Krajští zastupitelé Pirátů vyzývají vládu k ukončení těžby uhlí v roce 2033

Praha, 17. února 2021 – Pirátští radní za životní prostředí a další zastupitelé vyzývají vládu k ukončení spalování uhlí do roku 2033, tedy o pět let dříve, než zní doporučení Uhelné komise. Deklaraci, požadující ukončení spalování v roce 2033 a adekvátní kompenzace pracovníkům v odvětví těžby, již schválilo hlavní město Praha, ale také Liberecký a Olomoucký kraj. Iniciativu krajů podporuje rovněž předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Pirátka Dana Balcarová.

Ze závěrů analýzy Akademie věd ČR vyplývá, že patříme k zemím s nejvyššími emisemi, jejichž hlavním zdrojem je právě spalování uhlí. Podle názoru expertů opustí vyspělé země spalování uhlí k roku 2031, rozvojové pak k roku 2037. Z tohoto důvodu se krajští zastupitelé Pirátů zasadili o přijetí výzvy vládě, která požaduje ukončení spalování uhlí právě k roku 2033. Jen tak lze udržet Česko konkurenceschopné a zároveň ochránit zdraví občanů a přírodu. Důležité jsou ovšem také kompenzace či podpora horníků i citlivá transformace uhelných regionů.

Ačkoliv Liberecký kraj nemá na svém území hnědouhelný důl ani hnědouhelnou elektrárnu, cítím zodpovědnost za způsob výroby energie, kterou v kraji spotřebováváme. Zároveň jsme zasaženi činností polského dolu Túrow a pokud se cítíme ohroženi takovou činností, musíme mít stejný přístup i k hnědouhelným dolům a výrobě energie na našem území. Jsem rád, že jsme po věcné diskuzi v Radě Libereckého kraje schválili požadavek na konec uhlí v roce 2033,“ uvedl pirátský krajský radní pro životní prostředí v Libereckém kraji Václav Žídek.

„Jsem rád, že se i Olomoucký kraj přihlásil k trendu, který již dnes vidíme ve vyspělých zemích, a apeloval tak na vládu, aby přijala dřívější termín útlumu spalování uhlí. Důvody jsou především zdravotní, ekologické a ekonomické. Jsem přesvědčen, že tato změna je pozitivní, a proto je rozumné provést ji co nejdříve, jak je jen možné,“ doplnil Martin Šmída, taktéž radní pro životní prostředí v Olomouckém kraji.

Výše zmíněnou deklaraci odeslalo i hlavní město Praha. „Jsem pyšný na to, že se pražští radní dohodli na podpoře dřívějšího termínu ukončení spalování uhlí. V roce 2019 jsme jako město přijali ambiciózní klimatický závazek snížit emise CO2 o 45 procent do roku 2030 oproti stavu v roce 2010 a do roku 2050 se stát uhlíkově neutrální. Mimo projeveného nesouhlasu s navrženým termínem ukončení spalování uhlí v roce 2038 pro energetické a tepelné účely jako město podporujeme i eliminaci lokálních znečišťovatelů například tzv. kotlíkovými dotacemi, kdy hlavní město Praha finančně podporuje výměnu starých kotlů na uhlí za kotle na plyn nebo tepelná čerpadla,“ informoval Tomáš Murňák, pirátský místopředseda Výboru pro infrastrukturu, veřejnou vybavenost a životní prostředí ZHMP.

Krajští zastupitelé Pirátů v ostatních krajích ukončení spalování uhlí k roku 2033 taktéž podporují. Někteří si ale stěžují na nedostatečné informace ze strany Uhelné komise či Rady kraje o tom, že lze termín těžby za zastupitelstva rozporovat. V některých krajích pak postoj Pirátů nesdílí jiné politické strany. Jako například ve Středočeském kraji. „I já podporuji brzký termín odchodu České republiky od spalování uhlí, proto jsem ve Středočeském kraji navrhla Radě k projednání návrh na podporu roku 2033 jako roku útlumu spalování uhlí. Bohužel toto usnesení nakonec přijato nebylo,“ uvedla Jana Skopalíková, pirátská radní za životní prostředí a zemědělství.

