PRÁCE: Report ze čtvrtého zastupitelstva města Uh. Hradiště

Včera dne 15. 4. 2019 proběhlo čtvrté zasedání zastupitelstva města Uherské Hradiště a přináším tady pravidelný report. Jednání zastupitelstva bylo tentokrát rychlé a bez větších kontroverzí, i tak se ovšem našlo několik bodů k hlubší diskuzi.

Překvapivým bodem bylo rozhodnutí rady opustit spolek Svaz města a obcí ČR. Po několikadenním zjišťování, jestli je tento spolek městu vůbec nějak prospěšný (ptali jsme se například i Pirátů v zastupitelstvech po celé republice), jsme se nakonec dohodli na volném hlasování. “Na základě informací od ostatních Pirátů jsem nakonec hlasoval pro. Členství podle všeho opravdu žádné velké výhody nemá,” komentoval své hlasování kolega Jaroslav Ševčík. Já se zdržel. Je možné, že město tímto ztratí možnost efektivnějšího vyjednávání např. s parlamentem, senátem atd.

V desátém bodě se schvaloval Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Uherskohradišťsku 2019-2021. Tady na tomto střednědobém plánu a jeho vzniku jsem se v minulém období podílel a proto bylo vhodné, poděkovat zejména vedoucí odboru Petře Karlíkové a všem, kteří se na dokumentu podíleli. Odvedli důležitou práci.

Předposlední bod dvanáct byl pro Piráty nejkritičtější. Rada města dle očekávání prodloužila bez výběrových řízení mandáty dalším ředitelům základních škol. Znovu jsme upozornili na to, že s tímto postupem nesouhlasíme a myslíme si, že současní ředitelé by měli po šesti letech nejen přesvědčit o svých schopnostech a plánech, ale šanci by měli dostat také další uchazeči. “Rozhodně nemám nic proti práci stávajících ředitelů škol, ale myslím si, že by bylo férové dát možnost i dalším zájemcům. A stávající ředitelé by měli obhájit a ukázat směr, kterým hodlají dále školu vést,” podotkl Ševčík. Na tuto problematiku jsme upozorňovali již v minulosti. Rada města naše výtky opět odbyla tím, že je to údajně zbytečné.

Ve stejném bodě jsme se také dotazovali na změnu média místní teplárny CTZ, o které se do budoucna údajně uvažuje. Stejně jako jistě mnoho dalších občanů se těšíme, že se změnou média výrazně sníží hodnoty polétavého prachu a zlepší se celková kvalita ovzduší ve městě. Proto nás zajímalo zejména to, zda už je nějaký rámcový termín této změny a jestli už neexistuje třeba i nějaká analýza. Starosta Blaha pouze zmínil, že by nerad střílel od pasu a věc si zaslouží více času.

Hezké dny!

Práce: Ve Sněmovně proběhl seminář k bioodpadům

V úterý 19. března 2019 se uskutečnil seminář na téma Bioodpady a jejich využití – Legislativa a praxe, který byl pořádán pod záštitou Výboru pro životní prostředí v prostorách poslanecké sněmovny. Seminář hledal odpověď na otázku, jak by mělo být s bioodpadem naloženo.

Mezi hlavní priority Pirátů patří zmenšení podílu na skládkování biologicky rozložitelných odpadů, který v současnosti tvoří přes polovinu odpadu. Proto Piráti chtějí, aby se zvýšila míra kompostování a separovaného sběru biosložky komunálního odpadu. Semináře se zúčastnila jak řada poslanců napříč politickými stranami, tak i zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), obcí a odborná veřejnost.

Ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart se ve své prezentaci zaměřil zejména na využitelnost biologicky rozložitelných odpadů (BRO), tedy na biopady, které jsou hlavním zdrojem organické hmoty. Legislativa za bioodpad označuje jakýkoliv odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Mezi hlavní výhody biologického rozkladu patří zejména snižování množství skladovaného či spalovaného odpadu, snižování produkce skleníkových plynů (především metan), zabraňování nestability odpadu na skládce a produkce kvalitních hnojiv. Manhart upozornil na špatnou kvalitu bioopadu v ČR, který pak končí na skládkách jako sanace. Poukázal na nutnost důkladnější osvěty celé kategorie oběhového hospodářství, která by vedla ke zlepšení kvality bioodpadu (občané nesprávně třídí odpad, svozové firmy nedodržují čistotu vozů atd.) Na závěr sdělil, že chystaná novela zákona o hnojivech celou tuto situaci vedoucí ke zlepšení s nakládáním s BRO řeší. Legislativa bude od roku 2020 dále zavádět povinný sběr potravinových olejů a tuků. Podpora nákupu domácích kompostérů bude financována z prostředků OPŽP.

