PRÁCE: Těžba štěrkopísku v Uherském Ostrohu se má stát skutečností? Je písek vzácnější než pitná voda?

Je naprosto neuvěřitelné, že Český báňský úřad povolil dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku v době, kdy se v médiích nemluví o ničem jiném než o suchu, které je dle odborníků největší za posledních 500 let. Proto je více než kdy jindy důležité snažit se vodu, kterou máme k dispozici, využívat co nejefektivněji.

Zdroj pitné vody nazvaný Bzenec-komplex je na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Tento pitný zdroj zásobuje přes 100 tisíc lidí z Hodonínska i dalších okresů. Je to pátý největší zdroj v České republice. Český báňský úřad zamítl námitky obcí a Jihomoravského kraje proti stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Firma České štěrkopísky teď může podat žádost o těžbu. Úřad o ní bude rozhodovat v novém řízení. Proti těžbě bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění blízkého zdroje pitné vody pro sto tisíc obyvatel na Hodonínsku. Bránit se teď chtějí u soudu. Příští týden zašlu interpelaci na pana ministra Brabce, abych se ho dotázal, zda mu přijde všechno v pořádku a zda si nemyslí, že může být ohrožen zdroj pitné vody. Pan ministr Brabec několikrát prohlásil, že znečištění pitné vody nehrozí. Budu se ho ptát, jak chce dál ministerstvo v této věci pokračovat a jak chce zdroje pitné vody chránit do budoucna?

“Voda je vzácnost a mělo by tak s ní být i zacházeno”

Rozhodnutí Českého báňského úřadu neznamená povolení těžby, potvrdil jen rozhodnutí obvodního báňského úřadu, který stanovil dobývací prostor. „Je to určení plochy na ložisku v majetku státu, na které je v budoucnu držitel dobývacího prostoru oprávněn žádat o povolení dobývání. Firma nyní tedy může podat žádost,“ objasnil mluvčí úřadu Bohuslav Machek.

Podle něj v případě podané žádosti o těžbu bude úřad znovu žádat o vyjádření různé organizace jako například hygieniky nebo obce. Jihomoravští hygienici už v minulosti vydali nesouhlasné stanovisko kvůli možnému znečištění vody, proti jsou i okolní obce. Na druhé straně Ministerstvo životního prostředí vydalo kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí (EIA).

Další zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3101126-bansky-urad-zamitl-namitky-proti-tezbe-sterkopisku-na-hodoninsku-obce-se-budou
https://www.moderniobec.cz/jsem-take-proti-tezbe-ale-ridim-se-zakony-rika-ministr-brabec-k-tezbe-u-uherskeho-ostrohu/
https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/kraj-neuspel-s-namitkami-tezbe-pisku-vsak-chce-branit-dal-20200112.html
https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-brabec-jsem-proti-tezbe-sterkopisku-20200130.html

Historické události:
https://www.vak-hod.cz/?page_id=3685

EKOLOGIE: Víte, jak se ekologicky zbavíte odpadu v domácnosti a navíc ušetříte za hnojivo? Kompostováním

Mít na zahradě kompost je tak trochu jako mít na zahradě poklad. Pravda, nějaké úsilí to stojí. Odměnou za trošku úsilí Vám však bude úžasné hnojivo a pěstební substrát. Přírodní a zadarmo.

Každá domácnost se zahradou by měla mít v dnešní době kompostér. Zaprvé proto, že se postará o veškerý biologický odpad ze zahrady, stráví většinu kuchyňských zbytků a také proto, že zvládne i to, co byste jinak hodili automaticky do popelnice. Kompostování umožní využít materiál, který by jinak skončil bez užitku na skládce nebo ve spalovně. Je potvrzeno, že až polovina domácího odpadu může být zkompostována. 

Proto si pojďme připomenout, jak změníme nevábnou hromadu odpadu v úrodnou zeminu, která potěší srdce nejednoho zahrádkáře. A co do správného kompostu vlastně patří, a co už ne. Pěkně popořádku, krok za krokem.

