Piráti navrhnou opět ve Sněmovně místní příslušnost exekutorů. Zasadí se i o zvýšení platů pedagogů, lepší pomoc OSVČ a zrušení výjimky pro Agrofert

Praha, 10. listopadu 2020Piráti před 62. schůzí Poslanecké sněmovny představili aktuální témata, která budou chtít řešit na plénu. Jde například o nedodělaný návrh státního rozpočtu na příští rok, kompenzační bonusy pro OSVČ, podporu pedagogických pracovníků, exekuce a chráněný účet či zákon o evidenci skutečných majitelů. 

Podle Pirátů je vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021 nedodělek, budou ho tak chtít vrátit kabinetu k přepracování. „Zásadně nesouhlasíme s tím, že vláda do rozpočtu nezahrnula plánované daňové změny, například zrušení superhrubé mzdy. Ty mohou přitom snížit příjmy až o 100 miliard korun, proto je není možné opomenout. Minulý rok navíc kabinet daňové změny do rozpočtu započítával, protože to hrálo v jeho prospěch. Namátkou šlo o plánované prodloužení vratek DPH s rozpočtovým výnosem odhadovaným na 16 miliard, nebo o chystanou digitální daň, která měla přinést přes dvě miliardy korun. Obě tyto změny nakonec přitom Sněmovna pro tento rok vůbec nepřijala,” popsal nedostatky pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Ten rovněž uvedl, že strana podpoří senátní verzi zákona o kompenzačním bonusu. „Senátní verze díky našemu senátorovi Lukáši Wagenknechtovi jasně stanovuje, že mají podnikatelé nárok na souběh více podpor. Tedy, že mohou pobírat kompenzační bonus i čerpat z programu Covid-Nájemné. To doposud nebylo právně zcela jasné a jen to zvyšovalo nejistotu mezi živnostníky. Zároveň podporujeme posílení rozpočtu krajů, protože nesouhlasíme, aby financovaly kompenzační bonus,” vysvětlil Ferjenčík s tím, že Piráti na plénu navrhli předřazení zákona o pedagogických pracovnících. Chtěli si být totiž jistí, že bude legislativa opravdu projednána. „K zákonu jsme předložili pozměňovací návrh, jenž navazuje plat pedagogických pracovníků na průměrnou mzdu v Česku. Návrh i počítá s automatickou roční valorizací. To by mělo do školství přilákat víc odborníků,” popsal poslanec.

Sněmovna bude řešit také zavedení tzv. chráněného bankovního účtu, který Piráti dlouhodobě podporují. „Prosazení chráněného účtu máme i ve svém volebním programu, návrh tak určitě podpoříme. Jen nechápeme, proč i přes naše urgence přichází tak pozdě. Chráněný účet by měl vyřešit paradox v Česku, kdy tzv. nezabavitelné minimum dlužníkům exekutoři klidně zabavují. Dochází k tomu proto, že mezi sebou dnes exekutoři soupeří v rámci tržního prostředí, jeden dlužník jich navíc může mít několik. Někdy se tak stane, že je mzda hned několikrát podrobena srážkám skrz různé instrumenty a nezbyde z ní lidem právě ani ono nezabavitelné minimum pro nutné životní potřeby,” nastínil problém pirátský poslanec Lukáš Kolařík, který se tématu exekucí dlouhodobě věnuje.

Je ovšem  nutné řešit nejen následky, ale i příčiny celého problému. Proto k zákonu nahraji i náš návrh, který by zavedl místní příslušnost exekutorů a slučování exekucí, což dlouhodobě prosazujeme. Tím by se zabránilo excesům, exekutor bude mít lepší přehled o dlužníkovi, vymáhací proces bude efektivnější a pro dlužníka levnější. Chceme také, aby Exekutorská komora musela zveřejňovat data o exekucích, abychom věděli, jak si jako Česká republika stojíme,” dodal Kolařík.

Ve Sněmovně přijde na řadu i třetí – finální – čtení zákona o evidenci majitelů, který v současné podobě obsahuje výjimku nahrávajíci premiérovi Andreji Babišovi. Na to upozornil už na jaře pirátský poslanec František Navrkal, kterému se povedlo minulý týden získat podporu Ústavně právního výboru, aby byla tato klička vyjmuta.

