Tento týden oslavujeme kompostování!

2. – 8. května se koná již 26. ročník Mezinárodního týdne kompostování.

 

Tento týden má být připomínkou toho, jak úžasný a užitečný materiál kompost je. Během celého týdne budou probíhat různé vzdělávací a popularizační akce. České sdružení pro biomasu CZ Biom například připravilo akci “Nakopej si pytel!“, kdy ve vybraných kompostárnách si lidé budou moci nakopat a vzít domů pytel kompostu, a na vlastní kůži se tak přesvědčit o jeho blahodárných účincích pro rostliny. 

Na fakt, že bioodpad nemusí končit jako odpad, ale může se vracet do půdy, která ho potřebuje čím dál více, neboť jí chybí organická hmota, se snažím průběžně upozorňovat. Například v sérii článků o kompostování, kterou jsem vydal při této příležitosti před rokem.

 

 

Sám mám také na zahradě kompost, který využívám na hnojení rostlin. 

S kompostováním jakožto důležitou částí oběhového hospodářství počítáme i do budoucna, kdy se budu snažit spolu s kolegy prosazovat maximální využití bioodpadu včetně kuchyňského odpadu z domácností, a povzbuzovat zemědělce k aplikaci kvalitního kompostu na půdu.

V současnosti bioodpad, který by se dal zkompostovat, tvoří zhruba polovinu odpadu v popelnicích na směsný odpad, kde ho už nikdo dále nevyužije. To je škoda a musíme udělat maximum pro to, aby “ve směsi” nekončil. 

V rámci týdne kompostování si můžete pro kompost zajít třeba do kompostárny v Buchlovicích a to v sobotu 8. května mezi 8 a 15 hodinou. 

 

EKOLOGIE: Víte, jak se ekologicky zbavíte odpadu v domácnosti a navíc ušetříte za hnojivo? Kompostováním

Mít na zahradě kompost je tak trochu jako mít na zahradě poklad. Pravda, nějaké úsilí to stojí. Odměnou za trošku úsilí Vám však bude úžasné hnojivo a pěstební substrát. Přírodní a zadarmo.

Každá domácnost se zahradou by měla mít v dnešní době kompostér. Zaprvé proto, že se postará o veškerý biologický odpad ze zahrady, stráví většinu kuchyňských zbytků a také proto, že zvládne i to, co byste jinak hodili automaticky do popelnice. Kompostování umožní využít materiál, který by jinak skončil bez užitku na skládce nebo ve spalovně. Je potvrzeno, že až polovina domácího odpadu může být zkompostována. 

Proto si pojďme připomenout, jak změníme nevábnou hromadu odpadu v úrodnou zeminu, která potěší srdce nejednoho zahrádkáře. A co do správného kompostu vlastně patří, a co už ne. Pěkně popořádku, krok za krokem.

 

Kde a jak založit kompost

Správně založený kompost nepáchne a dodává zahradě cenné organické hnojivo. Budete na něj potřebovat místo chráněné před větrem, polostín. Pokud jste kompost nestihli založit na podzim, nezoufejte, jaro je ideálním obdobím k jeho založení.

Kde: Na zahradě vyberte spíše odlehlejší místo, které není po většinu dne na prudkém sluníčku. Vytvořte mu ohrádku, například z prken, kulatiny, nebo z plastových dílů.

Velmi nenápadně působí také plastové kompostéry, které stačí na pozemku umístit a vhazovat do nich ten správný typ zahradního odpadu. Při výběru volte takové modely, které budou mít plnění shora, ale dole dvířka na odebírání již zralého kompostu. Vhodnější je také kompostér dvoukomorový. Pro fajnšmekry existují také otočné kompostéry, které jsou prakticky bezúdržbové či zateplené kompostéry, v nichž kompostování probíhá i  v zimě. 

Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný i z vaší kuchyně.