 

Kde a jak založit kompost

Správně založený kompost nepáchne a dodává zahradě cenné organické hnojivo. Budete na něj potřebovat místo chráněné před větrem, polostín. Pokud jste kompost nestihli založit na podzim, nezoufejte, jaro je ideálním obdobím k jeho založení.

Kde: Na zahradě vyberte spíše odlehlejší místo, které není po většinu dne na prudkém sluníčku. Vytvořte mu ohrádku, například z prken, kulatiny, nebo z plastových dílů.

Velmi nenápadně působí také plastové kompostéry, které stačí na pozemku umístit a vhazovat do nich ten správný typ zahradního odpadu. Při výběru volte takové modely, které budou mít plnění shora, ale dole dvířka na odebírání již zralého kompostu. Vhodnější je také kompostér dvoukomorový. Pro fajnšmekry existují také otočné kompostéry, které jsou prakticky bezúdržbové či zateplené kompostéry, v nichž kompostování probíhá i  v zimě. 

Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný i z vaší kuchyně.

Jak: Správné složení kompostu je základ pro jeho správnou tvorbu. Rozlišují se dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Při zakládání kompostu začněte s 15 cm vrstvou hnědého odpadu. Na ní přidejte vrstvu listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají. Pozor ale na jejich poměr! Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Proto čerstvě posekanou trávu neházejte bezmyšlenkovitě do kompostéru. Utvořte z ní tenké vrstvy, které proložte např. lepenkami, suchým listím nebo větvemi. Rozkládají se pomalu, ale udržují vzduchové kapsy a napomáhají tak rozkladu toho ostatního.

Dno kompostu v žádném případě nevystýláme fólií nebo textilií. Do kompostu musí mít volný průchod žížaly a hmyz, kteří jsou z velké části ze zrání kompostu zodpovědní.

Co dát do kompostu a co ne

Bioodpad vhodný pro kompostování:

  • Tráva a listí 
  • Uvadlé květiny – nenapadené škůdci nebo chorobami
  • Zeleninový a ovocný odpad z kuchyně – pozor, ne veškerý. Slupky z citrusových plodů pouze v malém množství
  • Vaječné skořápky – nejlépe nadrcené (ale zde platí, že lepší variantou je dát je jako krmivo slepicím)
  • Papírové odpad kromě křídových a jinak „voskovaných“ papírů (karton, noviny, roličky od toaleťáku, papírové utěrky, plata od vajec nebo papíry od muffinů). Větší papíry je  lepší před kompostováním natrhat.
  • Kávová a čajová sedlina (včetně čajových sáčků i s papírovým ouškem, pozor však na tzv.”pyramidové sáčky”, ty bývají plastové a do kompostu nepatří)
  • Trus a podestýlka drobných býložravých zvířat (např. slepičince, bobky od králíků)
  • Vlasy a chlupy

Do kompostéru rozhodně nepatří:

  • Tuky, oleje
  • Kosti a zbytky masa
  • Léky, žvýkačky
  • Vajgly a popel z cigaret
  • Kameny, stavební suť
  • Plevel s kořínky
  • Rostliny napadené škůdci či chorobami
  • Popel z uhlí
  • Plasty, sklo, kov, porcelán barvy a ředidla
  • Barevné lesklé časopisy a reklamní letáky
  • Kočičí, psí a lidské výkaly, jednorázové pleny
  • Větve z tújí – odborníci doporučují je spíše rozdrtit a použít jako mulč zpět pod túje a do kompostu dát maximálně malé množství
  • Listí z ořešáků – kompostu neškodí, ale dlouho se rozkládají, proces lze urychlit rozsekáním
  • Biologicky rozložitelné plasty. I když vám budou výrobci tvrdit cokoliv, většina plastů, které jsou takto označeny, je kompostovatelná pouze v průmyslových kompostárnách.