Tvorba zákona se vlekla hlavně kvůli snaze vlády propašovat do něj kontroverzní výjimku, která byla zjevně v rozporu s cíli evropské směrnice proti praní špinavých peněz, jež má zákon implementovat. Na to jsme koneckonců opakovaně upozorňovali my, stejně jako nevládní neziskové organizace či vládní odbor kompatibility s právem EU. Ona zmiňovaná problematická výjimka nastavovala určení skutečných majitelů firem vložených do svěřenských fondů způsobem, který by fakticky umožnil premiéru Babišovi, aby byl nadále veden jen jako majitel svých svěřenských fondů, nikoli však už jako majitel společnosti Agrofert do těchto fondů vložené,” okomentoval Navrkal s tím, že by tuto skulinu v zákoně mohly zneužívat i další firmy čerpající dotace a rozhodně by nepřispěla ke zpřehlednění majetkoprávních vztahů, což je hlavním smyslem legislativy.


Piráti budou chtít na aktuálním jednání Sněmovny projednat i podivný postup Ministerstva zemědělství: „Ministerstvo minulý týden schvalovalo v připomínkovém řízení návrh našeho postoje ke společné zemědělské politice EU. Ta má v příštím programovém období přinést stovky miliard a je zcela zásadní pro české zemědělství, potravinářství, venkov i krajinu. Ministerstvo přesto z rozhodování vyloučilo některé zemědělské organizace, veřejnost a dokonce i členy pracovních skupin, které samo zřizuje. To jde jak proti mezinárodním úmluvám, tak i snaze o transparentní zemědělskou politiku,” uvedl pirátský poslanec Radek Holomčík s tím, že veřejnost dostala navíc na připomínkování 400stránkového dokumentu málo času. „Dokument není ani hotový, má řadu hluchých míst a neobsahuje zásadní ekonomické informace. Vadí nám i to, že vláda zcela rezignovala na zohlednění klimatické změny. Věc budeme proto chtít zítra projednat na plénu,” uzavřel Holomčík.

Google rozdělí klimatickým projektům až 270 milionů korun

Cílem aktivity Impact Challenge, za kterou stojí společnosti Google, je poskytnout mentoring i finanční podporu technologickým projektům, které mají pomoci v řešení klimatických změn. Do projektu Google Impact Challenge vstupuje v roli odborného garanta a mentora Evropský institut pro inovace a technologie (EIT Climate-KIC).

Iniciativa byla spuštěna v letošním roce a Google plánuje nejlepším nápadům rozdělit až 10 milionů EUR (270 milionů korun). 

 

Šanci mají například řešení pro zelenou energii, čistší ovzduší či oběhové hospodářství.

 

Google ve svém Impact Challenge hledá především projekty v oblasti obnovitelné energie, nízkoemisní dopravy, zlepšení kvality ovzduší, ochrany přírodních zdrojů, oběhového hospodářství či udržitelného designu. 

 

Do projektu Impact Challenge se mohou přihlásit projekty z celé Evropské unie, které nabízejí konkrétní řešení v naplnění strategie Zelené obnovy. O podporu mohou žádat neziskové organizace, společnosti i jednotlivci, kteří mají nápady na zmírnění klimatické změny.

Stejně jako v Google a v EIT Climate-KIC  i já věřím v sílu lidské vynalézavosti a nápadů. Pokud chceme dosáhnout stejného cíle, není lepší cesty než spojit vše v jedno (nápady, garanty, mentory, finance) a vzájemně spolupracovat, abychom udělali krok k potřebné změně. 



Climate-KIC

Climate-KIC je aktivitou Evropského institutu pro inovace a technologie. Jejím hlavním cílem je vzájemně propojit podnikatelské projekty i samosprávy, které svými aktivitami pomáhají s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku a naplňují tak dlouhodobou strategii Evropské unie. Napříč členskými státy EU zřizuje síť 60 hubů, spolupracuje s více než 80 strategickými partnery a podporuje tisíce start-upů, kterým radí v oblasti získávání financování, motivuje ke sdílení zkušeností a podporuje ve vzdělávání. V České republice je aktivní od roku 2020 a soustředí se na propojení inovativních firem a start-upů s celoevropskými iniciativami na ochranu klimatu.