Jak: Správné složení kompostu je základ pro jeho správnou tvorbu. Rozlišují se dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Při zakládání kompostu začněte s 15 cm vrstvou hnědého odpadu. Na ní přidejte vrstvu listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají. Pozor ale na jejich poměr! Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Proto čerstvě posekanou trávu neházejte bezmyšlenkovitě do kompostéru. Utvořte z ní tenké vrstvy, které proložte např. lepenkami, suchým listím nebo větvemi. Rozkládají se pomalu, ale udržují vzduchové kapsy a napomáhají tak rozkladu toho ostatního.

Dno kompostu v žádném případě nevystýláme fólií nebo textilií. Do kompostu musí mít volný průchod žížaly a hmyz, kteří jsou z velké části ze zrání kompostu zodpovědní.

Co dát do kompostu a co ne

Bioodpad vhodný pro kompostování:

  • Tráva a listí 
  • Uvadlé květiny – nenapadené škůdci nebo chorobami
  • Zeleninový a ovocný odpad z kuchyně – pozor, ne veškerý. Slupky z citrusových plodů pouze v malém množství
  • Vaječné skořápky – nejlépe nadrcené (ale zde platí, že lepší variantou je dát je jako krmivo slepicím)
  • Papírové odpad kromě křídových a jinak „voskovaných“ papírů (karton, noviny, roličky od toaleťáku, papírové utěrky, plata od vajec nebo papíry od muffinů). Větší papíry je  lepší před kompostováním natrhat.
  • Kávová a čajová sedlina (včetně čajových sáčků i s papírovým ouškem, pozor však na tzv.”pyramidové sáčky”, ty bývají plastové a do kompostu nepatří)
  • Trus a podestýlka drobných býložravých zvířat (např. slepičince, bobky od králíků)
  • Vlasy a chlupy

Do kompostéru rozhodně nepatří:

  • Tuky, oleje
  • Kosti a zbytky masa
  • Léky, žvýkačky
  • Vajgly a popel z cigaret
  • Kameny, stavební suť
  • Plevel s kořínky
  • Rostliny napadené škůdci či chorobami
  • Popel z uhlí
  • Plasty, sklo, kov, porcelán barvy a ředidla
  • Barevné lesklé časopisy a reklamní letáky
  • Kočičí, psí a lidské výkaly, jednorázové pleny
  • Větve z tújí – odborníci doporučují je spíše rozdrtit a použít jako mulč zpět pod túje a do kompostu dát maximálně malé množství
  • Listí z ořešáků – kompostu neškodí, ale dlouho se rozkládají, proces lze urychlit rozsekáním
  • Biologicky rozložitelné plasty. I když vám budou výrobci tvrdit cokoliv, většina plastů, které jsou takto označeny, je kompostovatelná pouze v průmyslových kompostárnách.

 

Jak dlouho zraje

O kompost je potřeba se starat. Znamená to především ho jednou za čas proházet, aby se důkladně provzdušnil a promíchal. Kompost zraje obvykle půl roku. Záleží na typu kompostu (otevřený, uzavřený) i množství a struktuře materiálu, který do něj dáváme. Poté se promění v humus, kterým lze hnojit záhonky. Dle zkušeností zahrádkářů, kompost, ve kterém je větší podíl ořešákového listí, případně štěpky z tújových větví, zraje déle, třeba i dva roky.

 

Kompostování v bytě

Pokud nemáte zahradu, nezoufejte. Kompostovat můžete i ve městě, je zde hned několik možností. 

První možností je kompostování komunitní. Především ve větších městech vznikají komunitní zahrady s komunitními kompostéry. Skupinka uživatelů kompostéru může kompost jak tvořit, tak posléze využívat. Výhodou komunitního kompostování je to, že v komunitě bývá jeden nebo více “správců kompostu”, kteří dohlížejí na správný průběh kompostování, poznají, kdy je hotový kompost možné odebírat a kontrolují, že v něm neskončí něco, co tam nepatří. Komunitní kompostéry bývají navíc dvou nebo vícekomorové, takže můžete kompostér konstantně plnit a zároveň probíhá zrání kompostu. Do kompostovací komunity je zpravidla nutné se včas přihlásit. 