 

Jak dlouho zraje

O kompost je potřeba se starat. Znamená to především ho jednou za čas proházet, aby se důkladně provzdušnil a promíchal. Kompost zraje obvykle půl roku. Záleží na typu kompostu (otevřený, uzavřený) i množství a struktuře materiálu, který do něj dáváme. Poté se promění v humus, kterým lze hnojit záhonky. Dle zkušeností zahrádkářů, kompost, ve kterém je větší podíl ořešákového listí, případně štěpky z tújových větví, zraje déle, třeba i dva roky.

 

Kompostování v bytě

Pokud nemáte zahradu, nezoufejte. Kompostovat můžete i ve městě, je zde hned několik možností. 

První možností je kompostování komunitní. Především ve větších městech vznikají komunitní zahrady s komunitními kompostéry. Skupinka uživatelů kompostéru může kompost jak tvořit, tak posléze využívat. Výhodou komunitního kompostování je to, že v komunitě bývá jeden nebo více “správců kompostu”, kteří dohlížejí na správný průběh kompostování, poznají, kdy je hotový kompost možné odebírat a kontrolují, že v něm neskončí něco, co tam nepatří. Komunitní kompostéry bývají navíc dvou nebo vícekomorové, takže můžete kompostér konstantně plnit a zároveň probíhá zrání kompostu. Do kompostovací komunity je zpravidla nutné se včas přihlásit. 

Další možností je založit kompost pro Váš bytový dům. Vhodný je tento postup spíše pro menší domy, protože ve velkém množství lidí je velmi obtížné kontrolovat a ovlivňovat skladbu kompostu. I přes informovanost všech uživatelů pak dochází typicky k tomu, že kompost obsahuje příliš málo uhlíkatého materiálu (všichni mají zpravidla nejvíce mokrého, zeleného odpadu, k tomu se přidá sekání trávy…) a začne v něm docházet ke hnití a zápachu. 

Pokud chcete jet ”sami na sebe” a kompostovat přímo v bytě, je nejvhodnější možností pořízení vermikompostéru, tedy domácího kompostéru, v němž se o rozklad stará partička žížal. Ačkoli si vystačíte i s bežnými žížalami, které můžete odchytit venku po dešti, nejvhodnější jsou žížaly kalifornské, které dokážou zkonzumovat velké množství materiálu. Z vermikompostéru získáte nejen tuhý kompost, ale i tzv. žížalí čaj, tekutinu, která poslouží jako vynikající hnojivo např. pro pokojové květiny. 

K nalezení komunitní kompostárny ve Vašem okolí či vyhledání někoho, kdo nabízí žížaly, slouží tato mapa, vytvořená sdružením KoKoZa https://www.mapko.cz/places?fcat=331&lat=49.905249238801304&lng=15.136413574218752&zoom=8

Více informací najdete i zde: http://www.kompostuj.cz/

 

PRÁCE: Střípky z 12. zasedání Zastupitelstva Uherského Hradiště

V pondělní slunečné odpoledne 18. května zasedalo – po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií koronaviru, již po dvanácté zastupitelstvo města Uherského Hradiště. Tentokrát s malou změnou místa projednávání, kulisy malebné Reduty za větší prostory Klubu Kultury, které lépe splnily nařízení vlády – rozestup 2 metry od sebe. Ve velkém sále se nakonec usadilo 27 zastupitelů, včetně nás, Pirátů – Jaroslava Ševčíka a Františka Elfmarka.