Výbor pro životní prostředí vyzval vládu, aby podala žalobu k soudnímu dvoru EU kvůli nezákonné těžbě v polském dole Turów

Praha, 17. února 2021 – Výbor pro životní prostředí se dnes vrátil k projednání podnětu Evropské komise ve věci porušení unijního práva při těžbě v polském hnědouhelném dole Turów nedaleko českých hranic. Vláda prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva životního prostředí začala jednat až po dlouhém naléhání Výboru pro životní prostředí a Pirátů, kteří se na kabinet obrátili s tím, aby učinil kroky k podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. Piráti také žádají zastavení těžby do rozhodnutí sporu. 

Výbor pro životní prostředí se dnes seznámil s aktuálním stavem kauzy. Piráti již dříve informovali, že těžba negativně ovlivňuje nejen životní prostředí, ale světelné, hlukové a prachové znečištění výrazně snižuje kvalitu života lidí v okolních obcích a jsou prokazatelně ohroženy zásoby pitné vody.

„Jako předsedkyně výboru zodpovídám i za kontrolu ministerstev a vlády, dohlížím, zda dostatečně hájí zájmy občanů a životního prostředí, a v případě potřeby neváhám podniknout patřičné kroky. Proto chci, aby se výbor věnoval i konkrétním kauzám, jako je havárie na Bečvě nebo právě Turów. Jsem ráda, že v kauze Turów nakonec došlo k velkému posunu a ministerstva podle svých zástupců konečně připravila žalobu k evropskému soudnímu dvoru a zároveň žádost o ukončení nezákonné těžby až do rozhodnutí tohoto soudu,“ uvedla Pirátka Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí.

„Výsledky měření České geologické služby v okolí Turówa, představené hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou ze STAN a pirátským radním Václavem Židkem, potvrdily tendenci klesání hladiny podzemních vod i nestabilní úroveň půdy. Česká republika musí i pomocí žaloby požadovat po polské straně náhradu škod vzniklých českým občanům, českému státu i kraji a urychlení ukončení těžby pro porušení řádných postupů v rámci platné legislativy Evropské unie,“ doplnil pirátský poslanec Tomáš Martínek.

Piráti zavázali ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu k přepracování strategií, aby směřovaly k dosažení klimatické neutrality 2050

Petici za klima podepsanou téměř 6 tisíci občany dnes představil na  jednání Výboru pro životní prostředí její autor Jakub Zamouřil. Petice požaduje, aby vláda přijala konkrétní kroky k dosažení klimatické neutrality, zabývala se obnovou české krajiny nebo co nejdříve vydala protierozní vyhlášku.

Piráti následně prosadili usnesení, ve kterém požadují konkrétní kroky vedoucí ke klimatické neutralitě a zlepšení stavu krajiny.

Když se nám v Petičním výboru dostala na stůl Petice za klima, zařídil jsem, z pozice místopředsedy Petičního výboru, její postoupení na Výbor pro životní prostředí, kterého jsem členem a taktéž jsem se zasadil o přizvání iniciátora petice, pana Zamouřila, na dnešní jednání. Požadavky petice jasně ukazují, že občanům není téma klimatu lhostejné a kroky vlády v této věci považují za nedostatečné. V tom jsem s nimi za jedno a proto nechci, aby petice zůstala bez povšimnutí.

Ve vyjádření k petici MŽP slibuje mnohé. Tyto přísliby nesmí zůstat jen na papíře, a proto budu  dohlížet na jejich naplnění.

Na dnešním Výboru pro životní prostředí jsem načetl usnesení vedoucí k naplnění skutkových slibů ministerstva, které mají naplnit chtěné cíle petentů.

Výbor moje usnesení schválil, a tedy jsem se zasadil o to, že ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu musí přepracovat strategické dokumenty o ochraně klimatu a energetické koncepci tak, aby směřovaly především k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a také o to, aby MŽP dostálo svého příslibu a vypracovalo podrobný plán obnovy české krajiny.

 

Má celá zpravodajská zpráva:

Vážené kolegyně, vážení kolegové.

Petici za klima jsme probírali na jednání Petičního Výboru dne 2. Února 2021 a v usnesení jsme doporučili její projednání na Výboru pro životní prostředí, protože se jedná o téma, které je jednoznačně v jeho kompetenci. 

Předmětem petice, pod kterou bylo celkem 5 766 podpisů, je žádost o aktivní jednání odpovědných orgánu směřující k zastavení změny klimatu a zmírnění jejich dopadů. Petenti peticí vyzývájí premiéra ČR, Ministerstvo životního prostředí, financí, dopravy, průmyslu a obchodu a Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snížení emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny. 