 

Zdroje:

https://zajimej.se/az-10-milionu-eur-rozdeli-google-klimatickym-projektum-v-impact-challenge-jehoz-partnerem-je-i-eit-climate-kic/

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/az-10-milionu-eur-rozdeli-google-klimatickym-projektum-v-impact-challenge-jehoz-partnerem-je-i-eit-climate-kic

https://www.nejbusiness.cz/zpravy/2020-10-22-az-10-milionu-eur-rozdeli-google-klimatickym-projektum-v-impact-challenge-jehoz-partnerem-je-i-eit-climate-kic

 

Vláda zanedbala ochranu seniorů a testování v sociálních zařízeních. Piráti chtějí obnovit strategii preventivního testování

Praha, 5. listopadu 2020 – Ochrana rizikových skupin, zejména seniorů, zůstává v Česku často jen na papíře. Vláda ignorovala doporučení nejen Pirátů preventivně testovat pracovníky v sociálních zařízeních a zabránit nekontrolovatelnému šíření v nejohroženější skupině. Na zasedání Výboru pro zdravotnictví 4. listopadu zazněla informace, že plošné preventivní testování začne nejspíš až 9. listopadu. To je nejen podle Pirátů bohužel pozdě. Stejně tak podle nich vláda zanedbala i další potřebná opatření, k jejichž zavedení proto Piráti na výboru znovu vyzvali.

Sněmovna už na konci října odmítla usnesení žádající vládu o zajištění sběru statistických informací alespoň na týdenní bázi od jednotlivých hygienických stanic. I proto poslankyně Pirátů Olga Richterová podala včera na výboru návrhy usnesení žádající vládu, aby informovala, jak rychle se hygienám daří trasovat potenciálně nakažené. Rovněž by měla poskytovat přehled o průběhu testování v sociálních zařízeních.

„Zdravotní výbor návrhy usnesení odmítnul hlasy členů vládní koalice. Ministerstvo zdravotnictví na přelomu srpna a září vyřadilo preventivní testování v sociálních zařízení z Národní strategie testování. Přitom se jednalo o zásadní preventivní opatření, které mohlo zachránit i tisíce životů klientů v zařízeních sociální péče. Chtěla jsem vědět, která odborná skupina či skupina podávající připomínky vyřazení navrhla. Bohužel poslanci vládních stran odmítli nést odpovědnost. Posílám tedy nyní žádost o informace přímo na Ministerstvo zdravotnictví, abychom se do budoucna mohli poučit,“ uvedla Richterová.

Piráti už pátek 30. října navrhli ve Sněmovně také třicet opatření pro účinný boj s šířením nákazy. Sněmovna část z nich přijala. Vláda podle přijatých usnesení musí připravit jasný a srozumitelný plán průběhu návratu žáků do lavic a zajistit péči o malé děti klíčových školských pracovníků. Prošel rovněž návrh na efektivnější zapojení expertů, dobrovolníků či studentů do zdravotní péče. Poslanci souhlasili i s body požadující zlepšení digitalizace úřadů, aby bylo možné vést komunikaci s občany e-mailem či telefonicky a státní úředníci měli možnost pracovat z domova.

Odkaz na jednání výboru (kompletní zvukový záznam a prezentace) zde.

Vláda nečiní kroky pro podporu lázeňství, hrozí odliv zaměstnanců a likvidace některých zdravotních služeb, varuje poslanec Pirátů Třešňák

Praha, 5. listopadu 2020 – Včerejší výbor pro zdravotnictví projednával mimo jiných témat i situaci v lázeňství. Sektor, který má nezastupitelné místo ve zdravotnictví už na jaře tohoto roku dostal těžkou ránu v podobě zastavení činnosti. Ani na podzim se situace nelepší, jak upozorňuje pirátský poslanec a místopředseda Výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák: „České lázeňství je jedním z našich národních klenotů a v tuto chvíli je bohužel likvidováno dopady koronavirové epidemie a nečinností státu. Tisíce zaměstnanců, kteří zasvětili svůj život zlepšování zdravotního stavu naší populace, jsou v ohrožení.“