Na pořadu bylo celkem k projednání 16 bodů. Hlavním bodem programu bylo schválení dotačního programu na zmírnění následků COVID-19 v oblasti podnikání, jehož účelem je podpora fyzických a právnických osob, které v důsledku zavedení nouzového stavu v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru museli zastavit svou činnosti v oblasti poskytování služeb, výroby. Předpokládaný objem fin. prostředků podpory představuje 4 miliony. „Tento bod jsme samozřejmě podpořil a zároveň vytkl vedení radnice, že i když jsme původně navrhovali, aby se program řešil dříve, nestalo se tak. To v důsledku znamená, že podnikatelé uvidí „své peníze“ až koncem září, protože dotační peníze se získávají až 90 dní, což pro některé z nich může být pozdě. Důvod? Starostovi města nepřišlo správné svolávat zastupitelstvo dříve, protože by se ho nemohli zúčastnit občané a nebylo by to vůči nim fér. Někteří zastupitelé z jiných stran také nesouhlasili s tím, abychom suplovali roli státu a byli pro odložení poskytnutí pomoci, ale k tomu naštěstí nedošlo,“ komentoval Jaroslav Ševčík.

V dalším bodě jsme řešili vývoj současné ekonomické situace ve vztahu k financování schodku letošního rozpočtu města Uherské Hradiště. Základní fakta: Zastupitelstvo města schválilo Rozpočet na rok 2020 jako deficitní s tím, že schodek bude vypořádán mimo jiné prodejem cenných papírů ve výši 146 mil. Kč. S ohledem na stávající krizovou situaci však ztrácí portfolio cenných papírů výrazně na své hodnotě a náprava je očekávána až v řádu několika let. „Z tohoto důvodu jsme odsouhlasili místo prodeje „podhodnocených“ cenných papírů využít bankovní úvěr v obdobné hodnotě. Ze srovnávací studie vyplynulo, že opravdu teď není vhodná doba k prodeji cenných papírů. Tento bod zastupitelstvo schválilo jednomyslně,“ uvedl František Elfmark.

Velmi důležitým bodem projednávání byl společný postup, tvz. memorandum,  při přípravě a realizaci stavby silnice I/50 Kunovice zkapacitnění mimoúrovňového křížení I/50 s I/55 a související dopravní infrastruktury měst Uherské Hradiště a Kunovice. „Memorandum kromě Zlínského kraje a výše zmíněných měst podepsalo i Ředitelství silnic a dálnic ČR, a tak doufáme, že v brzké době se začnou podnikat kroky k napojení Štěpnic a Průmyslové ulice na obchvat,“ poznamenal Jaroslav Ševčík.

Velmi očekávaným tématem k diskuzi byla petice občanů Staré Tenice, kteří nesouhlasí s budováním developerského záměru „Nová Tenice“ – více info zde: https://www.stdevelopment.cz/. Obyvatelé sídliště, zejména se to týká těch v nižších patrech okolních paneláků, se obávají, že jim nová stavba zabrání ve výhledu. Dále se bojí zvýšené hlučnosti a prašnosti z projíždějících aut, avšak nejvíce je trápí nedostatečná komunikace ze strany města a developera. „Doporučil jsem radě města uspořádat kulatý stůl mezi občany, městem a developerem tak, aby bylo možné si námitky občanů vyjasnit, popř. zapracovat či nalézt kompromisní řešení. Na zastupitelstvu vystoupili také občané bydlící ve Starých Tenicích, kterým osud jejich čtvrti není lhostejný. Nakonec jim bylo přislíbeno, že kulatý stůl s nimi proběhne ihned, jakmile to nynější situace dovolí,“ okomentoval František Elfmark.

Takovou milou povinností zastupitelů bylo schválení nositelů Ceny Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby. Letos na ni dosáhnout tři pánové. Za práci s kovem (kovářské práce, kutí) si cenu odnese pan Vítězslav Bobčík z Podolí, dále pan Leoš Křižka z Březolup za práci s přírodními pletivy (pletení z proutí a pedigu). Posledním držitelem za celoživotní práci v oboru těžká krojová krejčovina/šití krojových součástek je pan Josef Míška z Hluku. „Jsme pyšní za udržení našich tradic, zlaté slovácké šikovné ruce,“ uvedli s hrdostí Piráti.

Závěr: „Jak jsme jakožto volení zástupci Vás – občanů slíbili, snažíme se i z opozice náš program konstruktivně prosazovat, což jak se ukazuje je dobrá cesta, která přináší své ovoce.

