosti.

„Evropská komise poukázala také na probíhající audity možného střetu zájmů našich veřejných činitelů a na možné zneužívání peněz z evropských fondů. Chceme, aby stejná pravidla platila spravedlivě pro všechny, i pro funkcionáře ve vládě, a vymahatelnost práva,“ dodal pirátský poslanec.

Druhá vlna pandemie může podrazit nohy české klubové scéně. Piráti vyzývají ministerstva k záchraně kultury

Praha, 30. září 2020 – Se stále se zhoršující epidemiologickou situací v České republice přicházejí restriktivní opatření, která se týkají i pořádání hromadných akcí. To se obzvláště bolestivě dotýká kulturního sektoru, konkrétně například klubové scény. V polovině září totiž Ministerstvo zdravotnictví vydalo zákaz konání vnitřních akcí na stání pro více než deset osob, nyní jsou v plánu ještě přísnější omezení. Akce byly přitom limitovány již v průběhu jara i léta a v současné době se jednotlivé kluby začaly pomalu, po těžkém období, stavět na nohy. Nová vlna restrikcí tak bude pro mnoho z nich zničující.

Ministerstva kultury i průmyslu a obchodu by měla kulturu „podržet“, najít možnosti, jak změnit pravidla programu Covid – Kultura a obnovit program Covid – Nájemné. A to tak, aby na něj dosáhlo co možná nejširší spektrum žadatelů. Jedná se nejen o OSVČ a „dohodáře“, ale také o technické firmy, nebo hudební a multifunkční sály.

V celé republice máme totiž zhruba 350 hudebních klubů, které nyní nemohou prakticky fungovat a jejichž průměrné základní měsíční náklady na provoz činí od 50 do 80 tisíc korun. Jedná se o fixní náklady, které musí platit za nájem a zálohy na energie. Uvádí to Asociace nezávislé hudby sdružující hudební kluby v ČR. Své rezervy přitom vyčerpala drtivá většina ze zmíněných podniků už kvůli jarní vlně opatření a přes léto, kdy dominují festivaly a venkovní akce, se provozovatelé snažili improvizovat. Kluby se také pomalu připravovaly na podzimní sezónu a doufaly, že jsou nejtěžší chvíle za nimi. Současná opatření a nulová pomoc státu jsou však pro ně ledovou sprchou. Nejedná se ale pouze o hudební kluby. Kulturní průmysl je jeden velký provázaný ekosystém. Je na něj vázána celá řada profesí nejen kreativních, ale i technických, zajišťujících hudební a další kulturní akce.

Pokud nechá vláda padnout hudební kluby, bude to pro českou kulturu ztráta, která se bude jenom těžko napravovat. Hrozí, že provozovatelé začnou vypovídat nájmy, opuštěné prostory pak majitelé pronajmou za jiným účelem. Profese navázané nejen na kluby – většinou se jedná o OSVČ – budou muset hledat náhradní způsob, jak uživit sebe a své rodiny. Po návratu „do normálu“ bude velmi složité ztracený provoz znovu obnovit. Snadno se tak můžeme dočkat situace, kdy o klubovou scénu z podstatné části přijdeme.

Většina provozovatelů českých hudebních klubů se shoduje na tom, že pokud by jim stát proplatil fixní náklady na provoz a zároveň by mohli čerpat prodlouženou „pětadvacítku“, situaci by pravděpodobně zvládli a po uklidnění by mohli své provozy znovu obnovit. Stát by taková pomoc stála zhruba 25 milionů korun měsíčně. To není nijak přemrštěná suma s ohledem na to, že v samotném programu Covid – Kultura bylo alokováno 900 milionů korun a z této částky je v současnosti vyčerpáno pouze necelých 100 milionů. Příčinou nízkého čerpání prostředků je nejen složitá byrokracie, ale zejména velmi úzce vymezený okruh nákladů, na které stát přislíbil příspěvek.