Petr Třešňák, poslanec za Karlovarský kraj, se situaci v lázeňství věnuje systematicky a už na jaře navrhnul na Výboru pro zdravotnictví usnesení k navýšení úhrad za lázeňskou péči, kterou výbor přijal a k drobnému navýšení nakonec došlo. Upozorňuje ale, že druhá vlna epidemie a související opatření budou mít mnohem drtivější dopad: „Útlum v této druhé vlně pandemie je pro lázeňská zařízení už likvidační. Proto jsme i nyní chtěli, aby ministerstvo a pojišťovny systematicky podpořili lázeňství, naplnili své pojistné plány a například posílali do lázní i zdravotníky, IZS a dobrovolníky, kteří se podíleli na boji s pandemií.“

Návrhy usnesení poslance Třešňáka obsahující žádost o sdělení návrhu řešení systematické problematiky podpory lázeňství, informaci o plánu úhrad lázeňské péče pojišťovnami a doporučení prověřit možnosti lázeňské péče pro pacienty po prodělání koronavirové infekce, případně pracovníky v sociálních a zdravotních zařízeních, členy IZS a dobrovolníky neprošly přes hlasy vládních poslanců.

„Neznáme konkrétní kroky podpory vlády, o které by se lázeňské společnosti mohly opřít. To může vést k přerušení kontinuity a ztráty odborných zaměstnanců v českém lázeňství, tedy k zániku lázeňství tak, jak jej známe. Přitom některé regiony, jako například Karlovarský kraj, jsou na tomto segmentu ekonomicky zcela závislé,” uzavřel Třešňák.

Evropská komise chce prolomit šifrování soukromých konverzací na internetu. Jde o narušení listovního tajemství, namítají Piráti

Praha, 5. listopadu 2020 – Výbor pro evropské záležitosti tento týden projednal kontroverzní návrh nařízení, který by provozovatelům komunikačních platforem typu WhatsApp umožňoval číst obsah soukromé komunikace uživatelů. Poskytovatelé by totiž nově mohli filtrovat obsah, který umělá inteligence vyhodnotí jako závadný s ohledem na boj proti zločinu. Jako Piráti obecně usilujeme o zvýšení bezpečnosti na internetu, tento návrh ale bohužel podle dosavadních zkušeností ke zlepšení situace nepovede. Zločinci budou využívat ještě sofistikovanější metody, zatímco běžní uživatelé ztratí právo na listovní tajemství, které je garantováno Listinou základních práv a svobod,” uvedl pirátský poslanec František Kopřiva, a níže komentuje.

Ačkoliv bude filtr zaměřený pouze na určitý „závadný” obsah, sledování komunikace bude plošné a na rozdíl od policejních odposlechů bez povolení soudu a uživatel se o zásahu nedozví ani zpětně. Obsah komunikace má vyhodnocovat umělá inteligence, u které i samotní navrhovatelé přiznávají jistou míru chybovosti. Provozovatelé navíc nemají povinnost umožnit přezkum v případě, že se podle dotčeného uživatele umělá inteligence splete. Záměr kritizovali už dříve pirátští europoslanci, včera jsem pak jako místopředseda výboru pro evropské záležitosti navrhl, aby k němu výbor přijal kritické usnesení včetně tzv. odůvodněného stanoviska neboli žluté karty. Můj návrh měl podporu Úřadu pro ochranu osobních údajů, avšak bohužel nebyl schválen.

Samozřejmě nikdo nepopírá nutnost boje proti zločinu, kdy jsou ke kriminální činnosti někdy opravdu zneužívány internetové komunikační platformy. Nesouhlasíme ovšem s tím, že by se kvůli tomu mělo prolomit listovní tajemství garantované naší Listinou základních práv a svobod. O tom, zda je daný obsah závadný, by měl rozhodovat soud nebo aspoň vyškolený člověk, nikoliv nekontrolovaný algoritmus soukromé korporace. Ačkoliv je použití těchto automatických filtrů zatím dobrovolné, bojíme se dalšího zpřísňování, ať už pod záminkou boje proti zneužívání dětí, terorismu, ochrany duševního vlastnictví, u kterých už se to děje, nebo pod dalšími záminkami.

Diskuse o této problematice bude ještě pokračovat, neboť Evropská komise chystá další, komplexní úpravu. Šance, že by Rada EU s Evropskou komisí ještě přehodnotily svůj postoj, je bohužel malá, neboť se mezitím objevila nepotvrzená informace o záměru zcela zakázat šifrování internetové komunikace. Proti automatickým filtrům se jako Piráti dlouhodobě vymezujeme, například také u směrnice o copyrightu.

 

  • Navržené usnesení naleznete zde.