Další možností je založit kompost pro Váš bytový dům. Vhodný je tento postup spíše pro menší domy, protože ve velkém množství lidí je velmi obtížné kontrolovat a ovlivňovat skladbu kompostu. I přes informovanost všech uživatelů pak dochází typicky k tomu, že kompost obsahuje příliš málo uhlíkatého materiálu (všichni mají zpravidla nejvíce mokrého, zeleného odpadu, k tomu se přidá sekání trávy…) a začne v něm docházet ke hnití a zápachu. 

Pokud chcete jet ”sami na sebe” a kompostovat přímo v bytě, je nejvhodnější možností pořízení vermikompostéru, tedy domácího kompostéru, v němž se o rozklad stará partička žížal. Ačkoli si vystačíte i s bežnými žížalami, které můžete odchytit venku po dešti, nejvhodnější jsou žížaly kalifornské, které dokážou zkonzumovat velké množství materiálu. Z vermikompostéru získáte nejen tuhý kompost, ale i tzv. žížalí čaj, tekutinu, která poslouží jako vynikající hnojivo např. pro pokojové květiny. 

K nalezení komunitní kompostárny ve Vašem okolí či vyhledání někoho, kdo nabízí žížaly, slouží tato mapa, vytvořená sdružením KoKoZa https://www.mapko.cz/places?fcat=331&lat=49.905249238801304&lng=15.136413574218752&zoom=8

Více informací najdete i zde: http://www.kompostuj.cz/

 

Náš program pro životní prostředí – 6. díl

Naše společnost produkuje čím dál tím více odpadů.  Využitelné materiály často končí na skládce nebo ve spalovně místo toho, aby byly recyklovány. ♻️ Odpad se bohužel hromadí i v přírodě.
Problém máme u nás zejména s PLASTY a BIOODPADEM.
  • Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu a putuje na skládku, což je škoda, neboť by mohl být zkompostován nebo využit v bioplynových stanicích.
  • Plasty sice umíme docela dobře třídit, ale kvůli nedostatku zpracovatelských kapacit a nedostatečnému odbytu recyklátu a recyklovaných výrobků 55 – 75 % vytříděných plastů není recyklováno. Jednorázové plastové výrobky a obaly bohužel nejsou v mnoha případech ani vytříděny a končí v přírodě, kde se pomalu rozpadají na mikroplasty a působí problémy živočichům.

CHCEME TO ZMĚNIT❗️ Chceme s odpadem zacházet jako se surovinou a prosazovat způsoby, jak vzniku odpadu předcházet. Již při designu výrobků je potřeba se zamyslet nad tím, kde a jak výrobek skončí, až doslouží.

Máme řadu návrhů, jak toho dosáhnout, například:
  1. Rozlišovat výrobky na základě analýzy dopadu jejich životního cyklu na životní prostředí.
  2. Daňově zvýhodnit výrobky z recyklátu a naopak znevýhodnit vybrané výrobky z primárních surovin.
  3. Zapracovat využití recyklovaných materiálů do technických norem.
  4. Dotačně podpořit výstavbu dotřiďovacích linek a recyklačních zařízení.
  5. Podpořit domácí a komunitní kompostování, odbyt kompostu a jeho aplikaci na zemědělskou půdu.
V této oblasti nejsme žádní nováčci. Já i další kolegové se odpadem zabýváme dlouhodobě. Uspořádali jsme ve sněmovně několik seminářů a kulatých stolů k odpadovým tématům, podali řadu pozměňovacích návrhů k zákonům oběhového balíčku, prosadili jsme snížení sazby DPH u služby zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití a u druhotných surovin, naši radní zintenzivňují a podporují třídění komunálních odpadů

Pro mě samotného se odpadové hospodářství stalo hlavním tématem mého působení ve sněmovně a stále se v něm snažím vzdělávat, dívat se na věc různými pohledy a diskutovat s odborníky.