Přejeme všem hodně zdraví a neklesejte na mysli…
Jaroslav Ševčík a František Elfmark

VIZE: Zelená Dohoda (Green Deal) – cesta k zelené budoucnosti?

Zelená dohoda pro Evropu je pojem, který nyní slýcháme stále častěji. Ne všem je ale jasné, co si pod tímto pojmem představit. Proto jsem se rozhodl zde na blogu tento dokument jednoduše představit a vysvětlit, proč ho považuji za důležitý. 

Zelená dohoda, neboli European Green Deal, je strategický dokument, představený evropskou komisí v roce 2019,  který má EU nasměrovat k tzv. udržitelné budoucnosti. Reaguje především na klimatické změny a úbytek biodiverzity, tedy problémy, které se stále prohlubují a mohou mít skutečně nedozírné následky pro nás pro všechny. Budoucí udržitelnost by s sebou měla kromě zmírnění těchto problémů nést také snížení znečištění životního prostředí a hospodářský růst nezávislý na nadužívání přírodních zdrojů, založený na oběhovém hospodářství. 

Zásadním cílem, kterého má Evropa pomocí Zelené dohody dosáhnout, je klimatická neutralita (tedy rovnováha mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním) do roku 2050. K dosažení neutrality bude třeba akcí ve všech odvětvích – od energetiky, která nás asi napadne jako první, přes stavebnictví a dopravu až po produkci potravin a technologie.

Za tímto účelem Evropská Komise vytvořila návrh evropského zákona o klimatu. Ve všech dotčených oblastech bude také docházet k revizi existujících politik tak, aby byly v souladu s klimatickým cílem. 

Usnadnit přechod na bezuhlíkatou ekonomiku má financování ze zdrojů EU v kombinaci s národními a soukromými investicemi (na opatření související se změnou klimatu má jít 25% rozpočtu EU). Zajímavým novým nástrojem, který má k financování sloužit, je tzv. Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund). Ten má umožnit spravedlivý přechod k bezuhlíkaté ekonomice pro všechny regiony – proto jeho prostředky půjdou právě do tzv. nejvíce zasažených oblastí, u nichž bude přechod nejobtížnější (u nás jde např. o oblasti těžby uhlí). 

Avšak opatření úzce související s klimatem nejsou to jediné, co Zelená Dohoda řeší. Klade si za cíl také např. omezení chemizace v zemědělství a zlepšení stavu půdy, zastavení odlesňování, nebo posílení výzkumu. Nezapomíná ani na adaptaci na změny, které již kvůli klimatické změně nastaly.

 

Dohoda má 10 klíčových oblastí, znázorněných v této oficiální infografice:

Jak je z grafiky patrné, klima je jen jednou z řešených oblastí. Avšak poněvadž v podstatě všechny ostatní oblasti mají na klima svůj vliv, dalo by se považovat za oblast zastřešující. 

Těchto 10 oblastí srozumitelně podrobněji vysvětluje tento článek portálu Euroskop (rovněž je v něm popsáno i schéma financování). 

Shrnutí klimatické politiky EU nabízí také prezentace Akademie věd.

 

Proč považuji dokument za důležitý? 

O tom, že čelíme závažným environmentálním problémům, vzniklým v souvislosti se změnami klimatu, které do značné míry zavinil člověk, již dnes pochybují skutečně jen zatvrzelí odpůrci ochrany životního prostředí. Avšak to, že si problémy uvědomujeme, nestačí. Je potřeba jednat, a to co nejrychleji. Věřím, že mezinárodní dohody, jako je právě Zelená Dohoda pro Evropu, mohou přinést schéma postupu pro transformaci ekonomiky, průmyslu, ale i zemědělství a dopravy, tak aby celá EU vykročila směrem k udržitelné budoucnosti společně. Sdílení know-how, strategií a v neposlední řadě finančních prostředků, by mělo umožnit koordinovaný přechod k bezuhlíkaté ekonomice. Je potřeba vymezit termíny a cíle, abychom se donutili přejít od slov k činům. 