K celému tématu se vyjádřil i Martin Šmída, vedoucí kompostárny v Olomouci a pirátský zastupitel v Majetíně, který vidí kompostování jako levný a efektivní způsob, jak z odpadu vyrobit organické hnojivo, tolik potřebné pro naši půdu zasaženou erozí. Nicméně kompostárny se v praxi potýkají s několika problémy, což je především nesystémové přidělování dotací nebo problém s odbytem kompostu, který se v praxi na zemědělskou plochu příliš nedostává. Lepší meziresortní komunikace by snad mohla některé tyto nedostatky v blízké budoucnosti odstranit.

Na závěr semináře byli účastníci semináře odkázání na metodické pokyny ve věci biodpadu. Ministerstvo vnitra připravilo ve spolupráci s MŽP metodický materiál o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpisů a příručku o sběru BRO v obcích dle koncového způsobu využití.

Interpelace: Sněmovní nástroj, který můžete společně se mnou využít i vy

Víte, co je to interpelace a k čemu slouží? A víte, že máte možnost ji se mnou využít i vy? V tomto článku všechno zjistíte…

Interpelace je klíčový nástroj parlamentní demokracie, která umožňuje zvoleným členům Poslanecké sněmovny prostřednictvím svých dotazů kontrolovat vládu, která je Poslanecké sněmovně odpovědná. Jejím prostřednictvím může jakýkoli poslanec pokládat dotazy konkrétním ministrům či premiérovi. V závislosti na tom, zda poslanec podá interpelaci ústní (odehrává se přímo na jednání Poslanecké sněmovny vždy ve čtvrtek odpoledne), nebo písemnou (zasílá se prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny), se pak liší zákonné lhůty pro její zodpovězení. Ústní bývá zpravidla zodpovězena přímo na místě (pokud je dotazovaný přítomen, což se současné vládě moc nedaří), je však omezena velmi krátkými časovými limity pro otázku i odpověď a nehodí se tedy pro řešení složitějších problémů. Bývá zvykem, že chce-li poslanec konkrétní a věcnou odpověď, zašle znění interpelace dotazovanému předem, aby se mohl připravit. Jindy naopak může být záměrem dotazovaného člena vlády překvapit a donutit k okamžité reakci bez přípravy. Písemná interpelace je naopak vhodná pro podání delších a komplikovanějších dotazů, na ty má ovšem odpovídající 30 dní k písemnému zodpovězení. Podívejte se na loňské pirátské video, které interpelace bezvadně popisuje.

Prostřednictvím interpelací je tedy možné se ministrů či přímo premiéra zeptat na podrobnosti k projektům, kauzám či zamýšleným změnám v zákonech. Právo poslance na informace je v tomto případě velmi užitečné a s trochou snahy může posloužit také obyčejným lidem. Společně s Piráty v Kroměříži jsme například tvořili interpelaci ohledně projektu nové Krajské nemocnice Tomáše Bati, v Uherském Hradišti zase velkou část obyvatel zajímá budoucnost bývalé věznice. U obou projektů byla regionálními politiky zmíněna podpora od státu, bylo tedy na místě se prostřednictvím interpelace zajímat o to, zda je to pravda.

Tím se dostáváme k vaší možnosti, jak se do procesu interpelací zapojit. Prostřednictvím formuláře máte možnost poslat svůj podnět, který podle vás zaslouží pozornost i na plénu Poslanecké sněmovny. Jestliže bude podnět relevantní, můžeme společně vládu, ministry či premiéra interpelovat a pokusit se získat pro vás i veřejnost zásadní informace. Budu rád, když budete posílat podněty v oblastech, které spadají do mé kompetence, tedy především Zlínský kraj, životní prostředí, petice či stavební právo.