Více o našem plánu na přechod k oběhovému hospodářství najdete zde: https://www.piratiastarostove.cz/…/snizeni-mnozstvi…/

Františkovo Poslanecké okénko / Ohlédnutí za srpnem 2021

I tento prázdninový měsíc Poslanecká sněmovna zasedala. Poslanci na své mimořádné schůzi 6. srpna schválili ve 3. čtení novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Součástí podpořené novely je i to, že do konce roku 2024 mají skončit kojenecké ústavy.  I díky podpořeným pirátským návrhům budou nejmenší děti vyrůstat v rodinném zázemí!

Piráti a Starostové také představili svůj Stříbrný program, který se zaměřuje na podporu lidí v seniorním věku. Na jeho vzniku se podílela řada expertů i seniorů tak, aby skutečně reagoval na reálné potřeby starších lidí a zajistil jim důstojné, plnohodnotné a spokojené stáří

 

Životní prostředí

V srpnu jsem absolvoval dvě setkání Vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. 

Na obě dvě byli přizvání důležití svědci a měli jsme možnost prostudovat také různé dokumenty vztahující se právě k havárii. Obě jednání byla bohužel neveřejná, a protože přizvaní hosté jsou kvůli probíhajícímu vyšetřování vázáni mlčenlivostí, nemohu sdělit konkrétní informace, které jsme se od nich dozvěděli. 

Ze setkání a popisu událostí jednotlivých svědků však vyplynulo, že zasahující orgány skutečně nepostupovaly organizovaně, účelně a správně. Znovu se také objevily pochybnosti, zda kyanid byl tou hlavní a jedinou látkou, která byla do vody vypuštěna. Svou studii nám představil profesor Holoubek, seznámili jsme se s pohledy rybářů i zástupců inspekce či hygieny na loňské zářijové události. 2. září nás čeká třetí setkání, třetí várka hostů a dokumentů. Věřím, že činnost komise přinese závěry a doporučení, které pomohou podobným událostem předcházet a řešit je lépe. Report z nich najdete níže:

Vyšetřovací komise k Bečvě jednala téměř na místě činu

Komise k Bečvě na neveřejném jednání vyslechla svědky

Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v srpnu vydal první část šesté hodnotící zprávy. Ta mimo jiné říká, že sice již započaly klimatické změny, které nemůžeme zastavit, můžeme je však stále udržet pod kritickou hranicí. Musíme však znásobit své současné úsilí a zrychlit snahu o přechod k udržitelnému životu.

Ani o prázdninách nezapomínám na odpady. Podal jsem dotaz k Ústavnímu soudu, jak to vypadá s projednáním návrhu skupiny senátorů na zrušení ustanovení, které do nového odpadového zákona přineslo zpětné osvobození skládkovacích firem od poplatků obcím a SFŽP. Problém je v tom, že jde o retroaktivní změnu, která umožňuje vyhnout se doplácení poplatků a vytváření finanční rezervy na rekultivaci u všech odpadů, které byly označeny za využité na skládce, a to bez jakéhokoli limitu. Obce a SFŽP tím přichází o stovky milionů korun a dochází k podvodům – jako využité byly označovány odpady, které využité ve skutečnosti nebyly. Bohužel, Ústavní soud mi odmítl podat jakékoli informace, protože nejsem účastníkem řízení. Nezbývá tedy než doufat, že případ nebude u soudu ležet několik let. 

V oblasti odpadů jsem také prodiskutoval komunitní kompostování s kolegyní Olgou Richterovou. 

V neposlední řadě jsem začal na sociálních sítích informovat o našem koaličním programu v oblasti životního prostředí. 

 

Co se událo

Krajskou schůzi Pirátů v Napajedlích navštívil i senátor Lukáš Wagenknecht z Prahy.

Můžete nás potkat pěšky, na kole, nebo s károu

Kontaktní kampaň jsem nemohl zahájit jinde než v srdci Slovácka, v Uherském Hradišti.