Na základě přidělené petice jsem vyzval dopisem překladatele petice, pana Zamouřila (Česko za klima, z.s.), aby se ve lhůtě k tomu dané, blíže vyjádřil k podané petici a upřesnil co je jejím kýženým cílem. 

Z vyjádření předkladatele, ze dne 5. 1. 2021, mi bylo sděleno a žádáno po Poslanecké sněmovně a dalších zodpovědných orgánech přijetí šesti konkrétních kroků:

  1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. 
  2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), Státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů
  3. Přijetí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (tzv. protierozní vyhlášky). Cílem této vyhlášky je vynutit lepší zemědělské postupy vedoucí k vyššímu zadržování vody v půdě a nižší erozi zemědělské půdy – zmírnění sucha v přírodě.
  4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky
  5. Uzavření konkrétních uhelných elektráren cit. v petici.
  6. Vytvoření přehledných webových stránek určených k informování veřejnosti o změně klimatu, aktuálním denním stavu emisí skleníkových plynů a o státních aktivitách vedoucích k mitigaci a adaptaci.

Žádané jsem předložil odpovědnému orgánu – Ministerstvu životního prostředí, které se k celé věci vyjádřilo následovně:

V prvním bodě kde petent požadujete přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050, Ministerstvo sdělilo, že Česká republika plně podporuje cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2019. Tento cíl je již obsažen v nové Státní politice životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050, kterou vláda schválila v lednu letošního roku. Rovněž plánované aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR a Státní energetické koncepce budou muset nepochybně tento cíl zohlednit, stejně jako v prosinci 2020 přijatý cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990.

S tím souvisí i bod druhý, který se týká přepracování těchto strategických dokumentů, tak aby reflektovaly cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Ministersvo ujišťuje petenta, že v rámci procesu revize těchto strategických dokumentů bude tyto cíle zohleďnovat a plně příspívat k jejich dosažení. Legislativní rámec pro naplňování těchto cílů EU je však nyní teprve v přípravě a specifické závazky pro ČR tak budou známy až později.

Ve třetím dobu, který se týká protierozní vyhlášky, Ministerstvo sdělilo, že se po dlouhém a náročném vyjednávání se podařilo dosáhnout dohody všech zainteresovaných stran, a k vydání vyhlášky by mělo dojít v průběhu jara tohoto roku. Vyhláška by následně měla nabýt účinnosti od 1. července 2021.

V souvislosti se čtvrtým bodem, ve kterém navrhujete vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky, Ministertsvo odkazuje na Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu, jehož náplň činnosti a složení do značné míry odpovídá Vašemu požadavku. Na této komplexní problematice se podílí řada dalších poradních a pracovních orgánů, zejména Meziresortní komise VODA-SUCHO a Meziresortní pracovní skupina pro otázky ochrany klimatu. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu se však bude Ministerstvo podnětu petenta na vytvoření podrobného plánu obnovy české krajiny spolu se svými vládními kolegy dále zabývat jako se zásadní prioritou vlády.

V pátém bodě žádá petice o uzavření konkrétních uhelných elektráren v navrhovaných termínech. V souvislosti s tímto požadavkem lze uvést, že v roce 2020 byl ukončen provoz elektrárny Prunéřov I, a uzavření dalších uhelných elektráren bude bezpochyby následovat. Je pravděpodobné, že k ukončení využívání uhlí v energetice dojde dříve než v roce 2038, který byl doporučen Uhelnou komisí.

K poslednímu šestému bodu Ministerstvo upozornilo petenta, že informování o denním stavu emisí skleníkových plynů není technicky možné, protože tyto emise nejsou s výjimkou několika velkých zařízení měřeny při jejich vypouštění. Většina emisí skleníkových plynů je dopočítávána na základě statistických údajů o spotřebě paliv, výrobě různých produktů a specifických emisních faktorů. Emise tak mohou být publikovány až s určitým zpožděním.  

 

Pirátský seminář oběhového hospodářství vzbudil velký zájem odborníků i veřejnosti

Praha, 16. února 2021 – Nová pravidla pro nakládání s odpady, obaly a výrobky s ukončenou životností, nazývaná souhrnně jako “oběhový balíček”, platí již více než měsíc. Jejich fungováním v praxi se zabýval dnešní online seminář Výboru pro životní prostředí konaný pod záštitou pirátského poslance a člena výboru Františka Elfmarka, jehož se zúčastnilo více než 80 účastníků. 