PRÁCE: Interpeluji ministryni financí kvůli věznici v Uherském Hradišti

Ministryně financí Alena Schillerová má “na stole” mou interpelaci, kterou se snažím získat podrobnější informace k projektu revitalizace bývalé věznice v Uherském Hradišti. V poslední době se v médiích objevilo hned několik zmínek o zapojení státu a přímo Vlády v této věci, proto bych pro sebe i obyvatele města rád získal přesnější podklady. Znění interpelace si můžete přečíst…

Rád bych se dozvěděl více informací k plánům a financování, které se týkají revitalizace objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Z médií jsem se dozvěděl, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zpracoval komplexní materiál, který navrhuje jak rekonstrukci objektu bývalé věznice, tak i jeho budoucí využití. Náklady na rekonstrukci se údajně odhadují na zhruba čtyři sta milionů korun. Opravy má financovat stát, jehož instituce by následně v objektu bývalé věznice měly sídlit.

Tiskový mluvčí ministerstva následně v médiích oznámil, že Vláda bude tuto věc řešit nejpozději do konce února 2019. Další informace k věznici se ke mě a občanům našeho města ovšem doposud nedostaly a proto bych rád dostal odpověď na následující otázky:

  • Jaké další kroky plánuje Vláda, případně Ministerstvo financí, ve věci této revitalizace?
  • Jak bude nastaveno financování tohoto velkého projektu?
  • Kdy se plánuje začít s revitalizací a kdy by měl být celý projekt dokončen?
  • Kde lze tento komplexní materiál najít a seznámit se s ním?

 

PRÁCE: Interpeluji ministra Brabce ohledně ochrany území v Ostrožské Nové Vsi

Po několika jednáních s obyvateli Ostrožské Nové Vsi a sběru potřebných informací jsem se rozhodl interpelovat ministra životního prostředí ve věci zanedbané ochrany území vodního zdroje v Ostrožské Nové Vsi. Jedná se jak o ochranu samotného vodního zdroje, tak i o okolní pozemky, jejichž zastavění je minimálně velmi podezřelé. Znění interpelace, která vychází z vyjádření a podnětu místního občana p. Koláře, si můžete přečíst níže, cituji:

Jedná se o vodní zdroj Ostrožská Nová Ves, který  je strategickým a nenahraditelným zdrojem pitné vody pro okres Uherské Hradiště (zhruba 120 tisíc obyvatel). Za tento vodní zdroj neexistuje, co do velikosti odběru vody, ŽÁDNÁ NÁHRADA. A myslím, že nemá smysl si nalhávat, že situace s vodou se zlepší. Předpoklad je, že odběr z tohoto vodního zdroje se bude zvyšovat, tudíž by měla být řešena taková preventivní opatření, aby bylo zabráněno v současné době i do budoucnosti sebemenšímu možnému ohrožení tohoto významného vodního zdroje.

Bohužel počínaje rokem 2003 až do současné doby odpovědné orgány (vodoprávní a stavební úřad) žádnou účinnou ochranu tohoto významného vodního zdroje neřeší.

Zákaz vjezdu všech motorových vozidel:

Již od roku 1985 platí do OPVZ zákaz vjezdu všech motorových vozidel, tento zákaz byl do konce roku 2002  respektován a vyžadován. Od začátku roku 2003 se situace postupně zhoršovala. Do ochranného pásma do roku 2014 zajížděly bez povolení stovky motorových vozidel ročně, některá vozidla byla v OPVZ i několik dnů zaparkována. V době, kdy bylo realizováno přetěžování “Kunovské tabule” jezdila motorová vozidla po břehu Vodárenského jezera (územím I. OPVZ), aniž by správce ochranného pásma nebo vodoprávní úřad účinně zasáhl.

Dnes jsou nesmyslně vydávány povolení pro vjezd do OPVZ, kdy k vydání povolení k vjezdu stačí jakýkoliv smyšlený důvod.

Ovšem zákon má platit pro každého STEJNĚ.

A i v dnešní době jezdí vozidla po hrázi v bezprostřední blízkosti Vodárenské nádrže. K tomuto hazardování  s vodním zdrojem jsou vydávaná povolení k vjezdu správcem ochranného pásma ve spolupráci s dotčenými orgány.

Je zřejmé, že dotčené orgány řešení s vydáváním povolení vjezdů nezvládají. Jakékoliv možné výjimky by měly být pouze velmi výjimečné.

Stavební činnost:

V 70. letech minulého století bylo Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi na Rybářském poloostrově (65 objektů) a Kališti (43 objektů), které jsou součástí Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ), povoleno umístění tzv. rybářských chat, které měly sloužit pro rybáře za účelem výkonu rybářského práva.