Společně s kandidátem Zdeňkem Třosem jsme začali kampaň na kole po Zlínském kraji. Během posledních prázdninových týdnů a v září objíždíme větší města i menší obce. Blíže poznáváme zákoutí našeho kraje, ale i místní regionální firmy a farmáře. Cílem této cyklotour je především poukázat na to, že lze žít zdravěji, více sportovat a využívat regionálních a sezónních čerstvých potravin.  Na našich zastávkách se bavíme s občany o tom, co je trápí v jejich okolí i na celostátní úrovni. Ve speciálních vozících máme také pytle, protože na našich cestách sbíráme odhozené odpadky. Tím chceme upozornit na to, že i malé kroky dají dohromady velký celek, a dělat něco pro přírodu a pro to, aby se nám v našem okolí lépe žilo, nemusí být složité.

Akce s názvem Cyklotoulky začala na Rožnovsku, odkud pochází trojka kandidátky Zdeněk Třos, během dvou dnů jsme ujeli sedmdesát kilometrů, posbírali odpadky podél Bečvy, rozdali spoustu novin a antihoaxových letáčků. 

Druhá štace nám přiblížila problémy Kroměřížanů (a že jich není málo). Zde mi byl průvodcem kdo jiný než místostarosta Kroměříže Vratislav Krejčíř.

Třetí štace okolo Hradišťa se z důvodu nepříznivého počasí neuskutečnila. O dva dny později se ale počasí umoudřilo, a tak jsme mohli vyrazit vstříc novým dobrodružstvím okolo Košíků, kde nás poctil svou návštěvou také europoslanec Marcel Kolaja.

Osvěžit jste se mohli nejen našimi nápady, ale také jahodovým nanukem, který rozváží nejen naši kandidáty, ale také naši dobrovolníci či příznivci, speciální Nanu károu, která v srpnu konečně dorazila i do našeho kraje.

Opět a znovu jsem si potvrdil, že setkávání s vámi v tváří tvář je nenahraditelná zkušenost. Nejlépe tak zjistím, co vás skutečně trápí, zajímá, co vám vrtá hlavou. A není toho málo, od důchodů, až po nedostatek cyklostezek či parkovacích míst před vaším domem. 

 

 

Inspirační a komunikační zdroje

Chcete vědět, co se ve vašem okolí děje týden co týden? Chcete se inspirovat? Sérii zajímavých článků, např. od 9. 8. – 15. 8. 2021, které mne zaujaly, a to nejen z oblasti životního prostředí, ale také z oběhového hospodářství, týden co týden vkládám na svůj blog. Jsou přehledně rozdělené do jednotlivých bloků.

Každé pondělí od 9:30 do 10:00 hodin mám vyhrazenou on-line půl hodinku na komunikační platformě Jitsi, odkaz https://meet.jit.si/kancelarelfmark, kde vítám dotazy či podněty Pirátů z celého Zlínského kraje. 

Můžete mě sledovat na Facebookové stránce a rovněž na blogu www.frantisekelfmark.cz, kde o všech svých krocích pravidelně informuji formou článků, reportů, tiskových zpráv a pirátských rychlozpráv. Najdete tam veškerou moji politickou agendu, od těch nejstarších událostí až po ty nejaktuálnější novinky.

Pokud se přihlásíte k odběru mého newsletteru, nic Vám již neuteče. Vše k Vám přiletí jak raketa na E-mail! Pirátské novinky můžete sledovat také na  webových stránkách www.pirati.cz a www.piratskelisty.cz.

Klobúcké hospodářské trhy na Valašsku, Slovácké slavnosti vína a památek nebo taky další Cyklotoulky a LídrTour. Každý kout Zlínského kraje nezůstane bez povšimnutí.  

Chceme se s Vámi potkat, popovídat si, jak chceme vrátit naši zemi budoucnost!

Náš program i kandidátku najdete na www.piratiastarotove.cz.