Úspěch nebo neúspěch v plnění ambiciózního cíle Dohody je závislý zejména na těchto dvou základních  faktorech. 1. Přijetí dohody členskými státy a vůle k plnění cílů na národní úrovni, 2.Funkční nastavení dílčích plánů, strategií, norem a iniciativ tak, aby byly účelné a zároveň dosažitelné.

V současnosti se znepokojením pozoruji snahy o smetení Dohody ze stolu, hlasy, které volají, že na strategie tohoto typu není správný čas, že peníze alokované na zlepšení životního prostředí by měly být přesměrovány jinam. Odůvodnění zaznívá jediné: koronavirus. Můj pohled je však přesně opačný. Právě současná krize nám ukazuje, že je skutečně potřeba se životním prostředím něco dělat, a to rychle. Pro tento názor mám mnoho důvodů, uvedl bych zejména to, že nejen u nás v ČR mě v posledních týdnech více než koronavirus znepokojuje obrovské sucho. Ekonomické důsledky sucha mohou být nejen pro zemědělce srovnatelné s důsledky pandemie, nedostatek vody se, stejně jako virus, dotkne pravděpodobně každého z nás, ať už skrze nedostatek vody ve studních, omezení obecní povahy, kdy si např. kvůli suchu nebudeme moci napustit bazény, uschlé trávníky na našich zahradách i ve městech, riziko požárů, vyšší ceny některých potravin a v neposlední řadě také zdravotní rizika spojená s předpovídaným horkem. K zamyšlení je také fakt, že se objevily studie, které dávají do souvislosti vyšší úmrtnost právě na koronavirus se znečištěním ovzduší. Nedávný požár skládky mi potom opět připomněl, jak moc je potřeba přejít na oběhové hospodářství a skládkování postupně ukončit, a oběhové hospodářství a efektivní využívání zdrojů je také jedním z bodů Zelené dohody. 

Považuji za nešťastné, jak se k Dohodě staví naše Ministerstvo průmyslu a obchodu, i Výbor pro evropské záležitosti. Jistě, Dohoda není dokonalá a její funkčnost nemůžeme zcela předvídat. Splnění cílů se také neobejde bez velkého úsilí a poměrně radikálních změn v některých odvětvích. Avšak, jak jsem již zmiňoval, je to ucelená strategie, která nás pobízí jednat tady a teď a nabízí nám nástroje, jakými můžeme zlepšit životní prostředí. A toho je potřeba využít. 

 

Pro více informací o Zelené dohodě:

Plán klíčových opatření (sdělení komise – příloha) – https://drive.google.com/drive/u/1/folders/1pJyRFt2AL5ESi4lNX_1siuwCtW01hUee
Prezentace AV ČR o klimatické politice EU, Zelené Doohodě a vlivu Koronavirové krize https://www.facebook.com/akademieved/videos/936486576802750/?__xts__[0]=68.ARBmzPjeTGfTG7ZMuQv8R7mTdV6riYbtEqb3E7cJwVKYE11DrbQuqlUjfKTs_H9BBTaFcfL4aU3ULik4xmtfmw3yciuno5F2bpNYjTzrqOAz35pzKELW5n8egs7uPnB47hBhtfaiiMcUHqmshIISPdQ9KYRjvPAvx6t5c2QF7q88cHaKUwnGXFLXsBkqR1Zgr2VHyRubRSwhQiDedPh_FZVIiRnQKhnCtksdBDqgn0UjSA9MJRBX8DAPXzQxzoDACD4zxovruC7EZZhMImn7gQnsOeFkG2eaAcCw1z8LLYEOcDQxH_avFtA2FVLgxRaJvLv2ede6T3fL4FiIiWhpC9kFnosKj8M1vuOiQnBdXFBqwL-gnEni4WA-8vU&__tn__=H-R
Odkaz na oficiální web EK o Zelené Dohodě: https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs
Článek Euroskop: https://www.euroskop.cz/9047/34461/clanek/zelena-dohoda-pro-evropu-hlavni-vyzva-pro-novou-komisi/