Na semináři s názvem Oběhové hospodářství III: Nová legislativa v praxi – jsme na cestě k oběhovému hospodářství? vystoupili zástupci organizací, které se odpadovému hospodářství věnují, a představili svůj pohled na nové zákony a na to, jak naplňují ideu oběhového způsobu hospodářství.

Seminář ukázal priority odborné veřejnosti, která také poukázala na některé nedostatky zákonů. S panelisty se shoduji v tom, že mnoho nejasností plyne z toho, že projednávání takto složité legislativy začalo až v podstatě na poslední chvíli. Ministerstvo životního prostředí mělo zahájit legislativní proces podstatně dříve a nyní si musí pospíšit s prováděcími předpisy,“ uvedl Elfmark.

V diskuzi se hojně debatovalo o řešení problému s dvojími daty o odpadech, v návaznosti na prezentaci zástupců Českého statistického úřadu. V Česku totiž léta existovala dvoje různá data o produkci odpadů, která se lišila o miliony tun – jedna vydával ČSÚ a druhá Ministerstvo životního prostředí. Tyto údaje by nově měly být sjednoceny.

Jsem velmi rád, že zástupci ČSÚ avizovali uspořádání kulatého stolu speciálně na toto téma, kterého se chci zúčastnit. Abychom dosáhli skutečného oběhového hospodářství, musíme se ještě hodně snažit. Vláda musí navrhovat ambicióznější cíle, neboť jak zdůraznil jeden z panelistů, např. u plastových obalů máme nyní cíl recyklace 55 procent v roce 2030, ten jsme však přesáhli již v roce 2018. Absolutní množství těchto odpadů na skládkách přesto stále stoupá, a to opravdu ambiciózní není,“ řekl František Elfmark, člen výboru pro životní prostředí.

Méně omezení základních práv a efektivnější opatření. Piráti a Starostové žádají úpravu vládního návrhu pandemického zákona

Praha, 16. února 2021 – Předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda Starostů Vít Rakušan se na dnešní schůzce s premiérem Andrejem Babišem dohodli, že pokud vláda zapracuje jejich připomínky k pandemickému zákonu, které umožní vyhlašování smysluplných opatření šetrných k právům lidí bez nutnosti nouzového stavu, strany jej podpoří. Mezi zásadními požadavky zůstávají začlenění parlamentní kontroly, odůvodňování přijatých opatření a jejich soudní přezkum, náhrady škod a možnost povinného testování, zejména na pracovištích velkých provozů. Z vládního znění chtějí odstranit drakonické pokuty za bagatelní porušení.

„Pokud se domluvíme na připomínkách a pozměňovacích návrzích, bude možné pandemický zákon schválit velmi rychle. Do večera budeme za opoziční strany podávat zkonsolidované návrhy. Za Piráty a Starosty máme i vlastní verzi návrhu celého zákona, kterou má Ministerstvo zdravotnictví již měsíc k dispozici, takže za nás můžeme předložit dokument i v paragrafovém znění,“ shrnul jednání Ivan Bartoš.

„Celá situace vyžaduje změnu ve prospěch zvýšení přehlednosti a zefektivnění. Zásadní je testování ve firmách, kde je jedno z největších rizik nákazy, a vláda to dosud systémově neřeší. Řešíme také návrat žáků do škol a chceme jasný plán návratu konkrétních ročníků. V našem plánu Za pět minut dvanáct máme základní principy, na kterých trváme – pandemický zákon je základ. Nechceme zbytečná omezování základních práv lidí nouzovým stavem, který Sněmovna odmítla,“ uvedl Vít Rakušan.

„Právní rámec pandemického zákona, který žádáme, stanovuje požadavek na odůvodnění každého zásadnějšího opatření – očekávaný efekt a přínos. To je alfou a omegou ochoty lidí tato opatření dodržovat. Pokud například existuje šance, že se někteří žáci mohou vrátit do škol, pak jde o náš společný cíl a zájem, kterému musíme přizpůsobit naše opatření,“ doplnil Bartoš.

Piráti a Starostové se na premiéra obrátili s návrhy již minulý týden v pětibodovém plánu Za pět dvanáct a taktéž představili v lednu paragrafové znění návrhu pandemického zákona.