Uvedené rybářské boudy byly přebudovány bez potřebného povolení a v rozporu s platnými závaznými podmínkami vydanými Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi. Dokonce většina objektů stojí na zcela jiných parcelách než určoval zastavovací plán. Jednalo se pouze o stavby PROVIZORNÍ !

V závazných podmínkách, které byly součástí vydaného povolení o přípustnosti stavby rybářské boudy v prostoru štěrkopísku je uvedeno: “ Bude-li toho vyžadovat veřejný zájem, budou provizorní stavby odstraněny do 6ti měsíců ode dne oznámení.”

Tato situace nastala v roce 1985, kdy Okr. národní  výbor v Uherském Hradišti, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství ve svém rozhodnutí nařídil odstranit část provizorních staveb, které byly v 70. letech minulého století Komisí výstavby MNV v Ostrožské Nové Vsi v uvedeném prostoru umístěny.

V té době ještě fungovaly zákony a úředníci skutečně jednali ve VEŘEJNÉM ZÁJMU a dokázali účinně chránit vodní zdroj !

Dnes po 48 letech vydává stavební  úřad v rozporu s platnými podmínkami a v rozporu s právními předpisy této země rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání, jako rekreační objekty. Přitom v uvedeném prostoru je zákaz VEŠKERÉ REKREACE.

K rozhodnutí stavebního úřadu je dle ust. § 104, odst. 9, věta první, zákona č. 254/2001 Sb. NUTNÉ souhlasné stanovisko vodoprávního úřadu.

Dle mých informaci vodoprávní úřad žádné kladné stanovisko ke kolaudaci uvedených objektů nevydal. Přesto stavební úřad i v rozporu s uvedeným ustanovením vodního zákona rozhodnutí o uvedení staveb do trvalého užívání vydává.

Od roku 2003 probíhá čilá stavební činnost na k.ú. Chylice na břehu Těžebního jezera (II. ochranné pásmo VZ). V uvedeném prostoru je mimo jiné zákaz VÝSTAVBY všech objektů. Nyní je zde umístěno cca 45 objektů.  Stavební úřad, přestože je o uvedeném stavu od začátku informován, situaci NEŘEŠÍ. Situaci neřeší ani vodoprávní úřad a úřad ochrany přírody a krajiny.

V tomto prostoru jsou porušovány současně tyto platné zákony:

Zákon č. 44/1988 Sb.Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),

Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

Zákon č.254/2001 Sb., o vodách , ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu – nelze stavbu povolit pokud je umístěna v rozporu s územním plánováním. V tomto zákoně se taky hovoří o užívání staveb bez kolaudace a bez povolení.

Zákon č. 334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu –  uvedené pozemky jsou vedeny jako ZPF. V tomto zákoně se například uvádí – je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům, poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.

Podobná situace je na k.ú. Kvačice (břeh Těžebního jezera, II. ochranné pásmo VZ). I zde jsou umístěny objekty v rozporu s platnými vyhláškami a platnými právními předpisy, zde se jedná zhruba o 100 objektů – maringotky, přívěsy, unimobuňky. Dokonce přímo u vody jsou umístěny suché záchody.

Jedno z území, kde je umístěno větší množství objektů patří bývalé místostarostce Města Uh. Ostroh. V podstatě nadřízené pracovníkům dotčeného stavebního úřadu. Takto funguje státní správa v této zemi !!

Na uvedených územích mají objekty čelní funkcionáři veřejného života, příslušníci policie, osoby z řad státních zástupců. Když to otevřeně shrnu, zdejší mafii nezajímá ochrana přírody a ochrana vody, zajímají je jen a pouze jejich zájmy. Je nutné přinutit ústřední správní orgány (MMR a MŽP), aby jednali v souladu se státním cílem a hodnotami, ke kterým se stát hlásí, a ke kterým MÁ dlouhodobě směřovat.

Šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrana přírodního bohatství není vázáno pouze na území České republiky, jak  vyplývá z čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR, podle kterého “Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“.(směrnice Evropského parlamentu a rady k ochraně vody,  Česká republika je smluvní stranou několika regionálních mnohostranných smluv, zaměřených na ochranu vod , vodních toků či ovzduší).

Moje otázky:

Zabývá se MŽP touto problematikou v ONV a na kterou již delší dobu poukazujeme?
Jaké budou další kroky MŽP, které povedou k nápravě a ochraně vodního zdroje v této lokalitě?