 

Předseda Pirátů Bartoš převzal cenu Zákon roku za digitální ústavu, která dává lidem právo komunikovat se státem online

Praha, 14. května 2020 – Předseda Pirátů Ivan Bartoš, který vede sněmovní Výbor pro veřejnou správu, převzal dnes ve společnosti Deloitte spolu s dalšími poslanci cenu Zákon roku za přípravu tzv. digitální ústavy. Ta dává občanům právo na komunikaci s úřady a státem přes internet postupně do pěti let. Zákon prošel legislativním procesem na konci minulého roku po více než roční konstruktivní spolupráci sněmovních stran, odborníků z komerční sféry a resortů ministerstev, a to pod záštitou Výboru pro veřejnou správu.

Zákon o právu na digitální službu již obdržel několik ocenění. Dnes získal cenu Zákon roku, který organizuje advokátní kancelář Deloitte Legal ve spolupráci s partnery z oblasti podnikatelské a právnické obce. Cenu převzali zástupci sněmovního výboru, hlavní tahouni jednotlivých stran i spolupracující zástupci komerčního sektoru. „Ocenění si velice vážím a věřím, že odráží hlad veřejnosti po tom přestat o digitalizaci pouze mluvit, ale reálně pro to začít něco dělat a mít výsledky,” shrnuje Bartoš.

Digitální ústava je stěžejní pro to, aby v budoucnu občané mohli řešit své záležitosti s úřady pouze online cestou, což jim stát musí umožnit a garantovat. Zároveň ukládá státní správě povinnost (pokud k tomu dá občan pro zvolené oblasti svolení) sdílet data mezi sebou. Mění se i dosavadní přístup ministerstev k lidem, neboť legislativa definuje digitalizaci jako službu občanům, nikoliv nástroj úředníků.  Dle zákona již v tomto roce mají jednotlivá ministerstva popsat veškeré své služby do katalogu služeb, v horizontu dalších 4 let dojde k jejich celkové digitalizaci. Realizuje se tak ona dříve prázdná fráze „po úřadech musí obíhat data, nikoliv občané”.

„Vzhledem k aktuálnímu vývoji a potřebám nechceme nicméně s Piráty čekat pět let a v našem plánu Budoucnost řešíme teď představujeme výrazně kratší dvouleté okno. Koronakrize totiž ukázala, jak zásadním problémem je papírování na úřadech, zpracovávání většího množství případů, ale i nutnost obíhat úřady s razítky. Bohužel teprve v krizi řada lidí na vlastní kůži zažila, jaká Potěmkinova vesnice je aktuální stav digitalizace Česka. Ukázalo se, jak jsme na tom špatně, když od státu něco potřebujete a ministerstva si nejsou schopna předat elementární informaci. To se musí změnit. A to pětileté období, se kterým digitální ústava počítá se nyní ukazuje jako příliš dlouhá doba. Skutečně není na co čekat,” komentuje předseda Pirátů Ivan Bartoš.

„Pokud nyní máme možnost investovat a dokážeme odhalit případné předražené zakázky, je v zájmu státu i lidí zvládnout celý proces do dvou let, jak o tom píšeme v našem plánu Budoucnost řešíme teď. Tato investice přinese v budoucnu úspory a budou z ní benefitovat všichni – i ti, kteří se aktivně na internetu nepohybují, neboť stát bude řešit jejich agendu od řidičáku po stavební povolení efektivně, bez chyb, rychle a bez papírování. Tuto výzvu je třeba si uvědomit a na ni se zaměřit. My jsme připraveni na tom v rámci možností pracovat jako doposud a pod optikou krize i intenzivněji. Návrat do normálu, jak si to vláda představuje, je podle nás stagnace. Musíme myslet dál a naplňovat vize, protože tu budoucnost vážně řešíme teď,” doplňuje Bartoš.