Naše koaliční noviny máme i v on-line verzi, a tak si je můžete přečíst pěkně v pohodlí svého domova. https://issuu.com/elfik/docs/zli_nska_mutace_pas_noviny_jaro_2021

Celý náš program i naše kandidáty do sněmovny najdete na www.piratiastarostove.cz.

Těším se na setkání s Vámi! 

František

Piráti vědí, jak zamezit plýtvání využitelného materiálu na skládkách

Praha, 23. srpna 2021 – Odpadové hospodářství je jedním z hlavních programových bodů koalice Pirátů a Starostů v oblasti péče o životní prostředí. Řešení nabízí ve snížení plýtvání surovinami a v maximálním využívání odpadu. Specifickou složkou odpadu je bioodpad, který tvoří velkou část komunálního odpadu a většina jej nyní končí na skládce nebo ve spalovně. Piráti přitom už více než před deseti lety začali prosazovat komunitní kompostování, díky němuž lze bioodpad přeměnit v kvalitní organické hnojiv a tím pomáhat zlepšovat stav a úrodnost půdy. 

Olga Richterová, poslankyně a 1. místopředsedkyně Pirátů, prosadila v roce 2010 komunitní kompostování v Praze 10 kvůli chybějícím popelnicím na bioodpad. Díky její iniciativě došlo k instalaci prvního komunitního kompostéru a postupně přibyly další. Byl to začátek mého veřejného angažmá. Obešla jsem sousedy, domluvila kontejner s úřadem a s dalšími jsme několik let provozovali komunitní kompostér. Na podzim bylo potřeba vyházet hlínu, průběžně jsme informovali lidi o vhodnosti jednotlivých typů odpadů, novým lidem jsme předávali kódy a vstupní informace, sdělila Olga Richterová, lídryně do voleb za kraj Praha.

Jak uvedla pirátská poslankyně, osvědčil se systém, kdy zájemci o kompostování získali kód pro otevření kompostéru, aby jej nebylo možné použít místo běžného odpadkového koše. Veškeré informace týkající se péče o kompostér chodily mailem. Díky tomuto systému se v kompostu neobjevovaly věci, které do něj nepatří. Podobné akce organizují Piráti po celé republice, mnozí kompostují i doma.

Pokud ve volbách uspějeme, budeme v souladu s naším programem prosazovat pohled na bioodpad jako na surovinu. Chceme rozvíjet komunikaci mezi oborovými kompostářskými organizacemi, zemědělci a ministerstvy tak, aby se podpořil odbyt kompostu a jeho aplikace na zemědělskou půdu. Neméně důležité je pro nás právě  komunitní a domácí kompostování, kdy chceme podporovat města a obce v tom, aby svým obyvatelům tuto možnost umožnily a skrze osvětu občanům ukazovat výhody kompostování. Chceme také, aby se domácí a komunitní kompostování dalo započítávat do třídících cílů,” řekl František Elfmark, garant programového bodu Snížení množství odpadů oběhovým hospodářstvím. 

To, co se i díky Olze podařilo rozvinout v některých městských částech, a co funguje také v mnoha dalších českých městech, by mělo být zcela běžnou praxí všude. Podíváme-li se do zahraničí, tak oddělený sběr bioodpadu funguje velmi dobře např. v Belgii, kde mají obce povinnost zajistit třídění bioodpadu již od začátku 90. let nebo ve Slovinsku, kde mají domácnosti povinnost kompostovat nebo předávat ke kompostování svůj bioodpad a zhruba polovina obyvatel uvádí, že skutečně kompostuje doma,” doplnil pirátský poslanec Elfmark, který je i členem Výboru pro životní prostředí.

Během tohoto volebního období Piráti prosadili omezení používání jednorázových plastů a pečlivější třídění odpadů v Poslanecké sněmovně. V rámci odpadového balíčku navrhovali rychlejší ukončení skládkování využitelných odpadů, většina Sněmovny však rozhodla o pozdějším termínu v roce 2030.